Evžen Tošenovský

Bod klima a energetika je jedním z bodů programu jednání Evropské rady v Bruselu ve dnech 20.–21. března 2014. Lze předpokládat, že přijaté usnesení Evropského parlamentu o politice EU v oblasti energetiky a klimatu bude jedním z faktorů, který bude mít vliv na průběh jednání Rady.

Přijaté pozměňovací návrhy (např. č. 10, 12, 13, 57, 58, 59 apod.) míří k relativně silnější podobě návrhu nařízení, než byla verze připravená Evropskou komisí. Pro návrh nařízení o fluorovaných skleníkových plynech hlasovali všichni europoslanci socialistické frakce S&D (.pdf, str. 48), na základě čehož označujeme výrok za pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť v USA ceny elektrické energie neklesají, klesá pouze cena plynu, jak dokládají data U.S. Energy Information Administration.

(zdroj: eia.gov)

Americká data ukazují, že cena elektřiny stoupala zhruba do roku 2008 a od té doby pouze kolísá. Ceny zemního plynu naproti tomu od roku 2008 poklesly.

V Evropské unii je zemní plyn třikrát až čtyřikrát dražší než v USA. Přitom od roku 2008 v EU cena plynu i elektrické energie narůstá (.pdf, str. 4–5).

Na začátku musíme upozornit na to, že vzhledem ke komplexnosti jednání v rámci EU a širokých možnostech neformálního jednání nelze ověřit, jestli navrhovaný rámec je nebo není kompromisním návrhem. V tomto výroku se tedy zaměřujeme na oficiální jednání, o kterých Evžen Tošenovský mluví v druhé části.

Ve středu 22. ledna 2014 vydala Evropská komise Sdělení nastiňující budoucí politický rámec EU v oblasti klimatické a energetické politiky – ZELENÁ KNIHA – Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030 (pdf.).

Sdělení nejsou závaznými právními akty, ale některá z nich mají závažné faktické účinky v oblasti aplikace práva. Sdělení může mít různou povahu. Obsahově obecnější může mít formu tzv. zelené či bílé knihy, v níž se shrnují stanoviska členských států k určitému problému, která pak mohou být základem budoucího návrhu legislativního opatření.

Po uveřejnění sdělení Komise je postup následující: veřejná konzultace (do diskusí formou připomínek může vstoupit prakticky kdokoliv) → uveřejnění legislativního návrhu → legislativní proces. V samotné EU o legislativním návrhu zpravidla jedná Rada, Evropský parlament, Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, přičemž klíčová je role dvou prvně zmiňovaných institucí.

(Podrobnější informace o legislativním procesu v jednotlivých institucích naleznete zde).

V tiskové zprávě Evropské Komise se uvádí, že se dále předpokládá posouzení tohoto rámce Evropskou radou na jarním zasedání ve dnech 20. – 21. března tohoto roku.

Na začátku února europoslanci na planetárním zasedání ve Štrasburku odhlasovali tři závazné cíle ve stanovisku, na jehož vypracování se podílely výbory pro energetiku a životní prostředí.

Redukce emisí skleníkových plynů o 40 %, navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 30 % a zvýšení energetické účinnosti na 40 % do roku 2030 by mělo být podle Parlamentu závazné.

Evropští poslanci tak dali jasně najevo, že nepodpoří návrh Komise stanovující pouze jeden závazný cíl pro snížení emisí oxidu uhličitého o 40 % a nezávazný cíl pro obnovitelné zdroje.

Oficiální jednání mezi institucemi tedy skutečně neprobíhala, Evropská rada bude o rámci formálně jednat na teprve chystaném setkání.

Podle serveru Svazu průmyslu a dopravy ČR zaměstnavatelské a průmyslové svazy střední a východní Evropy, konkrétně ČR, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Slovinska a Chorvatska, vyjádřily v rámci společné pracovní platformy CEE-iniciativy svůj odmítavý postoj k jednostrannému závazku na snížení emisí CO2 o 40 % do roku 2030 v dopise (.pdf) adresovaném Güntheru Oettingerovi, evropskému komisaři pro energetiku, a dalším komisařům.

Česká republika (.pdf) s většinou cílů Rámce politiky pro klima a energetiku do roku 2030 (.pdf) nesouhlasí nebo k nim má výhrady či připomínky. ČR zásadně nesouhlasí se stanovováním nových závazků jdoucích za rok 2020 v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a v současné době zastává rezervované stanovisko k dalšímu politickému rámci po roce 2020. ČR také vyzývá Evropskou komisi k další hlubší diskuzi a analýzám, preferuje nezávaznost cílů v oblasti energetiky pro členské státy. ČR také nepodporuje stanovení závazného cíle pro obnovitelné zdroje po roce 2020.