Demagog.cz

Jan Mládek

Jan Mládek (ČSSD)

  • 27
  • 4
  • 4
  • 6

Výroky

Jan Mládek

Jan Mládek

Poslanec ANO Stanislav Pfléger totiž hrál v celém příběhu téměř hlavní roli, Andrej Babiš mu ale ve svém vlastním scénáři přisoudil jen malou roli komparzisty. Nebohý poslanec hnutí ANO se prý v roce 2014 pouze přihlásil k inkriminovanému pozměňovacímu návrhu k novele zákona o elektronických komunikacích, který zásadně znevýhodnil spotřebitele v jeho vztahu s mobilními operátory. Tím zmátl vlastní poslance a ti pro přílepek hlasovali (...) Stanislav Pfléger se totiž doslova přihlásil k autorství tohoto pozměňovacího návrhu s tím, že jej vytvořil na základě doporučení od Asociace provozovatelů telekomunikačních služeb. Tedy přímo mobilních operátorů. ‚Dosavadní praxe byla podle jejich analýz špatná, tak jsme ji změnili,' vysvětlil svůj návrh Stanislav Pfléger. Jiné, 8. února 2017

Výrok hodnotíme jako pravdivý, poslanec Pfléger je opravdu autorem pozměňovacího návrhu, který omezuje mj. povinnost operátorů informovat účastníky smlouvy o změnách v ní. Zároveň také přiznal, že autorem jím předloženého pozměňovacího návrhu je Asociace provozovatelů mobilních sítí, jejímiž zakládajícími a řádnými členy jsou tři hlavní operátoři působící na území České republiky.

Poslanec Pfléger je jedním z členů hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, který se novelou zákona o elektronických komunikacích zabýval. Hospodářský výbor projednával návrh novely dvakrát, poprvé (.pdf, str. 21–22) 22. května 2014 a podruhé (.pdf, str. 5–6) 3. září 2014.

Poslanec Pfléger předložil svůj pozměňovací návrh na druhé schůzi, jeho podstatou je podle zápisu (.pdf, str. 5) „taková úprava,kdy by podnikatel byl povinen informovat účastníka o možnosti ukončení smlouvy bez postihu a možnosti ukončení této smlouvy pouze v případě změny podstatných náležitostí smlouvyvedoucích ke zhoršení postavení účastníka. "

Konkrétně se jedná o změnu (.pdf, str. 3, pozměňovací návrh A3) § 63 odstavce 6, který oproti předchozímu stavu omezil mj. povinnost operátorů informovat druhou stranu smlouvy o její změně. Nově musí operátoři informovat o změně smlouvy jen ty účastníky, kteří mají ve smlouvě sankci za její předčasné ukončení, a to pouze o podstatných změnách smlouvy (předchozí znění obsahovalo pojem podstatné náležitosti, jejichž výčet byl novelou také zrušen).

Tento pozměňovací návrh prošel jak hlasováním (.pdf, str. 5) hospodářského výboru, tak hlasováním Poslanecké sněmovny a zákon ve znění poslance Pflégera nakonec nabyl i účinnosti.

Co se týče spolupráce poslance Pflégera při přípravě pozměňovacího návrhu s Asociací provozovatelů mobilních sítí (mezi jejíž zakládací a řádné členy patří tři hlavní operátoři působící v České republice), sám poslanec Pfléger se v pořadu 168 hodin (čas 15:20) 18. září 2016 vyjádřil následovně:

Bylo to na popud Asociace provozovatelů telekomunikačních služeb, který měli v tý době výhrady k současnému zákonu a připravili tenhleten pozměňovací návrh."

Výrok ministra Mládka hodnotíme jako pravdivý.

Jan Mládek

Jan Mládek

Ve Velké Británii je podmínkou, abyste mohl být ministrem, že musíte být členem dolní sněmovny nebo horní sněmovny. V České republice tato povinnost není. DVTV, 12. října 2016

Psaná ústava Spojeného království jako taková neexistuje, vychází se především ze zvykového práva. V praxi je nicméně dodržována zvyklost, že členové vlády ve Velké Británii musí být zároveň členy Dolní sněmovny nebo Sněmovny lordů (viz House of Commons Library dokument,.pdf, str. 3).

Naproti tomu Ústava ČR neukládá členům vlády povinnost být poslancem nebo senátorem. Čl. 32 Ústavy ČR pouze poukazuje na parlamentní funkce, jež nemohou poslanci a senátoři, kteří jsou zároveň členy vlády, vykonávat.

Jan Mládek

Jan Mládek

Hnutí ANO není žádné demokratické hnutí. Jeho majitel to řekl pro deník Financial Times. Řekl, že on je hnutí ANO a všichni členové v zásadě jsou podrobeni tuhé disciplíně (...) Chodím na vládu, jsou tam ministři za hnutí ANO, potkávám je a vidím, jak to funguje. Řada těch lidí není schopna rozhodnout důležité věci, dokud nemají posvěcení alespoň smskou od pana Babiše. A koneckonců kdybyste si přečetl rozhovor pana Babiše pro Financial Times, tak on to tam sám říká. DVTV, 12. října 2016

Předně uveďme, že nehodnotíme stav hnutí ANO z pohledu jeho (ne)demokratičnosti. Ověřujeme, zda předseda Babiš skutečně takové hodnocení pro zmíněný list sám provedl.

V rozhovoru pro Financial Times ze dne 19. února 2016 Andrej Babiš řekl: „I could not resign. Are you crazy?” I would have to leave the country. It would be the biggest treason for everybody. I cannot do this. I have to finish it. A lot of people have a hope that I will change things. And I am changing things. The party is connected to my person. The party is me.

Kromě dalších tezí v textu, kdy Babiš popisuje např. svou motivaci jít do politiky, se k hnutí ANO vyjadřuje fakticky jen v jedné větě - tedy „Strana je propojena s mou osobou. Strana jsem já.“

Věci jako je tuhá stranická disciplína či posvěcování rozhodnutí pro ostatní členy vlády za ANO Babiš v textu nijak nekomentuje. Zde jde ze strany Mládka o čistou fabulaci a rozvíjení teze Andreje Babiše, že „strana je on“, Babiš o tomto sám nemluví.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť Babiš ve zmíněném rozhovoru neuvádí to, co mu Mládek přisuzuje.

Jan Mládek

Jan Mládek

...oba příslušné kraje. Kraj Jihočeský a Středočeský (Mládek mluví o tom, že v obou krajích je vedena/má být dálnice D3 - pozn. Demagog.cz). Zejména kraj Středočeský je větší problém, protože Jihočeský má nastaveno, kudy to půjde. Ve Středočeském kraji je znovu pokus to nastavit D3 a už je opět zpochybňován. DVTV, 12. října 2016

Zásady územního rozvoje pro Středočeský kraj byly aktualizovány na základě souvisejících staveb na území kraje. První aktualizace ZÚR byla pořízena na návrh oprávněného investora – ŘSD. O vydání této aktualizace ZÚR Středočeského kraje rozhodlo zastupitelstvo usnesením ze dne 27. července 2015.

V této verzi je již zapracovaná trasa, kudy povede výstavba dálnice D3. Stanovisko ministerstva životního prostředí k vlivu na životní prostředí (EIA) bylo vydáno jako souhlasné, nicméně toto stanovisko je neplatné a bude muset být vypracován posudek nový. V seznamu prioritních staveb, které se budou moci stavět bez nového posudku EIA, se totiž nachází pouze úseky Úsilné–Hodějovice a Hodějovice–Třebonín.

Evropská komise upozorňuje, že u staveb, které do tohoto seznamu nepatří, bude nutno vypracovat posudek nový. V současné době probíhá projektová příprava a tvorba dokumentace pro územní rozhodnutí. Žádost o něj bude podána začátkem května 2017. Zahájení prací je naplánováno na rok 2024 a zprovoznění na rok 2028.

Třetí aktualizaci zásad územního rozvoje pro Jihočeský kraj (ZÚR) schválilo zastupitelstvo dne 17. prosince 2015 a nabyla účinnosti 6. ledna 2016. V této aktualizaci je již zahrnuta trasa, kterou povede stavba dálnice D3.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v případě Středočeského kraje je aktualizovaná verze ZÚR, která jasně stanovuje, kudy povede dálnice D3 na území Středočeského kraje.

Jan Mládek

Jan Mládek

Česká republika je i zásluhou naší vlády 6. nejbezpečnější zemí na světě. DVTV, 12. října 2016

Institut pro ekonomiku a mír zveřejnil v červnu 2016 výsledky tzv. Světového indexu míru (Global Peace Index). Česká republika se skutečně umístila na 6. příčce ze 163 zemí. Výrok však hodnotíme jako neověřitelný: tento index neměří přímo míru bezpečí v zemi (i když některé sledované faktory tímto směrem ukazují). Vliv na bezpečnost v zemi má pak vedle vlády velké množství dalších faktorů.

V roce 2015 obsadila Česká republika 12. místo, 2014 si držela tuto pozici, na kterou postoupila ze 13. místa z roku 2013.

Tato analýza mapuje především faktory společnosti a bezpečnosti, výskyt zahraničních a domácích konfliktů a míru militarizace. Hodnocení je stanoveno na základě 23 kritérií (GPI indicators). Samotný index však jednoznačně neprokazuje míru bezpečnosti, ale spíše mírové prvky. Kategorie, která se orientuje na vnímání bezpečnosti, hodnotí Českou republiku 2 body z 5, přičemž 5 značí nejhorší stav. Obdobně je na tom většina zemí střední Evropy. Od roku 2012 je tento stav neměnný.

Mezi další zkoumané faktory patří například politická nestabilita, kriminalita, vnitřní a vnější bezpečnost, dodržování lidských práv atd.

Jan Mládek

Jan Mládek

My (MPO - pozn. Demagog.cz) teď vedeme boj kolem Veselí nad Lužnicí, aby tam vznikla významná strategická zóna a máme trošku problém s Ministerstvem zemědělství, které má pocit, že by se tam asi mělo pěstovat zelí, jako se tam původně pěstovalo. DVTV, 12. října 2016

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože při vytváření průmyslové zóny skutečně vyslovil ministr Jurečka své odmítavé stanovisko, jeho argumenty jsou ovšem širší než zachování možnosti "pěstování zelí".

Existuje záměr Ministerstva průmyslu na vybudování průmyslové zóny ve Veselí nad Lužnicí, s nímž Ministerstvo zemědělství nesouhlasí. Ministr Jurečka pro server iHned uvedl konkrétní argumenty, proč se staví proti záměru MPO:

Dalo by se tak podle něj předejít například navrhované výstavbě průmyslové zóny ve Veselé nad Lužnicí - podle nové aplikace porušuje hned několik kritérií. Například leží na chráněné půdě, nachází se přímo v chráněné oblasti přirozené akumulace vod a hraničí s CHKO Třeboňsko. Tato oblast je pro vznik průmyslové zóny podle Jurečky naprosto nepřijatelná kvůli vysoké kvalitě půdy.

Návrh ministra Mládka na vybudování čtyř nových, státem podpořených průmyslových zón vláda projednávala na svém zasedání (bod 10) 12. 9. 2016. Vznik čtyř zón – u Chebu, ve Veselí nad Moravou, Veselí nad Lužnicí a v Moravských Budějovicích – je plánován na léta 2017-2022. Projednávání tohoto bodu bylo o měsíc přerušeno. Jurečka při své kritice vychází z informací webové aplikace vytvořené Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP), která mapuje kvalitu půdy v ČR. Jurečka vyslovil přání, aby Ministerstvo průmyslu zvolilo pro vybudování průmyslové zóny jinou lokalitu.

Jan Mládek

Jan Mládek

Zhruba před rokem a půl v mé vlastní straně někteří zpochybňovali, zda mám silný politický mandát. DVTV, 12. října 2016

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Mládkova pozice byla skutečně zhruba před rokem a půl zpochybňována, resp. probíhaly spekulace o jeho možném odvolání z vlády. Důvody se ovšem netýkaly síly jeho mandátu, ale jeho práce v jím svěřeném resortu. Tedy konkrétně neschopnosti prodávat výsledky, kterých zde měl dosahovat.

Mládek popisuje tento fakt v kontextu své potřeby si “potvrdit/posílit” mandát ve straně a také ve vládě, neboť jeho mandát byl zpochybňovaný. To by znamenalo, že by měl být vyzván, aby předstoupil před voliče a získal volenou funkci. Ovšem výtky k jeho osobě směřovaly na něco jiného. V červnu 2016 kolem Mládka skutečně ve veřejném prostoru zaznívaly spekulace, že by mohl být odvolán z Ministerstva průmyslu a obchodu. 6. června 2016 Sobotka totiž uvedl (Aktuálně/ČTK): " Sociálnědemokratický tým ve vládě musí zařadit vyšší rychlost, protože mezi ministry potřebujeme dravé štiky, ne nějaké líné spokojené kapry.

V létě 2015 premiér Sobotka řekl, že ministra Mládka vyzval k tomu, aby zlepšil komunikaci a prezentaci své práce. K explicitnímu zpochybňování Mládkova mandátu nedošlo, kritika směřovala k nedostatečnému mediálnímu obrazu Ministerstva průmyslu.

Server Neovlivní.cz také přinesl v této době informaci, že Sobotka požádal Mládka, aby sám rezignoval, ten to však odmítl. Důvodem byla opět jeho práce na MPO, resp. neuspokojivá marketingová komunikace navenek a nedůsledné vystupování proti rivalům z hnutí ANO.

Jan Mládek

Jan Mládek

My máme, ano, zpracované nějaké odhady (...) Řádově je to o tom, že pokud by bez čehokoliv dalšího byl Číně přiznán statut tržní ekonomiky na konci roku, tak by bylo ohroženo, řekněme 4, 5 tisíc pracovních míst v ocelářském průmyslu a v keramice. Otázky Václava Moravce, 15. května 2016

Na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu jsme žádné odhady počtu ohrožených míst (ocelářský průmysl a keramika) v souvislosti s přiznáním statutu tržní ekonomiky Číně nenašli.

Studie analytického střediska Economy Policy Institut (EPI) (.pdf, str. 3) oproti výroku ministra Mládka uvádí, že přiznání Číně statutu tržní ekonomiky by mohlo v ČR ohrozit 46 900 až 93 900 pracovních míst ve všech pracovních odvětvích.

Výrok o 4-5 tisících ohrožených pracovních míst (ocelářský průmysl a keramika) hodnotíme s ohledem na výše uvedené jako neověřitelný.

Jan Mládek

Jan Mládek

Jasný názor zaznívá od odborů, které to jednoznačně nechtějí, to přiznání tržního statutu (Číně - pozn. Demagog.cz). Poněkud smíšená zpráva zaznívá od zaměstnavatelských organizací. Tak si budeme chtít od nich slyšet, jak silné je to ne, protože zjevně některé firmy z toho mají velké obavy, především ty ocelářské, to ano, tam slyšíme jasné ne, ale u jiných firem to tak jasně neslyšíme. Otázky Václava Moravce, 15. května 2016 !

Proti udělení statutu tržní ekonomiky Číně vystupuje Českomoravská konfederace odborových svazů. „Jsme proti čínskému dumpingu - Čína není tržní ekonomika,“ napsala na svém twitterovém účtu. Podle odborů by uznání statutu bylo likvidační hlavně pro evropské ocelářství. Stejné stanovisko zastává i Evropská odborová konfederace.

Firmy sdružené ve Svazu průmyslu a dopravy už však nemluví jednotně. Svaz provedl mezi svými členy anketu (.pdf) o jejich postoji k této záležitosti; ptal se, zda by jim vadilo neudělení statutu tržní ekonomiky. 64 % respondentům by nevadilo, kdyby Evropská komise neudělila Číně tento statut, 36 % by neudělení vadilo (s. 1). Jde přitom o posun oproti minulému roku, kdy se v anketě (.pdf) 60 % respondentů vyslovilo pro udělení statutu a 40 % proti (s. 1).

Pro udělení statutu tržní ekonomiky jsou podle Svazu některé firmy působící ve strojírenství, mezinárodním obchodu nebo elektrotechnické a elektroenergetické firmy.

Jan Mládek

Jan Mládek

Buď Čína ten status tržní ekonomiky dostane a pro to stačí, když Evropská komise bude dělat takzvaně nic, což je nebezpečné svůdné. Nebo ten, ten statut přiznán nebude, což vyžaduje aktivní kroky. Otázky Václava Moravce, 15. května 2016

Evropská komise v lednu 2016 zahájila diskusi o možném přiznání statutu tržní ekonomiky v případě Číny. Diskuse se však spíše vede o tom, jaká opatření má EU zavést po vypršení přístupového protokolu (.doc, str. 9) Světové obchodní organizace (WTO). Čína na základě tohoto protokolu není posuzována jako tržní ekonomika a EU tak při obchodování s Čínou může uplatňovat jistá ochranná opatření. V prosinci 2016 však zmíněný přístupový protokol vyprší a EU tak musí rozhodnout, jak bude k obchodu s Čínou přistupovat.

Komise analyzuje (.pdf, str. 3) tři hlavní možnosti:

1) žádnou změnu právních předpisů EU

2) odstranění Číny ze seznamu zemí bez tržního hospodářství bez dalších podmínek

3) odstranění Číny z tohoto seznamu a zavedení doprovodných opatření

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť status tržní ekonomiky Čína získá pouze pokud splní konkrétní podmínky (.pdf, str.5). Podle komisařky pro obchod Cecilie Malmström by nic nedělání mohlo vést k závažným dopadům (.pdf, str. 4).

Řešení situace je v současné době v jednání. Očekává se, že Evropská komise přednese návrh řešení situace v červenci.