Miloslav Ransdorf

Jednalo se o jednu z afér, které jsou s osobou europoslance Ransdorfa spojovány. Nizozemský novinář Tom Staal ho v reportáži obvinil, že se pouze zapsal do prezenční listiny, avšak v budově Evropského parlamentu se zdržel pouhých pět minut, a proto není správné, aby mu bylo za tento den vyplaceno 300 eur, na které má nárok. Miloslav Ransdorf se bránil tím, že se dopoledne téhož dne zúčastnil na půdě konference pořádané europoslankyní Tatjanou Ždanokovou. Ta jeho účast na této konferenci písemně potvrdila. V reportáži skutečně není zachyceno, že by se Tom Staal představil, a proto na základě dostupných zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve zmíněném pořadu uvedl Ransdorf následující:

"Šance by mohly být otevřené, ale říkám, já třeba, když jsem mluvil o energetice, tak já třeba, pokud jde o Pavla Mertlíka, kterého jinak mám rád, tak jako bych tam neviděl moc jaksi se sympatií, protože vím, že on byl proti dostavbě jaderné elektrárny v Temelíně."

Nepodařilo se nám ověřit, jestli byla česká pozice k jednotlivým směrnicím ve volebním období od roku 2004 formulována, nebo nikoli. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný vinou nedostatku sekundárních zdrojů.

Nalezli jsme pouze několik dílčích informací o jednáních, jichž se účastnil Ivan Langer a Jiří Pospíšil [1, 2 (.pdf, str. 1)], Miroslav Kalousek, Martin Říman a Cyril Svoboda. K případným absencím se nám nepodařilo najít žádné podklady.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný kvůli nejasnosti vyjádření. Podle dostupných materiálů totiž balíček vůbec neřeší finanční prostředky.

Jak shrnuje například Svaz průmyslu a dopravy ČR, cílem balíčku je především liberalizace evropských železnic, dále snížení administrativní zátěže, ochrana pracovníků železnic a oddělení vlastníků kolejí od provozovatelů dopravy.

Podobně balíček shrnuje Evropská komise, která 30. ledna 2013 schválila jeho původní znění. Od té doby balíček prošel Radou a výbory a 26. února 2014 také prvním čtením na plénu Evropského parlamentu. Pravdou ale je, že o tomto schválení neinformovalo ani Ministerstvo dopravy ani například parlamentní Výbor pro evropské záležitosti nebo České dráhy.

Dle údajů statistického úřadu amerického ministerstva práce byla nezaměstnanost v prosinci 2013 6,7 % a v lednu 2014 6,6 %. Pro srovnání stavu nezaměstnanosti mezi jednotlivými zeměmi používáme data Eurostat pro prosinec 2013.

USA

6.7

Řecko

-

Nizozemsko

7

Německo

5.1Španělsko

25.9

Polsko

10

Rakousko

4.9

Francie

10.8

Portugalsko

15.3

Lucembursko

6.2

Chorvatsko

18.7

Rumunsko

7.3

Belgie

8.5

Itálie

12.7

Slovinsko

10.1

Bulharsko

13

Cyprus

17.2

Slovensko

13.8

Česká republika

6.8

Litva

11.5

Velká Británie

-

Dánsko

7.2

Lotyšsko

10.9

Finsko

8.3

Estonsko

-

Maďarsko8.8

Švédsko

8

Irsko

12

Malta

6.7

Všechny Miloslavem Ransdorfem uvedené země mají nižší míru nezaměstnanosti než Spojené státy a žádné další členské země nemají nižší nezaměstnanost, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Miloslav Ransdorf počet nezaměstnaných zhruba trojnásobně nadsadil. Nezaměstnaných mezi ekonomicky aktivními je pouze 6,8 %, což představuje zhruba 630 000 lidí.

Na úvod je potřeba předeslat, že výrok operuje se třemi způsoby měření nezaměstnanosti, přičemž třetí je nesmyslný.

Prvním ukazatelem – který používá Ministerstvo práce a sociálních věcí – je podíl nezaměstnaných osob. Ten „vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku,“ přičemž jsou jeho podklady zjišťovány z evidence úřadů práce. Lednová nezaměstnanost byla podle Ministerstva práce a sociálních věcí skutečně 8,6 %.

Druhým způsobem měření je obecná míra nezaměstnanosti, která vystihuje „podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle“ (neboli ekonomicky aktivní populaci). Je získávána pomocí výběrového šetření a využívá ji Český statistický úřad a Eurostat. Eurostat má nejnovější dostupná data z prosince minulého roku, ta ukazovala opravdu 6,8% míru nezaměstnanosti.

Třetí výpočet, jenž se Miloslav Ransdorf snaží využívat, jsou „nezaměstnaní z ekonomicky aktivní populace“. Neboť je však „ekonomicky aktivní obyvatelstvo“ pouze jiným názvem (.pdf, str. 1) pro „pracovní sílu“, jde stále o obecnou míru nezaměstnanosti, s níž počítá ČSÚ a Eurostat a která činí 6,8 %, nikoli Miloslavem Ransdorfem zmiňovaných 11,5 %.

Není pravdou, že by Barrosova komise neudělala v otázce zjednodušení byrokracie nic. V r. 2007 byla založena expertní skupina zabývající se administrativní zátěží v čele s Edmundem Stoiberem. Skupina měla za úkol ve spolupráci s Komisí snížit administrativní zátěž. Cílem programu bylo snížit administrativní zátěž v oblasti podnikání o 25 % do r. 2012 a dle dostupných informací se jej podařilo naplnit.

Ve finanční oblasti byl dále také navržen např. program (.pdf) simplifikace pro víceletý finanční rámec 2014–2020. V r. 2013 byla také představena iniciativa REFIT, která má řešit zbytečnou administrativní a legislativní zátěž pro občany i podniky. Na základě výše zmíněných iniciativ Barrosovy komise tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Prohlášení předsedy Evropské komise J. M. Barrosa z r. 2004, ve kterém by sliboval redukci byrokracie EU, se nám dohledat nepodařilo. Nicméně nevylučujeme, že může existovat.

Jeho projev (.doc) před Evropským parlamentem z r. 2004 při příležitosti schvalování nové Komise žádné zmínky o byrokracii neobsahoval. Priority stanovené Haagským programem z r. 2005 otázku byrokracie rovněž nezahrnují. Zmínku o zjednodušení legislativy a administrativy se nám však podařilo nalézt v pracovním programu Komise pro rok 2005 (.pdf, s. 10–12).

Miloslav Ransdorf měl patrně na mysli římského císaře Octaviana, který později přijal titul Augustus (vznešený) a od jehož smrti skutečně letos v srpnu uplynou 2000 let. Není však jisté, co měl Ransdorf na mysli jako onu "protibyrokratickou komisi". Za své dlouhé vlády však provedl množství reforem ve fungování římské říše.

Svoji "protibyrokratickou komisi", zvanou Komise pro odstraňování byrokratické zátěže občanů a podnikatelů, inicioval i tehdejší český premiér Václav Klaus v letech 1996 až 1997. Později mu za její vznik byla udělena Cena Michala Tošovského, antibyrokratická cena udělovaná sdružením eStát. Komise však ještě v roce 1997 zanikla a žádné viditelné výsledky za ní nezůstaly.

Za boj s byrokracií byli touto cenou oceněni i Martin Říman, Mirek Topolánek či Jaroslav Kubera, ti ale už nezakládali specializovanou komisi. Klausova komise tedy byla skutečně poslední, která u nás vznikla, a i ta, jak říká europoslanec Ransdorf, ztroskotala. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Evropská Komise zřídila v roce 2007 takzvanou Skupinu na vysoké úrovni pro oblast administrativní zátěže, která měla za cíl "snížení administrativní zátěže o 25 % do roku 2012". Jejího předsednictví se ujal bývalý bavorský premiér Edmund Stoiber.

V prosinci 2012 prodloužila Komise Skupině mandát do konce roku 2014 a definovala nové cíle.