Podle dostupných informací výrok hodnotíme jako pravdivý. Web novinky.cz k tomu 10. září 2012 uvádí: " Například v Královéhradeckém kraji již od roku 2008 podporuje vybrané učňovské profese stipendijní projekt. V letošním roce poskytne krajský úřad na tyto účely zhruba 6 miliónů korun. "

Nepodařilo se nám dohledat statistiky na letošní školní rok 2012/2013. Je totiž pravděpodobné, že tyto statistiky ještě nejsou zpracované.

Pokud bychom měli srovnat počty přijatých studentů dle statistiky MŠMT Střední školy vyučující obory odborného vzdělávání včetně nástavbového studia (tabulka č.10) ve školním roce 2010/2011, kdy bylo přijato 5 723 studentů, a 2011/2012, kdy bylo přijato 5 633 studentů, tak rozdíl skutečně není příliš velký.

KHK doposud investoval do center odborného vzdělávání "pouhých" 196 mil. Kč, navíc 3 z celkových 8 center dosud nejsou dokončena.

V posledních letech bylo v Královéhradeckém kraji realizováno několik projektů center odborného vzdělávání, konkrétně:

COV ve strojírenství a OZE (realizace za 25 mil. Kč), COV pro automobilový průmysl a dopravu (34 mil. Kč), COV ve stavebnictví (29 mil. Kč), COV v lesnictví (38 mil. Kč), COV pro elektronický a strojírenský průmysl (necelých 15 mil. Kč), Centrum pro nejmodernější technologie obrábění dřeva (15 mil. Kč), a vedle toho kraj získal dotaci cca. 40 mil. korun na vybavení učeben a laboratoří na trutnovské průmyslové škole (podrobněji o jednotlivých projektech zde, zde, zde a zde). Celkem se tedy jedná o náklady v celkové hodnotě 196 mil. Kč.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ve spolupráci se závodem Škoda Auto v Kvasinách proběhl ve volebním období 2008 - 2012 minimálně jeden vzdělávací kurz pro studenty VOŠ a SPŠ Rychnov nad Kněžnou.

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Rychnov nad Kněžnou je jediná v Královéhradeckém kraji, která patří mezi vyšší odborné školy spolupracující se společností Škoda Auto (.pdf). Ve spojení se závodem v Kvasinách byl realizován odborný vzdělávací kurz v roce 2009 (.pdf - str. 47) a ve školním roce 2010/2011 (.pdf - str. 64) byla zahájena příprava několika dalších vzdělávacích programů.

Výroční zpráva ze školního roku 2011/2012 bohužel není v současnosti veřejně dostupná.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. V posledních dvou letech totiž proběhlo v rámci optimalizace krajského školství sloučení škol v Hořicích i v Novém Městě nad Metují.

Česká televize: " Od srpna (2011) by se tak například měly v Hořicích sloučit gymnázium, obchodní akademie a zemědělská škola. "

Aktuálně.cz o Novém Městě nad Metují: " Střední odbornou školu a učiliště v Novém Městě nad Metují na Náchodsku čeká sloučení s tamní střední průmyslovou školou. "

Mimo tyto zmíněné příklady optimalizace došlo například také ke sloučení Obchodní akademie a Střední školy veřejnosprávní v Hradci Králové.

Výrok Lubomíra France v tomto případě označujeme jako neověřitelný, takový slib bývalého ministra školství Josefa Dobeše se nám nepodařilo dohledat. Uvádíme alespoň doplňující informace.

Dne 23. května 2012 skutečně MŠMT oznámilo pozastavení reformy systému financování regionálního školství, a to do doby, než budou známy rozpočty pro období 2013 - 2014. Podle koncepčního záměru (.pdf, str. 4) reformy měla mít tato opatření " prooptimalizační a podpůrné působení ", tedy např. slučování a redukci škol.

Původní plán bývalého ministra školství Josefa Dobeše navrhoval financování škol podle naplněnosti tříd, proti tomu se ale zvedla vlna protestů (např. petice 62 500 občanů). Josef Dobeš z ministerského postu odstoupil 31. března 2012, aniž stihl reformu dokončit. Jak by mělo být financováno regionální školství tedy nebylo jasné, takovýto konkrétní slib Josefa Dobeše se nám však dohledat nepodařilo.

Pro doplnění: Nově by mělo financování probíhat podle příspěvků na žáka a zohlednění velikosti školy, lokality a dalších parametrů. Podle ČTK (např. na serveru iDnes) se jedná o " měkčí variantu ".

Částka 7 milionů korun, kterou Lubomír Franc uvádí, je součtem dvou položek ze závěrečného účtu Královehradeckého kraje. 2 miliony korun je část, která jde přímo jako dotace Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska,respektive jejímu krajskému sdružení. Zbývajících 5 milionů jsou dotace pro obce s jednotkami požární ochrany, do kterých jsou ale zahrnuty i jednotky hasičského záchraného sboru kraje, který je složen z profesionálních hasičů. Z uvedeného tedy vyplývá, že 7 milionů korun je v tomto případě zavádějíci, jelikož Franc do celkové finanční částky zahrnuje i peníze, které se dostávají k hasičskému záchranému sboru kraje.

Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný, protože nelze jednozančně potvrdit ani počet trestních oznámení, které Vladimír Dryml podal, ani jejich výsledek.

Z informací z médií je ale zřejmé, že trestní oznámení nejsou pro senátora Drymla nic neznámého. Z nejznámějších kauz můžeme uvést například trestní oznámení na šéfa dopravní policie, nebo trestí oznámení na podezření z korupce, které podal na svého tehdy ještě stranického kolegu a královéhradeckého hejtmana Radko Martinka. Další trestní oznámení podal například v kauze D11 nebo kvůli jednání vlády ve věci stávky odborů. Podle Deníku.cz se " kolem Drymla trestní oznámení jen kup í", přičemž, jak informovala protikorupční policie, některé jsou podány jím, některé naopak na něj.

Nepodařilo se nám však dohledat závěry jednotlivých trestních oznámení, a tudíž hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok hejtmana France hodnotíme na základě dohledaných mediálních zpráv jako pravdivý.

Kauza nemocnice ve Vrchlabí byla skutečně spouštěčem odchodu Vladimíra Drymla z funkcí v rámci ČSSD. Šlo o potenciální prodej soukromé nemocnice ve Vrchlabí Královéhradeckému kraji, kdy Dryml byl angažován v nemocnici, kterou řídil, a současně byl krajským zastupitelem a šéfem krajského zdravotního holdingu. Podle mediálních zpráv (ČTK, Idnes, Deník) skutečně prodej prosazoval Vladimír Dryml. V tomto ohledu má hejtman Franc pravdu. Nicméně přímý důvod k odchodu Vladimíra Drymla z pozic v kraji souvisel především s jinou kauzou - a to s jeho údajnou snahou o sehnání kompromitujících materiálů na poslankyni Orgoníkovou (rovněž ČSSD) - celou kauzu pokrýval především server Idnes. Již zmíněný potenciální prodej nemocnice ve Vrchlabí však byl příčinou (podle serveru Idnes) dalšího konání Vladimíra Drymla. Další informace o kauze přinesl opět server Idnes.

Hejtman Franc má tak pravdu, že Vladimírem Drymlem navrhovaný prodej nemocnice ve Vrchlabí a související kauza údajného shánění kompromitujících materiálů na poslankyni z jeho tehdejší strany byly příčinami konce senátora Drymla v krajských funkcích.

Tato informace se nám bohužel nepodařila dohledat. Pokud disponujete znalostí o této záležitosti, rádi následně výrok upravíme podle vaší připomínky.