Demagog.cz

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO 2011)

  • 6
  • 3
  • 1
  • 3

Výroky

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

V ODS jsem byla, jako první žena na kandidátce, až třináctá. Výroky od čtenářů, 1. ledna 2014

Tvrzení Jaroslavy Jermanové pochází z webu politické strany ANO a bylo publikováno 9. 9. 2013.

Dle portálu volby.cz Jaroslava Jermanová kandidovala za ODS do Poslanecké sněmovny v roce 2010 ve Středočeském kraji. Její výchozí pozicí bylo skutečně 13. místo. 12 míst před ní obsadili muži, jak sama uvádí, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

I když jsem potom získala čtyři tisíce preferenčních hlasů, víc než například Tluchoř, který se do Parlamentu dostal, tak ta pozice prostě nestačila. Výroky od čtenářů, 1. ledna 2014

Tvrzení Jaroslavy Jermanové pochází z webu politické strany ANO a bylo publikováno 9. 9. 2013.

Výrok je hodnocen na základě informací z webu volby.cz jako nepravdivý.

Jaroslava Jermanová kandidovala za ODS (volby.cz) do Poslanecké sněmovny v roce 2010 ve Středočeském kraji. Je sice pravdou, že získala zhruba 4 tisíce preferenčních hlasů, konkrétně jich bylo 4149. Korektní je také fakt, že se do Poslanecké sněmovny nedostala, její výsledek stačil na pozici 6. náhradníka.

Nicméně není pravdou, že by Jermanová získala více preferenčních hlasů než Petr Tluchoř, kterého poslankyně ANO zmiňuje. Tluchoř získal o 641 preferenčních hlasů více.

Jelikož Jermanová uvádí nepravdivě fakt, že získala méně hlasů než Tluchoř, je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

My jsme poměrně raritou vůbec v Evropě v tom, že máme neomezenou řečnickou dobu (pozn. při projednávání zákonů v Poslanecké sněmovně PČR). (čas 9:08) Výroky od čtenářů, 1. prosince 2014

Výrok zazněl z úst Jaroslavy Jermanové v pořadu Události, komentáře 4. března 2014 a z důvodu neexistence srovnávací studie, která by zahrnovala všechny evropské státy, ho musíme hodnotit jako neověřitelný.

Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny rozlišuje několik typů jednání. Obecná rozprava pak v České republice skutečně není konkrétně časově omezena, nicméně interpelace členů vlády jsou ošetřeny tak, že např. délka ústní interpelace by neměla přesáhnout 2 minuty (§ 111, bod 6).

Studie (.pdf) Parlamentního institutu z února 2012 porovnávající ošetření obecné rozpravy v ČR a dalších 17 zemích Evropy, dělí parlamenty do tří skupin:

-parlamenty s proporciálním přístupem k rozpravě, kde čas vyhrazený pro jednotlivé body je rozdělen podle síly mezi jednotlivé frakce (Německo, Rakousko, Polsko,...)

- parlamenty s anglickým přístupem k rozpravě, kde se střídají řečníci z vlády, opozice a nezávislí poslanci a každý dostane stejný, přesně vymezený čas podle typu rozpravy, případně může být na žádost udělen čas navíc (Maďarsko, Malta,...)

-parlamenty s omezenou řečnickou dobou, kde je pevně stanovený časový limit pro vystoupení (Slovensko, Švédsko, Estonsko,...) Česká Poslanecká sněmovna se podle § 59 Jednacího řádu může na podobném omezení usnést k jednotlivým bodům. Podobný přístup funguje např. v Dolní sněmovně britského parlamentu (House of Commons, strana 4), kde je však stanovení limitu pro rozpravu poměrně časté.

Počet evropských zemí záleží na tom jak definujeme její hranice, nicméně i při užším pojímání hranic má stále kolem 40 států. Uvedená studie srovnává pouze 17 evropských zemí, což není dostatečně velký vzorek pro celoevropské srovnání. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Já chci se jenom vrátit k té novele jednacího řádu, která byla na začátku našeho období. My jsme tam předkládali možnost omezení vystoupení poslanců na dvakrát 10 minut, protože současný jednací řád to umožňuje, ale nedostali jsme podporu ani od koaličních partnerů ani od opozice. Otázky Václava Moravce, 14. února 2016

Poslankyně Jermanová skutečně přeložila návrh, který by zaváděl takovéto omezení rozpravy. Návrh však nepodpořili ani poslanci zvolení za hnutí ANO a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Skupina koaličních poslanců předložila na začátku volebního období návrh na změnu jednacího řádu sněmovy (sněmovní tisk č. 26). Novela zavádí (.pdf) mimo jiné tzv. garanční výbory či prodlužuje minimální lhůtu mezi 2. a 3. čtením.

Pozměňovací návrhy (.pdf, strana 7) Jaroslavy Jermanové pak skutečně měly omezit možnost rozpravy například tím, že by poslancům byla umožněna jen dvě desetiminunová vystoupení ke každému bodu. Návrh však podpořilo pouze 9 poslanců z 47členného klubu ANO a v dalších klubech nezískal podporu vůbec žádnou.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

...pojďme do krajských zastupitelstev, která mají stejná jednací, které mají také jednací řády, pojďme na městská zastupitelstva, která mají taky jednací řády a tam jsou omezena vystoupení, tam jsou mnohem striktněji regulované rozpravy. Otázky Václava Moravce, 14. února 2016

Jednací řády územně samosprávných celků se liší v každém kraji. Obecně se dá říci, že je rozprava regulováno přísněji, než je tomu v případě Poslanecké sněmovny. To hlavně z důvodu, že je možné odhlasovat její ukončení navzdory tomu, že by chtěli zastupitelé stále vystupovat.

Jednací řád vydává příslušné zastupitelstvo na základě zákona o obcích a zákona o krajích. Vzhledem k této skutečnosti se od sebe mohou jednotlivé jednací řády lišit.

Uvádíme několik příkladů úpravy jednacích řádů krajských zastupitelstev:

Jednací řád Středočeského kraje např. stanovuje v čl. 11 odst. 9 dvouminutové omezení u faktické poznámky a odpovědi na ni. Předsedovi klubu, členu Rady a řečníkovi, pověřenému přednést k věci stanovisko politického klubu je uděleno slovo kdykoliv o to požádá. Dle čl. 11 odst. 11 se může zastupitelstvo usnést na časovém omezení rozpravy (to však neplatí pro předkladatele nebo zastupitele přednášejícího stanovisko Klubu) a dle odst. 12 tohoto článku může být při překročení doby řečníkovi odnímáno slovo.

JŘ Pardubického kraje omezuje také počet vystoupení na dvě (netýká se faktických poznámek) a pokud se zastupitelstvo neusnese na jiné době, činí maximální doba vystoupení pět minut a dvě minuty u faktických poznámek.

JŘ Moravskoslezského kraje v čl. 6 omezuje délku vystoupení na pět minut, avšak na jeho žádost může být tato lhůta prodloužena. Zastupitelstvo se může usnést na maximálním počtu vystoupení jednotlivce k projednávané věci.

JŘ Jihočeského kraje (.pdf) v čl. 6 odst. 4 umožňuje zastupitelstvu omezit dobu vystoupení a při překročení této doby může předsedající dle čl. 6 odst. 1 slovo odejmout. Faktickou či technickou poznámku může přednést zastupitel kdykoliv o to požádá, avšak nesmí být delší než 1 minuta.

JŘ Ústeckého kraje (.pdf) v čl. 11 omezuje délku vystoupení na 10 minut a zastupitelstvo se může usnést na omezení počtu vystoupení nebo jeho doby. Pokud řečník nemluví k věci, může mu být slovo odejmuto.

Pokud jde o JŘ zastupitelstva hlavního města Prahy (.pdf), ten v čl. 10 umožňuje usnést se na omezení řečnické doby na 5 minut a omezení počtu výstupů k dané věci na dva (netýká se předkladatele). Pokud řečník nemluví k věci nebo překračuje dobu, může mu být slovo odejmuto. Délka faktické poznámky je standardně omezena na 2 minuty. Předseda klubu může žádat během rozpravy nebo před hlasováním o přestávku v max. délce 10 minut. Rozpravu je dle čl. 13 odst. 3 možné hlasováním přerušit, pokud to navrhne předseda klubu. Pokud přerušení navrhnou dva předsedové klubů, přerušuje se rozprava bez hlasování. Předsedající však určí lhůtu, do kdy mu kluby předloží své stanovisko k návrhu. Dle čl. 14 odst. 2 je možní rozpravu ukončit na návrh člena zastupitelstva, kdy vystoupit následně mohou pouze ti, jež se přihlásili před podáním tohoto návrhu na ukončení.

Pokud jde o jednací řád Poslanecké sněmovny, ten také využívá klasického nástroje bránícího obstrukcím – umožňuje omezit řečnickou dobu na 10 minut a počet vystoupení omezit na dvě. Délka faktické poznámky je v PS omezena na dvě minuty.

V případě poslanců, senátorů a členů vlády pak musí být uděleno slovo na zastupitelstvech kdykoliv o to požádá. Pokud dojde k situaci, že je jedna osoba současně zastupitelem a poslancem, senátorem či členem vlády, měla by mít tato osoba z titulu své funkce právo vystoupit kdykoliv.

Hlavní rozdíl mezi kraji a sněmovnou pak spočívá v podmínkách, za nichž je možné ukončit rozpravu a přejít k hlasování. V krajských jednacích řádech je narozdíl od jednacího řádu Poslanecké sněmovny možné na návrh zastupitele hlasovat o ukončení rozpravy, kdy možnost vyjádřit se je ponechána pouze osobám, které se stihly přihlásit před podáním návrhu na ukončení rozpravy. V Poslanecké sněmovně lze rozpravu ukončit pouze, pokud již není nikdo přihlášen.

Jednací řád Středočeského kraje umožňuje obstruovat např. pomocí opakovaných vystoupení předsedů klubu, kterým musí být uděleno slovo. To je další z oblíbených metod českých poslanců.

V případě všech zastupitelstev pak mají právo na nich vystupovat i občané daného kraje či obce, čímž může také v případě jejich většího počtu vést k podstatnému omezení akceschopnosti zastupitelstva.

Jednací řády obecních zastupitelstev pak vzhledem k počtu obcí v České republice skýtají podmínky k ještě větší rozmanitosti jejich úpravy.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Já jestli můžu, ministerstvo financí nemohlo dělat osvětovou kampaň (k EET - pozn. Demagog.cz) před schválením toho zákona, protože by se dostalo do rozporu s vlastním zákonem. Otázky Václava Moravce, 14. února 2016

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, stanovuje v § 7 odst. 1 co vše lze hradit ze státního rozpočtu. Jedná se například o dávky důchodového pojištění, dotace spolkům a nákup cenných papírů. Marketingová propagace zde není výslovně uvedena. Mělo by se tedy postupovat podle § 7 odst. 1 písm. u), který v takových případech stanovujepotřebu zvláštního zákona. Ten by následně umožňoval v tomto případě osvětovou kampaň k EET.

Podle stanoviska ministerstva financí je však propagace zákona o EET před samotným schválením v souladu se zákonem a odpovídá běžné praxi. Ministerstvo takto reagovalo na trestní oznámení, podle kterého ministerstvo vyplácelo neoprávněně peníze za propagaci EET.

Oznámení zatím bylo policií odloženo a my zatím hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Máme tři nové senátory, takže máme sedmičlenný klub, takže já to vnímám jako úspěch. A skončili jsme 2. na pásce. Otázky Václava Moravce, 16. října 2016

Je skutečně pravda, že mezi nově zvolenými senátory jsou tři z hnutí ANO 2011. Je to Jiří Dušek, Ladislav Václavec a Jaroslav Větrovský.

Podle oficiálních stránek Senátu ČR tvoří ANO 2011 senátorský klub společně se Severočechy.cz. Před volbami byl tento klub tvořen pěti členy, z nichž čtyři jsou součástí ANO 2011. Pokud tedy připočítáme k této čtveřici i nově zvolené senátory, dostáváme sedmičlenný klub.

Klub se senátorkou Dernerovou (za hnutí Severočeši.cz) vznikl v roce 2014, podle zákona o jednacím řádu Senátu je pro ustavení klubu nezbytný počet alespoň 5 senátorů (§ 21 odst. 1). Nově tedy může vniknout sedmičlenný klub zástupců zvolených jen za hnutí ANO.

Co se týče celkových výsledků senátorských voleb, hnutí ANO 2011 bylo opravdu 2. „na pásce“, tedy umístilo se jako druhé v počtu zvolených senátorů. První místo získala KDU-ČSL se svými pěti zvolenými senátory (další pak byli za KDU zvoleni v různých koalicích).

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Mám radost, že se nám podařilo třeba v jižních Čechách porazit celostátního politika lokálním politikem. Otázky Václava Moravce, 16. října 2016

Zde měla místopředsedkyně na mysli zvoleného senátora Jaroslava Větrovského, který je od roku 2006 starostou města Mladá Vožice na Táborsku. Ten porazil Jana Mládka, ministra průmyslu a obchodu, o 3 829 hlasů. Vzhledem k povolání obou kandidátů si můžeme dovolit tvrzení, že Větrovský je opravdu lokální politik, zatímco Mládek celostátní.

Jméno

Navrhující strana

Povolání

Počet hlasů ve 2. kole

Procenta

Jaroslav Větrovský

ANO 2011

starosta11 643

59,83%Jan Mládek

ČSSD

ministr MPO

7 814

40,16%

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Pan předseda tohle říká od samotného začátku. (zpochybňuje význam Senátu, pozn. Demagog.cz) Otázky Václava Moravce, 16. října 2016 !

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť ještě v den voleb vyvěsil Andrej Babiš na svůj Facebook grafiku, ve které roli Senátu vyzdvihuje.

Po proběhnutém 2. kole senátních voleb, ve kterém hnutí ANO získalo pouze (vzhledem k postupujícím z 1. kola) 3 mandáty, Babiš pro deník Právo řekl:

Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 milionů korun ročně a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta. Na Slovensku například horní komora není.

Tento text vyšel přibližně v 18 hodin, tedy 4 hodiny po uzavření volebních místností. Tentýž den již v 8 hodin ráno (tedy 6 hodin před uzavřením volebních místností) se na facebookovém profilu Babiše dopoledne objevil příspěvek, ve kterém stojí:

Senát je důležitá součást demokratického fungování této země.“

Babišova veřejná prohlášení stran zpochybňování významu Senátu a zejména pak jeho možného zrušení nejsou v otevřených zdrojích dohledatelná.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Šla jsem za ODS (při jednáních o koalici ve Středočeském kraji, pozn. Demagog.cz), protože mě ODS, jediná strana, která řekla ještě před volbami, že pro ni varianta koalice s hnutím ANO není prioritní, názor změnila. Otázky Václava Moravce, 16. října 2016

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť podle vyjádření zástupců ODS před volbami se tito lídři chovali a nadále i chovají konzistentně. Ke změně názorů při formování koalic u nich nedošlo.

Občanští demokraté slovy jednak předsedy strany Fialy, tak i volebního lídra ve Středočeském kraji, Martina Kupky, před volbami v zásadě vyloučili spolupráci pouze s jedním subjektem - KSČM.

Martin Kupka uvedl 17. září pro deník Mladá Fronta DNES na otázku ským do koalice ano, s kým ne? následující:

" Dokoalice rozhodně nepůjdeme s KSČM. To ostatní ukážou voliči, na to je brzy cokoliv říkat. "

Předseda strany Fiala pak 6. října (den před volbami) pro Echo24 stran budoucího sestavování koalic uvedl:

" Určitě nepůjdeme s komunisty. To je jasné, má to řadu důvodů, hodnotových, ideových, ale my k tomu máme i usnesení kongresu, že pro nás koalice s komunisty nepřipadají v úvahu. Pokud jde o ostatní, nejraději bychom spolupracovali se středopravými subjekty. Jsem ale realista a vím, že voliči hodně rozptylují svoji podporu, když se podíváme například na výsledky ve velkým městech. Často se pravděpodobně budou vytvářet vícepočetné koalice, aby se vůbec dalo vládnout. Nevítám to, ale musím s tím počítat. Takže si říct, s kým nepůjdeme, by ve finále mohlo snížit šance na sestavení jakékoliv koalice. Jsme otevřeni jednání, ale chci zdůraznit, že jsme dostatečně poučení a zkušení na to, abychom nešli do nějaké koalice, jenom abychom tam byli jako kosmetický doplněk. Koalici uděláme jenom tehdy, pokud budeme moci realizovat náš program. "

Jak předseda strany, tak i volební lídr ve Středočeském kraji vyloučili spolupráci s KSČM, dále však oba uvedli, že u případných koalicích záleží na volebním výsledku. Není tedy pravdou, že v tomto by ODS změnila svůj názor.

Hnutí ANO bylo však pro ODS jeden z hlavních konkurentů (vyjádření Fialy pro TV NOVA) a prioritní variantou pro ODS po volbách byla koalice STAN, ČSSD, ODS a TOP 09. Strana TOP 09 se však po volbách nevyjadřovala jasně ve věci koaličního jednání. Zatímco lídr strany Petr Tiso byl proti koalici s ANO, místopředseda Daniel Marek koalici s hnutím ANO podporoval. Ačkoli TOP 09 se nakonec shodla na tom, že stojí za svým lídrem, ODS kritizovala TOP 09 za porušení slova a příklonu ke koalici s ANO.

Po volbách Martin Kupka, lídr ODS ve Středočeském kraji uvedl: " Hnutí ANO nás v pondělí večer oslovilo s nabídkou spolupráce ve čtyřkoalici ANO–STAN–ODS–TOP 09 s rozložením hlasů 4–4-2–1.Přijali jsme tuto nabídku, protože po porušení slova ze strany TOP 09 bychom jen pasivně přihlíželi vzniku koalice s jasnou většinou ANO v krajské radě. Nové nabídnuté uspořádání by navíc přesně respektovalo poměr hlasů ve volbách, nejsilnější subjekt by měl hejtmana. Pozice koaličních partnerů by ovšem umožňovala mnohem lepší kontrolu vůči nejsilnějšímu subjektu v koalici – hnutí ANO. Bylo to řešení, které se po krachu první varianty jevilo jako lepší ze všech dalších možných variant vývoje." Výrok Jaroslavy Pokorné Jermanové tak hodnotíme jako nepravdivý. ODS již před volbami avizovala, že vyjma KSČM bude jednat se všemi a to s ohledy na volební výsledky. Není pravdou, že by ODS v tomto nějak otočila své postoje z předvolebního období.