Pro sbor dobrovolných hasičů v Královéhradeckém kraji jde každoročně 7 milionů korun.
Částka 7 milionů korun, kterou Lubomír Franc uvádí, je součtem dvou položek ze závěrečného účtu Královehradeckého kraje. 2 miliony korun je část, která jde přímo jako dotace Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska,respektive jejímu krajskému sdružení. Zbývajících 5 milionů jsou dotace pro obce s jednotkami požární ochrany, do kterých jsou ale zahrnuty i jednotky hasičského záchraného sboru kraje, který je složen z profesionálních hasičů. Z uvedeného tedy vyplývá, že 7 milionů korun je v tomto případě zavádějíci, jelikož Franc do celkové finanční částky zahrnuje i peníze, které se dostávají k hasičskému záchranému sboru kraje.
Pan senátor Dryml podal několik desítek trestních oznámení a ani jedno se nepotvrdilo.
Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný, protože nelze jednozančně potvrdit ani počet trestních oznámení, které Vladimír Dryml podal, ani jejich výsledek.
Z informací z médií je ale zřejmé, že trestní oznámení nejsou pro senátora Drymla nic neznámého. Z nejznámějších kauz můžeme uvést například trestní oznámení na šéfa dopravní policie, nebo trestí oznámení na podezření z korupce, které podal na svého tehdy ještě stranického kolegu a královéhradeckého hejtmana Radko Martinka. Další trestní oznámení podal například v kauze D11 nebo kvůli jednání vlády ve věci stávky odborů. Podle Deníku.cz se " kolem Drymla trestní oznámení jen kup í", přičemž, jak informovala protikorupční policie, některé jsou podány jím, některé naopak na něj.
Nepodařilo se nám však dohledat závěry jednotlivých trestních oznámení, a tudíž hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Pan Dryml samozřejmě skončil v sociální demokracii a jako zastupitel proto, že nás de facto v roce 2009 nutil, abychom koupili vrchlabskou nemocnici za 140 milionů korun.
Výrok hejtmana France hodnotíme na základě dohledaných mediálních zpráv jako pravdivý.
Kauza nemocnice ve Vrchlabí byla skutečně spouštěčem odchodu Vladimíra Drymla z funkcí v rámci ČSSD. Šlo o potenciální prodej soukromé nemocnice ve Vrchlabí Královéhradeckému kraji, kdy Dryml byl angažován v nemocnici, kterou řídil, a současně byl krajským zastupitelem a šéfem krajského zdravotního holdingu. Podle mediálních zpráv (ČTK, Idnes, Deník) skutečně prodej prosazoval Vladimír Dryml. V tomto ohledu má hejtman Franc pravdu. Nicméně přímý důvod k odchodu Vladimíra Drymla z pozic v kraji souvisel především s jinou kauzou - a to s jeho údajnou snahou o sehnání kompromitujících materiálů na poslankyni Orgoníkovou (rovněž ČSSD) - celou kauzu pokrýval především server Idnes. Již zmíněný potenciální prodej nemocnice ve Vrchlabí však byl příčinou (podle serveru Idnes) dalšího konání Vladimíra Drymla. Další informace o kauze přinesl opět server Idnes.
Hejtman Franc má tak pravdu, že Vladimírem Drymlem navrhovaný prodej nemocnice ve Vrchlabí a související kauza údajného shánění kompromitujících materiálů na poslankyni z jeho tehdejší strany byly příčinami konce senátora Drymla v krajských funkcích.
Když přitom ta vrchlabská nemocnice byla prodána tomu majiteli v 90. letech někde za 9 milionů korun.
Tato informace se nám bohužel nepodařila dohledat. Pokud disponujete znalostí o této záležitosti, rádi následně výrok upravíme podle vaší připomínky.
Jsou tam problémy, když něco chcete postavit, podnikat, když tam chcete pořádat sportovní akci. (myšleno v chráněné krajinné oblasti)
Zákon je v tomto případě jasný. Pravidlo o tom, co se smí a nesmí, jsou definovaná v zákoně č. 114/1992, Sb.
§ 26
(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu, d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů, e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti, f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže, h) provádět chemický posyp cest, i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami (2) Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno a) umisťovat a povolovat nové stavby, b) povolovat a měnit využití území, c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá- li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast, d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady, e) těžit nerosty a humolity. (3) Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu, b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice, c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.
Zákon dává Lubomíru Francovi za pravdu, proto i my označujeme výrok za pravdivý.
Ještě v loňském roce například pan kolega Dryml hlasoval pro "generel".
Na základě vyhledané hlasovací sjetiny hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
O zmíněném generelu se jednalo a hlasovalo 24. března 2011, pro tento návrh pak hlasoval i Vladimír Dryml. Dodáváme, že pro návrh hlasovalo 38 zastupitelů, proti nebyl nikdo, 2 se zdrželi.Celý projednávaný bod je k dispozici ve zvukovém záznamu mp3.
Pro doplnění uvádíme, že podle stavebního zákona § 3 bod 2 b) je územní generel součástí územně plánovacích podkladů, " který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny."
V letošním roce ještě pan kolega Plass hlasoval pro úvěr a pro schválení toho rozpočtu na nemocnici. (nemocnice Náchod)
Dle dokumentu o hlasování z jednání ze dne 22. 3. 2012 Miloslav Plass hlasoval pro návrh. Na hlasování o tomto návrhu (Realizace projektu Modernizace a dostavba Oblastní nemocnice Náchod Materiál č. ZK/N 6237) bylo přítomno 32 zastupitelů. Návrh byl přijat 29 hlasy, tři zastupitelé (Miroslav Vlasák, Jan Michálek a Vladimír Dryml) se zdrželi.
Tak zaprvé už máme vytvořenou letos rezervu, máme tam někde kolem 70, 80 milionů korun.
Informace o rezervě Královéhradeckého kraje, která by činila 70 nebo 80 milionů korun, není dohledatelná.
My jsme v takzvaném hraničním projektu z evropských peněz. To znamená, dneska víme, že dostanem 123 milionů korun. (na investici do nemocnice Náchod)
Výrok můžeme označit za pravdivý - i když v materiálech Výboru Regionální rady Severovýchod figuruje částka 125 milionů korun. Původně nemocnice žádala o 414 milionů korun na svoji modernizaci, které ji byly přislíbeny v případě, že se uvolní prostředky z ROP Severovýchod.
My dneska dáváme na stipendia šest milionů korun. (jde o stipendia v oblasti středního technického a učňovského školství)
Podle dostupných informací výrok hodnotíme jako pravdivý. Web novinky.cz k tomu 10. září 2012 uvádí: " Například v Královéhradeckém kraji již od roku 2008 podporuje vybrané učňovské profese stipendijní projekt. V letošním roce poskytne krajský úřad na tyto účely zhruba 6 miliónů korun. "
