Milan Chovanec

Chovanec popisuje vystoupení ministra Zaorálka na TV Prima v neděli 30. října. Zaorálek vysvětloval okolnosti týkající se setkání ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou.

Této schůzce měla podle Chovance předcházet prohlášení ministerstva zahraničí i premiéra Sobotky informující o tom, že se vláda od setkání Hermana s dalajlámou distancuje. Ministerstvo zahraničí toto prohlášení publikovalo na svém webu. Podobné vyjádření, že Daniel Herman a Pavel Bělobrádek se setkají s dalajlámou jako soukromé osoby, měl médiím zaslat také premiér Sobotka.

Třetí prohlášení, o kterém Chovanec mluví, má patřit Danielu Hermanovi. Herman měl uvést, že schůzka s dalajlámou je oficiální návštěvou. O takovém prohlášení však neinformovala ani média, ani web ministerstva kultury. To pouze uvedlo, že se Herman sešel s dalajlámou na ministerstvu za přítomnosti dalších politiků.

Chovanec vychází z toho, co Zaorálek uvedl na TV Prima: „Dva měsíce předtím než vypuklo Forum 2000(konference v Praze, na které vystoupil dalajláma - pozn. Demagog.cz) se pan Herman na mě obrátil a říkal, že se na Foru zřejmě setká se čtrnáctým dalajlámou.“

O schůzce na ministerstvu kultury podle Zaorálka nebyla řeč a dozvěděl se o ní z veřejných zdrojů až o několik dní později. Po tomto zjištění Hermana telefonicky kontaktoval. „Napsal mi, že se situace vyvinula a že přijme dalajlámu na ministerstvu kultury,“ popsal situaci Zaorálek. Následovalo vydání ministerského prohlášení. „Já jsem vydal ministerské prohlášení, ve kterém jsem řekl, že naše politika se nemění a že soukromá jednání jsou něco jiného,“ uvedl Zaorálek.

Prohlášení ministerstva zahraničí ze 17. října uvádí, že: „V souvislosti s návštěvou dalajlámy v ČR je potřeba zdůraznit, že vláda ČR nijak nemění svou dlouhodobou politiku vůči ČLR a vychází z principů strategického partnerství mezi oběma zeměmi. Ministerstvo zahraničních věcí ČR se nevyjadřuje k soukromému programu členů vlády.“

Daniel Herman se s dalajlámou sešel o den později. O jeho přijetí informovalo ministerstvo kultury předem na svém Facebooku: „Ministr kultury Daniel Herman, do jehož resortní gesce spadají i církve a náboženské společnosti, přijme duchovního vůdce Tibeťanů v Nostickém paláci v úterý 18. 10. 2016 v ranních hodinách.“

26. října v deníku Mladá fronta DNES ovšem ministr Herman skutečně potvrdil, že dalajlámu přijal zcela oficiálně ve svém úřadě jako ministr české vlády. Konkrétně uvedl:

„Já jsem se s Jeho Svatostí setkal jako ministr kultury, protože jím jsem, a pokládal jsem za naprosto adekvátní se s takovou osobností setkat zcela oficiálně na půdě ministerstva kultury. Udělal bych takovou věc znovu, protože to pokládám za správné, a jestli to někdo třeba vnímá jinak, má na to plné právo. Já to vnímám takto a plně se k tomu hlásím.“

Chovanec tedy aspekty „oficiálnosti“ popisuje korektně a výrok tak hodnotíme jako pravdivý. Zda ovšem tímto Herman porušil obecnější linii vlády či české zahraniční politiky, v rámci tohoto výroku nehodnotíme. Jedná se o spornou věc, která není faktická, ale jde spíše o názorovou polemiku mezi jednotlivými aktéry.

Pod textem„Společného prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky“ jsou podepsáni prezident České republiky Miloš Zeman, předseda Senátu Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček a předseda vlády Bohuslav Sobotka.

Podle ČTK jej připravilo ministerstvo zahraničních věcí, což je, jak tvrdí ministr zahraničí Zaorálek, u zahraničně-politických témat obvyklé. Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček v rozhovoru pro Seznam Zprávy potvrdil, že tento text byl podepsán. „Ten text vznikl na Ministerstvu zahraničních věcí a stejně tam vzniklo i doporučení, aby svůj podpis připojili čtyři nejvyšší ústavní činitelé...“ (Seznam Zprávy, 0:09)

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, protože formálně možná k vlastnoručnímu podpisu nedošlo, ale na internetových stránkách jsou pod tímto textem všichni čtyři nejvyšší ústavní činitelé uvedeni a fakticky se k prohlášení hlásí.

V archivu vyhledávače Google lze nalézt článek serveru Novinky.cz publikovaný 25. října s titulkem: „Dokažte to svými činy, reaguje Peking na prohlášení českých ústavních činitelů“ . Název byl však později upraven na „Dodržte slovo, reaguje Peking na prohlášení českých ústavních činitelů“ .

Chyba skutečně vznikla nepřesným překladem webu China.org, který se liší od oficiálního webu čínského ministerstva zahraničí.

Novinky.cz převzaly článek z anglicky psaného webu China.org. Pojednávají o prohlášení mluvčího čínského ministerstva zahraničí Lu Kchanga na tiskové konferenci. Článek na Novinky.cz obsahuje podtitulek „Doufáme, že slova doplníte činy“ a dále odstavec o tom, že „Čína si cení takovýchto závazků a doufá, že příslušné země sladí svá slova s činy...“

Jak ale upozornil na svém Twitteru redaktor ČT Václav Černohorský, China.org uvádí jiný překlad do angličtiny, než oficiální web čínského ministerstva zahraničí. Lu Kchang netvrdí, že mají být sladěna slova s činy, ale že má být dodrženo slovo. Tím zjevně naráží (stejně jako Chovanec) na podepsanou dohodu mezi Českou republikou a ČLR z března 2016. Zde je uvedeno, že Česká republika znovu potvrdila dodržování své politiky jedné Číny a respekt ke svrchovanosti a územní celistvosti Čínské lidové republiky.

Novinky.cz později článek aktualizovaly a část o činech z titulku i textu odstranily.

Chovanec však tvrdí, že Číňané řekli, že doufají v dodržovaní platných podepsaných smluv. Přesný překlad prohlášení mluvčího čínského ministerstva zahraničí však zní: „Ceníme si výše zmíněných prohlášení (Společné prohlášení nejvyšších ústavních činitelů České republiky a oficiální dopis slovenského ministra zahraničí - pozn. Demagog.cz) a očekáváme, že relevantní země dodrží svá slova, budou se držet politiky jednotné Číny, skutečně porozumí a budou respektovat hlavní čínské zájmy či obavy a korektně a rozumně řešit záležitosti spojené s Tibetem ve snaze zajistit zdravý, stabilní a dlouhotrvající rozvoj bilaterálních vztahů s Čínou.“

Ministr Chovanec tak sice hovoří o nepřesnosti překladu a čínskou reakci interpretuje poměrně korektně, ale doslovný překlad je poněkud jiný. Implicitně je v prohlášení čínské strany uvedeno, že v diskutované otázce očekává Čína, že se bude ČR držet dlouhodobého postoje - tj. politiky jedné Číny.

Dle výroční zprávy (.pdf, str. 22) z roku 2015 bylo z celkových 1 055 501 vozů vyrobených po celém světě 281 707 dodáno do Číny. To odpovídá 26,6 %.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, nejsme schopni doložit charakter schůzek představitelů zmíněných 51 zemí s dalajlámou.

Při návštěvě Bratislavy v říjnu 2016 se tibetský duchovní vůdce dalajlama setkal se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou. Prezident Kiska několik dní před setkáním s dalajlámou měl čínského velvyslance v SR upozornit, že se bude jednat o soukromé setkání formou oběda. Prezidenta Kisku nicméně za toto setkání kritizoval slovenský předseda vlády Fico. Následovala kritika ze strany tiskového mluvčího čínského ministerstva zahraničí.

„Čína doufá, že příslušné země budou dodržovat politiku jedné Číny a opatrně zacházet s otázkami týkajícími se Tibetu, aby byl zajištěn zdravý vývoj bilaterálních vztahů. Čína se rozhodně staví proti jakýmkoli formám kontaktu mezi činiteli jakékoli země a 14. dalajlamou,“ uvedl čínský tiskový mluvčí.

Slovenský ministr zahraničí Lajčák ujistil jménem slovenské vlády, že slovenská vláda nikdy neměla a ani mít nebude oficiální kontakty s takzvanou tibetskou exilovou vládou či parlamentem.

Setkání prezidenta Kisky s dalajlamou není uvedeno v oficiálním programu na webu prezidenta Slovenské republiky. Andrej Kiska o tom setkání informoval na svém facebookovém profilu.

Na začátku roku 2016 se dalajlama sešel také s prezidentem USA Obamou. Obama dalajlamu uvítal v mapovém salonku Bílého domu, nikoli však v oválné pracovně, která slouží pro oficiální setkání. V mapovém salonku se Obama sešel s dalajlamou i v minulosti, například v roce 2014 a 2010. Tato setkání tedy byla neoficiální.

Ministr kultury české vlády Herman se s dalajlamou sešel oficiálně v sídle ministerstva kultury.

„Bylo to moje rozhodnutí, vláda o tom nejednala a nebyl jsem nikým pověřen. Takové setkání je plně v kompetenci ministra kultury, který má ve svém resortu také církve a náboženské společnosti,“ uvedl ministr Herman.

Nelze ovšem posoudit charakter všech schůzek, které se takto dějí. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Jak uvedl ministr vnitra Chovanec, skutečně se nejedná pouze o Danu Drábovou, ale i o řadu dalších státních úředníků, kteří byli zvoleni do krajských zastupitelstev. Václav Moravec je ve svém pořadu konkrétně jmenoval: „Jedná se konkrétně o náměstkyni pro řízení sekce regionálního rozvoje Kláry Dostálové (ANO), náměstkyně pro řízení sekce veřejné správy Jany Vildumetzové na Ministerstvu vnitra (ANO), náměstka pro řízení sekce vysokého školství pro vědu a výzkum Roberta Plagy na Ministerstvu školství (ANO) a náměstkyně pro mezinárodní vztahy Lenky Juroškové na Ministerstvu financí (ČSSD).“ (OVM, 41:38)

Na stránkách ministerstva vnitra v sekci „Stanoviska“ lze najít „Podmínky kandidatury státních zaměstnanců ve volbách do krajských a obecních zastupitelstev“. Podle těchto podmínek může kdokoliv, kdo splňuje podmínky pasivního volebního práva (může být volen), kandidovat do voleb, a to i v případě, že je ve služebním poměru ke služebnímu úřadu.

V případě, že ve volbách zvítězí a získá mandát zastupitele, dojde k neslučitelnosti s výkonem státní služby. V takovém případě je zaměstnanec povinen přerušit výkon státní služby pozastavením funkce a zařazením zaměstnance mimo výkon státní služby. Po tuto dobu zaměstnanci nepřísluší plat.

„Funkci neuvolněného člena zastupitelstva kraje tak může představený vykonávat pouze za podmínky, že nebude vykonávat státní službu.“ (.pdf, str. 2) Představený musí nejpozději do tří dnů od ustavujícího zasedání zastupitelstva kraje učinit právní úkon směřující k odstoupení z funkce, která je důvodem neslučitelnosti.

Jedním z řešení je podání žádosti o povolení čerpání služebního volna po dobu výkonu mandátu krajského zastupitele. „Pokud představený – člen zastupitelstva kraje nepředloží do 3 měsíců po ustavujícím zasedání příslušnému zastupitelstvu kraje doklad o tom, že důvod neslučitelnosti funkcí pominul (za tento doklad lze považovat rozhodnutí o odvolání ze služebního místa představeného či o povolení čerpání neplaceného služebního volna), mandát mu zaniká.“(str. 2)

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle podmínek dostupných na stránkách ministerstva vnitra je funkce krajského zastupitele s působením ve státní službě neslučitelná.

Výrok je hodnocen, jako neověřitelný, protože i přes výklad ministerstva vnitra, existuje možnost, že se situace ohledně výkladu bude muset řešit před soudem.

Zákon o volbách do zastupitelstev obcí č.491/2001 sb. neřeší ve své části o volitelnosti institut státní služby. Je tedy opravdu možné, aby paní Drábová byla ve funkci neuvolněné místostarostky obce Pyšely.

Podobně se k místům zastupitelů pro obec či kraj vyjadřuje i zákon č.234/2014 sb. o služební poměru. Ten jen taxativně vymezuje pozice neslučitelné s přijetím do služebního poměru státního zaměstnance v §33. Neřeší tedy již ty osoby, které ve služebním stavu jsou.

Jediným zákonem, který nějakým způsobem hovoří neslučitelností funkcí je zákon o volbách do zastupitelstev krajů č.130/2000 sb.. Ten byl novelizován v dubnu 2016, i když je pasáž o neslučitelnosti stejná jak ve znění z roku 2000, a je tedy otázkou zda mluvit o modernosti zákona v této záležitosti jak tvrdí ministr Chovanec. Ve své novele řeší právo volit §5, neslučitelnost funkcí pak bod 2 tohoto paragrafu:

(2) Funkce člena zastupitelstva kraje je neslučitelná:

• a)s funkcí vykonávanou na ministerstvu, jiném ústředním orgánu státní správy nebo na orgánu státní správy s celostátní působností, obsazovanou volbou, jmenováním nebo ustanovováním
• b)s funkcí vykonávanou zaměstnancem kraje, zařazeným do krajského úřadu, zaměstnancem obce, zařazeným do obecního úřadu, nebo zaměstnancem jiného než ústředního orgánu státní správy, nejde-li o orgán s celostátní působností, jsou-li tyto funkce obsazovány volbou, jmenováním nebo ustanovováním
• c)s funkcí statutárního zástupce právnické osoby zřízené nebo založené krajem, anebo v níž má kraj majetkovou účast.

Podstatou současného sporu je právě rozpor mezi zákonem o volbách do zastupitelstev krajů, který slučitelnost funkcí neumožňuje a který by podle stanoviska ministerstva vnitra měl mít přednost před novějším zákonem o státní službě, který slučitelnost státní služby a zastupitele nezakazuje pro osoby, které již ve služebním stavu jsou.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože v současné době existují minimálně dva výklady těchto dvou zakonů, a je pravděpodobné, že se o soulad obou norem bude muset pokusit soud, jak naznačují někteří advokátní experti jako např. Pavel Mates.

Současná vláda byla jmenována 29. ledna 2014. Tomu předcházelo poměrně dlouhé vyjednávání a také výtky prezidenta k personálnímu obsazení budoucí vlády. Dle Ústavy ČR (článek 68) jmenuje prezident předsedu vlády „a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev“. Tedy po jmenování předsedy vlády dostane hlava státu od předsedy návrh na ministry jednotlivých resortů, které prezident jmenuje.

Miloš Zeman vystoupil 10. ledna 2014 před média a ve svém projevu mluvil o výtkách, které má ke jmenování jednotlivých ministrů. Ačkoliv nehovořil o nikom konkrétně, definoval určité obecné poznámky, které k osobám budoucích ministrů má.

Věnoval se nutnosti odborné znalosti či praxe v resortu a oblasti, kterou bude ministr vést. Argumentoval hlavně neexistencí služebního zákona, který zaručuje na ministerstvech státního tajemníka, jenž má s resortem zkušenost. To nesplnil například dnešní ministr obrany Martin Stropnický.

Další výtka byla směřována na způsob, jakým získal budoucí ministr své vzdělání. Zde hovořil zřejmě o ministru vnitra Chovancovi, který zvládl bakalářské studium na plzeňských právech za méně než tři roky. Prezident se také zamýšlel nad případem budoucího ministra, jenž nedostal po vyžádání bezpečnostní prověrku od NBÚ. V tomto případě hovořil o budoucím ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi.

Námitky měl také k jednomu z navrhovaných ministrů, a to kvůli jeho domnělé kandidatuře do Evropského parlamentu - navíc z pozice lídra kandidátky. Ten měl dle slov prezidenta jezdit po předvolebních setkáních a mohl by tím „strádat výkon jeho funkce jako ministra“. Zde mluvil o ministru pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierovi, který byl právě s možnou kandidaturou spojován. Ten však do Evropského parlamentu nekandidoval a dodejme, že kandidaturu popíral již v této době.

Všechny zmíněné ministry premiér Sobotka přes Zemanovy výtky navrhl a prezident je 29. ledna 2014 jmenoval. Dá se tedy říci, že byli do svých postů dosazeni proti vůli Pražského hradu.

Podle informací Policie v Libereckém kraji musela dne 20. srpna 2016 policie řešit případ 25letého mladíka, který v kempu Bílý kámen v Doksech obtěžoval ostatní hosty.

Mladík alžírského původu s českým občanstvím po vyvedení z diskotéky kolem sebe šermoval nožem a vykřikoval Allahu Akbar. Spolu s ním byl na místě také jeho mladší známý, který také vykřikoval stejné heslo, což vyvolalo ještě více negativních emocí. Oba účastníci byli pod vlivem návykových látek. Test na drogy prokázal přítomnost amfetaminu a dalších opiátů.

Podle výroční zprávy BIS za rok 2014 (nejnovější dostupná) (pdf str. 15 - 16) Bezpečnostní informační služba vyhodnocovala možné dopady významných událostí z hlediska procesu radikalizace, která by mohla působit na domácí muslimskou komunitu. V ČR působí jedinci, kteří s různou intenzitou proklamují podporu různým teroristickým uskupením, doposud však z jejich strany nevzešla žádná bezprostřední hrozba teroristického útoku. V české muslimské komunitě naopak v roce 2014 převládal názor odsuzující aktivity Islámského státu.

Podobně tomu bylo v roce 2015. Jak vyplývá ze zprávy o situaci vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku v ČR (pdf str. 46) zaznamenala BIS několik případů sympatizantů s radikálními islamisty a příslušníky Islámského státu. Jednalo se o muslimy mladší generace žijící v ČR. Své sympatie často zveřejňovali na sociálních sítích, nevedly však k faktickým činům nebo odchodu k IS.

Na stránkách Ústředí muslimských obcí je prohlášení, které ostře odsuzuje teroristický útoky ve Francii, ke kterým došlo v listopadu loňského roku. Žádné případy násilí spojeného s muslimskou komunitou u nás zatím nebyly evidovány. Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, zástupce úřadu rozhoduje o ukončení shromáždění, policie v jeho přítomnosti může zakročit jenom na základě jeho rozhodnutí.

Dle § 12 zákona o právu shromažďovacím rozhoduje o rozpuštění shromáždění zástupce úřadu. Zástupce nejprve vyzve svolavatele shromáždění, aby shromáždění neprodleně ukončil, pokud tak svolavatel neučiní, rozpustí jej zástupce sám.

Policie České republiky nemá v přítomnosti zástupce úřadu rozhodovací pravomoc, policejní útvary jsou pouze oprávněny zakročit k rozpuštění shromáždění na základě předchozího rozhodnutí zástupce úřadu. V případě, že není zástupce úřadu přítomný, mohou o ukončení shromáždění rozhodnout příslušníci Policie České republiky.