Demagog.cz

Lukáš Kolářík

Lukáš Kolářík (Piráti)

  • 2
  • 1
  • 0
  • 1

Výroky

Lukáš Kolářík

Lukáš Kolářík

Ono to bývá zodpovědnost vlády, kdo je ředitelem BIS, takže by měl (premiér, pozn. Demagog.cz) nejdříve jmenovat někoho, nebo říct, kdo to bude, a pak to projednává výbor, který k tomu vede nějakou diskuzi. Radiožurnál, 3. srpna 2021

Ředitel Bezpečnostní informační služby je podle zákona odpovědný vládě, která jej jmenuje do funkce po projednání ve sněmovním výboru pro bezpečnost.

skrýt celé odůvodnění

Dle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, je ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) odpovědný vládě, která má rovněž pravomoc jej odvolat. Vláda také ředitele Bezpečnostní informační služby „jmenuje po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti“.

Naposledy byl ředitel BIS jmenován roku 2016. Tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka nejprve 14. července 2016 (.pdf, str. 1–2) oficiálně představil kandidáta na tuto funkci Michala Koudelku sněmovnímu výboru pro bezpečnost. Ten následně tento návrh projednal a jednomyslně přijal. Poté, 27. července 2016, jmenování nového ředitele BIS schválila přímo vláda. Vedení civilní kontrarozvědky se pak Michal Koudelka ujal 15. srpna 2016.

Lukáš Kolářík

Lukáš Kolářík

(...) panu Koudelkovi uplyne ten mandát, a tím pádem automaticky dle zákona přechází dočasné vedení na jeho zástupce, což je pan Pavlíček, náměstek pro operativu v tuhle chvíli. Radiožurnál, 3. srpna 2021

Zákon o zpravodajských službách, zákon o BIS ani zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů neobsahují možnost výkonu pravomocí ředitele BIS jeho zástupcem – zde náměstkem Janem Pavlíčkem – poté, co uplyne ředitelovo funkční období a nový ředitel není jmenován.

skrýt celé odůvodnění

Podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR, ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) jmenuje vláda po projednání v bezpečnostním výboru Poslanecké sněmovny. Funkční období je přitom zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, stanoveno na pět let. Současný ředitel BIS Michal Koudelka do své funkce nastoupil 15. srpna 2016, a mandát mu tedy vyprší v polovině srpna 2021.

Zmíněné dva zákony ani zákon o BIS nicméně ustanovení, že by po uplynutí funkčního období ředitele převzal dočasně vedení BIS jeho zástupce, neobsahují. Že platná legislativa tuto možnost nepředpokládá, uvádí například také zpravodajský server Aktuálně.cz, který dodává, že by se vláda „tímto případným řešením dostala na nejisté pole. Na běžnou činnost služby by tento krok vliv neměl, ale znamenal by nejistotu z dlouhodobějšího hlediska“.

K postupu, který by následoval, pokud by vláda do poloviny srpna nového ředitele skutečně nejmenovala, se vyjádřil i mluvčí BIS Ladislav Šticha: „Pravděpodobně by pak v rámci interních mechanismů převzal pravomoci ředitele pověřený náměstek tak, jako když je třeba na dovolené či pracovní cestě. Ale standardní to rozhodně není. Serveru Lidovky.cz Šticha potvrdil, že se právním výkladem zákona o sobě samé BIS zabývá. „Problém je v tom, že litera zákona hovoří jasně o řediteli, nikoliv jeho zástupci. Takže i kdyby řízení instituce převzal Koudelkův náměstek, šlo by jeho rozhodnutí napadnout jako neoprávněná. BIS by se tak dostala do „velitelské“ paralýzy,“ uvádí Lidovky.

Doplňme, že podle § 39 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, může příslušník bezpečnostních sborů zastupovat jiného člena BIS „na jiném služebním místě, pro které je stanovena stejná nebo vyšší služební hodnost“, nejdéle však po dobu nepřítomnosti zastupovaného, nebo po dobu, po kterou probíhá výběrové řízení na dané místo. Ředitel BIS je nicméně do funkce jmenován bez výběrového řízení, a zmíněný paragraf tak s uváděnou situací nelze přímo spojovat.

Na závěr uveďme, že nynějším zástupcem ředitele BIS je skutečně náměstek Jan Pavlíček. Zda vykonává konkrétně funkci náměstka pro operativní činnost, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Výrok Lukáše Koláříka hodnotíme jako nepravdivý, a to kvůli tomu, že vedení BIS ze zákona nepřechází na náměstka skončivšího ředitele. Zákon situaci, která by vznikla nejmenováním nového ředitele BIS, nepředpokládá. Náměstek může být obecně v nepřítomnosti ředitele BIS pověřen plněním některých pravomocí ředitele, nicméně situace, kdy ředitel vůbec není ve funkci a nemůže plněním pravomocí někoho pověřit, není zákonem nijak upravena.

Lukáš Kolářík

Lukáš Kolářík

Ony ty poměry (v Radě ČT, pozn. Demagog.cz) neodpovídají. Třeba Piráti tam nemají žádného zástupce. Radiožurnál, 3. srpna 2021 !

Kandidáty do Rady ČT nominují rozličné spolky a poslanci z nich poté vybírají tajnou volbou. Nedokážeme tedy určit, které radní podpořili poslanci které strany.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec Kolářík svým výrokem reaguje na kritiku Radka Kotena (SPD), podle kterého mají opoziční poslanci rozdílný přístup k volbě členů Rady České televize a k výběru nového ředitele Bezpečností informační služby (BIS). Koten poukazuje na to, že se opozice vyhýbá obsazení volných křesel v Radě ČT, ale že zároveň požaduje, aby jmenování nového ředitele BIS premiér Babiš neoddaloval.

Lukáš Kolářík pak namítá, že volba radních ČT v minulosti probíhala proti vůli opozice, a tak v Radě ČT nemají Piráti i přes své výrazné zastoupení ve Sněmovně žádného zástupce.

Podívejme se tedy na způsob, jakým jsou jmenováni a voleni radní ČT, a také na tvrzení, že Piráti nemají žádného „svého“ radního. Rada ČT je kontrolním orgánem České televize, který je upraven zákonem č. 483/1991 Sb. o České televizi. Členy Rady volí Poslanecká sněmovna, kandidáty však nominují „organizace a sdružení představující kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy“. Reálně tak může kandidáta navrhnout de facto jakákoliv organizace, respektive spolek. Na jaře 2021 například kandidáty do Rady ČT navrhly také spolky Pétanque club Brněnští Draci či Klub přátel Divadla Jesličky.

O navržených kandidátech poté jedná Volební výbor Poslanecké sněmovny. Po veřejných slyšeních kandidátů vybere Výbor tajnou (.pdf) volbou ze všech kandidátů trojnásobek počtu křesel, která mají být v Radě obsazena. O výběru z těchto kandidátů poté rozhodují všichni poslanci, opět zpravidla tajnou volbou.

Kandidáti jsou tedy navrženi organizacemi a spolky, nikoli politickými stranami. Při projednávání ve Sněmovně se poté hlasuje tajně, a ani zde tak není možné určit, že by nějaký kandidát byl více či méně přiznaným zástupcem určitého politického subjektu. Pokud by pirátští členové Volebního výboru a posléze jejich poslanci hlasovali pro určitého kandidáta do Rady ČT, zvolený radní by nebyl jejich zástupcem v pravém slova smyslu.

Výběr nových radních je nicméně ovlivněn rozložením sil ve Sněmovně. Poslanci těch stran, které mají ve Volebním výboru většinu, do druhého kola volby zpravidla (pochopitelně) posílají ty nominované, kteří jsou jim nějakým způsobem blízcí a které považují za vhodné kandidáty do Rady ČT. Stejně tak při hlasování všech poslanců se do Rady dostanou ti kandidáti, které podpoří většina poslanců, zpravidla vládní většina.

Nově zvolení radní jsou tedy voleni z vůle sněmovní většiny a jejich výběr nemusí odpovídat proporcionálně rozložení sil ve Sněmovně. Lze tedy s jistou mírou nejistoty tvrdit, že radní, kteří byli zvoleni v tomto volebním období, jsou nějakým způsobem blízcí poslancům vládních či vládu podporujících stran, a naopak to nejsou lidé reprezentující představy opozice.

Jelikož je však volba ve Výboru a následně i ve Sněmovně tajná a politici do Rady ČT kandidáty nenominují, nedokážeme s jistotou určit, který radní byl podpořen poslanci které strany. Výrok Lukáše Koláříka proto hodnotíme jako neověřitelný.

Doplňme, že odlišný postup nominací funguje u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), tzv. Velké vysílací rady. Ta je upravena zákonem č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, přičemž členy RRTV jmenuje předseda vlády na návrh Poslanecké sněmovny. Sněmovna nové radní vybírá z nominací předložených samotnými poslaneckými kluby a obecně se zde uplatňuje princip proporcionality. Například Piráti tak mají v nynější 13členné RRTV jednu „svoji“ členku, Martu Smolíkovou.

Lukáš Kolářík

Lukáš Kolářík

Kdykoliv řešil (bezpečnostní, pozn. Demagog.cz) výbor něco ohledně pana Koudelky nebo bezpečnostní služby, tak vždycky svým usnesením podpořil pana Koudelku a bezpečnostní službu a vychází jim vstříc i ve věcech rozpočtových. Radiožurnál, 3. srpna 2021

Bezpečnostní výbor v posledních letech několikrát vyjádřil podporu Bezpečnostní informační službě. Zároveň vždy odsouhlasil návrhy rozpočtů BIS i její závěrečné účty.

skrýt celé odůvodnění

Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny zasedal v tomto volebním období dosud celkem 56×, z některých schůzí však vzhledem k utajovaným informacím nebyl pořízen zápis. Podívejme se tedy na jednotlivé schůze, jejich zápisy a také jednotlivá usnesení z jednání, kde nebyl pořízen zápis.

Na jednáních č. 18 (.pdf, str  6), 21 (.pdf, str. 2) a 22 (.pdf, str. 2) poslanci projednávali vládní návrh zákona, kterým se mimo jiné mění zákon o Bezpečnostní informační službě (BIS). Výsledkem jednání byla dvě usnesení, ve kterých se výbor vyjádřil k návrhu jako celku (.pdf) a k pozměňovacím návrhům (.pdf). Činnost BIS nijak nehodnotil.

V prosinci 2019 se jednání bezpečnostního výboru účastnil ředitel BIS Michal Koudelka, řeč však byla o 5G sítích (.pdf, str. 8), nikoliv o činnosti BIS. Výbor informace poskytnuté mj. Michalem Koudelkou pouze vzal (.pdf) na vědomí. 

V květnu 2020 bezpečnostní výbor projednával (.pdf) „informaci ředitele Bezpečnostní informační služby k některým článkům uveřejněným v předchozích dvou týdnech v internetovém vydání periodika Respekt“ – jednalo se o tzv. kauzu ricin. Výbor tuto (neveřejnou) informaci vzal (.pdf) na vědomí a vyjádřil „podporu opatřením Bezpečnostní informační služby proti působení cizích zpravodajských služeb“.

Na 44. jednání výboru v listopadu 2020 poslanci jednali (.pdf, str. 8) o rozpočtu BIS na rok 2021. Tato část jednání však byla vzhledem k utajovaným informacím uzavřena, a zápis z ní tak není dostupný. Výbor následně návrh rozpočtové kapitoly odsouhlasil (.pdf). Obdobná usnesení výbor přijal i v letech 2019 (.pdf) a 2018 (.pdf). V těchto letech navíc příslušníkům BIS poděkoval za jejich službu České republice.

Významná byla schůze bezpečnostního výboru 19. dubna 2021, na které poslanci společně s ministrem vnitra Hamáčkem, ředitelem BIS Koudelkou a dalšími představiteli bezpečnostních sborů řešili (.pdf) důsledky odhalení tzv. kauzy Vrbětice. Tehdy výbor přijal usnesení (.pdf), ve kterém vyslovil poděkování „Ministerstvu vnitra, Ministerstvu zahraničních věcí, Bezpečnostní informační službě, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Vojenskému zpravodajství, Policii České republiky a Nejvyššímu státnímu zastupitelství a všem, kteří se podíleli na ztotožňování činnosti příslušníků GRU na území České republiky“.

Na jedné z dalších schůzí, 13. května 2021, bezpečnostní výbor projednal návrh státního závěrečného účtu, respektive jeho kapitolu týkající se Bezpečnostní informační služby a vyslovil (.pdf) s ním souhlas. Doplňme, že obdobné usnesení výbor přijal i v roce 2020, 20192018 (vše .pdf).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny opakovaně vyjádřil podporu Bezpečnostní informační službě a jejím příslušníkům. Zároveň vždy odsouhlasil návrhy rozpočtů BIS i její závěrečné účty.