Hynek Fajmon

Vláda Bohuslava Sobotky si vetkla do programového prohlášení zvýšení potravinové soběstačnosti jako jednu z priorit Ministerstva zemědělství.

„Vláda vytvoří podmínky pro zvýšení soběstačnosti České republiky v základních zemědělských komoditách, a to prostřednictvím takového nastavení podmínek v rámci reformované Společné zemědělské politiky a Programu rozvoje venkova, které povede k rozvoji strukturálně vyváženého zemědělství a potravinářství v České republice.“

„V rámci tažení za soběstačností“ však divadelní bufet nekontroloval ministr Jurečka, ale Asociace farmářských tržišť ČR, jejíž předseda Jiří Sedláček pak prostřednictvím otevřeného dopisu vyzval ministra k „prosazení českých potravin a nápojů ve stravovacích zařízeních ministerstva, případně i v dalších institucích (…)“.

Ministr Jurečka pak v Událostech České televize přislíbil (video, od 2:40): „Budu apelovat hlavně na to, aby státní instituce dávaly opravdu pozor na to, odkud nakupují potraviny a nakupovaly hlavně domácí potraviny“.

Hynek Fajmon tedy nepopisuje skutečný stav. Kontrolu divadelního bufetu či ministerské kantýny prováděla Asociace a později ve své reportáži Česká televize. Jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Od padesátých let minulého století je oficiální státní ekonomickou doktrínou a ideologií Severní Korey tzv. čučche (ang. juche), což se dá volně přeložit jako ideologie absolutní soběstačnosti (ať už v rovině politické nebo ekonomické). Tato ideologie se postupem času stala v KLDR téměř náboženstvím.

Jak vyplývá z uvedených faktů, Severní Korea se pokouší o soběstačnost přes půl století, což potvrzuje pravdivost tvrzení Hynka Fajmona.

Senátor Jan Veleba je podle svých slov zastánce "rozumné míry potravinové soběstačnosti", uvedl to například v rozhovoru pro Český rozhlas.

Při své kritice současné zemědělské politiky České republiky používá senátor Veleba velmi často právě příklad s vepřovým masem. Stalo se tak i ve zmíněném rozhovoru:

" ...my jsme národ, který stále ještě základem jídelníčku v mase, tak je vepřové maso, tak my dovážíme toho vepřového masa už 50 %, na straně jedné a na straně druhé vyvážíme podle úrody, podle toho, jak se urodí 1,5 až 3 miliony tun obilí. Zčásti toho obilí se například v Německu a v Polsku vykrmí prasata a drůbež, zaměstnají lidi, nechá se tam přidaná hodnota a doveze se to k nám sem. (…) Čili určitá míra, já netvrdím 100 %, určitá rozumná míra soběstačnosti je podle mýho názoru docela zásadní záležitost a jde také o zaměstnanost. "

Tento svůj argument pak opakuje i v prohlášení na svých webových stránkách, kde znovu zdůrazňuje možné výhody zvýšení potravinové soběstačnosti. Senátor Veleba tedy prokazatelně patří mezi zastánce této teorie.

Stát si monopol na obchod se zahraničím udržel do roku 1989. Obchod se zahraničím realizovaly podniky zahraničního obchodu (PZO), které fungovaly na základě zákona č. 119/1948 Sb. o státní organizaci státního obchodu a mezinárodního zasilatelství. Andrej Babiš a jeho spojení s PZO podle webu nasipolitici.cz: " Mezi roky 1985–1991 zastupoval PZO Petrimex v Maroku. V letech 1991–1995 působil ve funkci ředitele obchodního oddělení 32 PZO Petrimex ".

Neexistuje žádný vyčerpávající seznam nástrojů, které slouží na podporu domácí produkce a výrobků. Taková opatření by měla na základě svého charakteru porušovat princip volného pohybu zboží. Na základě principu volného pohybu zboží v EU není možné znevýhodňovat zboží z ostatních členských zemí oproti domácímu výrobku clem nebo speciální daní. Volný pohyb zboží (pdf., str.9): " Článek 34 SFEU (Smlouva o fungovaní EU), který se týka dovozu uvnitř EU a zakazuje množstevní omezení, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem mezi členskými státy a článek 35 SFEU, který se týka vývozu uvnitř EU a zakazuje množstevní omezení, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem mezi členskými státy". Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

V možnostech členských států jsou ale nepřímé, neekonomické nástroje podpory, jako například marketingová podpora domácích produktů. V ČR je to národní značka kvality Klasa udělovaná Ministerstvem zemědělství.

Česká republika se stala členským státem Evropské unie 1. května 2004. Jedním z hlavních prvků společného vnitřního trhu EU je princip volného pohybu zboží.

Ustanovení o volném pohybu zboží upravují (.pdf, str.3) články 34–36 Smlouvy o fungování Evropské Unie.

Akce Čisté ruce byla součástí předvolební kampaně ČSSD před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 1998 a následná protikorupční akce vlády Miloše Zemana, kdy Zeman sliboval pozavírání "tunelářů" z období transformace.

Jejím cílem bylo podle ČSSD odhalování a trestání hospodářské kriminality a jejího propojení na politické kruhy. (Český rozhlas)

Hlavními dopady této akce bylo odsouzení Milana Šrejbra za zneužívání neveřejných informací v obchodním styku k pěti a půl letem trestu odnětí svobody a bývalého ministra Zemanovy vlády Iva Svobody za podvod a zvýhodňování věřitele v kauze vytunelování firmy Liberta.

Poslanec Evropského parlamentu Fajmon hovoří o směrnici (.pdf) Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna roku 2009:

"O podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů."
Zmíněná směrnice navazuje na tzv. " Zelenou knihu " (.pdf) (Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii) z 8. března 2006, ve které je rovněž kladen důraz na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Směrnice je ze své podstaty právně závazný dokument pro státy, kterým je určena.

"Směrnice jsou závazné pro členské státy, kterým jsou určeny, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo." (Prameny a působnost práva Evropské unie)

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok poslance Fajmona jako pravdivý.

Zmíněné dohody o zvýšení podílu využívání energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020 bylo dosaženo za vlády Mirka Topolánka na summitu EU v březnu roku 2007. Výsledkem této dohody je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (.pdf), která pro Českou republiku stanovuje cílovou hodnotu podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 ve výši 13 %. (Příloha I. uvedené Směrnice)

V následujícím odkaze (Zdroj: Směrnice 2009/28/ES) jsou zobrazeny dva grafy ilustrující "mírnost" či "tvrdost" závazku pro ČR vzhledem k ostatním zemím.

Z obou grafů vyplývá, že závazek zvýšení podílu využívání energie z obnovitelných zdrojů v roce 2020 pro ČR je vzhledem k ostatním zemím skutečně "mírný". Jak požadavky na celkový podíl těchto zdrojů (zmíněných 13 %), kde je ČR na 24 místě z 27 zemí, tak i požadavek na jejich navýšení oproti stavu z roku 2005 (6,9 %), kde se ČR nachází na 25 místě z 27 zemí, totiž řadí naši republiku mezi země, na které jsou vztaženy nejnižší nároky.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu europe.eu jako pravdivý. Evropská unie se definitivně přihlásila k boji proti klimatickým změnám v roce 2005 dokumentem "Jak zvítězit v boji proti celosvětové změně klimatu." (pdf.)

Klíčovým přístupem pro dosažení toho cíle je dlouhodobá strategie"Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050,“ (pdf.) v rámci které se EU podle europe.eu zavázala k:

"- snížení emisí skleníkových plynů, které EU vypouští, na úroveň alespoň o 20 % nižší, než jaká byla v 90. letech 20.století;

- navýšení podílu energie, která se vyrábí z obnovitelných zdrojů – mělo by to být 20 % veškeré spotřebované energie;

- snížení spotřeby o 20 % oproti předpokládaným hodnotám, a to prostřednictvím větší energetické účinnosti."
Je tedy pravdou, že EU prosazuje podporu OZE v rámci boje proti klimatickým změnám, zejména globálnímu oteplování.