Matěj Stropnický

29. července 2015 schválila Vláda České republiky na návrh Ministerstva vnitra Strategiimigrační politiky ČR (.pdf) . Tato strategie (str. 3) uvádí, že je připravována komunikační strategie k oblasti migrace.

"Současně je jako průřezový nástroj zpracovávána komunikační strategie pro informování veřejnostii ostatních partnerů. Komunikační strategie se zabývá všemi aspekty problematiky migrace v České republice, úzce navazuje na jednotlivé kapitoly migrační strategie a je předkládána společně s ní." 18. ledna pak vláda schválila aktualizovanou verzi této strategie (.pdf - str. 18-19), která uvádí konkrétní oblasti, které mají být upraveny.

"Bude vytvořena a naplňována nová komunikační strategie zaměřená na odbornou i širšíveřejnost včetně cizinců žijících v České republice, která umožní informování veřejnosti, diskusive veřejném prostoru i získávání zpětné vazby. Základem této strategie bude informační kampaň,která bude formou veřejných debat pokrývat celé území ČR. Komunikační strategie bude provázánase Strategií migrační politiky.Zároveň bude vytvořena a naplňována nová PR integrace, komunikující vůči veřejnosti opatření státu realizovaná na podporu integrace cizinců. Posilována bude i komunikace s konkrétními skupinami aktérů – např. s koordinátory jednotlivých resortů v rámci grémia, při pravidelných diskusních setkáváních s představiteli krajů a obcí, vysokých škol, s nestátními neziskovými organizacemi, s Centry na podporu integrace cizinců, v rámci odborných seminářů pro realizátory projektů.Součástí komunikační strategie bude provozování speciálních webových stránek o migraci a integraci. V rámci mezinárodní spolupráce budou zpracovávány a distribuovány přehledy migračních aktualit, budováno povědomí o situaci a nových trendech v oblasti migrace a integrace v zahraničí, přenos praktických zkušeností, spolupráce a využívání výsledků mezinárodních projektů v oblasti integrace. " Výrok je hodnocen jako pravdivý, Ministerstvo vnitra skutečně ve svých dokumentech počítá s vytvořením komunikační strategie k migraci, což ovšem od července 2015 nebylo prozatím naplněno.

Jestli má Andrej Babiš na pražskou koalici nějaký vliv, to ověřit nedokážeme, pravda je ale taková, že na konci října 2014 se domluvili zástupci ANO, ČSSD a Trojkoalice (ve složení Strana zelených, KDU-ČSL a STAN) na vytvoření koalice v čele s Adrianou Krnáčovou. Ustavující zasedání nové koalice proběhlo 26. listopadu 2014. V jedenácti členné radě připadlo pět míst hnutí ANO, po třech pak ČSSD a Trojkoalici.

Jedním z radních a zároveň náměstkem primátorky pro územní rozvoj a územní plán se stal Matěj Stropnický. V noci z 22. na 23. října byl však společně s třemi dalšími radními z funkce odvolán. V současné době má tak Rada hl. Města Prahy pouze sedm členů.

Mezitím, v únoru 2015 pražské buňky ANO a ČSSD požádali Trojkoalici o odchod náměstka Stropnického kvůli tomu, že v lednovém hlasování zastupitelů ohledně tendru na odpady za 13 miliard korun pro návrh nezvedl ruku.

V květnu 2015 předložila ředitelka magistrátu Jana Devěrová dokument, podle kterého se nehlasováním pro návrh mohl dopustit trestného činu.

V srpnu Radní neschválili ani jeden z klíčových materiálů, které předkládal náměstek Stropnický. Problematiku pražských stavebních předpisů převzala místo něj do gesce primátorka Krnáčová a to se poté opakovalo ještě na začátku září. Stropnický poté řekl, že situaci v pražské koalici považuje za neudržitelnou.

V průběhu srpna se situace vyostřila, pražské ANO a ČSSD začaly v reakci na Stropnického vystupování v médiích požadovat jeho odvolání z funkce náměstka.

V září Trojkoalice označila odebrání kompetencí Stropnickému za porušení koaliční smlouvy ze strany ANO a ČSSD.

A konečně v noci z 22. na 23. října 2015 zastupitelé odvolali z funkce čtyři z 11 radních. Náměstka Stropnického (SZ) a radní Michala Haška (ANO), Hanu Novákovou a Irenu Ropkovou (obě ČSSD).

Na podzim 2015 se stala Radmila Kleslová terčem veřejné kritiky poté, co vyšlo najevo, že inkasuje nemalé částky z několika státních, polostátních a městských firem. V kontextu výroku nás zajímají především firmy s účastí hl. města Prahy.

Podle informací Mladé fronty DNES z konce září 2015 inkasovala Kleslová ročně jako členka představenstva Pražské teplárenské částku ve výši zhruba 750 tisíc korun. Dále Kleslová působila v dozorčí radě PRE. Kleslová sama uvedla, že od těchto společností dostává měsíčně 97 tisíc korun.

Toto kritizovala jednak opozice, tak i předseda ANO Babiš. Problémem pro Kleslovou také bylo publikování záznamu jejího telefonického rozhovoru s Lukášem Wagenknechtem (v té době býv. náměstek ministra financí, člen dozorčí rady ČEZu).

Trojkoalice, jímž je za Stranu zelených v Praze Stropnický členem, hlasovala 22. října 2015 na zastupitelstvu města pro podporu zařazení bodu Struktura příjmů Radmily Kleslové v městských firmách, který navrhoval zastupitel Zábranský (Piráti).

Kleslová o den pozdeji těchto funkcích skončila, jak uvádí ČTK. V prohlášení uvedla:

"Nechci, aby mé členství ve statutárních orgánech těchto společností sloužilo k dehonestační kampani, která je účelově vedena výhradně proti mé osobě, i když ve statutárních orgánech těchto společností zasedají i další zástupci koalice(...)Vzhledem k tomu, že zástupci Trojkoalice souhlasili se zařazením bodu projednávání mé účasti ve statutárních orgánech společností s majetkovou účastí města na program dnešního zasedání ZHMP, vyzývám je, aby rezignovali na svoje funkce stejně jako já, a prokázali tak v praxi svůj postoj k účasti politiků ve statutárních orgánech firem."

Po následné odchodu Radmily Kleslové z funkce předsedkyně pražského hnutí ANO napsal Matěj Stropnický na svůj facebook post, ve kterém se hlásí k podílu na tomto odstoupení.

Radmila Kleslová neměla oficiálně žádnou funkci ve vedení pražského magistrátu, podle Stropnického však přes své zástupce ovládala část zastupitelského klubu. Je tedy nesporné, že v průběhu podzimu 2015 Klesová odstoupila jednak z pozice předsedkyně pražského ANO a dále také rezignovala na členství v řadě (nejen městských) firem.

Pokud jde o podíl Matěje Stropnického na této věci, nejsme schopni jeho přímé zapojení a vliv prokázat. K pádu Kleslové kromě tlaku partnerů ANO v Praze (viz hlasování výše) přispěla zejména medializace jejích finačních výnosů z veřejných peněz, nahrávka s Wagenknechtem, tlak šéfa hnutí a jistě i vnitrostranické poměry v ANO v hlavním městě. Jelikož nejsme schopni korektně určit, nakolik Stropnický a Trojkoalice přispěli k pádu Kleslové, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Od posledních voleb do pražského zastupitelstva v říjnu 2014 byli podle obchodního rejstříku vyměněni 3 ze 4 členů představenstva společnosti Pražské služby a.s. Místopředsedou přestavenstva se stal Karel Šašek (ČSSD), který byl dříve řadovým členem představenstva, členy představenstva se pak nově stali Martin Čáslavka (Trojkoalice) a Patrik Roman, který je již více než 11 let také generálním ředitelem společnosti. Funkce předsedy představenstva v současnosti není obsazena.

Z veřejných zdrojů se nepodařila dohledat žádná informace o tom, že by ANO nominovalo svého zástupce do tohoto orgánu společnosti. Nebudeme hodnotit, z jakého důvodu k tomu zatím nedošlo, výrok, že ANO nenominovalo svého zástupce do představenstva Pražských služeb, ale hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť o farmě Čapí hnízdo skutečně již několik měsíců panovaly jisté pochybnosti, samotná kauza spojená s možným dotačním podvodem se zapojením ministra financí ovšem propukla po zveřejnění informace, že OLAF začíná vyšetřovat v této věco právě Agrofert Andreje Babiše. Tuto informaci přinesl server Neovlivní.cz 2. března, tedy necelé 2 týdny před těmito OVM.

Z přehledového článku od Jana Wirnitzera na serveru Idnes.cz je zjevné, že je o dlouhodobou záležitost eskalovanou v poslední týdnu. Jednou z (přinejmenším mediálně) výrazných událostí bylo listopadové anonymní trestní oznámení. O tom informoval server Neovlivní, který dokument také zveřejnil. Podnět k zahájení trestního řízení však může podat kdokoli, navíc takto anonymně. V prosinci poslanec ČSSD Antonín Seďa v Poslanecké sněmovně interpeloval kvůli Čapímu hnízdu přímo ministra Babiše. Odpovědi se dočká v lednu letošního roku, leč nikterak sdílná není.

Výrazný zlom však nastal v den, kdy server Neovlivní vydal zprávu o tom, že Evropský úřad proti podvodům zahájil vyšetřování případu, kdy společnost Agrofert získala na dotacích 54 milionů pro výstavbu farmy Čapí hnízdo. Šlo o článek z 2. března 2016. Tím kauza získala výrazně jiný rozměr, než jí do té doby dávala občasné mediální pozornost. V dalších dnech pravicová opozice deklarovala, že žádá o svolání mimořádné schůze k této věci. V posledním týdnu najdeme mediální zmínky na toto téma prakticky denně.

Předseda Strany zelených vytýká Chovancovi jednak to, že mluvil o migrační vlně, že je celá vlastně organizovaná a pak také to, že mluvil v souvislosti se Sýrií o možném vyhrocení konfliktu, kdy všichni lidé se mohou rozhodnout zemi opustit.

Oba tyto Chovancovy výroky však Stropnický popisuje ne zcela korektně, když v prvním případě již neuvádí, že Chovanec v další části interview uvádí také uklidňující aspekty a v případě Sýrie Chovanec nemluvil o všech lidech v zemi ale "pouze" o vnitřně vysídlených osobách.

V prvním případě (organizovaná uprchlická vlna) Chovanec ve skutečnosti prohlásil 4. září 2015:

"Migranti, kteří přicházejí do Evropy, jsou dnes organizováni, mají Facebooky, umí spolu komunikovat po síti, sdílejí informace, jak komunikovat s úřady. A já se ptám, co se stane, až se zvedne například povodí Nilu? Když se podíváte na demografický vývoj obyvatel v Egyptě, lze předpokládat, že tam nebude voda a další potraviny, takže nás můžou čekat migrační vlny nejen z důvodů válek."

V tomto prohlášení však Chovanec neuvádí, že celá migrační vlna je organizována. Ve stejném rozhovoru navíc ministr vnitra dodal (rozhovor pro Mladou frontu DNES dostupný na webu ČSSD), že zkušenosti ukazují, že mezi běženci je nízká kriminalita a na otázku zda nás může ohrozit nějaká velká vlna uprchlíků odpovídá:

"Nemělo by se to stát." V druhém citovaném případě web Českého rozhlasu uvádí v textu " Chovanec varuje před další vlnou migrantů, kvóty prý nebudou fungovat " z 24. září následující:

" V samotné Sýrii je podle něho 7,6 milionu vnitřních přesídlenců, ambici zapojit se do tamních bojů bude mít Rusko. Konflikt se může vyhrotit a tito lidé se můžou rozhodnout opustit Sýrii, podotkl Chovanec. "

Chovanec tedy skutečně připustil alternativu, že s eskalací války v Sýrii (v souvislosti se zapojením Ruské federace) je možné, že vnitřně vysídlené osoby zemi opustí. Nejedná se ovšem o všechny občany Sýrie, jak Stropnický uvádí. Byť jde o skutečně velké množství lidí, Stropnický vyjádření ministra vnitra dále posouvá.

Při hodnocení výroku jsme vycházeli z materiálu nazvaného Podkladový materiál Ministerstva vnitra pro poslance Parlamentu ČR 39. schůze PČR - bod Informace vlády ČR. Na základě tohoto materiálu hodnotíme výrok Matěje Stropnického jako pravdivý.

Tento materiál popisuje aktuální situaci v souvislosti s migrační krizí jak v EU, tak v samotné ČR. Vyplývá z něj, že v roce 2015 požádalo v ČR o mezinárodní ochranu (tj. azyl či doplňkovou ochranu) 694 občanů Ukrajiny, což bylo 46 % všech žádostí (strana 4). Na pomyslném druhém místě jsou občané Sýrie (134 osob, 9 % všech žádostí).

Podíváme-li se pak čistě na prosinec 2015 (strana 6), bylo podáno 140 žádostí o mezinárodní ochranu, což je pouze 3,9% nárůst oproti prosinci 2014. I tady byli nejvíce zastoupeni Ukrajinci, následovaní Syřany a Číňany.

Při nelegální migraci (strana 7) bylo v prosinci zajištěno 388 osob, z toho 16 po nelegálním překročení Schengenské hranice (ve zbylých případech se často jednalo o překročení povolené doby pobytu). I v této kategorii najdeme největší podíl občanů Ukrajiny (125 osob). Na druhém místě se pak jedná o občany Kuvajtu (43 osob) a na třetím místě občané Ruska (28 osob).