Demagog.cz

Jiří Běhounek
Jiří Běhounek (ČSSD)
Vysočina (...) byla první dávno předtím, než se stát probral, která okamžitě uvolnila 70 000 000 v tom prvním roce z krajského rozpočtu (na řešení kůrovcové kalamity, pozn. Demagog.cz).
Předvolební debata České televize, 15. září 2021
Zemědělství

Tento výrok byl ověřen jako nepravda

Odůvodnění

Kraj Vysočina vyčlenil v roce 2020 částku 70 mil. Kč, která mohla být využita na kompenzaci kůrovcové kalamity. Nejednalo se však o 1. rok kalamity a stalo se tak až po poskytnutí státní pomoci. V roce 2019 se poskytlo 89 mil., většina se ale vyčlenila poté, co zareagoval i stát.

Na začátek je nutné uvést, že poslanec Běhounek hovoří ve svém výroku o kůrovcové kalamitě. Problémy způsobené kůrovcem trápí Českou republiku dlouhodobě. Eskalace kůrovcové kalamity probíhala v různých krajích v různých letech. Kraj Vysočina byl postižen zejména v letech 2018 až 2020, kdy se v těžbě kůrovcového dříví Vysočina dostala na první místo pomyslného žebříčku krajů České republiky. Např. v roce 2020 se na Vysočině vytěžilo 3,4 milionu metrů krychlových smrkového kůrovcového dříví, v Jihočeském kraji, který se umístil na druhém místě, „pouze“ 2,4 milionu. 

Kraj Vysočina skutečně vyplatil částku 70 milionů Kč, která měla přispět také k snížení důsledků kalamity způsobené „hmyzími škůdci“. Jednalo se o dotační program Hospodaření v lesích 2020. Jak už ale plyne ze samotného názvu, nejednalo se o finanční pomoc v prvním roce kalamity, jak ve svém výroku uvádí Jiří Běhounek. Obdobnou pomoc poskytl kraj Vysočina také v roce 2019, kdy bylo v rámci dotačního programu Hospodaření v lesích 2019 vyplaceno 25,9 mil. Kč a dále pak v rámci programu Hospodaření v lesích 2019 II vyplaceno 63,4 mil. Kč. Z těchto programů, jejichž účelem bylo „přispívat ke snižování ohrožení lesů a důsledků kalamit způsobenými hmyzími škůdci, větrem, sněhem či klimatickými změnami (suchem) např. použitím vhodného reprodukčního materiálu, ochranou a potřebnou péčí o založené lesní porosty, výchovou porostů, nebo použitím vhodných technologií, a to z důvodu zajištění stabilizace lesnictví a navazujícího zpracovatelského průmyslu“, činila tedy podpora kraje v daném roce celkem více než 89 mil. Kč. 

Jiří Běhounek ve svém výroku dále uvádí, že podpora byla krajem poskytnuta okamžitě a mnohem dříve, než „se stát probral“. V této souvislosti je tedy důležité uvést, že kraj přijímal žádosti o podporu z programu Hospodaření v lesích 2019 od 1. do 29. března a z programu Hospodaření v lesích II od 2. do 30. září daného roku. S řešením kůrovcové kalamity však chtělo pomoci také Ministerstvo zemědělství. To podalo 28. března 2019 Evropské komisi žádost o schválení Rámcového programu pro řešení rizik a krizí v zemědělství – náhrada škod způsobených škůdci lesních dřevin (.pdf). Na tyto kompenzace byla nakonec alokována pro rok 2019 částka 1,5 miliardy korun (pro celou ČR). Komise daný program schválila na začátku srpna 2019, tedy o zhruba měsíc dříve, než kraj Vysočina umožnil jednotlivým subjektům podat žádost o vyplacení většiny z výše uvedených 89 mil. Kč.

Kraj Vysočina jednal o podobné pomoci v souvislosti s kůrovcovou kalamitou také v roce 2018. V červnu uvedeného roku byla vyčleněna částka 15 mil. Kč, jejímž cílem bylo „zvýšení stability lesa, podpora biodiverzity a snížení ohrožení lesa kůrovci“ (.pdf, str. 2).

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, protože pokud Jiří Běhounek hovoří o roce 2020, pak kraj Vysočina sice skutečně vyčlenil částku zhruba 70 mil. Kč na boj proti kůrovcové kalamitě, nestalo se tak ale v prvním roce kalamity. Zároveň se tak nestalo dříve, než zareagoval stát, jak ve svém výroku uvádí Jiří Běhounek. Pokud ve výroku hovoří o krajské pomoci z roku 2019, pak se nejednalo o 70, ale o 89 milionů – většina z uvedené sumy byla navíc vyčleněna až poté, co na danou situaci zareagoval stát. Závěrem dodejme, že pokud Jiří Běhounek odkazuje na pomoc za rok 2018, pak tato pomoc nečinila 70 milionů Kč.