Danuše Nerudová

Danuše Nerudová ve výroku hovoří o výdajích na důchody, které jsou podle jejího vyjádření v České republice ze 70 % hrazeny z vybraného pojistného, pojistné tedy podle ní kryje tyto celkové výdaje ze 70 %.

Danuše Nerudová zde pravděpodobně vychází z dokumentu, který v říjnu 2019 zveřejnila Komise pro spravedlivé důchody, jíž Nerudová v letech 2019 a 2020 předsedala. Daný materiál (.pdf, v souboru str. 204, 141) totiž v souvislosti s výdaji na důchody zmiňuje, že „ČR aktuálně kryje pojistným téměř 80 % všech výdajů“, nicméně jde o statistiku popisující výdaje na celý systém sociálního zabezpečení. Ten kromě důchodů zahrnuje i další dávky, například dávky nemocenského pojištění, rodičovský příspěvek atd. (.pdf, str. 1‒3). Doplňme, že podle přehledů Ministerstva financí v roce 2018 pokrývalo pojistné na sociální zabezpečení 79,8 % „sociálních výdajů a služby zaměstnanosti“ (.pdf, v souboru str. 120, 128).

Data Ministerstva financí také ukazují (.pdf, v souboru str. 128), že v roce 2021 stát na dávky důchodového pojištění vynaložil celkem 530,74 miliardy korun. Příjmy z pojistného na důchodové pojištění přitom činily 534,8 miliardy korun (.pdf, v souboru str. 120). Příjmy tedy v tomto případě převyšovaly výdaje a pojistné tak krylo 100 % výdajů na důchody.

Pro rok 2022 Ministerstvo financí podle dokumentu ze září 2022 (.pdf, v souboru str. 120) počítá s tím, že z pojistného na důchodové pojištění vybere 568,3 mld. Kč. Výdaje pak očekává ve výši 590,48 mld. Kč (.pdf, v souboru str. 128). V roce 2022 by tak pojistné mělo pokrýt celkem 96,2 % výdajů na důchody. Návrh státního rozpočtu na rok 2023 počítá s podílem 91,7 % (.pdf, v souboru str. 120, 128). 

Na závěr shrňme, že Danuše Nerudová v rozhovoru poukazuje na to, že je podíl příjmů z pojistného na výdajích důchodového systému ve srovnání s jinými státy příliš vysoký. Ve výroku nicméně uvádí číslo, které neodpovídá datům Ministerstva financí. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Danuše Nerudová mluví o svém působení ve funkci předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody, která vznikla za vlády Andreje Babiše v lednu 2019 pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí. Kromě odborné veřejnosti zasedli (.pdf, str. 2) v komisi také zástupci všech tehdejších poslaneckých a senátorských klubů. Své představitele tak v komisi měly i všechny politické strany a hnutí současné vládní koalice – tedy ODS, STAN, KDU‑ČSL, TOP 09 a Piráti. Hlavními tématy (.pdf, str. 1) komise tehdy mělo být především „narovnání nižších důchodů žen, vdovských a vdoveckých důchodů a dřívější odchod do penze u tzv. fyzicky náročných profesí“. Poslední zasedání komise proběhlo na konci listopadu 2020.

Z principů, které podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí komise schválila, vzešel návrh důchodové reformy. Někdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a Danuše Nerudová jej společně představily 11. prosince 2020. Návrh si dával (.pptx, str. 1–4) za cíl, aby byl důchodový systém v budoucnu srozumitelný, spravedlivý a udržitelný. V tzv. první fázi důchodové reformy počítalo (str. 5) ministerstvo a komise se sedmi změnami, mezi které patřily:

• 500 Kč měsíčně k důchodu za vychované dítě pro hlavního pečujícího rodiče,
• nižší věk odchodu do důchodu pro náročné profese,
• základní důchod 10 000 Kč pro každého, kdo pracoval 25 let,
• zkrácení potřebné doby pojištění místo dosavadních 35 let na 25 let,
• vícezdrojový systém financování – v průběhu let se počítalo (video, čas 13:35) s daňovou reformou,
• nižší daně pro pracující důchodce,
• důchodová kalkulačka, aby se každý mohl dozvědět, jak velký bude mít důchod.

Na představený návrh důchodové reformy mířila z řad ostatních politických stran kritika. Člen důchodové komise Jan Bauer z ODS uvedl 11. prosince 2020 v ČT, že tento návrh nebyl dostatečně probrán (video, čas 22:04) v důchodové komisi ani v rámci tehdejší vládní koalice hnutí ANO a ČSSD. Návrh podle Bauera respektoval některé závěry komise, ale neřešil klíčové problémy. Také Lenka Dražilová, poslankyně hnutí ANO a členka (.pdf, str. 2) komise, pak potvrdila, že daný návrh vládě předložen nebyl, a pozastavila se (video, čas 25:55) nad tím, že se o představeném návrhu nedebatovalo ani v rámci komise.

„Nesouhlasím například s tím, že tady tato reforma, která byla dnes světu představena, je pod záštitou celé Komise pro spravedlivé důchody,“ uvedl (video, čas 6:45) další poslanec za hnutí ANO Aleš Juchelka. Tomuto názoru během diskuze v pořadu Události, komentáře oponoval (video, čas 7:47) někdejší poslanec ČSSD a člen (.pdf, str. 2) komise Roman Sklenák. Další členka komise Šárka Jelínková (KDU‑ČSL) dodala (video, čas 10:56), že na většině návrhů, které ministerstvo představilo, panovala většinová shoda. O ucelenou důchodovou reformu podle ní ale nešlo.

I další kritika směřovala zejména k tomu, že představený návrh není skutečnou reformou. Olga Richterová z Pirátské strany prohlásila, že nejde o reformu, ale pouze o úpravu důchodů. Předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová pak označila plán za „absolutně bezzubý návrh“, šéf STAN Vít Rakušan zase za „marketingový tah“. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura například kritizoval hranici minimálního důchodu, která podle něj v návrhu byla „strašně nízká“.

Důchodovou reformu se Janě Maláčové již schválit nepodařilo. Nepočítala (video, čas 3:54:11) s ní ani tehdejší ministryně financí Alena Schillerová, a to vzhledem k tomu, že se blížil konec funkčního období Babišovy vlády. V létě 2021 se nicméně Sněmovně a Senátu podařilo schválit tzv. výchovné, tedy příspěvek 500 Kč na dítě k důchodu pro toho rodiče, který se o něj staral.

Dne 1. dubna 2022 vytvořil současný ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nový poradní tým zabývající se přípravou důchodové reformy. V tiskové zprávě se pak výslovně uvádí (.pdf, str. 1), že „poradní tým zhodnotí i návrhy zpracované v předchozím období, především ty zpracované komisemi profesorů Potůčka a Nerudové. Výsledkem bude doporučení parametrů změn důchodového systému.“ Upřesněme, že Martin Potůček byl členem Komise pro spravedlivé důchody a předsedou předchozí důchodové komise za vlády Bohuslava Sobotky (.pdf, str. 1).

To, že s návrhem komise, které Danuše Nerudová předsedala, počítá jako s materiálem, na kterém by nový tým mohl do jisté míry stavět, pak Jurečka potvrdil i 11. dubna 2022 v rozhovoru pro server Peníze.cz: „Mnoho věcí bylo už dobře prodiskutováno i připraveno v předchozí důchodové komisi, kterou vedla Danuše Nerudová. Nemám ambice to rozmetat a říct, že bylo všechno špatně. Naopak jsou tam věci, na kterých byla široká shoda, tak je pojďme dopracovat.“ 

Daný návrh se tedy skutečně „na stůl“ současného ministra dostal. Nelze o něm nicméně říci, že jako celek „měl širokou politickou shodu“, naopak se vůči němu vymezovali jak členové někdejších opozičních, tak dokonce i vládních stran. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.