Demagog.cz

Jana Černochová

Jana Černochová (ODS)

  • 10
  • 4
  • 5
  • 3

Výroky

Jana Černochová

Jana Černochová

Její vnitřní dluh je v tuto chvíli něco kolem 100 miliard korun (Armády ČR, pozn. Demagog.cz). Speciál ČRo Plus, 8. února 2021

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat částku vnitřního dluhu Armády ČR. Ministerstvo obrany nám na náš dotaz sdělilo, že vnitřní dluh Armády ČR nevyčísluje.

skrýt celé odůvodnění

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám přesnou výši vnitřního dluhu armády nepodařilo dohledat. Můžeme však zmínit, že o vnitřním dluhu Armády ČR, který „přesahuje 100 a více miliard Kč“, hovořil například v červenci 2020 předseda ODS Petr Fiala v rozhovoru pro Armádní noviny. Že má armáda dluh ve výši 100 miliard korun, pak podle informací serveru czdefence.cz zaznělo také na neveřejném jednání Výboru pro obranu, jehož je Jana Černochová (ODS) předsedkyní. Nemůžeme však vyloučit, že na jednání o této sumě hovořila samotná Jana Černochová, která ji v médiích zmiňovala již dříve.

S dotazem ohledně přesné výše vnitřního dluhu armády jsme se tedy obrátili na Ministerstvo obrany a Generální štáb Armády ČR. Zatím jsme obdrželi odpověď od Ministerstva obrany, které však „pomyslný vnitřní dluh (…) nikdy takto nevyčíslilo, protože se jedná pouze o teoretický konstrukt, který nezohledňuje řadu faktorů ovlivňujících každoroční sestavovaní rozpočtu resortu obrany.“ 

Ministerstvo však připouští, že pokud bychom pomyslný vnitřní dluh armády chápali „jako prostý rozdíl v tom, jaké byly rozpočty Ministerstva obrany od vstupu do NATO, a jaké měly být, kdybychom ve všech letech dávali na obranu 2 % HDP, k čemuž jsme se tehdy zavázali, mohla by se jeho výše zřejmě orientačně skutečně blížit částce, kterou uvádí paní poslankyně Černochová a další odborníci na obranu a bezpečnost.“ 

Dodejme, že dle této definice vnitřního dluhu by nicméně celková částka od vstupu ČR do NATO v roce 1999 byla přibližně čtyřnásobná, než kolik uvádí poslankyně Černochová. Částka 100 mld. Kč tedy vyjadřuje spíše hodnotu „podinvestovanosti“ Armády ČR, nikoli rozdíl mezi reálnými celkovými výdaji (např. na platy) a výdaji, které by odpovídaly 2 % HDP. Hodnotu podinvestovanosti se nám však nepodařilo dohledat, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Pro kontext uveďme, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 18. prosince 2020 schválila návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2021. Pro tento rozpočet se schodkem 320 miliard korun tehdy hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Návrh původně počítal s rozpočtem Ministerstva obrany ve výši 85,4 miliard (.pdf, str. 14), komunisté však podporu zákona podmiňovali snížením armádního rozpočtu o 10 miliard, a zmíněná částka tak byla přesunuta do rozpočtové rezervy.

Andrej Babiš už 18. prosince po schválení zákona přislíbil, že k navrácení těchto 10 miliard zpět armádě dojde v lednu. Koncem ledna pak vláda schválila přesunutí částky z rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany ve výši 5 miliard korun.

Jana Černochová

Jana Černochová

Pan premiér i pan ministr obrany slibovali, že se to stane 4. ledna (vrácení 10 mld. Kč armádě, pozn. Demagog.cz). Speciál ČRo Plus, 8. února 2021

Ministr obrany Lubomír Metnar dříve uvedl, že návrh na převedení 10 miliard z rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu resortu obrany předloží vládě 4. ledna. O tom, že k přesunu této částky dojde začátkem ledna, hovořil také premiér Andrej Babiš.

skrýt celé odůvodnění

Při projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2021 KSČM prosadila odebrání 10 miliard armádě a převedení této částky do rozpočtové rezervy, čímž také podmiňovala podporu rozpočtu. Ministr obrany Lubomír Metnar schválení konečné verze státního rozpočtu, která tak místo vládou navrhovaných 85,4 miliard (.pdf, str. 14) počítá s rozpočtem armády ve výši 75,4 miliard Kč, označil za nutný kompromis. Přislíbil také, že 4. ledna, na prvním jednání vlády v roce 2021, předloží návrh na vrácení těchto 10 miliard zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. 

Také premiér Andrej Babiš v prosinci minulého roku v této souvislosti mluvil o kompromisu a o tom, že hned v lednu „co nejrychleji“ dostane armáda peníze zpět. Na tiskové konferenci po schválení rozpočtu konkrétně uvedl (video, čas 04:55:25): „(…) přesunutí části peněz z rozpočtu Ministerstva obrany do rozpočtové rezervy je dočasné. (…) Předpokládám, že v lednu co nejrychleji je tam vrátíme.“

Na jednání vlády 4. ledna, které dříve zmiňoval ministr Metnar, se tak však nestalo. Premiér Babiš k tomu na začátku ledna uvedl: „Určitě armádě ty peníze vrátíme v lednu, je pravda, že původně to bylo v plánu od 4. ledna, ale z nějakých technických důvodů se to posouvá.“

Na závěr pro úplnost dodejme, že k navrácení celé částky z rozpočtové rezervy zpět do rozpočtu Ministerstva obrany prozatím nedošlo. Vláda však na mimořádné schůzi 27. ledna 2021 odsouhlasila (.pdf) přesun poloviny této sumy, tedy pět miliard korun.

Jana Černochová

Jana Černochová

Byli to oni, kteří říkali: „Pokud by se ty finanční prostředky do armády vracely a šly na platy, tak s tím problém nemáme.“ To říká pan předseda Filip, říkal mi to i pan kolega Luzar, se kterým jsem byla v nějaké debatě. Speciál ČRo Plus, 8. února 2021 !

Jana Černochová mluví o prostředcích, které byly dle požadavku KSČM odňaty Ministerstvu obrany. Komunisté požadují, aby byly použity na boj s pandemií covidu-19, což mohou být i odměny zapojeným vojákům, ne ale platy obecně.

skrýt celé odůvodnění

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila 18. prosince 2020 návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2021. Pro něj hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Komunisté svou podporu rozpočtu podmiňovali škrty 10 miliard korun pro Ministerstvo obrany, které byly nakonec přesunuty do rozpočtové rezervy. Andrej Babiš přislíbil, že k navrácení této částky zpět do rozpočtu obrany dojde v lednu. Tento závazek však vláda nedodržela, ministerstvu vrátila na konci ledna pouze 5 miliard korun, o zbylých pěti miliardách chce rozhodnout pravděpodobně v únoru.

KSČM požadovala, aby se přesunuté finanční prostředky použily na pomoc v souvislosti s pandemií covidu-19 místo nákupu vojenské techniky. Miloslava Vostrá (KSČM) koncem roku uvedla, že „převedené peníze mohou samozřejmě být využity v resortu obrany, například pro vojáky, kteří pomáhají v nemocnicích“. 

Dle slov předsedy KSČM Vojtěcha Filipa z konce ledna pak finance mají jít na „odměny pro zdravotníky a vojáky, kteří v nemocnicích a dalších zařízeních pomáhají se zvládáním epidemie covidu“. Již v prosinci 2020 také Vojtěch Filip požadoval, aby byly peníze použity „spíše na to, že armáda pomůže zdravotníkům, sociálnímu systému v řešení pandemie covidu, než aby udělala nákupy“. O měsíc později pak hovořil o „krytí jiných povinností, které jsou ve zdravotnictví, anebo vůbec v boji proti covidu-19“.

debatě DVTV v prosinci poslanec KSČM Leo Luzar hovořil o navrácení peněz obraně v roce 2021 (video, čas 6:46), avšak ohledně vrácení těchto prostředků prostřednictvím platů armádě se nezmínil.

Představitelé KSČM se tedy opravdu vyjádřili, že finance přesunuté do rezervy rozpočtu by se mohly vrátit armádě, avšak pouze jako odměny pro vojáky pomáhající se zvládnutím pandemie covidu-19. Komunisté nevyjádřili souhlas s vrácením prostředků armádě podle plánu vlády nebo s jejich využitím na běžné platy v armádě, jak svým výrokem naznačuje poslankyně Černochová.

Jana Černochová

Jana Černochová

Stát rozhazoval finanční prostředky do různých projektů, které vesele podporovala Komunistická strana – například jízdné zdarma. Speciál ČRo Plus, 8. února 2021

Poslanec KSČM Jiří Dolejš k vládnímu návrhu zvýšení slev na jízdné uvedl, že komunisté i taková dílčí zlepšení vítají. Vláda v roce 2018 zvýšila slevy na jízdné v autobusech a vlacích pro cestující ve věku od 6 let do 18 let, studenty do 26 let a lidi nad 65 let na 75 %.

skrýt celé odůvodnění

Poslankyně Černochová zde má pravděpodobně na mysli slevu 75 % na jízdné v autobusech a vlacích pro cestující ve věku od 6 let do 18 let, studenty do 26 let a lidi nad 65 let, kterou vláda schválila již v roce 2018. Doplňme, že s účinností od začátku roku 2020 následně došlo k úpravě podmínek pro dopravce a k zastropování proplácených slev. V roce 2019 stály tyto slevy státní kasu 5,78 miliard korun.

Na stránkách vlády je uvedeno, že 27. března 2018 byly tyto slevy vládou schváleny (bod B, 19) po předložení návrhu tehdejším ministrem dopravy Danem Ťokem

Podle článku serveru Echo24 ze 14. března 2018 tento návrh vítali komunisté a s lehkou mírou opatrnosti i sociální demokraté a KDU-ČSL. Poslanec za KSČM Jiří Dolejš pro tento server také uvedl: „(…) Vítáme i taková dílčí sociální zlepšení, i když dopravní obslužnost vyžaduje důslednější řešení. Od údržby pražských mostů přes krajské dopravní podniky až po řešení dluhů na regionálních komunikacích druhé a třetí třídy.“ Z jeho vyjádření lze tedy soudit, že zvýšení slev na jízdné pro děti, studenty a lidi starší 65 let KSČM vítala.

Další relevantní zmínky představitelů KSČM podporující slevy na jízdném se nám nepodařilo dohledat. Zda slevy ve vyjádření pro Echo24 vítal Jiří Dolejš „vesele“ pochopitelně nevíme, pravdou však je, že se o slevách vyjádřil pozitivně, a výrok Jany Černochové tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jana Černochová

Jana Černochová

Víte, kolik stojí ročně jízdné zdarma? 6 miliard korun. Speciál ČRo Plus, 8. února 2021

Jana Černochová zde nejspíše odkazuje na slevy na jízdné pro děti, studenty do 26 let a lidi nad 65 let. Tyto skupiny obyvatel mají 75% slevu na jízdné na vnitrostátních a regionálních autobusových a vlakových linkách. Stát dopravcům proplatil za rok 2019 téměř 5,8 mld. korun.

skrýt celé odůvodnění

Od září roku 2018 fungují takzvané slevy na jízdné pro cestující ve věku od 6 let do 18 let, studenty do 26 let a lidi nad 65 let. Tyto slevy platí pouze na vnitrostátních dálkových a regionálních linkách a v prostředcích městské hromadné dopravy, které zajíždějí až za hranice měst. Podle Ministerstva dopravy měla tato sleva pomoci sociálně slabším skupinám lidí, které mají omezenou možnost využívat hromadnou dopravu, a tím pádem jí umožnit častěji cestovat vlaky a autobusy.

Za rok 2020 zatím nejsou zveřejněna data, kolik stát zaplatil na slevách na jízdné. Ministryně financí Alena Schillerová nicméně v srpnu 2020 uvedla, že podle odhadů resortů dopravy a financí stát ušetřil za první měsíce koronavirové pandemie až 1,5 miliardy korun.

V roce 2019 vyšlo stát proplacení slev na jízdné na 5,78 miliardy korun. Uvádí se, že nejvíce z této částky čerpaly České dráhy, a to 2,58 miliardy korun. Dále to byl RegioJet, který od státu dostal 389 milionů korun. Z autobusových dopravců pak nejvíce dostal Student Agency, 183 milionů korun. 

Od 1. ledna 2020 Ministerstvo dopravy zavedlo kompenzační strop stanovený podle počtu ujetých kilometrů. Stát tímto opatřením chce předejít případům, kdy tyto kompenzace byly zneužívány přepravci, kteří zvyšovali ceny u státem částečně proplácených jízdenek, aby jim byla proplacena větší kompenzace. 

I přesto, že poslankyně Černochová uvádí, že se jednalo o jízdné zdarma, hodnotíme tento výrok, jako pravdivý, protože se zde primárně jedná o částku vyplácenou státem, která se vejde do naší stanovené odchylky 10 %.

Jana Černochová

Jana Černochová

Pan premiér přislíbil, že do konce února ty finanční prostředky budou vráceny. Speciál ČRo Plus, 8. února 2021

Premiér Andrej Babiš řekl, že o sumu 5 miliard, která byla přislíbena rozpočtu Ministerstva obrany, „vojáci nepřijdou“. Neslíbil ovšem, že se tak stane do konce února. Pouze se vyjádřil, že předpokládá vrácení do tohoto termínu.

skrýt celé odůvodnění

Při schvalování státního rozpočtu pro rok 2021 vláda vyhověla požadavku KSČM a snížila částku původně plánovanou pro armádu o 10 miliard Kč. Tyto peníze vláda přesunula do rozpočtové rezervy, ale tvrdila, že hned v lednu je opět vrátí do rozpočtu armády. Na jednání vlády 4. ledna k vrácení nedošlo. Až 27. ledna vláda schválila vrácení poloviční částky, tj. 5 miliard Kč. Sněmovní výbor pro obranu vyzval vládu, aby do konce února armádě vrátila i druhou polovinu peněz. 

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že poslankyně Černochová svůj výrok pronesla v kontextu diskuse o vrácení zbývajících 5 miliard do armádního rozpočtu. Premiér Babiš se k vrácení této sumy Ministerstvu obrany vyjádřil několikrát. Pro Českou televizi na konci ledna neurčitě uvedl (čas 13:35), že zbylých 5 miliard „se vyjasní po analýze nároků jednotlivých resortů včetně obrany, předpokládám, že to bude příští měsíc“. Jasnější vyjádření zaznělo z jeho úst pro CNN Prima News, když uvedl (čas 0:23): „(…) vojáci o tu částku nepřijdou, teďka je otázka jen toho načasování, já předpokládám, že by to mělo být příští měsíc.“

Jak plyne z druhé uvedené citace, Babiš skutečně slíbil vrátit sumu 5 miliard Ministerstvu obrany. Slib, že se tak stane do konce února, z jeho slov nezazněl. Babiš svá slova formuloval jinak – pouze předpokládá, že k vrácení dojde v únoru, žádný termín však neslíbil. V tomto smyslu tedy poslankyně Černochová posouvá jeho vyjádření, a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Jana Černochová

Jana Černochová

Předně bych ráda uvedla na pravou míru, že jsem tam (na demonstraci proti islámu) nebyla jako starostka Prahy 2, ale jako členka výboru pro obranu a bezpečnost, kde jako poslankyně působím to již 4. rokem. 20 minut Radiožurnálu, 20. ledna 2015

Jana Černochová je poslankyní od roku 2010. Ve Sněmovně byla nejdříve místopředsedkyní Výboru pro obranu a bezpečnost. Ten se v prosinci 2011 rozdělil na Výbor pro obranu, jehož byla místopředsedkyní až do rozpuštění Sněmovny v srpnu 2013, a Výbor pro bezpečnost, jehož členkou byla do srpna 2012.

V novém volebním období je Jana Černochová opět členkou obou těchto výborů.

Zároveň je starostkou Prahy 2. Na pozvánce na akci IVČRN však byla skutečně uvedená jako poslankyně.

Jana Černochová

Jana Černochová

Této problematice (migrace, multikulturalismu) jsem se věnovala již v minulosti, takže mně by nikdo nemohl vyčíst to, že jsem se chtěla nějakým způsobem zviditelnit. 20 minut Radiožurnálu, 20. ledna 2015

Lze najít hned několik důkazů, že se Jana Černochová věnovala tématu migrace a multikulturalismu již v minulosti. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Například v říjnu 2013 publikovala příspěvek, kde rozebírá migraci a dopady multikulturalismu pro Českou republiku.

Podle Jany Černochové mohou imigranti být zdrojem nové energie, ale jen za těchto podmínek:

"1) Jsou-li upřednostňováni schopní, kvalifikovaní lidé disponující vědomostmi a vůlí začít žít znovu svůj život nezatížený náboženskými a kulturními předsudky a hostitelská země je potřebuje,
2) dokáží-li se noví přistěhovalci a jejich děti asimilovat do kultury země a západní civilizace vůbec".

K migraci v Evropské unii se vyjadřuje také v rozhovoru v prosinci 2013 či v srpnu 2014.

Jana Černochová se tedy vyjadřovala k problematice již před proti-islámskou demonstrací, která se konala v lednu 2015.

Jana Černochová

Jana Černochová

Svolavatel této akce si dal do pozvánky, že chce projednat se zástupci Poslanecké sněmovny nějaké legislativní návrhy, které bude (pořadatel) předkládat. Že chce, aby politici ubezpečili bezpečnost České republice. 20 minut Radiožurnálu, 20. ledna 2015 !

Veřejná pozvánka na manifestaci, která se uskutečnila v pátek 16. ledna na Hradčanském náměstí, nabízela v programu "představení legislativních požadavků, jež zabrání islamizaci naší země". I tisková zpráva, kterou údajně spolek rozesílal médiím, obsahovala podobnou formulaci: "pojmenujeme rizika pro Českou republiku a vzneseme legislativní a bezpečnostní požadavky, jejichž přijetí islamizaci naší země zabrání".

Je možné, že pozvaní řečníci, mezi něž Jana Černochová patřila, dostali pozvánku s jiným, konkrétnějším zamýšleným programem. Ze záznamu je nicméně zřejmé, že přímo na manifestaci prostor k jednání nebyl. Výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Jana Černochová

Jana Černochová

Jsem spoluautorkou návrhu zákona o adopci dětí registrovanými partnery, resp. osvojení jejich dětí, ne adopci nových dětí, ale těch, kteří již s nimi žijí. 20 minut Radiožurnálu, 20. ledna 2015 !

Skupina poslanců napříč politickým spektrem předložila do Poslanecké sněmovny v září 2014 návrh novely zákona o registrovaném partnerství. V této skupině poslanců je skutečně i Jana Černochová.

Důvodová zpráva (.pdf – str. 5) návrhu popisuje základní princip této novely: " Předložený legislativní záměr stanoví výjimku ze zákazu osvojení pro registrované osoby, kdy si nově budou moci partneři osvojit dítě svého partnera. Nepůjde tedy o osvojení cizího dítěte z náhradní ústavní péče, které je právně volné, ale o osvojení dítěte, které ve stejnopohlavní rodině žije, s partnerem jeho rodiče".