Jana Černochová
ODS

Jana Černochová

Ministryně obrany

Občanská demokratická strana (ODS)

Obrana, bezpečnost, vnitro 26 výroků
Bez tématu 16 výroků
Ekonomika 4 výroky
Rozpočet 2021 3 výroky
Zahraniční politika 3 výroky
Doprava 2 výroky
Koronavirus 2 výroky
Zdravotnictví 2 výroky
Invaze na Ukrajinu 1 výrok
Právní stát 1 výrok
Rozpočet 2022 1 výrok
Pravda 32 výroků
Nepravda 4 výroky
Zavádějící 5 výroků
Neověřitelné 6 výroků
Rok 2023 8 výroků
Rok 2022 17 výroků
Rok 2021 6 výroků
Rok 2015 16 výroků

Jana Černochová

Jedenáct let života běhala (Vlasta Parkanová, pozn. Demagog.cz) po soudech, v nejistotě.
Deník N, 24. ledna 2022
Právní stát
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Vlasta Parkanová byla od června roku 2012 trestně stíhána v souvislosti s nákupem armádních letounů CASA. Trestní stíhání skončilo v říjnu 2021 a kauza definitivně skončila v lednu 2022, kdy nejvyšší státní zástupce nepodal dovolání k Nejvyššímu soudu.

Vlasta Parkanová byla ministryní obrany ve druhé vládě premiéra Mirka Topolánka. Úřad zastávala mezi lety 2007 a 2009. 

Kauza s nákupem armádních letadel CASA odstartovala 13. června 2012, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání ministryně obrany Parkanové k trestnímu stíhání. Sněmovna této žádosti 11. července vyhověla. Pro vydání hlasovalo celkem 117 poslanců, včetně tehdejšího premiéra Petra Nečase. Po svém vydání se Parkanová rozhodla rezignovat na post místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. 

Vlasta Parkanová byla obviněna ze dvou trestných činů. Podle policie se měla dopustit zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Toho se měla dopustit tak, že před nákupem letounů nenechala zpracovat znalecký posudek na ověření ceny zakázky. Policie údajnou škodu původně vyčíslila na 658 milionů Kč.

V březnu 2015 policie navrhla obžalovat Vlastu Parkanovou a jejího bývalého podřízeného Jiřího Staňka z výše zmíněných trestných činů. Zároveň změnila odhadovanou výši škody na 818,8 milionu Kč. V září roku 2016 obvodní soud pro Prahu 6 vrátil obžalobu k došetření. Soudní jednání nakonec začalo v květnu 2017, následně bylo nicméně odročeno na srpen téhož roku. Líčení se protáhlo až do roku 2020, kdy soud exministryni Parkanovou i Jiřího Staňka nepravomocně zprostil obžaloby. Státní zástupce Kořán ovšem podal odvolání a požadoval pro Parkanovou dvouletý podmíněný trest a pokutu 2 miliony Kč. Pro Jiřího Staňka požadoval trest odnětí svobody na 5 let a pokutu 5 milionů Kč. Zároveň požadoval pro oba obžalované pětiletý zákaz činnosti.

Trestní stíhání pro Vlastu Parkanovou a Jiřího Staňka pravomocně skončilo v říjnu 2021. Městský soud v Praze potvrdil osvobozující rozsudek a státní zástupce nepodal odvolání. Soudkyně Petra Benešová se v rozsudku vyjádřila takto: „V žádném směru nebylo zjištěno, že by České republice v souvislosti s obchodem s letadly a s nákupem transportního letounu CASA vznikla nějaká škoda.“ 

Kauza definitivně skončila v lednu 2022, když se nejvyšší státní zástupce Igor Stříž rozhodl nepodat dovolání k Nejvyššímu soudu. Zároveň Parkanová uvedla, že se bude domáhat finančního odškodnění a omluvy. Na definitivní osvobození Vlasty Parkanové zareagoval současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který přislíbil omluvu a vyjednání finanční kompenzace za neoprávněné trestní stíhání. Na konec kauzy reagovala také ministryně obrany Černochová, která Vlastě Parkanové zaslala omluvu za dlouhé roky trvající trestní stíhání.

Ministryně obrany nicméně správně poukazuje na nestandardně dlouhou dobu trvání celé kauzy. Vlasta Parkanová čelila obvinění nejméně od 13. června 2012 až do 13. ledna 2022 – 9 let a 7 měsíců. Janou Černochovou uvedená doba 11 let je o rok a 5 měsíců delší, její výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Jana Černochová

Ukrajina je náš partner –  partner NATO i partner České republiky.
Deník N, 24. ledna 2022
Zahraniční politika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Česká republika má s Ukrajinou uzavřeno mnoho partnerských smluv a dohod. Ukrajina má rovněž status aliančního partnera NATO a s Evropskou unií má uzavřenou tzv. Dohodu o přidružení.

Ministryně obrany Jana Černochová tímto výrokem odpovídá na to, jak se staví k současné napjaté situaci na rusko-ukrajinské hranici. Podívejme se tedy, jaké má Ukrajina v současnosti platné dohody se Severoatlantickou aliancí (NATO), s Českou republikou a případně s Evropskou unií (EU).

Ukrajina již v minulosti dala najevo svůj zájem vstoupit do NATO a EU, zatím se ale členem ani jednoho společenství nestala.

Dne 12. června 2020 Ukrajina získala status aliančního partnera dodatečných příležitostí, nejvyšší partnerský status NATO. „Udělením statusu Ukrajina získá nové příležitosti spolupráce s Aliancí. Jedná se například o účast na cvičeních NATO, posílené sdílení informací či intenzivnější politický dialog,“ stojí ve zprávě Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Česká republika má s Ukrajinou uzavřeno mnoho mezinárodních smluv v různých oblastech – týká se to kultury, ekonomiky a průmyslu, až po spolupráce jednotlivých ministerstev a další různé partnerské dohody. Mezi ně patří např. Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou, Dohoda o ekonomické, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci nebo také Dohoda o spolupráci v oblasti obranného průmyslu. Dodejme, že česká diplomacie dlouhodobě podporuje ukrajinskou nezávislost, suverenitu a teritoriální integritu (.doc, str. 82).

Dne 11. července 2017 také Ukrajina uzavřela tzv. Dohodu o přidružení s Evropskou unií. Tuto dohodu mají s EU kromě Ukrajiny také Moldavská republika a Gruzie a její součástí je také Dohoda o volném obchodu.

Z výše uvedených informací vyplývá, že i přes to, že Ukrajina není členem NATO ani EU, tak je jejich partnerem, stejně jako je partnerem České republiky. Proto výrok Jany Černochové hodnotíme jako pravdivý.

Jana Černochová

Já jsem byla na Ukrajině jako předsedkyně výboru pro obranu.
Deník N, 24. ledna 2022
Zahraniční politika
Pravda
Jana Černochová vedla delegaci zahraničního výboru během služební cesty na Ukrajinu, která se konala v březnu 2020. Součástí delegace byli také tehdejší místopředseda výboru Jan Lipavský a poslanec Pavel Žáček.

Současná ministryně obrany Jana Černochová byla předsedkyní sněmovního výboru pro obranu od podzimu 2017 do října 2021, tedy v minulém volebním období. Zástupci tohoto výboru podnikli služební cestu na Ukrajinu v termínu 5. až 8. března 2020. Delegaci tehdy skutečně vedla Jana Černochová jako předsedkyně výboru. Cesty se také zúčastnil tehdejší místopředseda výboru a stávající ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) a poslanec Pavel Žáček (ODS). 

Program této zahraniční cesty se skládal z několika pracovních setkání se zástupci ukrajinského parlamentu a exekutivy. „Dále zahrnoval jednání s představiteli významných ukrajinských paměťových institucí, Institutu paměti národa a Archivu bezpečnostních služeb, a v neposlední řadě návštěvu obce Sokolovo, kde se delegace zúčastnila pietního aktu k uctění památky československých vojáků, kteří se zde prvně zapojili do bojů na východní frontě 2. světové války," uvádí k průběhu této cesty web Poslanecké sněmovny.

Jana Černochová

Ministr zahraničí mluvil o tom, že by výhledově na Ukrajinu jel.
Deník N, 24. ledna 2022
Zahraniční politika
Pravda
Jan Lipavský plánuje navštívit Ukrajinu na základě pozvání ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby. K pozvání došlo při společném telefonátu ze 4. ledna. Cesty se plánují zúčastnit také ministři zahraničí Rakouska a Slovenska.

Při společném telefonátu, který se uskutečnil 4. ledna 2022, se český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský a jeho ukrajinský protějšek Dmytro Kuleba domluvili na návštěvě českého ministra na Ukrajině. Cesty se podle plánu mají zúčastnit také ministři zahraničí Rakouska a Slovenska. Společná cesta by se měla konat 7. a 8. února, jak před několika dny potvrdil Lipavský.

Dodejme, že podle ukrajinské strany během společného telefonátu jednali ministři především o podpoře Ukrajiny ze strany České republiky, dále také o českém předsednictví v Radě EU, evropské integraci Ukrajiny nebo situaci ve střední Evropě. 

Svůj záměr navštívit Ukrajinu tedy Jan Lipavský skutečně avizoval dříve, než proběhl rozhovor s Janou Černochovou, její výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. 

Jana Černochová

(...) 91 procentům příslušníků armády, kteří přistoupili k očkování zodpovědně a nechali se naočkovat.
Deník N, 24. ledna 2022
Zdravotnictví
Koronavirus
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Informaci, že je proti onemocnění covid-19 naočkovaných více než 90 % vojáků, zveřejnila 10. ledna například ČTK. Mluvčí armádního generálního štábu dříve uvedla, že proočkovanost vojáků dosahuje 89 %.

ČTK dne 10. ledna 2022 ve své zprávě uvedla, že proti covidu-19 je očkovaných 90 % vojáků. Web Aktuálně.cz dříve informoval, že ještě v prvním lednovém týdnu to podle vyjádření tiskové mluvčí Generálního štábu AČR, Vlastimily Cyprisové, bylo 89 % vojáků. Toto číslo poté zmiňoval i článek serveru Seznam Zprávy z 10. ledna. I v případě, že by v den rozhovoru bylo dohromady naočkováno 89 % vojáků, by nicméně hodnota uváděná ve výroku stále spadala do rozmezí námi používané 10% tolerance.

Doplňme, že pro přesnější informace jsme se obrátili i přímo na Ministerstvo obrany. Petr Sýkora z tiskového oddělení dne 26. ledna 2022 pro Demagog.cz uvedl, že proočkovanost vojáků a dalších zaměstnanců resortu obrany dohromady „přesahuje 91 % a očkování pokračuje“.

Jana Černochová

Ta neočkovaná procenta (vojáků, pozn. Demagog.cz) jsou lidé většinou se zdravotními důvody a nejde o lidi, kteří by byli nasazováni.
Deník N, 24. ledna 2022
Zdravotnictví
Koronavirus
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Z vyjádření Ministerstva obrany a Generálního štábu Armády ČR vyplývá, že někteří vojáci možnosti očkování proti covidu-19 nevyužili kvůli prodělání nemoci nebo ze zdravotních důvodů. Neočkovaní vojáci nejsou nasazováni.

Informace o tom, z jakého důvodu se přibližně 10 % vojáků Armády ČR nenechalo dosud naočkovat proti covidu-19, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Obrátili jsme se proto s dotazem na Ministerstvo obrany a Generální štáb Armády ČR.

Z oddělení komunikace s veřejností Generálního štábu Armády ČR nám odpověděla jeho vedoucí Magdalena Dvořáková. „Část vojáků či civilních zaměstnanců nevyužila očkování z důvodu prodělání nemoci covid-19, či ze zdravotních důvodů, kdy jim lékař očkování nedoporučil,“ uvedla. Dále dodala, že „zdravotničtí pracovníci i vojáci, kteří byli a jsou nasazováni do zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče jsou očkovaní proti nemoci covid-19“.

Stejné důvody, proč nejsou někteří vojáci naočkováni, popsal také Petr Sýkora z tiskového oddělení Ministerstva obrany. „Každému nasazení vojáků vždy předchází lékařská prohlídka, včetně kontroly a případného doplnění všech nezbytných očkování. Jinými slovy, bez platné lékařské prohlídky (a tím i očkování) nemůže být a není voják k nasazení vysílán,“ doplnil Sýkora s tím, že proočkovanost vojáků a dalších zaměstnanců resortu obrany dohromady „přesahuje 91 % a očkování pokračuje“. 

Jana Černochová

Dostala jsem je (výběrové řízení na bojová vozidla pěchoty, pozn. Demagog.cz) ve fázi, kdy byly zrušeny nabídky dodavatelů, ale nebyli vyřazeni dodavatelé.
Deník N, 24. ledna 2022
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
V době kdy Jana Černochová nastoupila na Ministerstvo obrany byl tendr na bojová vozidla pěchoty pozastavený. Ani jedna z dřívějších nabídek totiž nesplňovala požadavky zadavatele. Společnosti z výběrového řízení nicméně vyloučeny nebyly.

Armádní tendr na nákup 210 bojových vozidel pěchoty v ceně více než 50 miliard korun započal v roce 2019. Ministerstvo obrany tehdy oslovilo čtyři společnosti: mezinárodní firmu BAE Systems, nadnárodní koncern GDELS, německou firmu Rheinmetall Landsysteme a německé konsorcium PSM. 

Ministerstvo obrany podle původního plánu chtělo smlouvu s vítězem tendru podepsat ještě v roce 2019, termín ukončení výběrového řízení ale několikrát odložilo. Firma PSM, o níž se hovořilo jako o jednom z favoritů tendru, z něj mezitím odstoupila. V červnu 2021 poté resort obrany rozhodl, že společnosti budou moci předkládat nabídky až do 1. září místo původně plánovaného 1. července 2021.

Na začátku září minulého roku pak úřad převzal nabídky od zbývajících tří potenciálních dodavatelů. Ani tehdy se však tendr nepodařilo dokončit, protože expertní komise, složená ze zástupců Ministerstva obrany a Armády ČR, konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky. Resort obrany k tomu v listopadu 2021 uvedl, že komise „nebude dále posuzovat a zejména hodnotit stávající nabídky dodavatelů“. Podle ministerstva to ovšem neznamená, že by byly společnosti vyloučeny z výběrového řízení, to tedy stále trvá.

Jana Černochová byla uvedena do funkce ministryně obrany 18. prosince 2021. Vzhledem k tomu, že výše zmiňované společnosti vyloučeny z výběrového řízení nebyly a byly jim jen zamítnuty nabídky, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro doplnění ještě uveďme, že podle vyjádření Jany Černochové z 21. ledna nebude tendr dokončen ani letos a jeho osud je tak nejistý.

Jana Černochová

V roce 2013 se rozhodovalo, že se půjde cestou pásových obrněnců, v roce 2015 bylo nacenění, pak se opakovaně měnila specifikace. Řešilo se, jaké tam budou věže, v kolika modifikacích to budeme chtít dodat a tak dále.
Deník N, 24. ledna 2022
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
V roce 2013 probíhaly odborné diskuze o řešení náhrady stávajících bojových vozidel pěchoty a o nákupu nových vozidel. V roce 2015 byla podle Ministerstva obrany odhadnuta cena tendru. Došlo také ke změnám požadavků, které by vozidla měla splňovat, včetně specifikace věže.

Předně uveďme, že zmínky o nutnosti modernizovat bojová vozidla pěchoty (BVP) se začaly objevovat už například v roce 1997 (.pdf, str. 6). Ministerstvo obrany (MO) později v roce 2011 v tzv. Bílé knize (.pdf, str. 16) mluvilo o plánu provozovat vozidla typu BVP-2 do konce jejich životnosti, tedy do let 2018–2020, a pak je „nahradit buď modernizovanými BVP-1, nebo jinou technikou“. O případné modernizaci vozidel BVP-1 se přitom mělo rozhodnout nejpozději do konce roku 2013.

O řešení náhrady obojživelných obrněných pásových vozidel BVP-2, která se vyráběla v Československu na základě licence podle sovětského transportéru BMP-2, se poté v roce 2013 vedly odborné diskuse. Rozhodnutí, zda dojde k modernizaci stávajících vozidel BVP-1, nebo k nákupu nových transportérů mělo být známo na podzim 2013. K tomu nicméně nedošlo a o obou možnostech se hovořilo ještě v květnu 2015.

Až následně v prosinci 2015 byla vládou Bohuslava Sobotky schválena Koncepce výstavby Armády České republiky 2025, která zmiňovala (.pdf, str. 19), že do roku 2020 by mělo začít nahrazování starých BVP-2 nově pořízenými pásovými bojovými vozidly pěchoty.

První informace o ceně veřejné zakázky na nákup nových pásových BVP se v médiích začaly objevovat až v roce 2016. Pro přesnější informace jsme se obrátili na tiskové oddělení Ministerstva obrany. To pro Demagog.cz potvrdilo, že proces zjištění ceny BVP probíhal již dříve. Dle sdělení tiskového oddělení „v roce 2015 realizoval resort MO podrobný průzkum trhu a tzv. studii proveditelnosti. Na jejich základě pak byla vydefinována předpokládaná hodnota projektu ve výši cca 52 miliard Kč“.

27. března 2019 Ministerstvo obrany uspořádalo tiskovou konferenci, na které oznámilo reálné zahájení celého výběrového řízení. Tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) tehdy oficiálně zveřejnil základní technické požadavky na poptávaná vozidla. Překvapivě nezazněl požadavek osadit nová BVP bezosádkovou věží navzdory tomu, že samo ministerstvo původně oslovilo převážně výrobce typů BVP s věží bezosádkovou. Tento krok přitom de facto vyřadil 2 nejvýkonnější typy testovaných vozidel – jednu z verzí vozidla typu CV90CZr mezinárodní firmy BAE Systems a bojové vozidlo Puma německého výrobce PSM, který později v říjnu 2019 z tendru odstoupil. Tento typ bojové věže obsahovala i původní dokumentace.

O možné změně některých požadavků informoval v červenci 2020 server SecurityMagazin.cz. Některé požadavky na BVP ve výběrovém řízení jsou nicméně z bezpečnostních důvodů neveřejné, Ministerstvo obrany tak tehdy změny nepotvrdilo ani nevyvrátilo.

V dubnu až červnu 2021 poté na území České republiky probíhaly testy vozidel od tří výrobců, kteří v tendru zůstali. Jednalo se konkrétně o vozidla CV90 od společnosti BAE Systems, Lynx od německé firmy Rheinmetall Landsysteme a ASCOD od španělské společnosti GDELS.

Doplňme, že Ministerstvo obrany termín ukončení výběrového řízení několikrát odložilo. V červnu 2021 například rozhodlo, že společnosti budou moci předkládat nabídky až do 1. září místo původně plánovaného 1. července 2021. Na začátku září následně úřad převzal nabídky od zmíněných tří dodavatelů, ani poté se však tendr nepodařilo dokončit, protože armádní expertní komise konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky.

Co se týče počtu modifikací pásových BVP, podařilo se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat jen zmínky o celkem sedmi verzích. Požadavek, aby byla BVP dodána kromě bojové varianty také ve velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a dělostřelecké modifikaci, lze dohledat např. v letech 20182017. Je nicméně možné, že se o jednotlivých verzích neveřejně diskutovalo dříve.

Na závěr tedy shrňme, že diskuze o nákupu nových bojových vozidel pěchoty probíhaly v roce 2013, jak uvádí Jana Černochová, a v roce 2015 podle Ministerstva obrany probíhalo stanovení ceny zakázky. Skutečně také došlo ke změnám požadavků, které by BVP měla splňovat, včetně specifikace věží vozidel. Z těchto důvodů výrok celkově hodnotíme jako pravdivý. Dodejme však, že změny počtu modifikací se nám nepodařilo potvrdit ani vyvrátit.

Jana Černochová

Byla doba konjunktury a dala se udělat spousta projektů, ale (Martin Stropnický v době, kdy byl ministrem obrany, pozn. Demagog.cz) nic nepodepsal.
Deník N, 24. ledna 2022
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Ministerstvo obrany spustilo pod vedením Martina Stropnického výrazně méně velkých akvizičních projektů než za doby úřadování jeho nástupců. Během jeho působení byla česká ekonomika v konjunktuře.

Na začátek upřesněme, že pojem konjunktura označuje stav hospodářského cyklu, kdy ekonomika funguje dobře, rozvíjí se a roste hrubý domácí produkt (HDP). Martin Stropnický (ANO), o němž ve výroku Jana Černochová mluví, byl ministrem obrany ve vládě Bohuslava Sobotky v letech 2014 až 2017. Na základě dat (.xlsx) Českého statistického úřadu je z následujícího grafu vidět, že v dobách působení Stropnického na rezortu obrany HDP skutečně rostlo v průměru více než v předchozích letech.

Druhá část výroku se zaměřuje na významné armádní zakázky. Ministerstvo obrany každý rok publikuje závěrečný účet svého rozpočtu, který obsahuje například i kapitolu s názvem „Výdaje vyplývající z veřejných zakázek o předpokládané hodnotě nejméně 300 mil. Kč, se smluvním plněním přesahujícím jeden kalendářní rok“. Právě odtud můžeme získat přehled o významných veřejných zakázkách mezi lety 2014 a 2017, kdy byl Martin Stropnický ministrem obrany. Vzhledem k tomu, že veřejných zakázek je mnoho, uvedeme pouze ty, které přesahují hodnotu jedné miliardy korun. Jejich souhrn nám ukazuje následující tabulka.

Je zřejmé, že v éře Martina Stropnického docházelo k nákupům pro armádu. Nepočítáme-li nákup licencí softwaru, lze za nejvýznamnější označit pořízení (.pdf, str. 324) 20 obrněných vozidel Pandur a servis (.pdf, str. 338) vrtulníků řady „Mi“. Pro úplnost dodejme, že u některých zakázek docházelo podle dalších závěrečných účtů Ministerstva obrany ke změně ceny. V našem výčtu jsme však vždy uvedli cenu u nejstarší závěrečné zprávy, do které ministerstvo zakázku zařadilo. K nejvýznamnější změně došlo u nákupu munice 2017/II z roku 2016, kdy podle závěrečného účtu z let 2019 (.pdf, str. 334) a 2020 (.pdf, str. 249) činí částka 3 miliardy korun.

Pojďme se nyní zaměřit na významné zakázky v období Karly Šlechtové (prosinec 2017 – červen 2018) a Lubomíra Metnara (červen 2018 – prosinec 2021) – tedy nástupců Martina Stropnického v čele rezortu.

Jak můžeme vidět v tabulce výše, v roce 2018 došlo (.pdf, str. 337) k podpisu smlouvy na nákup nových protiletadlových raketometů RBS-70NG za více než miliardu korun, přičemž je třeba zmínit, že se tento nákup aktivně plánoval již za dob ministra Stropnického. Téhož roku také ministerstvo podepsalo (.pdf, str. 337) smlouvu na pořízení 80 lehkých obrněných vozidel (vláda byla o této zakázce informována již v červenci roku 2017) ve výši přesahující 5 miliard korun. V roce 2018 došlo i k podepsání (.pdf, str. 255) smlouvy na nákup radiostanic v ceně miliardy a půl. Pro úplnost dodejme, že byla vypsána (.pdf. str. 337) i zakázka na pořízení softwaru Microsoft za 2 miliardy korun.

Roku 2019 vyhlásilo ministerstvo (.pdf, str. 337) veřejnou zakázku na opravu letounů L-159 za bezmála 1,6 miliardy korun nebo na pořízení (.pdf, str. 342) 62 kolových obrněných vozidel ve výši 6 miliard korun. Došlo i na zakázku taktického rušiče (.pdf, str. 348) a pasivního sledovacího systému (.pdf, str. 260), u obou těchto nákupů se cena vyšplhala na zhruba 1,5 miliardy korun. Ve stejném roce ministerstvo podepsalo (.pdf, str. 346) nákup dvou letounů CASA za 2,3 miliardy korun, 12 vrtulníků (.pdf, str. 346) za 17,5 miliardy korun a radiolokátorů za 3,5 miliardy korun (.pdf, str. 347).

Roku 2020 se uzavřela (.pdf, str. 260) s Českou zbrojovkou rámcová smlouva o nákupu nových ručních palných zbraní ve výši 2,9 miliardy korun. Ministerstvo podepsalo i smlouvu na modernizaci 33 tanků (.pdf, str. 261) a 15 vrtulníků (.pdf, str. 262). V obou případech překročila částka jednu miliardu korun. Ještě před sněmovními volbami v roce 2021 stihl tehdejší ministr Lubomír Metnar podepsat i objednání 52 samohybných děl za 8 a půl miliardy.

Když tedy srovnáme období Martina Stropnického na Ministerstvu obrany s dobou po jeho odchodu, je zjevné, že za Karly Šlechtové a především za Lubomíra Metnara (který byl ve funkci podstatně déle než Šlechtová) došlo ke spuštění většího počtu „velkých“ akvizičních projektů. Z výše uvedeného přehledu také můžeme vidět, že za Martina Stropnického provádělo Ministerstvo obrany především servis a opravy stávající výzbroje, výjimku tvoří jen nákup pandurů. Od roku 2018 pak Ministerstvo obrany spustilo proces nákupů lehkých obrněných vozidel, kolových obrněných vozidel, letounů CASA, vrtulníků, radiolokátorů či samohybných děl. Ve všech případech se jednalo o zakázky s cenou přesahující zakázku na pandury.

Jelikož ministryně Černochová ve svém výroku zjevně používá nadsázku, když říká, že ministr Stropnický „nic nepodepsal“, je pro hodnocení klíčové, zda Ministerstvo obrany za Stropnického spustilo výrazně méně projektů než po jeho odchodu. Vzhledem k výše uvedeným informacím tak můžeme hodnotit výrok Jany Černochové jako pravdivý.

Jana Černochová

Tanky mají životnost prodlouženou do roku 2030.
Deník N, 24. ledna 2022
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Ministerstvo obrany rozhodlo v roce 2020 o modernizaci celkem 33 tanků, která má skutečně prodloužit jejich životnost do roku 2030. Podle koncepce Armády ČR z roku 2019 se v roce 2030 mají stávající tanky nahradit zcela novými.

Nejprve dejme výrok do kontextu. O nutnosti modernizace nebo koupě nových tanků pro Armádu ČR se hovoří již několik let. Již v roce 2015 zmiňovalo (.pdf, str. 13) Ministerstvo obrany ve svém dokumentu Koncepce výstavby Armády České republiky 2025 nutnost rozhodnout se mezi lety 2020 až 2025 o modernizaci nebo náhradě stávajících tanků. Obdobný dokument z roku 2019 pak uvádí (.pdf, str. 25), že do roku 2025 má dojít k prodloužení životnosti tanků a rozhodnutí o jejich náhradě. V roce 2030 by pak armáda měla vlastnit (.pdf, str. 29) zcela nové tanky.

Armáda České republiky v současné době disponuje (.pdf) celkem 116 bojovými tanky s tím, že všechny vychází ze sovětského typu T-72. Nutno dodat, že toto číslo odráží pouze stav majetku a nezohledňuje například bojeschopnost výzbroje. Mezi lety 2003 až 2006 převzala armáda celkem 30 modernizovaných tanků T-72M4 CZ, které vychází právě z typu T-72. Část starších tanků T-72 tak stojí v současnosti zakonzervovaná ve skladech.

V září roku 2020 uzavřel tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar smlouvu na další modernizaci tanků T-72M4 CZ. (Konkrétně jde o 27 ks bojových tanků T-72M4CZ, 3 ks velitelských tanků T-72M4CZ a 3 ks vyprošťovacích tanků VT-72M4 CZ.) Ministerstvo obrany na svém webu zmiňuje, že jejich životnost se prodlouží minimálně do roku 2030. Závěrečná zpráva hospodaření Ministerstva obrany za rok 2020 pak dokonce uvádí (.pdf, str. 261), že se touto modernizací zajistí schopnost operačního nasazení tanků minimálně do roku 2033.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů