Veřejnou zakázku na vypracování projektové dokumentace pro územní řízení, včetně výkonu inženýrské činnosti v rozsahu pro zajištění pravomocného územního rozhodnutí pro stavbu multifunkčního parkovacího domu u Městské nemocnice v Ostravě, vyhrála společnost KANIA a.s. Smlouva byla mezi statutárním městem Ostrava a společností KANIA a.s. uzavřena 26. dubna 2017 (.pdf, str. 10). Ve smlouvě bylo ujednáno, že společnost KANIA a.s. dodá koncept projektové dokumentace k připomínkám pro stavbu multifunkčního parkovacího domu u Městské nemocnice v Ostravě do 60 týdnů od nabytí účinnosti této smlouvy (.pdf, str. 3, čl. II, bod 2). Smlouva nabyla účinnost dnem jejího uzavření (.pdf, str. 9, čl. V, bod 2).

Koncept projektové dokumentace tedy mělo statutární město Ostrava obdržet koncem srpna 2018. Informaci o dokončení dokumentace se nám však nepodařilo z dostupných zdrojů najít. Z toho důvodu označujeme výrok jako neověřitelný.

Ostrava investuje ročně přibližně 20 mil. Kč do nadlimitního čištění silnic (v roce 2018 Ostrava investovala 21 mil. Kč.). Jedná se o čištění komunikací od smetků a prachu, které provádí nejenom Ostrava (prostřednictvím městské společnosti Ostravské komunikace, a.s.), ale i Správa silnic Moravskoslezského kraje a ostravské městské obvody. V letošním roce poprvé Ostrava čistí nejenom komunikace ve správě města, ale i ty krajské a státní. Ostrava nadlimitně čistí silnice dvakrát až šestkrát ročně, podle znečištěnosti daného městského obvodu, přičemž každé druhé čištění probíhá i s kropením.

Podle posledních dostupných dat (.pdf) z roku 2016 vyprodukovala huť ArcelorMittal Ostrava 440 tun prachových částic, což je historické minimum. Údaje o množství sehraných smetků z Ostravských ulic z toho roku nejsou dostupné, budeme proto vycházet z dat dostupných za rok 2017. V tomto roce se podle webových stránek města Ostravy podařilo sesbírat na čtyři tisíce tun smetků, které však pouze z pětiny obsahovaly prach (asi 800 tun.)

Lukáš Semerák pravděpodobně zaměnil množství smetků z ulic se sebraným prachem, který ale tvoří jen část celkových smetků. Zákon o odpadech (185/2001 Sb.) ani Vyhláška o katalogu odpadů (93/2016 Sb.) neobsahují definici uličních smetků (kat. číslo 20 03 03). Definici uličních smetků ale nabízí například společnost Marius Pedersen, dle které se jedná o směs posypového materiálu, bláta, větviček, listí a jiných organických látek, v horším případě i provozních kapalin z vozidel.

Vzhledem k tomu, že prachových částic bylo v ostravských uličních smetcích pouze pětina, tedy 800 tun, nejedná se ani o dvojnásobek emisí ArcelorMittalu.

Dle zápisu z prvního (ustavujícího) zasedání zastupitelstva města se vyslovilo pro návrh 10 zastupitelů, 23 bylo proti a 20 se zdrželo hlasování.

Dle tiskové zprávy hnutí Ostravak 10 zastupitelů hlasujících pro návrh bylo právě z tohoto hnutí. Zda ale ODS a ČSSD, resp. jejich zastupitelé Lumír Palyza a Martin Štěpánek, byly proti, se dohledat nepodařilo, neboť není z daného zasedání zastupitelstva dostupný záznam o jednotlivých hlasujících (pouze souhrnná informace).

Vedle zmíněné žaloby (.doc) vyvíjí město Ostrava také další aktivity s cílem zlepšení kvality ovzduší. Jako příklady lze uvést vypracování Integrovaného plánu mobility Ostrava, kde je jedním z cílů právě zlepšení kvality ovzduší. Město taktéž provozuje informační portál zaměřený na danou problematiku a každoročně pořádá odbornou konferenci.

Mezi doposud realizovaná praktická opatření pak můžeme zařadit vybudování nového zařízení pro ukládání smeteného prachu v roce 2012, podporu přesnějších způsobů měření imisí nebo realizaci projektů výsadby a údržby městské zeleně.

Dále lze jmenovat Projekt Zelený prstenec. Ten je součástí širšího programu ke zlepšení kvality ovzduší (.pdf, zeleň str. 7), kde se zeleni konkrétně věnují programy Izolační zeleň (např. zde). Náplní projektu je regenerace a výsadba nové zeleně s cílem " snížení možnosti rozptylu a zároveň zachycení znečišťujících látek – to znamená snížení prašnosti a tím zlepšení kvality ovzduší. "

Podle výše odkazovaného dokumentu ostravského magistrátu je výsadba a regenerace zeleně naplánována v několika fázích, mnohé z nich budou probíhat mezi lety 2014−2019 (.pdf, str. 7−11).

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze dohledat informace o efektivitě a provozu samosběrných vozů na prach v Ostravě.

Nejstarší částí Ostravy je Moravská Ostrava. V zastupitelstvu tohoto městského obvodu je skutečně nejvíce členů hnutí Ostravak, které pořídilo tři samosběrné vozy na prach (prachožrouti). Bohužel se ale nepodařilo z veřejných informačních zdrojů zjistit, jak často a jaké množství prachu tyto vozy v Ostravě sbírají.

Tkaninové filtry, které instalovala ocelářská firma ArcelorMittal, by měly snížit emise prachu až o 270 tun ročně.

Starostou Ostravy-Poruby je skutečně Lumír Palyza. V Moravské Ostravě a Přívozu, kde je Lukáš Semerák členem zastupitelstva, jsou skutečně tito "prachožrouti" využíváni ke sběru prachu. Pravdou také je, že technika na snížení prašnosti, kterou pořídily Technické služby Moravská Ostrava a Přívoz, p.o., byla z velké části kofinancována z dotací (.xls) ze Státního fondu životního prostředí a Fondu soudržnosti, jehož realizačním orgánem je také SFŽP.

Mluvčí obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Jana Pondělíčková popsala fungování prachožroutu následovně: "Místa, kde uklízí, nejdříve pokropí, poté je zamete a následně vysaje." Dochází tedy také k postřiku chodníků vodou. Ve dnech, kdy panovalo tropické počasí, byl využíván také stroj „prachostřik“, který kropil chodníky a silnice. Podle slov místostarosty Dalibora Mouky je však k tomuto účelu v Moravské Ostravě a Přívozu využívána užitková voda.

O kropení silnic informovala radnice na svém webu například v roce 2010, zde se však informace o tom, jaká je k těmto účelům využívána voda, neobjevila. Tato informace se vyskytuje ve zprávě z roku 2009, kdy výrobní náměstek Ostravských komunikací Antonín Bína řekl: "Ke splachování silnic využíváme vodu z vlastní vodárny, která se kvalitou blíží pitné vodě.“ O kropení silnic v Porubě informovala např. i Česká televize v roce 2008, kdy jí náměstek měl sdělit, že se ke kropení používá pouze pitná voda a ke splachování vozovek voda užitková. Naše hodnocení vychází z těchto informaci, jelikož aktuálnější zprávy o využívání vody v Porubě jsme nenalezli. Výrok Lukáše Semeráka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Občanské sdružení Čisté nebe vzniklo v roce 2010 s cílem prosazovat právo obyvatel Ostravska na čistý vzduch. V listopadu 2013 představilo veřejnosti projekt Čistý komín: "projekt webové a mobilní aplikace si klade za cíl osvětovou metodou upozornit na problematiku znečišťování ovzduší nevhodným způsobem vytápění v domácnostech. "

Ostravský podnikatel a lobbista Martin Dědic je trestně stíhán v souvislosti se zakázkami dopravního podniku a nemocnice. V březnu ho proto zadržela protikorupční policie. Soud pak rozhodl o jeho vzetí do vazby.

Podle státního zástupce "díky svým vazbám na regionální politiky získal neformální vliv na chod a řízení Dopravního podniku Ostrava, akciové společnosti ovládané městem, a Městské nemocnice Ostrava, příspěvkové společnosti města. Prostřednictvím tohoto vlivu dokázal zajistit některým uchazečům o veřejné zakázky podmínky pro to, aby uspěly. Ale vítězné firmy za to následně dávaly úplatky."

Od června je Dědic vyšetřován na svobodě, soud ho propustil na kauci. Soud zatím neproběhl, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.