Miloslav Ransdorf

Příkladem je třeba energetická politika, kde role národních států je prostě nezastupitelná, je tady svoboda energetického mixu v národním měřítku.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 26. února 2014
Tento výrok byl ověřen jako
Pravda

Hospodářské noviny (plné znění článku např. zde) uvádí, že "Smlouva o fungování EU (...) výslovně zakotvuje, že rozhodování v oblasti využívání zdrojů energie a volba mezi těmito zdroji náleží do rozhodovací pravomoci členských států EU".

Přímo ve Smlouvě se oblasti energetiky věnuje hlava XXI (.pdf, str. 88). Smlouva konkrétně stanoví: "Nedotýkají se práva členského státu stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jeho volby mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jeho zásobování energií, aniž je dotčen čl. 192 odst. 2 písm. c".

Dopady tohoto ustanovení shrnuje například odborný časopis Global Politics.

Výrok jsme zmínili