Helena Langšádlová

Na začátek uveďme, že kandidátka na post ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová hovoří o roztříštěnosti oblasti vědy a výzkumu mezi jednotlivá ministerstva, čímž obhajuje chystaný vznik ministerské pozice pro vědu, výzkum a inovace.

Co se týče ministerstev, která se úzce zaobírají oblastí vědy a výzkumu, uveďme v první řadě Ministerstvo zdravotnictví. Příkladem propojení s vědou a výzkumem je například Ministerstvem zdravotnictví zřízená Agentura pro zdravotnický výzkum ČR, jejíž účelem je podpora aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví. Jedním z ústředních orgánů státní správy pro vědní politiku, výzkum a vývoj je také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Vědou, výzkumem a inovacemi (VaVaI) se přímo zaobírá také Ministerstvo životního prostředí, konkrétně především Vědecká rada ministra životního prostředí. Plánování v oblasti VaVaI obsahuje také Koncepce výzkumu, vývoje a inovací Ministerstva práce a sociálních věcí (.pdf) či Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (.pdf), která je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu.

Dále zmiňme také Ministerstvo vnitra, v jehož gesci je například organizace bezpečnostního výzkumu či Ministerstvo zahraničních věcí, jehož pozornost se soustředí především na výzkum v oblasti mezinárodních vztahů, mimo jiné skrze Ústav mezinárodních vztahů. Ministerstvo obrany pak zpracovává například koncepci obranného aplikovaného výzkumu a vývoje.

Ministerstvo dopravy realizuje plány Koncepce výzkumu, vývoje a inovací v resortu dopravy do roku 2030. Je také zřizovatelem veřejné výzkumné instituce Centra dopravního výzkumu a realizuje resortní výzkumný program Doprava 2020+.

V neposlední řadě se oblastí VaVaI zabývají také Ministerstvo kultury a Ministerstvo zemědělství. Okrajově se oblastí vědy a výzkumu zaobírá také Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo financí se pak věnuje spíše dotacím vědy a výzkumu.

Celkově se tedy oblastí vědy a výzkumu přímo zaobírá 11 ze 14 ministerstev. Vzhledem k mírné odchylce a také faktu, že Helena Langšádlová svým výrokem poukazuje na značnou roztříštěnost oblasti vědy a výzkumu, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Izraelský Centrální statistický úřad (CBS) ve své zprávě uvedl, že výdaje Izraele na vědu a výzkum za rok 2020 byly 76,2 miliard šekelů, tedy 5,4 % HDP.

V roce 2019 činily tyto výdaje 4,9 % izraelského HDP, jak uvádí CBS v loňské zprávě. Hodnotu 4,934 % HDP za rok 2019 obsahuje i statistika OECD, která s daty za rok 2020 zatím napracuje. Podle OECD vydávalo Česko ve stejném roce na vědu a výzkum necelá 2 % HDP.

Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu za rok 2019 představovaly (.pdf, str. 1) ženy na konci roku 27,2 % všech pracovníků ve výzkumu a vývoji.

Přibližně 14 % žen je pak v Česku v čele významných institucí vědy a výzkumu. Podle zprávy Národního kontaktního centra – gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR stálo v roce 2017 v čele výzkumných, vysokoškolských a dalších institucí výzkumu a vývoje dohromady 14,1 % (.pdf, str. 12) žen. Dle nejnovějších dostupných dat za rok 2018 se jednalo o 14,9 % (.pdf, str. 12).

Srovnání zastoupení žen mezi výzkumnými pracovníky v rámci jednotlivých evropských států lze nalézt na stránkách Eurostatu. Podle posledních dostupných dat za rok 2019 má Česká republika skutečně nejmenší podíl žen mezi výzkumnými pracovníky ve vědě z celé EU. Přesněji se jedná o podíl 27,2 %.

Toto číslo poté uvádí (.pdf, str. 1) ve své zprávě také Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj byla situace podobná i v předcházejícím roce, jak ukazuje graf níže, v němž ČSÚ vycházel z dat Eurostatu za rok 2018. Tehdy ženy v České republice tvořily jen 26,6 % výzkumných pracovníků ve vědě, což přestavovalo nejnižší podíl v Evropské unii. Nejvyšší podíl byl v Lotyšsku, jediné zemi, kde počet žen ve vědě a výzkumu převažoval nad počtem mužů.

Obdobný závěr vyplývá také z nejnovější publikace (.pdf, str. 3) statistického institutu UNESCO vydané v roce 2020. Podle těchto dat byla Česká republika s 26,6% podílem žen ve výzkumu v roce 2018 mezi evropskými státy na předposledním místě. 

Bohužel se nám nepodařilo dohledat další statistiky, které by byly novějšího data a také se zabývaly podílem žen ve vědě a výzkumu. Proto se musíme spokojit s daty Eurostatu z roku 2019, případně o rok staršími daty UNESCO.

Pro kontext nejprve uveďme, že kandidátka na post ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová poukazuje na to, že české firmy často odvádí své zisky do zahraničí. Tuto situaci porovnává s finským modelem investic do vědy.

Ve Finsku veřejný i soukromý sektor investují značné prostředky do výzkumu a vývoje. Například v roce 2018 činily celkové investice do těchto oblastí 6,4 miliardy eur, přičemž financování ze soukromého sektoru tvořilo přibližně dvě třetiny (cca 4,3 mld. eur) z celkové částky. 

Aby stát tyto iniciativy firem podpořil, zřídil organizaci Business Finland (dříve společnost Tekes), která přerozděluje především menším a středním firmám půjčky a dotace. Ty mohou dosahovat i výše 50 % nákladů na daný projekt. Business Finland na svém webu například uvádí, že podle mezinárodních i finských studií veřejné financování výzkumu a vývoje následně vede k tomu, že společnosti zvyšují své vlastní investice. 

Právě motivace soukromých firem k investování do vědy a výzkumu je jednou z prioritních oblastí finského Národního plánu pro výzkum, vývoj a inovace (.pdf), dle kterého jsou společnosti klíčovými partnery výzkumných institucí (.pdf, str. 6). Doplňme, že od začátku roku 2021 ve Finsku mohou firmy, které na výzkumných projektech spolupracují s univerzitami či dalšími výzkumnými institucemi, díky novému zákonu dosáhnout poměrně vysokého snížení daní.

Aktuální statistika Českého statistického úřadu ukazuje, že na vědu a výzkum bylo v České republice v roce 2020 vydáno 113,4 mld. Kč, což skutečně tvořilo 1,99 % českého HDP. Následující graf zachycuje výdaje v minulých letech a lze na něm vidět setrvalý růst relativní i absolutní výše výdajů od roku 2016.

Občas se šíří informace, že se Německo v boji proti COVID-19 snaží vybudovat kolektivní imunitu. Z dnešní reakce velvyslance na můj dotaz jasně vyplývá, že jejich cílem není promořování společnosti, ale zpomalování šíření nákazy, poskytování zdravotní péče potřebným a testování.

— Helena Langšádlová (@H_Langsadlova) May 19, 2020

V rozhovoru pro Radiožurnál reagoval premiér Babiš na slova náměstka ministra zdravotnictví Prymuly o řízeném promořování. S tím premiér nesouhlasil. Dle jeho slov „tak začínala Velká Británie i Švédsko, mluvilo o tom Německo,“ ale je to podle něj moc riskantní.

10. dubna imunolog Ondřej Hrušák uvedl jako vzor pro uvolňování opatření u nás právě Německo, „kde opatření byly sice od začátku mírnější, tudíž se promořilo více lidí, ale současně úmrtnost nebyla tak vysoká jako v Itálii nebo Španělsku. Tudíž kdybychom se inspirovali německou situací, bylo by to nejlepší, co bychom mohli udělat“.

Za svůj věcný, klidný a analytický přístup k řešení koronavirové krize bylo Německo, konkrétně kancléřka Angela Merkelová, chváleno nejenom ve své zemi, ale i v zahraničí. Oceňován byl i spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn, který se snažil při informování o koronaviru o „maximální průhlednost“.

Německé velvyslanectví v České republice nám komunikaci mezi poslankyní Helenou Langšádlovou a velvyslancem Christophem Israngem potvrdilo.