REDAKTORKA: ODS, TOP 09, STAN a lidovci navrhovali zamítnout opatření, která lidi finančně zatíží, ať už to je zdvojnásobení poplatku za zápis v katastru, zdanění rezerv pojišťoven, nebo ponechání čtyřprocentní daně z převodu nemovitostí. Vy jste prosadili lepší podmínky pro domácí vaření piva a hráče pokeru. Není to trochu málo? BARTOŠ: Jejich návrhy neprošly, naše ano.
V průběhu několika posledních měsíců došlo na půdě Sněmovny ke střetu opozice se zastánci vládního daňového balíčku. Např. Miroslav Kalousek z TOP 09 označil za nejnebezpečnější a nejškodlivější část balíčku nové zdanění rezerv pojišťoven a navrhl tuto změnu zrušit (.doc, str. 2). Miroslav Kalousek dále tvrdí, že zpřísnění podmínek bude motivovat zahraniční vlastníky pojišťoven v ČR k odlivu dividend do zahraničí.
Dalším kritizovaným bodem zákona je navýšení poplatku za vklad nemovitosti do katastru ze stávajících 1000 korun na dvojnásobek. Poslanci Věra Kovářová (STAN), Mikuláš Ferjenčík (Piráti) a Jan Bartošek (KDU-ČSL) předložili společný návrh (.doc), kterým chtějí tuto část z návrhu vypustit.
Posledním z opozičních návrhů uvedených ve výroku je snaha o zrušení daně z nabytí nemovitostí, o což usiluje ODS (.doc). O stejnou změnu se pokoušel Senát, byl však také odmítnut. Žádný z těchto návrhů však nebyl (.doc, str. 4–5, 9) přijat.
Naopak pozměňovací návrhy Pirátů na lepší podmínky pro domácí vaření piva a hráče pokeru byly ve Sněmovně přijaty (.doc, str. 7, 9).
Vystupoval jsem i proti zdvojnásobení poplatku při zápisu do katastru, protože dvěma tisíci bude zatížen každý zápis, například při refinancování hypotéky, prodeji kusu zahrady.
Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš se přímo ke zvýšení poplatku vyjádřil například v Otázkách Václava Moravce (video, čas 2:47) ze dne 20. října 2019, kde uvedl: „Souhlasíme s řadou výhrad, které [zaznívají] od odborníků, nejen od politiků. Je to například to jednorázové zdanění těch pojišťoven z peněz, které de facto po pojišťovnách chce, aby měly v záloze, ČNB. Je tam navýšení zápisů do katastru. To není, když kupujete nový byt, ale když třeba převádíte hypotéku a podobně.“
Zmiňované zvýšení poplatku je součástí daňového balíčku (.pdf, str. 52/112), který v současné době čeká na své projednávání Senátem. Poplatek za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí se zvýší z 1 000 Kč na 2 000 Kč. Poplatek se platí v mnoha situacích, jak uvádí Ivan Bartoš, i při refinancování hypotéky, kde je potřeba uhradit poplatek za návrh na výmaz zástavního práva původní banky a návrh na vklad zástavní smlouvy nové banky.
U nás se sice zvyšují mzdy, ale s nimi i zdanění práce, protože sleva na poplatníka je stále stejná. My proto opakovaně navrhujeme zvýšení této slevy o pět tisíc korun. Bez úspěchu.
Na následujícím grafu Českého statistického úřadu jde vidět, že průměrná mzda v České republice v průběhu let opravdu stoupá. Meziročně vzrostla ve druhém čtvrtletí 2019 o 7,2 % a 3. září činila 34 105 Kč.
Zdroj: czso.cz
Co se zdanění práce týče, tak dle statistik OECD v roce 2015 činilo 42,8 % z hrubé mzdy bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu, v roce 2016 pak 43 %, v roce 2017 43,4 % a v roce 2018 43,7 %. Česko se tak drží v první desítce nejvyššího zdanění práce v rámci zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
Jako sleva na poplatníka je obvykle považována sleva základní, ovšem existují i jiné. Základní sleva na poplatníka momentálně činí dle zákona o daních z příjmu 24 840 Kč na rok. Tato částka je stejná od roku 2008, kdy oproti roku 2007 platila pro všechny poplatníky stejná úprava. Pouze v roce 2011 se sleva snížila na 23 640 Kč o tzv. povodňovou stokorunu měsíčně.
4. prosince 2018 se sněmovna v rámci druhého čtení zabývala vládním návrhem měnícím zákony v oblasti daní a poslanec ODS Jan Skopeček zde společně s Mikulášem Ferjenčíkem za Piráty představil pozměňovací návrh (.docx), který obsahuje i zvýšení slevy na poplatníka na 30 000 Kč. 21. prosince 2018 pak bylo třetí čtení, Mikuláš Ferjenčík během projednání zmínil, že tato sleva 5 000 korun za rok by se týkala i těch, kteří pobírají minimální mzdu. Při hlasování však byl tento návrh zamítnut, ANO, ČSSD a KSČM daly dohromady 82 hlasů proti tomuto návrhu, pro bylo 79 poslanců.
Naposled se o tomto tématu zmiňuje Mikuláš Ferjenčík na zasedání Poslanecké sněmovny 25. října, kdy hovořil o tom, že kvůli žádosti kolegů předkládají kompromisní variantu, která nabízí navýšení na 27 000 Kč. Hlasování o tomto návrhu dosud neproběhlo, jelikož došlo k opakovanému přerušení schůze.
Totéž platí o dani na hrací automaty, která zůstala stejná.
O podobě daňového balíčku, který schválila Poslanecká sněmovna, informuje ve své zprávě Ministerstvo financí. V důsledku přijatého pozměňovacího návrhu dochází k navýšení sazby pouze u loterií, sazba daně pro ostatní hazardní hry, včetně hracích automatů, zůstane zachována.
Sazbu daně pro hazardní hry upravuje zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her. V současnosti je sazba daně pro technické hry stanovena na 35 %.
Předseda našeho klubu Jakub Michálek přesto připomněl, že soud se v minulosti způsobem hlasování a nátlakem vládní koalice už zabýval, a mělo by se vzít v úvahu, že dodatečně balíček může zrušit, což by znamenalo vracení již vybraných daní.
Ivan Bartoš zde hovoří o tzv. daňovém balíčku, který má mimo jiné (.pdf) přinést vyšší zdanění lihovin a tabáku. Vládní návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen (.pdf) dne 6. listopadu 2019.
Způsob a průběh schvalování však kritizuje opozice a zvažuje, že se obrátí na Ústavní soud. Kritizován je hlavně způsob ukončení debaty, která byla na návrh předsedajícího Vojtěcha Filipa (KSČM) ukončena, i když do ní bylo přihlášeno ještě 25 poslanců. Podle opozice je tento postup v rozporu s Jednacím řádem Poslanecké sněmovny.
Na rozpor s Jednacím řádem upozornil (čas 26:40) v Otázkách Václava Moravce také předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek: „(...) postup na sílu ukončit rozpravu neodpovídá Jednacímu řádu Poslanecké sněmovny a Ústavní soud tohleto řekl“. Znovu tuto situaci okomentoval pro ČT24, kdy uvedl, že šlo „o bezdůvodný útok na práva opozice“. Zároveň upozornil na fakt, že „koalice nepřistoupila ani na omezení řečnické doby, což je podle jednacího řádu možné“.
Ústavní soud se podobnou situací v minulosti skutečně zabýval, a to v souvislosti s třetí a čtvrtou etapou elektronické evidence tržeb. Skupina 41 poslanců tehdy podala návrh na zrušení celého zákona, nebo alespoň některých částí. V nálezu Pl. ÚS 26/16 (str. 13–18, body 48 až 64) Ústavní soud došel k názoru, že skutečně došlo k procedurálnímu pochybení, které ale nedosáhlo takové intenzity protiústavnosti, aby byl celý zákon zrušen.
Ústavní soud je oprávněn rušit právní předpisy pro rozpor s ústavním pořádkem, jak vyplývá z čl. 83 a čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy. Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu rozhoduje ÚS o dvou aspektech ústavnosti. Prvním z nich je obsahový soulad předpisu s ústavním pořádkem, kdy má ÚS pravomoc zrušit celý předpis, nebo jeho problematické části. Druhým je potom kontrola dodržení normotvorného procesu a legality způsobu přijetí a vydání předpisu.
Zda by zrušení daňového balíčku Ústavním soudem pro jeho neústavnost vedlo k vracení daní nelze s jistotou určit. Nicméně pokud by zákon byl zrušen v době své účinnosti a z něj vyplývající daně by již daňovými subjekty byly zaplaceny, lze předpokládat, že by tyto subjekty mohly úspěšně postupem podle daňového řádu požádat o vrácení části již zaplacené daně. Obdobně tomu bylo v případě zrušení právní úpravy, která zvyšovala tzv. regulační poplatek za poskytnutou lůžkovou péči z 50 Kč na 100 Kč za den.
Jakub Michálek skutečně několikrát upozornil na rozpor s Jednacím řádem. Ústavní soud disponuje pravomocí zrušit právní předpis z důvodu nedodržení legislativního procesu a obdobnou situací se v minulosti zabýval v souvislosti s třetí a čtvrtou etapou EET. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Piráti ale nebyli ani po volbách součástí tzv. Demokratického bloku.
Demokratický blok je sdružení čtyř stran (ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09) a jejich klubů pro volby do orgánů sněmovny. Toto sdružení stran bylo založeno na základě vzájemné dohody ze dne 15. listopadu 2017 mezi stranami ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Obsah této dohody uvádíme níže:
Dohoda o sdružení klubů pro účely voleb a ustanovování výborů a komisí pro VIII. volební období
1) Poslanecké kluby ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN a se shodly na společném postupu při ustanovování orgánů PSP ČR na počátku VIII. volebního období.
2) Uvedené kluby se podle článku 7 přílohy č. 2 zákona č. 90/1995o jednacím řádu PSP ČR sdružují pro účely voleb konaných na ustavující a následných schůzích PSP ČR pod názvem Demokratický blok.
3) Kluby se zavazují postupovat jednotně a předložit společné kandidátky pro ustanovení výborů podle zásady poměrného zastoupení a ustanovení komisí většinovým způsobem.
4) Kluby se zavazují hledat shodu i k většinovým volbám a předkládat společné kandidáty.
5) Kluby zastupují celkem 27,61 % voličů, což představuje 1,4 milionů hlasů. Kluby se v rámci demokratické kontroly vlády shodly na těchto pozicích pro zástupce sdruženého klubu:
6) Kluby se shodly, že nebudou volit do funkce předsedy Poslanecké sněmovny nomináta hnutí ANO. Současně se zavazují ke konzultacím a snaze hledat společné postoje i k personálním nominacím ostatních politických subjektů.
ČSSD a Piráti účast na tomto uskupení odmítli. Neshodli se například na volbě předsedy sněmovny. Předseda Pirátů Ivan Bartoš také označil Demokratický blok za spíše gesto než konstruktivní návrh. V době jeho vzniku napsal Bartoš na svůj Facebook: „Nechceme patřit ani pod taktovku Andreje Babiše a ani pod dnes vzniklý „antiba“ PR projekt tzv. Demokratický blok.“Ani později se Piráti nechtěli těsněji spojit se stranami Demokratického bloku. Místopředseda Pirátů Michálek například k možnosti připojit se k nějakému volebnímu spojenectví se stranami tzv. Demokratického bloku řekl, že „pro nás jako Piráty zatím není silný motivátor k tomu, abychom vstupovali do nějaké koalice. Vždy jsme stranu stavěli odzdola. Nestavíme to tak, že bychom se snažili dělat akvizici nějaké další politické entity.“
My jsme ji (Českou pirátskou stranu, pozn. Demagog.cz) od začátku naprosto otevřeli, zavedli jsme transparentní registry a účty.
Na oficiálních stránkách České pirátské strany je možné dohledat rozpočty a účetnictví od vzniku strany v roce 2009 až do současnosti, včetně plánovaného rozpočtu na rok 2020. Najdeme zde i výdaje jednotlivých krajských středisek a centrály strany. Z velké části se jedná o provozní výdaje strany, volební výdaje, výdaje v mediální oblasti a personální výdaje.
Strana zveřejňuje i registr smluv uzavřených se smluvními stranami od roku 2010. Jedná se například o smlouvy o poskytnutí dotace, darovací smlouvy, smlouvy o dílo, dohody o provedení práce a další. Na stránkách se nachází i soupis movitého majetku, financování volebních kampaní nebo seznam všech bankovních účtů - volebních, provozních, mzdových a účtů pro členské a státní příspěvky a dary.
Pirátská strana si zakládá na informační otevřenosti, proto vzniklo i Fórum Pirátské strany, kde probíhá mimo jiné veřejná diskuse k bodům a tématům pirátského programu, vnitrostranická diskuze členů a příznivců, diskuse o aktuálních kauzách a připravovaných předpisech či veřejná poradna. Do 1. listopadu 2018 evidovali Piráti na fóru také všechny lobbistické kontakty a schůzky. Od 2. listopadu 2018 byla spuštěna evidence nová.
Na konci října zde probíhalo i hlasování o odvolání Jakuba Michálka z funkce z důvodu obvinění z bossingu. Poslanec Michálek si funkci udržel, ale mezi Piráty vyvstala otázka, zda by se takto citlivé záležitosti neměly nejprve upřesnit uvnitř strany, a až potom řešit veřejně na fóru.
Byl jsem rád, že jsem například s Olgou Richterovou mohl podpořit další ročník udělení stipendijních cen společnosti Romea pro romské studenty středních a vyšších odborných škol. To je suprový projekt, akorát je tam bohužel dvojnásobný převis žadatelů, kteří by měli stipendium získat. Ono není vysoké, ale těch 14 tisíc je pro jejich rodiny hodně.
Ivan Bartoš a Olga Richterová se společně účastnili slavnostního předávání certifikátů v rámci Romského stipendijního programu pro romské studenty SŠ a VOŠ, který organizuje Romea. Na akci, která se uskutečnila 11. října v Brožíkově sálu na Staroměstské radnici, pronesli společně krátký projev, kterým projekt podpořili, a hovořili o vizi dostupného vzdělání pro všechny.
Program funguje čtvrtým rokem a letos v něm stipendium získalo 69 uchazečů. Organizace přesná čísla žadatelů o stipendium neuvádí, píše ale, že v loňském roce žádostí bylo zhruba 150, ve stejném článku ovšem manažerka stipendijního programu Jitka Votavová k programu uvádí, že omezené prostředky dovolují stipendium poskytnout jen asi třetině zájemců, což by při počtu 60 loni udělených stipendií znamenalo 180 žádostí.
V titulku na záznamu z ceremonie z letošního ročníku, který zajišťovala internetová televize ROMEA TV, je uvedeno, že stipendisté byli vybráni z „více než 130 uchazečů“ (video, titulek pod videem, který je zobrazen v časech od 6:15 do 6:34). V úvodním slově pak moderátor Lukáš Kotlár řekl, že „zájem o romská stipendia je opravdu velký, ročně o tyto stipendia v rámci programu organizace Romea se hlásí až 150 studentů“ (video, 2:56). Přesný počet je tedy pro letošní ročník zřejmě mezi 130 a 150 uchazeči. To tedy přibližně odpovídá dvojnásobku udělených stipendií.
Výše stipendií pro studenty SŠ činí 14 000 Kč na školní rok, studentům VOŠ pak organizace nabízí vyšší stipendijní grant, a to 21 000 Kč na školní rok.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Výši stipendia jakožto hodnotový soud nehodnotíme, stejně jako nehodnotíme, jaká je jeho relativní výše pro oceněné rodiny.
Podporuji také projekt Vějíř v Kladně, což je příprava dětí na první rok základní školy. Dělali jsme přes Piráty fundraising Knížky na léto, takže těch akcí je hodně.
Spolek Vějíř Kladno je zaměřen na práci s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí. Soustředí se hlavně na předškoláky, neboť právě oni se často nemohou dostatečně připravit na školní docházku. Piráti podpořili tento spolek, když v Kladně uspořádali fundraisingovou akci pojmenovanou Knížka na prázdniny, na které vybrali (i s příspěvky od pirátských poslanců) 50 tisíc korun. Tyto peníze byly následně předány zakladatelům organizace manželům Čížkovým. Ti nakoupili desítky knih pro předškoláky. Následně se někteří členové Pirátské strany účastnili také konání Rodinného festivalu hudby a tance. Dar je možné doložit pomocí transakce z transparentního účtu Pirátské strany, kdy Piráti opravdu přispěli 21. června 2018 50 tisíc korun. Na své webové stránce prohlásili, že s Vějířem Kladno plánují do budoucna další projekty.
Pirátská strana pořádá opravdu mnoho akcí. V jejich kalendáři je možné vidět, že každý den se v rámci Pirátské strany koná hned několik různých akcí po celé České republice.
Firmě JCDecaux, pro niž pan Tenzer pracuje, Praha vypověděla nevýhodné smlouvy.
Firma JCDecaux o sobě uvádí, že je největší světovou společností v oblasti městské reklamy. Česká televize o firmě uvádí: „Praha má se společností JCDecaux uzavřenou smlouvu na provoz přístřešků MHD. Firmě skončí smlouva v roce 2021, minulé vedení města ji označilo za nevýhodnou a rozhodlo o jejím neprodloužení. Nyní se připravuje nový tendr na provozovatele přístřešků." V minulé radě (období 2014–2018) byla primátorkou Adriana Krnáčová, jejíž hnutí ANO tvořilo koalici s ČSSD a Trojkoalicí.
Server Mediaguru, zabývající se děním kolem firmy JCDecaux, k neprodloužení smlouvy v roce 2018 uvádí: „JCDecaux nyní v Praze vlastní a provozuje zhruba 900 přístřešků na zastávkách MHD, z toho 300 z nich je bez reklamní plochy. Další má dopravní podnik. Nová firma by je měla od roku 2021 vlastnit všechny s tím, že 585 reklamních ploch by bylo vyhrazeno pro potřeby magistrátu. Příjmy z reklamy ze zbytku by šly soukromníkovi. Na oplátku by Praze podle návrhu platil 30 milionů korun ročně, což by znamenalo za 20 let příjem do městské pokladny ve výši 726 milionů korun.“ Současně podle stejného zdroje firma platí Praze 10 milionů ročně za zhruba polovinu přístřešků z počtu, se kterým je počítáno v nové smlouvě.JCDecaux rovněž vlastní firmu Rencar Praha a. s. založenou Dopravním podnikem Praha a od roku 2001 ve vlastnictví firmy Europlakat patřící do mezinárodní skupiny JDCecaux. Firma Rencar měla od roku 1997 s Dopravním podnikem uzavřenou smlouvu ohledně udržování reklamních ploch. V roce 2016 ji Dopravní podnik vypověděl a spor šel k soudu, který v září 2019 nepravomocně rozhodl o její neplatnosti hlavně z důvodu nejasnosti vymezení předmětu smlouvy.
Tomáš Tenzer zmiňovaný ve výroku je technickým ředitelem firmy JCDecaux obviněným z korupce zastupitele Prahy 1 (ODS) Michala Valenty. ČT uvádí: „Podle státního zástupce Valenta na základě svých kontaktů na radnici firmu zvýhodnil a inkasoval za to 200 tisíc korun, zamaskovaných jako odměnu za konzultační činnosti. Valenta byl v době, kdy se měl případ stát, členem majetkové komise městské části, v minulosti působil jako její místostarosta."Pro kontext lze uvést, že pražská zastupitelka za Pirátskou stranu Michaela Krausová kvůli schůzkám s Tomášem Tenzerem rezignovala na post předsedkyně klubu Pirátů na pražském magistrátu. Rovněž se uvádí, že jedním ze sponzorů Pirátů v předvolební kampani pro komunální volby 2018 byla právě JDCecaux.
