Předseda našeho klubu Jakub Michálek přesto připomněl, že soud se v minulosti způsobem hlasování a nátlakem vládní koalice už zabýval, a mělo by se vzít v úvahu, že dodatečně balíček může zrušit, což by znamenalo vracení již vybraných daní.
Jakub Michálek opravdu upozornil na rozpor procesu schvalování daňového balíčku s Jednacím řádem Sněmovny a připomněl, že se v minulosti Ústavní soud obdobným případem zabýval. V roce 2017 ÚS posuzoval průběh legislativního procesu v souvislosti s třetí a čtvrtou vlnou EET.
Ivan Bartoš zde hovoří o tzv. daňovém balíčku, který má mimo jiné (.pdf) přinést vyšší zdanění lihovin a tabáku. Vládní návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen (.pdf) dne 6. listopadu 2019.
Způsob a průběh schvalování však kritizuje opozice a zvažuje, že se obrátí na Ústavní soud. Kritizován je hlavně způsob ukončení debaty, která byla na návrh předsedajícího Vojtěcha Filipa (KSČM) ukončena, i když do ní bylo přihlášeno ještě 25 poslanců. Podle opozice je tento postup v rozporu s Jednacím řádem Poslanecké sněmovny.
Na rozpor s Jednacím řádem upozornil (čas 26:40) v Otázkách Václava Moravce také předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek: „(...) postup na sílu ukončit rozpravu neodpovídá Jednacímu řádu Poslanecké sněmovny a Ústavní soud tohleto řekl“. Znovu tuto situaci okomentoval pro ČT24, kdy uvedl, že šlo „o bezdůvodný útok na práva opozice“. Zároveň upozornil na fakt, že „koalice nepřistoupila ani na omezení řečnické doby, což je podle jednacího řádu možné“.
Ústavní soud se podobnou situací v minulosti skutečně zabýval, a to v souvislosti s třetí a čtvrtou etapou elektronické evidence tržeb. Skupina 41 poslanců tehdy podala návrh na zrušení celého zákona, nebo alespoň některých částí. V nálezu Pl. ÚS 26/16 (str. 13–18, body 48 až 64) Ústavní soud došel k názoru, že skutečně došlo k procedurálnímu pochybení, které ale nedosáhlo takové intenzity protiústavnosti, aby byl celý zákon zrušen.
Ústavní soud je oprávněn rušit právní předpisy pro rozpor s ústavním pořádkem, jak vyplývá z čl. 83 a čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy. Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu rozhoduje ÚS o dvou aspektech ústavnosti. Prvním z nich je obsahový soulad předpisu s ústavním pořádkem, kdy má ÚS pravomoc zrušit celý předpis, nebo jeho problematické části. Druhým je potom kontrola dodržení normotvorného procesu a legality způsobu přijetí a vydání předpisu.
Zda by zrušení daňového balíčku Ústavním soudem pro jeho neústavnost vedlo k vracení daní nelze s jistotou určit. Nicméně pokud by zákon byl zrušen v době své účinnosti a z něj vyplývající daně by již daňovými subjekty byly zaplaceny, lze předpokládat, že by tyto subjekty mohly úspěšně postupem podle daňového řádu požádat o vrácení části již zaplacené daně. Obdobně tomu bylo v případě zrušení právní úpravy, která zvyšovala tzv. regulační poplatek za poskytnutou lůžkovou péči z 50 Kč na 100 Kč za den.
Jakub Michálek skutečně několikrát upozornil na rozpor s Jednacím řádem. Ústavní soud disponuje pravomocí zrušit právní předpis z důvodu nedodržení legislativního procesu a obdobnou situací se v minulosti zabýval v souvislosti s třetí a čtvrtou etapou EET. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
