Danuše Nerudová
STAN

Danuše Nerudová

Prezidentské volby 202336 výroků
Ekonomika9 výroků
Evropská unie7 výroků
Školství, věda, kultura7 výroků
Sociální politika5 výroků
Životní prostředí4 výroky
Evropské volby 20243 výroky
Právní stát3 výroky
Koronavirus2 výroky
Energetika1 výrok
Invaze na Ukrajinu1 výrok
Rozpočet 20231 výrok
Zdravotnictví1 výrok
Zrušit filtry
Danuše Nerudová

Danuše Nerudová

Provedla jsem finanční audit, který konstatoval, že (zahraniční doktorští, pozn. Demagog.cz) studenti platili poplatky za studium tak, jak měli.
Superdebata Blesku, 3. ledna 2023
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Mendelova univerzita v roce 2021, kdy byla Danuše Nerudová rektorkou, skutečně provedla interní audit týkající se spolupráce s agenturami, které zprostředkovávaly doktorské studium zahraničním studentům. Závěry ani další okolnosti auditu nicméně univerzita nezveřejnila.

Danuše Nerudová reaguje na dotaz týkající se poplatků za doktorské studium, které na Mendelově univerzitě v době, kdy byla Nerudová rektorkou, platili zahraniční studenti. Rakouská agentura Institut für Management a německá agentura Scentia za zprostředkování studia od zájemců inkasovaly 25 tisíc eur, z toho pět tisíc šlo Mendelově univerzitě jako poplatek za studium v cizím jazyce.

Danuše Nerudová uvádí (video, čas 49:13), že finanční audit provedla poté, co byla upozorněna na tuto spolupráci (přesněji na problémy s ní spojené). Kromě toho podle svých slov požádala děkana Provozně ekonomické fakulty (PEF), aby spolupráci s agenturami ukončil. Na problematické závěrečné práce některých zahraničních studentů a další možné problémy spojené s těmito agenturami byla Danuše Nerudová poprvé upozorněna v lednu 2021, podruhé 19. března 2021.

V průběhu dubna 2021 se pak problémy řešily na Radě pro vnitřní hodnocení (RVH), které Danuše Nerudová předsedala. Dle informací Deníku N, jenž zápisy z jednání k dispozici, „Rada tehdejšímu děkanovi (PEF, pozn. Demagog.cz) Žufanovi na popud rektorky zadala, aby vypracoval zprávu o průběhu doktorských studijních programů“. V červnu 2021 pak RVH projednávala vypracovanou zprávu a konstatovala, že program je „plně v souladu s požadavky příslušných akreditací a oborové rady“. V létě ale děkan Žufan vypověděl smlouvu s rakouskou zprostředkovatelskou agenturou.

Podle informací zpravodajského webu Seznam Zprávy Mendelova univerzita také provedla interní audit, jehož výsledek není veřejně dostupný. Seznam Zprávy se s dotazem na bližší informace k auditu obrátily na vedení univerzity, to ale žádné konkrétní informace poskytnout nechtělo. Výsledky auditu odmítla univerzita poskytnout rovněž Deníku N. Také my jsme se obrátili na Mendelovu univerzitu s dotazem na okolnosti a závěry auditu, zatím jsme však odpověď neobdrželi.

Z dostupných informací tak lze potvrdit, že na Mendelově univerzitě proběhl interní audit týkající se spolupráce se zahraničními zprostředkovatelskými agenturami. Kdo jej zadal, jaké byly jeho výsledky a zda se audit zabýval také nastavením poplatků za studium, se nám ovšem zjistit nepodařilo. Výrok Danuše Nerudové proto hodnotíme jako neověřitelný.

Danuše Nerudová

Danuše Nerudová

Já když jsem byla upozorněna, že někteří z těch studentů měli překladové plagiáty, tak jsem reagovala okamžitě, na druhé upozornění, které jsem dostala, tak jsem reagovala s drobným zpožděním (...) o 14 dní.
Superdebata Blesku, 3. ledna 2023
Školství, věda, kultura
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Nerudovou na problémy u doktorského studia upozornili její kolegové v lednu 2021. Další upozornění, a to na plagiátorství, dostala v březnu, v reakci zřídila vyšetřovací komisi a v dubnu bod otevřela v Radě pro vnitřní hodnocení. Kdy reagovala na upozornění z ledna, není jasné.

Danuše Nerudová se vyjadřuje k případům plagiátorství a „rychlotitulů“ na Mendelově univerzitě, na níž v dané době působila jako rektorka a mimo jiné také předsedala Radě pro vnitřní hodnocení školy, která zodpovídá za kvalitu činností univerzity.

Na pochybnosti ohledně doktorského programu na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity jako první upozornil rakouský mediální analytik Stefan Weber v lednu 2021. Ve svém článku o rakouských agenturách zajišťujících vzdělání zmiňuje i Mendelovu univerzitu v Brně, na které bylo nabízeno zrychlené absolvování doktorského programu za 25 tisíc eur.

Weber měl již v lednu také kontaktovat Tomáše Foltýnka, experta v oblasti akademické etiky a tehdejšího zaměstnance Mendelovy univerzity. Ten pro Seznam Zprávy uvedl, že spolu s kolegyní Ditou Dlabolovou informace prověřili a prostřednictvím on-line rozhovoru tentýž měsíc o problému s rakouskou agenturou informovali rektorku Danuši Nerudovou. „Věděl jsem, že prošetřují různé plagiáty a škole hrozí skandál,“ vysvětloval Foltýnek důvody schůzky pro Deník N. Zda na ní s Nerudovou probírali i plagiátorství, není z veřejně dostupných zdrojů jasné.

Upozornění na překladové plagiáty zmiňuje až historik Petr Kreuz. Ten rektorku Nerudovou kontaktoval 19. března 2021 poté, co zjistil, že se plagiátorství několika disertačních prací absolventů oboru ekonomie na Mendelově univerzitě zabývá mezinárodní antiplagiátorská platforma VroniPlag. Dle Deníku N mu Danuše Nerudová odpověděla, že „o možných problémech ví týden, a sestavuje přezkumnou komisi, která má podezření na možné plagiáty prošetřit“.

Sám Kreuz také v rozhovoru pro týdeník Hrot potvrdil, že Nerudová reagovala „poměrně rychle“ zřízením vyšetřovací komise, v níž mu bylo nabídnuto i místo, které z osobních důvodů odmítl. Dle jeho názoru nicméně univerzita tehdy neprovedla dostatečné kroky při ověřování ostatních pochybných disertačních prací a otálela i s ukončením spolupráce s rakouskou agenturou. V prosinci 2022 v rozhovoru pro CNN Prima NEWS také uvedl, že disertační práce jsou stále dostupné a není u nich uvedeno, že se jedná o plagiát.

V reakci na upozornění Petra Kreuze se 13. dubna 2021 problémy s doktorskými studenty řešily v univerzitní Radě pro vnitřní hodnocení. „Rada tehdejšímu děkanovi Žufanovi na popud rektorky zadala, aby vypracoval zprávu o průběhu doktorských studijních programů,“ uvádí Deník N, který zápisy z jednání k dispozici.

Podobně jako Petr Kreuz o postupu Danuše Nerudové mluvil v rozhovoru pro Seznam Zprávy i Tomáš Foltýnek. Podle něj bývalá rektorka „v jednom bodě opravdu začala okamžitě konat – a to je podezření z plagiátorství“. Zároveň řekl, že v případě zprostředkovávání studia rakouskou agenturou a „obchodování s tituly“, na které upozorňoval v lednu, tomu tak nebylo.

Shrňme tedy, že rektorka Nerudová skutečně dostala dvě upozornění: v lednu 2021 od Tomáše Foltýnka a Dity Dlabolové, 19. března 2021 od Petra Kreuze. Na březnové upozornění rektorka reagovala zřízením vyšetřovací komise a bod otevřela také na jednání Rady pro vnitřní hodnocení 13. dubna. Jakým způsobem a kdy ale Danuše Nerudová zareagovala na lednové upozornění, se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo zjistit. Sama Nerudová ve svém prohlášení i v odpovědi Deníku N zmiňuje, že problém „okamžitě začala řešit“. Vzhledem k tomu, že nemáme detailní informace o tom, jak Danuše Nerudová reagovala na první upozornění, hodnotíme její výrok jako neověřitelný.

Danuše Nerudová

Danuše Nerudová

V Evropské unii je průměr výdajů (na důchody, pozn. Demagog.cz) z pojistného někde kolem 53 procent.
E15, 21. listopadu 2022
Evropská unie
Ekonomika
Prezidentské volby 2023
Neověřitelné
Mezinárodní srovnání popisující, jakou část výdajů na důchody kryjí v EU příjmy z pojistného, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Danuše Nerudová ve výroku hovoří o tom, že v EU jsou výdaje na důchody v průměru z 53 % hrazeny z vybraného pojistného.

Danuše Nerudová zde pravděpodobně vychází z dokumentu, který v říjnu 2019 zveřejnila Komise pro spravedlivé důchody, jíž Nerudová v letech 20192020 předsedala. Daný materiál (.pdf, v souboru str. 204) totiž v souvislosti s výdaji na důchody zmiňuje, že v EU je kryto pojistným zpravidla „50–60 %“ výdajů, jedná se nicméně o statistiku popisující výdaje na celý systém sociálního zabezpečení. Ten v ČR kromě důchodů zahrnuje např. i jiné dávky, jako jsou dávky nemocenského pojištění, rodičovský příspěvek a další (.pdf, str. 1‒3). Dokument obsahuje i graf mezinárodního porovnání podílu výdajů krytých sociálním pojištěním, podle něhož průměr EU odpovídal přibližně 53 %, o nichž mluví Danuše Nerudová (.pdf, v souboru str. 204).

Mezinárodní srovnání, které by popisovalo, z jaké části pojistné kryje přímo výdaje důchodového systému, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Evropský statistický úřad Eurostat například nabízí jen statistiky, které zobrazují poměr výdajů na důchody k HDP či průměrnou výši dávek na jednoho obyvatele. 

Doplňme, že v Evropě neexistuje jednotný důchodový systém a že způsoby, kterými země EU financují své penzijní systémy, se liší (.pdf. str. 53).