Radek Koten
SPD

Radek Koten

Svoboda a přímá demokracie (SPD)

0
Obrana, bezpečnost, vnitro 2 výroky
Sněmovní volby 2021 2 výroky
Zahraniční politika 2 výroky
Bez tématu 1 výrok
Ekonomika 1 výrok
Evropská unie 1 výrok
Právní stát 1 výrok
Zemědělství 1 výrok
Pravda 3 výroky
Nepravda 3 výroky
Zavádějící 1 výrok
Neověřitelné 0 výroků
Rok 2022 2 výroky
Rok 2021 5 výroků

Radek Koten

Co se týká minských dohod, tak vidíme, že jsou dlouhodobě nedodržovány, ale zejména tedy z té ukrajinské části.
Události, komentáře, 14. února 2022
Zahraniční politika
Nepravda
Minské dohody dlouhodobě nedodržuje ani Ukrajina, ani Rusko. Oba státy mají odlišné představy o pořadí kroků vedoucích k naplnění dohod, a dosud tak k významnějšímu posunu z žádné strany nedošlo. Není tedy pravdou, že dohody porušuje zejména Ukrajina.

Předně uveďme, že tzv. minské dohody (.pdf, str. 2–4) měly vést ke zklidnění krizové situace na východě Ukrajiny, která má počátek na jaře 2014. V době obsazení Krymu Ruskem v březnu 2014, tedy poté, co v čele Ukrajiny stanulo nové proevropské vedení, začaly proruské a protivládní skupiny v oblasti kolem Doněcku a Luhansku proti této nové ukrajinské vládě protestovat.

V dubnu 2014 separatisté v Doněcku a později i v Luhansku vyhlásili nezávislost, proti čemuž zasáhla ukrajinská armáda a situace vyústila v ozbrojený konflikt. Na jedné straně zde tedy stojí ukrajinská armáda a na druhé proruské a protivládní skupiny, které podporuje ruská armáda.

Po těžkých bojích byl 5. září 2014 podepsán první minský protokol (.pdf), jenž měl konflikt zastavit. Byl však často porušován a v lednu 2015 (.pdf, str. 3) kompletně padl, čímž byla zahájena další fáze ozbrojených střetů. V únoru 2015 poté zástupci Ukrajiny, Ruska i ukrajinských separatistů podepsali druhou minskou dohodu, která dodnes stále alespoň formálně platí.

Upřesněme, že druhý minský protokol se skládá ze 13 bodů. Mezi ně patří například požadavky na okamžité příměří v Doněcké a Luhanské oblasti, stažení těžkých zbraní, stažení všech ruských vojenských formací či techniky i žoldnéřů z území Ukrajiny či obnova kontroly ukrajinské vlády nad rusko-ukrajinskou hranicí. Podle minských dohod také mělo například dojít k uskutečnění místních voleb v Doněcku a Luhansku, to se ale nestalo. Proběhnout měla také ukrajinská ústavní reforma, která měla vést k decentralizaci státu, a zaveden měl být i zvláštní status pro Doněcký a Luhanský region.

Rusko a Ukrajina se nicméně navzájem obviňují z nedodržování dohod a mají odlišné představy o ústavních změnách (.pdf, str. 4) i o podobě voleb. Kontrola hranice je však navázána právě na ně. Obě země navíc požadují plnění bodů minských dohod v jiném pořadí

Minské dohody tak dlouhodobě neplní ani jedna strana. Proruští separatisté v Donbasu, kteří jsou podporovaní Ruskou federací, dlouhodobě nedodržují klid zbraní a Ukrajina s nimi odmítá jednat. Vedení Ukrajiny se také obává, že by plnění minských dohod mohlo znamenat zničení země. Z nedodržování dohod je pak obviňováno i Rusko, které z oblasti stále nestáhlo těžké zbraně.

Minské dohody tedy skutečně nejsou dlouhodobě dodržovány, jak ve výroku uvádí Radek Koten. Podmínky dohody nicméně neplní ani jedna strana, přičemž z dostupných zdrojů nevyplývá, že by míra porušování dohod byla v případě Ukrajiny vyšší. Ruské porušování minských dohod navíc zjevně není pouze reakcí na chování Ukrajiny. Výrok Radka Kotena proto hodnotíme jako nepravdivý.

Dodejme, že podle OSN zemřelo kvůli konfliktu na východě Ukrajiny během let 2014 až 2018 přes 3 000 civilistů. Přestřelky zde stále pokračují, do dnešního dne si vyžádaly více než 13 000 životů.

Radek Koten

A když se podíváme tedy, kde jsou vojáci v Ruské federaci, tak jsou na svém území.
Události, komentáře, 14. února 2022
Zahraniční politika
Obrana, bezpečnost, vnitro
Zavádějící
Rusko má sice jednotky zejména na vlastním území, v posledních měsících však koncentrovalo velké počty vojáků a techniky kolem ukrajinských hranic.

Radek Koten tento výrok pronesl v kontextu eskalace vztahů na rusko-ukrajinské hranici. Poukazuje na to, že podle něj Rusko vůči Ukrajině neprovádí žádné agresivní akce, jelikož se ruští vojáci nachází na území Ruské federace, a nikoliv na území Ukrajiny. 

Kromě ruských vojáků na území Ruské federace se dle odhadů v současné době účastní zhruba 30 tisíc ruských vojáků cvičení v Bělorusku. Cílem cvičení má být dle ruského ministerstva obrany příprava na případné napadení zvenčí. Navzdory ukončení některých vojenských cvičení společné cvičení ruské a běloruské armády pokračuje.

Další ruské jednotky jsou umístěny v Moldavsku, konkrétně v Podněsterské moldavské republice, která ovšem není mezinárodně uznána. Mimo jiné ji neuznává ani Rusko. Podle posledních dostupných informací z roku 2018 se mírové mise v Podněstří účastní 1 500 ruských vojáků. Jejich dalším úkolem je ochrana muničních skladů, ve kterých se nachází okolo 20 tisíc tun munice.

Rusko v poslední době posílilo také svou přítomnost na sporném poloostrově Krym. Spor o území Krymu se vede od roku 2014, kdy byl anektován Ruskem. Tato anexe byla následně odsouzena například OSN, která vydala rezoluci (.pdf) o územní celistvosti Ukrajiny. Počet ruských vojáků na Krymu v roce 2019, před současnou eskalací napětí, dosahoval 30 tisíc. Zároveň Rusové zvýšili počet stíhacích letounů na Krymu a rozmístili zde protiletadlové systémy S-400

Ve východní části Ukrajiny se nachází nespecifikovaný počet proruských separatistů, kteří jsou podporováni Ruskem. V roce 2014 premiér samozvané Doněcké republiky přiznal, že se bojů účastnilo několik tisíc ruských vojáků. Tvrdil ovšem, že se jedná o bývalé příslušníky ruské armády, či o vojáky na dovolené. 

Níže uvedená mapa zobrazuje rozmístění ruských jednotek v blízkosti Ukrajiny:

Zdroj: Česká televize (video, čas 38:15) s odkazem na Rochan Consulting

Kromě již zmíněných jednotek probíhá v současné době také ruské cvičení v Černém moři. Cílem tohoto cvičení je dle ruských zdrojů především příprava na případnou obranu anektovaného poloostrova Krym. 

Celkově se v blízkosti ukrajinských hranic nachází okolo 130 tisíc ruských vojáků (včetně cvičení v Bělorusku). Rusko na hranice přesunulo své jednotky prakticky z celého území, například ze Sibiře. 

Z počtu přibližně 130 tisíc vojáků se 30 tisíc nachází v Bělorusku, v Podněstří je umístěno přibližně 1 500 ruských vojáků a na krymském poloostrově přes 30 tisíc dalších.

Radek Koten má bezpochyby pravdu v tom, že ruští vojáci jsou rozmístěni na území Ruské federace, resp. na s Ruskem spřízněných územích. Koten však svým výrokem pomíjí významné navýšení počtu ruských vojáků v bezprostředním okolí Ukrajiny: Rusko posílilo své jednotky hned za hranicemi na ruském území, ale také v Bělorusku, na sporném Krymu či v Černém moři. Na základě tohoto kontextu výrok poslance Kotena hodnotíme jako zavádějící.

Radek Koten

Zemědělec v Německu nebo ve Francii má čtyřnásobné dotace (dotace z EU, pozn. Demagog.cz) než zemědělec v České republice.
Předvolební debata České televize, 15. září 2021
Zemědělství
Evropská unie
Sněmovní volby 2021
Nepravda
Poslanec Radek Koten přisuzuje údajně čtyřnásobný nepoměr výší zemědělských dotací v Česku, Německu a ve Francii dotační politice EU. Ve skutečnosti dostávají z Evropské unie francouzští a němečtí zemědělci pouze 1,14, resp. 1,21krát vyšší dotaci na hektar než ti čeští.

Poslanec Radek Koten (SPD) mluví (video, čas 1:30:42) o dotační podpoře zemědělců z prostředků Evropské unie. Tu má na starosti Společná zemědělská politika (SZP). Ku příkladu v období minulého víceletého finančního rámce (tedy v letech 2014–2020) tvořily přímé platby 72 % celkového rozpočtu vyčleněného na SZP. Výše přímé platby se liší (.pdf, str. 11) stát od státu. Poslanec Koten však řekl (video, čas:1:30:56), že zemědělec ve Francii nebo Německu pobírá z rozpočtu unie čtyřnásobně vyšší dotace oproti zemědělci českému. Na grafu níže vidíme výpočet platby pro rok 2021. Německo má zhruba 1,21krát vyšší platbu a Francie pouze 1,14krát vyšší. O čtyřnásobky, o kterých mluvil poslanec Koten, se tak nejedná.

Mimo plateb z Evropské unie zemědělci dostávají i národní dotace. Ty plynou pouze z rozpočtů jednotlivých členských států, a proto si také každý stát individuálně rozhoduje o jejich výši.

Nicméně slova poslance Kotena mířila (video, čas 1:30:56) na evropské dotace: „Je nutné, a to bych tady velice zdůraznil, aby Evropská unie všem státům platila stejné dotace, protože například zemědělec v Německu nebo ve Francii má čtyřnásobné dotace než zemědělec v České republice.“ Na poznámku moderátorky debaty Světlany Witowské „Takže za to může Evropská unie.“ poté odpověděl „Ano, samozřejmě (…)“. Jak ale píšeme v úvodním odstavci a jak můžete vyčíst z grafu, dotace z EU tento nepoměr skutečně nevyvolávají. Proto hodnotíme výrok poslance Kotena jako nepravdivý.

Radek Koten

(...) zdražení elektrické energie, minimálně od začátku letošního roku u silové energie na dvojnásobek.
Předvolební debata České televize, 15. září 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
Cena silové elektřiny na burze se od ledna letošního roku zvýšila o 103,44 %.

Vývoj cen elektřiny může být sledován různými způsoby. Pro pořádek uveďme, že pojem „silová elektřina“ či „silová energie“ je ta energie, kterou skutečně odebereme. Platíme za ni přímo dodavateli a jedná se o tzv. neregulovanou část ceny. Regulovanou částí ceny jsou pak poplatky za náklady spojené s přepravou a distribucí elektřiny, které inkasuje distributor energie. Výše regulované ceny je určována státem, respektive Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Dnes tvoří i více než polovinu ceny energií pro domácnosti (53 %). Do regulované ceny elektřiny se promítají také například podpory obnovitelných zdrojů.

Zaměřme se nicméně na silovou energii, o které mluví Radek Koten a která se promítá do neregulované části ceny elektřiny pro domácnosti. Pokud bychom se podívali na to, kolik za elektřinu zaplatí distributoři, zvýšení ceny na dvojnásobek skutečně odpovídá skutečnosti. Jedná se tedy o vývoj ceny na burze (Power Exchange Central Europe, a. s.). Na začátku ledna 2021 byla velkoobchodní cena za 1 MWh 53,17 eur, zatímco 15. září (tj. v den výroku) byla cena již 108,17 eur za 1 MWh. Vidíme tedy nárůst o 103,44 %.

Zdroj: kurzy.cz

V případě obecných cen elektřiny pro domácnosti je však situace jiná. Ceny elektřiny se různí a je například potřeba brát v potaz různé distribuční společnosti nebo také jednotlivé sazby. Jedná se tedy většinou o průměr v rámci společností nebo daného státu. V ceně se také projevuje nárůst zmíněných regulovaných položek. Cena elektřiny pro domácnosti byla v lednu 4,6481 Kč za kWh, v září pak 4,7776 Kč za kWh. Jedná se o průměrné republikové ceny za jednotarifovou sazbu a střední spotřebu.

Zmiňme však také, že zvyšování cen na burze se většinou do cen pro domácnosti promítá až po nějakém čase. Například web Finance.cz uvádí: „Pokud se do konce letošního roku ceny elektřiny nakupované na rok 2022 významně nesníží, je víceméně jisté, že dodavatelé zdraží nejpozději od začátku příštího roku.“ Ke změnám ceníků totiž dochází zpravidla na začátku nového kalendářního roku.

Pro kontext uveďme, že zvyšování ceny je způsobeno podle vyjádření expertů hlavně zvyšováním cen emisních povolenek.

Radek Koten

(…) nadnárodní korporace, které vyvádějí z této republiky 300 miliard ročně na dividendách.
Předvolební debata České televize, 15. září 2021
Ekonomika
Pravda
Průměrný odliv dividend za posledních pět let byl cca 278 mld. Kč.

Dle dat Českého statistického úřadu si v posledních šesti letech zahraniční vlastníci firem v Česku rozdělili každý rok průměrně 278 mld. Kč ve formě dividend, tedy vyplacených podílů na zisku akciových společností. Mezi lety 2016 až 2019 se dividendový odliv pohyboval okolo tří set miliard, v posledním roce klesl na 217 mld. Kč. Doplňme, že reinvestováno zpět bylo v roce 2020 téměř 176 mld. Kč.

Zdroje dat v grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Za posledních pět let byl průměrný roční odliv dividend 278 mld. Kč, což spadá do námi užívané 10% tolerance.

Radek Koten

(...) podle toho zákona o tajných službách. To znamená, že vláda navrhne (ředitele Bezpečnostní informační služby, pozn. Demagog.cz), nikoliv pan premiér, ale vláda navrhne a výbor projedná.
Radiožurnál, 3. srpna 2021
Právní stát
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje vláda po projednání ve sněmovním výboru pro bezpečnost.

Dle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) jmenuje vláda po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu příslušném ve věcech bezpečnosti (výbor pro bezpečnost). Ředitel Bezpečnostní informační služby je z výkonu své funkce vládě odpovědný a vláda jej rovněž může odvolat.

Zdůrazněme, že vláda rozhoduje ve sboru a předseda vlády má při hlasování jeden hlas jako každý jiný člen vlády. Při rozhodování o jmenování nástupce stávajícího ředitele BIS Michala Koudelky je tak skutečně hlavním aktérem vláda jako celek, nikoliv premiér.

Radek Koten

Například při volbě Rady České televize říkají (opoziční poslanci, pozn. Demagog.cz), že je potřeba, aby rozhodla nová vláda o těch lidech, kteří budou tady zastoupení v Radě ČT. No a nyní, pokud se jedná o ředitele Bezpečnostní informační služby, tak mají přesně opačný postup.
Radiožurnál, 3. srpna 2021
Nepravda
Opozice netrvá na jmenování členů Rady ČT až po sněmovních volbách, požaduje pouze, aby byli do Rady jmenováni i její kandidáti, k čemuž využívá obstrukcí.

Předně uveďme, že členy Rady České televize, která má mít podle zákona 15 členů, volí Poslanecká sněmovna. Právě volba čtyř prozatím neobsazených míst vyvolala v letošním roce ve Sněmovně vyostřené debaty. Předmětem sporů jsou jména některých kandidátů do Rady ČT, kteří podle kritiků představují ohrožení nezávislosti České televize. Pirátský poslanec Tomáš Martínek například uvedl, že „z vyjádření vybraných kandidátů (…) lze očekávat, že posílí hlasovací většinu v Radě ČT, která usiluje o odvolání generálního ředitele ČT Petra Dvořáka a o likvidaci kritických pořadů Otázky Václava Moravce, Reportéři ČT, 168 hodin a dalších“.

Podle právní analýzy (.pdf), kterou si nechal zpracovat senátor za hnutí STAN David Smoljak, také byli někteří kandidáti navrženi spolky či organizacemi, které k nominaci neměly oprávnění. Uveďme, že opoziční poslanci při projednávání volby v dubnu 2021 požadovali, aby bylo hlasování o členech Rady ČT odloženo až do doby, kdy sněmovní volební výbor „stanoví, zda došlo, nebo nedošlo k porušení zákona“. Výbor však následně pouze přijal usnesení, že informace z analýzy bere na vědomí (.pdf, str. 9–11), a odmítl seznam (.pdf) kandidátů změnit.

K odložení hlasování tedy došlo na schůzi Poslanecké sněmovny v dubnu a následně kvůli obstrukcím opozičních poslanců i na konci května. Ti tehdy kritizovali neochotu vlády domluvit se s opozicí na jménech kandidátů. Hlavním uváděným důvodem odložení tak byla snaha opozičních poslanců dosadit do tohoto kontrolního orgánu České televize také své zástupce. Uveďme, že to podporují i sociální demokraté, podle kterých by v Radě měli sedět i zástupci, které podporuje nynější opozice.

Opozice je přitom ochotna volbu brzdit tak dlouho, dokud Sněmovna nenajde společné řešení. „Věc je poměrně jednoduchá – jestli nedojde k dohodě, tak jsem přesvědčený, že volbu musíme brzdit. Není možné, abychom byli úplně odstaveni od možnosti delegovat svoje lidi, u kterých věříme, že se postarají o nezávislost veřejnoprávní televize," řekl Seznam Zprávám předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. Z vyjádření opozičních poslanců ve Sněmovně nicméně nevyplývá, že by požadovali, aby o jmenování nových členů Rady ČT rozhodovala dolní komora až po volbách.

Ve věci jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby pak obě opoziční koalice jednohlasně podporují prodloužení mandátu dosavadnímu řediteli Michalu Koudelkovi, a to co nejdříve. Dodejme, že podle zákona ředitele BIS jmenuje vláda po projednání Bezpečnostního výboru Sněmovny.

Opoziční poslanci mimo jiné kritizují, že se Babiš nedrží zákona, jenž nepočítá s dočasným jmenováním ředitele BIS nebo možností, že by funkci dočasně převzal zástupce ředitele. Podle Jana Bartoška by tak mělo dojít k řádnému jmenování Koudelky do dalšího pětiletého mandátu. Piráti navíc varují, že v případě nejmenování se z postu ředitele BIS může stát po podzimních volbách jeden z významných politických nástrojů vyjednávání.

Celkově tedy výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť jsme ve veřejných zdrojích nenašli prohlášení opozice či jejích poslanců, v němž by prosazovali volbu členů Rady ČT až po podzimních volbách. Jediným cílem opozice je dosadit do Rady své zástupce, což se však může stát i před volbami.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů