Manžel prezidentské kandidátky Danuše Nerudové Robert Neruda působí jako partner v advokátní kanceláři Havel & Partners. Server E15 se proto kandidátky dotázal, zda by nemohlo dojít ke střetu zájmů vzhledem ke smlouvám, které má kancelář uzavřené se státem, nebo v případě, že by její manžel řešil trestněprávní kauzu. Například podle právníka Transparency International Petra Leyera by totiž Nerudová musela postupovat opatrně při udělování milostí, jelikož by se mohlo jednat o klienty kanceláře Havel & Partners. Nerudová nicméně podotkla, že střet zájmů nehrozí, jelikož její manžel je antimonopolní právník, který se věnuje pouze hospodářské soutěži. Dodala také, že je vázán advokátním tajemstvím, a ona tak neví, kdo jsou jeho klienti.
Robert Neruda působí v advokátní kanceláři Havel & Partners přes 12 let. Na starosti má tým, který se z pohledu práva a ekonomie věnuje hospodářské soutěži. „Specializuje se na poradenství v oblasti kartelů, zneužití dominance, soutěžněprávního posuzování fúzí a akvizic, významné tržní síly, veřejné podpory a veřejných zakázek,“ píše se na firemním profilu (.pdf) Roberta Nerudy. Jeho specializaci na soutěžní právo potvrzuje také webový vyhledávač České advokátní komory.
Manžel kandidátky na prezidentku dříve působil (.pdf) na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže, kde se vypracoval až na pozici místopředsedy. V roce 2020 se pak ucházel o post předsedy, kterým se nicméně nakonec stal tehdejší náměstek ministra vnitra Petr Mlsna. Dodejme, že Robert Neruda napsal o soutěžním právu řadu publikací a vyučuje jej na Masarykově univerzitě.
Potenciální střet zájmů
Danuše Nerudová svým výrokem poukazuje na advokátní tajemství jejího manžela, které by mělo možný střet zájmů vyloučit. Robert Neruda skutečně musí zachovávat advokátní tajemství, což je povinnost každého advokáta, která chrání jeho klienty. Jedná se především o nutnost „zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb“. Nicméně pokud by bylo zahájeno trestní řízení, bude ve spisu u obžalovaného uvedeno (čl. 79b odst. 2 písm. e) také jméno obhájce. Tudíž pokud by se Danuše Nerudová jako prezidentka rozhodla udělit někomu milost, viděla by, kdo potenciálního omilostněného zastupoval, respektive jestli obhájcem není advokátní kancelář jejího manžela.
Kandidátka Nerudová také odpovídá na dotaz týkající se smluv, které má advokátní kancelář Havel & Partners uzavřené se státem. Pokud bychom zůstali u pravomocí a působnosti prezidentky, mohl by se střet zájmů objevit v případě, že by Havel & Partners získávala zakázky přímo od Kanceláře prezidenta republiky. Z přibližně 180 zakázek, které má advokátní kancelář od orgánů státu a samospráv, nicméně žádná nepochází z Hradu.
Prezident republiky také podepisuje (či vetuje) všechny zákony, které schválí Parlament. Střet zájmů by tak mohl vzniknout také v této oblasti, jelikož se advokátní kancelář Havel & Partners podílí na přípravě legislativy. Členem týmu legislativců advokátní kanceláře je také Robert Neruda. Některé z těchto zákonů, které spoluvytváří právníci Havel & Partners, by se tak mohly případně dostat na stůl Danuše Nerudové.
Závěr
Robert Neruda se skutečně věnuje antimonopolnímu právu. Z jeho zaměření vyplývá, že by ke střetu zájmů při udělování milosti nemělo dojít, nicméně to platí pouze o jeho osobě. I když jsou advokáti vázáni advokátním tajemstvím, Danuše Nerudová by v případě, kdy by se rozhodovala o udělení prezidentské milosti, věděla, zda je potenciální omilostněný klientem kanceláře Havel & Partners, jejímž společníkem je Robert Neruda. Podobný problém může vzniknout také v rámci prezidentské pravomoci podepisování či vetování zákonů, protože kancelář manžela Danuše Nerudové připravuje legislativu pro orgány státní správy.
Danuše Nerudová správně popisuje pracovní zaměření svého muže, nicméně skutečnost, že jeho praxe podléhá advokátnímu tajemství, ještě neznamená, že by se Danuše Nerudová v rámci výkonu prezidentských pravomocí nemohla dostat do střetu zájmů. Z toho důvodu hodnotíme její výrok jako zavádějící. Doplňme, že nijak nepředjímáme, zda by v případě zvolení Danuše Nerudové docházelo ke střetu zájmů, i s ohledem na to, že sám Robert Neruda nevyloučil, že by svou advokátní praxi přerušil. Pouze poukazujeme na skutečnost, že advokátní tajemství by samo o sobě k eliminaci střetu zájmů nevedlo.
