Demagog.cz

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek (ČSSD)

  • 12
  • 3
  • 1
  • 4

Výroky

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

Pan Kopecký byl předseda dopravní komise, bohužel (ironicky - pozn. Demagog.cz) její členové jej z vedení odstranili. Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016 !

Zdeněk Kopecký byl skutečně v tomto volebním období předsedou dopravní komise kraje Vysočina. Z tohoto postu byl odvolán 30. září 2014. Neodvolali jej však členové komise, jak Běhounek tvrdí, ale krajská rada pod Běhounkovým vedením na svém zasedání. Výrok je hodnocen jako nepravdivý.

Rada Kraje Vysočina na svém jednání 30. září 2014 na návrh Běhounkova náměstka Vladimíra Novotného o odvolání Kopeckého z postu předsedy dopravní komise jednala. Jednomyslně (tedy včetně hlasu samotného Běhounka) jej odvolala. To dokládá zápis ze zasedání (bod 79 jednání) krajské rady z daného dne.

Na následném jednání komise (9. října 2014) pak byli Kopecký a další členové o tomto již informováni, samotná komise v této věci nehlasovala ani nejednala. Zápis z tohoto jednání uvádí:

Libor Joukl (náměstek hejtmana - pozn. Demagog.cz) přivítal přítomné a informoval, že rada kraje na svém zasedání č. 28/2014 dne 30. 9. 2014 odvolala Zdeňka Kopeckého z funkce člena a předsedy dopravní komisea jmenovala do funkce předsedy dopravní komise Vladimíra Černého.

Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, Kopeckého neodvolali členové dopravní komise, ale krajská rada pod vedením samotného hejtmana Běhounka.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

V roce 2008 zastupitelstvo kraje jeden integrovaný dopravní systém odmítlo. Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016

Výrok hejtmana Běhounka je na základě zápisu ze zastupitelstva z června 2010 hodnocen jako nepravdivý. Zmíněné hlasování proběhlo o 2 roky později, než hejtman uvádí.

22. června 2010 projednávalo zastupitelstvo kraje bod 17 - Návrh na zavedení integrovaného dopravního systému Kraje Vysočina — návrh na provedení rozpočtového opatření v rámci kapitoly Doprava. V hlasování tento návrh podpořilo 19 z 38 zastupitelů (přehled hlasování — pro návrh nehlasovali ani všichni zástupci vládnoucí ČSSD), nebyl tedy přijat.

Pro zajímavost dodejme, že podobný výrok už hejtman uvedl v námi ověřované předvolební diskuzi před 4 lety, tehdy však popsal situaci přesně.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

Ve sněmovně tuto záležitost opakovaně rozebírám (jde o fakt, že kamiony sjíždějí z opravované D1 a ničí místní silnice 2. a 3. třídy, které nejsou placené - pozn. Demagog.cz). Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, není možné doložit, že by Běhounek v Poslanecké sněmovně toto téma opakovaně otvíral. Na plénu sněmovny toto neřešil prozatím vůbec, jak dokládá přehled jeho vystoupení.

Běhounek také není členem žádného z výborů, který by toto přímo řešil, sedí ve zdravotnickém výboru a také v podvýborech pro ICT průmysl a E-government a pro oblast zdravotní péče, vzdělávání a prevenci.

Je možné, že poslanec toto téma řeší v rámci poslaneckého klubu nebo se svými kolegy přímo mimo zasedání, není ale možné tento fakt potvrdit.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

(reakce na předchozí) Všichni starostové byli osloveni, všichni v zastupitelstvu mají své členy v dopravní komisi. Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016

Z dostupných zdrojů nejsme schopni ověřit, zdali starostové Kraje Vysočina byli osloveni krajskými orgány v otázce zavedení konkrétního modelu financování IDS Vysočiny.

Je však pravdou, že všechny strany zastoupené v zastupitelstvu kraje (záložka „osoby“) mají zároveň své členy v dopravní komisi.

Kraj Vysočina disponuje 704 obcemi, přičemž nelze najít veřejně dostupný důkaz toho, že by všichni starostové, případně starostky těchto obcí, byli seznámeni s postupy při realizaci IDS v Kraji Vysočina.

Výrok Jiřího Běhounka (ČSSD) hodnotíme jako neověřitelný, a to z důvodu nepřístupnosti informací o „oslovení starostů“.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

Školy jsme se snažili (Kraj Vysočina, pozn. Demagog.cz) zrekonstruovat od roku 2010, narazili jsme na odpor v jednotlivých městech. Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016

Jiří Běhounek mluvil o školství v kontextu demografických změn a úbytku obyvatel v kraji, který je poměrně významný. V kontextu výrok spíše ukazuje na rekonstrukci škol fyzickou přestavbou, zatímco koncepce změn projednávaná v roce 2010 se týká optimalizace ve smyslu slučování budov. Kvůli tomuto významovému rozporu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Kraj Vysočina představil v roce 2011 koncepci (.pdf) rekonstrukce škol, v níž se zaměřuje na slučování, optimalizaci využívání budov, zvýšení efektivity využívání zdrojů a snížení provozních nákladů. Studie, z níž koncepce vychází, byla projednána na podzim 2010. S tímto postupem nebyli spokojeni zástupci měst ani ředitelé škol. „Z veřejné diskuse vyplynulo, že vedení škol, učitelé i zástupci měst mají ze slučování obavy. Ze 47 ředitelů pětina ve svém vyjádření navrhuje nebo připouští sloučení, zbývající trvají na zachování stávajícího stavu či jej obhajují jako nejlepší možný. I většina z oslovených měst, s výjimkou dvou, která zaujala neutrální postoj, požaduje zachování stávající strukturyškolských právních subjektů ve městě. (.pdf, str. 6). V roce 2013 došlo k potvrzení plánované změny.

Ředitelé a zástupci měst se obávali např. velkého počtu žáků na jednu třídu po sloučení škol nebo změny kvality výuky či problémů s dopravní obslužností.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

Proto se snažíme od spolupráce s městy, přes mateřské po základní školy vychovávat (ke strojírenským oborům, pozn. Demagog.cz). Za dva roky tohoto systému se ukazuje, že na školy strojírenské nebo průmyslové se hlásí větší počet studentů. Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016

Je skutečně doložitelné, že kraj Vysočina aktivně usiluje o vzbuzení zájmu žáků o technické obory. Kraj Vysočina v tomto směru vyhlašuje řadu projektů, zejména pak ve spolupráci a za podpory firmy Bosch Diesel - kupříkladu pomocí soutěže se stavebnicí Merkur či projektu Postav si své auto.

"Cílem je prostřednictvím atraktivní konstrukční aktivity – tedy stavby sportovního vozu české výroby – vzbudit zájem mladé generace o obory technického vzdělávání. Kraj Vysočina touto aktivitou přispívá do skládačky akcí zařazených do celorepublikově vyhlášeného Roku řemesel,“ uvedla radní kraje Vysočina pro oblast školství Jana Fialová.

Stavebnice Merkur se na Vysočině rovněž používá jako pomůcka na základních školách (str. 105). Koncept používání stavebnic byl rozšířen i na 1.–3. ročníky základních škol, a to prostřednictvím zcela nově vzniklé stavebnice s názvem ROTO z Vysočiny. I k této stavebnici byla vytvořena metodika a pracovní listy.

Kraj Vysočina usiluje o zefektivnění spolupráce škol a firem v oblasti technického vzdělávání a rovněž přistoupil i k finanční podpoře technických aktivit na základních školách. Žáci na vytipovaných školách mají také možnost dosáhnout motivačního stipendia (str. 105), které se odvíjí od jejich prospěchu. Ve školním roce 2015/2016 podalo žádost 1 079 žáků a podmínky splnilo 467 žáků.

Je tedy evidentní, že vůle o přilákání pozornosti žáků k technickým oborům v kraji existuje, nicméně data potřebná k podpoření efektivity těchto snah z veřejně dostupných zdrojů nebylo možné dohledat. Oslovili jsme proto odbor školství, mládeže a sportu kraje Vysočina a nyní čekáme na odpověď.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

Co se týče toho Žďáru, je dobře, že to někdo koupil (Žďas - pozn. Demagog.cz), protože tam hrozil útlum těžby uranu (Běhounek to myslí v kontextu možný problémů s nezaměstnaností v místě - pozn. Demagog.cz. Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016

Běhounek korektně popisuje jednak prodej společnosti Žďas i fakt, že hrozí útlum těžby uranu v oblasti. Kontext výroku je takový, že by bylo nepříjemné, pokud by došlo k útlumu těžby a případným problémům ještě u dalšího velkého zaměstnavatele v regionu. Tato část není součástí hodnocení, fakta ve výroku jsou ovšem popsána správně a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Čínská společnost CEFC dokončila nákup společnosti ŽĎAS 10. srpna 2016. Společnosti ŽĎAS ani CEFC nemají s těžbou uranu nic společného. Uranový důl spravuje státní společnost DIAMO prostřednictvím odštěpeného závodu GEAM. K útlumu těžby na dole Rožná I v Dolní Rožínce nedaleko Žďáru nad Sázavou skutečně dochází. Dle rozhodnutí vlády (pdf) z ledna letošního roku bude k postupnému omezování těžby docházet až do 31. prosince 2017, kdy bude důl uzavřen úplně.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

Atomka, elektrárna v Dukovanech, má v Třebíči dvě třídy energetiků, kteří by nahradili odcházející garnituru. Tam už je jedna třída absolventů a nyní budou maturovat další, ten zájem 60 studentů s výbornými výsledky…Ta elektrárna s nimi úzce spolupracuje. Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016

Energetiku lze v kraji opravdu studovat na Střední průmyslové škole v Třebíči, která také spolupracuje s elektrárnou Dukovany. Z této školy již však vyšly dvě třídy vystudovaných energetiků, nikoliv jedna. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Střední průmyslová škola Třebíč nabízí každoročně maturitní obor Elektrotechnika - energetika, jehož studenti mají možnost týdenní odborné praxe v jaderné elektrárně Dukovany. Děje se tak již šestým rokem (str. 65 výroční zprávy), první ročník odmaturoval ve školním roce 2012/2013. Ve šk. roce 2014/2015 hovoří výroční zpráva o 28 žácích, kteří pokračovali na vysokou školu nebo přímo na pracovní trh. To může svědčit o úspěšnosti studentů, ačkoli tato část Běhounkova vyjádření je spíše subjektivní hodnocení. O velmi dobrých studijních výsledcích však hovoří i ředitel školy.

Dá se rovněž odůvodněně očekávat, že pokud ve školním roce 2014/2015 opustil školu první ročník energetiků a obor nadále pokračuje, pravděpodobně školu opustil i druhý ročník absolventů v roce 2015/2016, ačkoli výroční zpráva ještě není k dispozici.

To znamená, že v tuto chvíli jsou již dvě třídy absolventů (přibližně 60 lidí) a letos bude maturovat třetí. V loňském školním roce se dle výroční zprávy školy (poslední z roku 2014/2015) hlásilo na tento obor 55 studentů, počet přijatých studentů se ale každoročně pohybuje kolem 30 (str. 12-17). Škola každý rok otevírá pouze jednu třídu, přičemž obor Energetika je čtyřletý. Takto vypočítáno interpretuje Běhounek data nesprávně, v současnosti jsou na škole 4 ročníky energetiků.

Jiří Běhounek má pravdu o úzké spolupráci jaderné elektrárny se školou. Vypovídá o tom i forma přijímacího řízení na zmíněný obor, kde jednu z částí připravil útvar psychologické diagnostiky JE Dukovany, do Dukovan také škola pořádá exkurze (.pdf, str. 56). Na škole jsou také pořádány semináře pro studenty středních škol, žáci si pochvalují stáže v Dukovanech.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

Podařilo se získat prostupnost v jednotlivých částech škol, tzn. když se necítí na to, aby studoval, může se vyučit. Pokud se cítí na to, aby byl lepší, tak z toho učňovského oboru může přestoupit na studia středoškolská. Neztrácí škola peníze, neztrácí normativ, jak tady bylo řečeno, a není to byrokraticky složité, jak to dosud bylo Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016

Kraj se podle dohledaných dokumentů na prostupnost v rámci středního školství snaží. Nepodařilo se však dohledat, zda opravdu nemají přestupy žáků dopad na finanční situaci školy, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Zákon č. 561/2004 Sb., neboli školský zákon tuto "prostupnost" definuje pouze na meziškolní úrovni, a to v § 66 (4):

O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.

V březnu 2016 představil kraj dlouhodobé záměry vzdělávání v Kraji Vysočina. Jedním z jeho bodů je i opatření, která mají podpořit prostupnost a provázanost učebních a studijních oborů, a to v rámci jedné školy. V plánu je i podpora programů majících společný základ pro příbuzné obory v prvním ročníku. V dalších se pak studenti budou specializovat.

"...opuštění učebních oborů po druhém ročníku s relativně uceleným a certifikovaným vzděláním a přestup mezi učebním a studijním oborem s minimálními formálními obtížemi pro žáka včetně využívání nového typu nástavbového studia" (bod číslo 3, Úkol A.4)

První část Běhounkova výroku se tedy jeví jako pravdivá, jelikož je možné jak přestupovat mezi středními školami, tak i napříč obory v rámci jedné střední školy.

Oficiální stránky kraje však neposkytují dostatek materiálu k analýze, zda-li střední školy v kraji přijdou o peníze, když student změní školu. Dostupné informace o rozpočtu regionálního školství jsou z roku 2012, případně 2014.

Pokud jde o ekonomickou zátěž pro školy, ze kterých mohou odcházet žáci na jiné obory, může jít kvůli současnému nastavení financování škol o problém. Reforma regionálního školství, která se řadí mezi priority ministerstva pro období 2016/2017, se vůči obavám z finanční zátěže škol vyjadřuje takto:

"I fakticky nevýznamné změny (z pohledu organizace vzdělávání) v počtech žáků školy mohou mít pro školu zcela zásadní důsledky v oblasti odměňování jejích zaměstnanců." (bod 5)

Reforma proto říká, že řešením státu je transfer finančních prostředků do jednotlivých krajů a škol, současně se změnou některých stanov a předpokladů pro výkon pedagogické činnosti. Nově navrhovaný systém vyměřování platů učitelů ve škole bude určen počtem odučených hodin podle nařízení vlády, které bude stanovovat maximální počty odučených hodin pro jednotlivé obory vzdělání podle počtu žáků ve třídě.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zároveň uvádí příklad:

"Například porovnáme-li dvě stejné školy (stejný počet tříd, stejné obory vzdělání, stejný počet odučených hodin, stejné zařazení učitelů do platových tříd a platových stupňů) s různou naplněností tříd (průměrná naplněnost tříd první bude 25 žáků a druhé 28 žáků), získá druhá škola ve srovnání s první školou více finančních prostředků na nenárokové složky platu učitelů, neboť bude mít větší koeficient naplněnosti tříd."

Z výše zmíněného ovšem není jasné, jestli škola při přestupu studenta na jinou školu o nabyté prostředky přijde a kvůli nedostatku informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Jiří Běhounek

Jiří Běhounek

Dneska už i Vysočina trpí suchem. Přes moje volání, přes účast pana prezidenta, pana předsedy vlády, pana ministra na Vysočině, tak se stále nedaří materiál z hlediska podpory udržení skotu, produkce mléka a všech dalších věcí prosadit. Debata ČT ke krajským volbám, 19. září 2016

Sucho trápí Vysočinu dlouhodobě. V květnu radní kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Zdeněk Chlád uvedl, že kraj prostřednictvím Fondu Vysočina podpoří záměry obcí zaměřené na snížení dopadů sucha a rizik povodní. Zpravodajským web Region Vysočina cílený na region Vysočiny v červenci informoval, že se kraj potýká s nedostatek podzemní vody a s obdobný problémem se trápí tamější řeky, ve kterých protéká menší objem vody než je běžné. Na sucho si stěžují rovněž lesníci, podle kterých suché počasí bez dostatku srážek stresuje lesy v kraji Vysočina.

Vláda v loňském roce usnesla na přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, ministrům zemědělství a životního prostředí bylo za úkol dáno zpracovat a předložit vládě do 31. prosince 2016 informaci o stavu plnění opatření a do 30. června 2017 předložit návrh koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky. Materiál vláda znovu projednávala 7. července tohoto roku. V říjnu 2014 vláda ustanovila společnou meziresortní komisi nazvanou Voda – sucho, která by se problémy udržení vody v krajině měla zabývat, na její práci se podílí ministerstva zemědělství, životního prostředí a Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka.

Prezident republiky navštívil kraj v červnu, premiér v červenci, ministr zemědělství naposledy oficiálně zavítal před více než dvěma lety.

Kromě toho zemědělci na Vysočině však po ministerstvu zemědělství požadují, aby na vládě prosadilo finanční injekci ve výši 10 miliard na pomoc farmářům. Ti si stěžují na nízkou výkupní cenu mléka. Ředitel Krajské agrární komory Vysočina Karel Coufal pro Jihlavské listy uvedl, že proběhla jednání s hejtmanem, s premiérem Bohuslavem Sobotkou i s ministrem zemědělství, ale dokud zemědělci nedostanou peníze, vlastně se nic neděje.

Ministerstvo zemědělství v září zveřejnilo, že připravuje další možnosti, jak pomoci chovatelům dojnic a prasat, kteří dlouhodobě bojují s nízkými výkupními cenami. Dokončuje návrh, podle kterého by zemědělci, kteří se zavážou splnit jednu z navrhovaných podmínek, mohli získat finanční kompenzaci. Materiál chce ministr Jurečka předložit v nejbližší době vládě ke schválení.

Problematickou situaci chovatelů dojnic zatím ministerstvo řeší jednorázovými finančními příspěvky z unijních i národních zdrojů.