Demagog.cz

Předseda Pirátů Ivan Bartoš

Předseda České pirátské strany hodnotil v rozhovoru pro Deník dosavadní působení Pirátů ve vysoké politice. Rozhovor se dále stočil k aktuálním tématům, jako je zvyšování daní a sestavování rozpočtu, ale také k historickému exkurzi ohledně způsobu výběru poslanců Věcí Veřejných.

Ověřili jsme
Deník ze dne 9. listopadu 2019 (moderátor Kateřina Perknerová, záznam)

25 ověřených výroků

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

U nás se sice zvyšují mzdy, ale s nimi i zdanění práce, protože sleva na poplatníka je stále stejná. My proto opakovaně navrhujeme zvýšení této slevy o pět tisíc korun. Bez úspěchu. !

Mzdy se zvyšují a s nimi i zdanění práce. Sleva na poplatníka je však od roku 2008, vyjma roku 2011, neměnná. Na konci minulého roku předložil Mikuláš Ferjenčík společně s poslancem za ODS Skopečkem návrh obsahující navýšení této slevy o 5 000 Kč. Ten byl však zamítnut.

skrýt celé odůvodnění

Na následujícím grafu Českého statistického úřadu jde vidět, že průměrná mzda v České republice v průběhu let opravdu stoupá. Meziročně vzrostla ve druhém čtvrtletí 2019 o 7,2 % a 3. září činila 34 105 Kč.

Zdroj: czso.cz

Co se zdanění práce týče, tak dle statistik OECD v roce 2015 činilo 42,8 % z hrubé mzdy bezdětného zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu, v roce 2016 pak 43 %, v roce 2017 43,4 % a v roce 2018 43,7 %. Česko se tak drží v první desítce nejvyššího zdanění práce v rámci zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

Jako sleva na poplatníka je obvykle považována sleva základní, ovšem existují i jiné. Základní sleva na poplatníka momentálně činí dle zákona o daních z příjmu 24 840 Kč na rok. Tato částka je stejná od roku 2008, kdy oproti roku 2007 platila pro všechny poplatníky stejná úprava. Pouze v roce 2011 se sleva snížila na 23 640 Kč o tzv. povodňovou stokorunu měsíčně.

4. prosince 2018 se sněmovna v rámci druhého čtení zabývala vládním návrhem měnícím zákony v oblasti daní a poslanec ODS Jan Skopeček zde společně s Mikulášem Ferjenčíkem za Piráty představil pozměňovací návrh (.docx), který obsahuje i zvýšení slevy na poplatníka na 30 000 Kč. 21. prosince 2018 pak bylo třetí čtení, Mikuláš Ferjenčík během projednání zmínil, že tato sleva 5 000 korun za rok by se týkala i těch, kteří pobírají minimální mzdu. Při hlasování však byl tento návrh zamítnut, ANO, ČSSD a KSČM daly dohromady 82 hlasů proti tomuto návrhu, pro bylo 79 poslanců.

Naposled se o tomto tématu zmiňuje Mikuláš Ferjenčík na zasedání Poslanecké sněmovny 25. října, kdy hovořil o tom, že kvůli žádosti kolegů předkládají kompromisní variantu, která nabízí navýšení na 27 000 Kč. Hlasování o tomto návrhu dosud neproběhlo, jelikož došlo k opakovanému přerušení schůze.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Jsme vlastně jediná strana, která od voleb v roce 2017 v preferencích vyrostla. !

V hodnocení jsme porovnávali volební modely i stranické preference, v žádném srovnání ale Piráti nebyli jedinou stranou, která by posílila. Ve většině porovnání má lepší výsledky i hnutí ANO a ODS.

skrýt celé odůvodnění

Pro účely srovnání toho, jak si strana vede dnes oproti volbám v r. 2017, můžeme sledovat volební modely a stranické preference. Volební modely simulují výsledky voleb v době sběru dat. Volební model (jak vysvětluje CVVM) pracuje tedy pouze s respondenty, kteří by k volbám pravděpodobně dorazili, a dále rozděluje voliče, kteří v danou chvíli nejsou schopni jednoho kandidáta či stranu vybrat. Stranické preference naproti tomu vypovídají o rozložení sympatií k politickým stranám mezi celou populací, tedy i mezi osobami, které k volbám nepůjdou. S výsledky voleb je přímo porovnatelný pouze volební model.

Nejprve budeme porovnávat výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, které se uskutečnily v říjnu 2017, s volebními modely agentur CVVM, Kantar, Median a STEM.

První graf ukazuje výsledky voleb do PS z října 2017:

Zdroj: iRozhlas

Volební model CVVM za říjen 2019:

Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR

Průzkumu CVVM se účastnilo 689 respondentů. Data jsou vážená koeficientem volební účasti a jistoty volby strany, šedé úsečky v grafu označují interval výsledků, ve kterém by se podle CVVM výsledky pohybovaly s 95% jistotou, pokud by se průzkum rozšířil na celou populaci.

Časové srovnání (v %) od prvního průzkumu po volbách 2017:

Pozn.: CVVM nabízí interaktivní verzi grafu na cvvmapp.soc.cas.cz.
Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR

Ze srovnání výsledků voleb a nejnovějšího volebního modelu CVVM vyplývá, že od voleb posílili nejen Piráti (z 10,79 % na 14 %), ale i hnutí ANO (z 29,64 % na 33,5 %), ODS (z 11,32 % na 13,5 %), ČSSD (ze 7,27 % na 10 %) a KSČM (ze 7,76 % na 8,5 %).

Volební model Kantar za říjen 2019:

Zdroj: KANTAR CZ pro ČT (.pdf, str. 8)

Tyto výsledky byly publikovány Českou televizí 10. listopadu, tedy nebyly známé v době rozhovoru s Ivanem Bartošem. Proto přikládáme ještě výsledky stejného průzkumu za září 2019.

Volební model Kantar září 2019:

Zdroj: KANTAR CZ pro ČT (.pdf, str. 8)

Podle obou průzkumů od sněmovních voleb 2017 posílili nejen Piráti, ale také ODS, hnutí ANO a STAN.

Volební model Medianu za říjen 2019:

Zdroj: Median (.pdf, str. 7)

Graf časového vývoje volebního modelu Medianu:

Zdroj: Median (.pdf, str. 8)

Podle Medianu tedy od voleb v říjnu 2017 posílili nejvýrazněji Piráti, dále je mírně silnější hnutí ANO a ODS a mírný nárůst má i ČSSD.

Volební model STEM za říjen 2019:

Zdroj: STEM

Podle tohoto volebního modelu tedy od voleb 2017 posílilo hnutí ANO (z 29,64 % na 33,1 %), Piráti (z 10,79 % na 12,2 %) a KSČM (ze 7,76 % na 8,4 %).

Nyní se podívejme na stranické preference. Zde budeme používat data agentur STEM a CVVM. Jak již bylo řečeno, tato data nelze porovnávat přímo s výsledky sněmovních voleb. Můžeme se tedy podívat na rozdíly mezi posledním měřením před volbami, prvním měřením po nich a zároveň je porovnat s nejnovějšími výsledky.

Vývoj stranických preferencí u STEM prosinec 2016 – říjen 2019:

Zdroj: STEM

Oproti červnu 2017, tedy poslednímu měření STEM před volbami, narostli Piráti výrazně ze 4,2 % na současných 9,1 %, což je ovšem méně než 9,8 % z listopadu 2017, tedy měření těsně po volbách.

Při porovnání stavu v červnu 2017 a současných preferencí z října 2019 narostly preference kromě Pirátů také hnutí STAN (z 0,6 % na 2,9 %), SPD (z 3 % na 5 %) a ODS (ze 7 % na 7,3 %). Při porovnání s daty z listopadu 2017 Piráti klesli, narostly ale preference KSČM (z 5,9 % na 7,2 %). Hnutí ANO v preferencích, na rozdíl od volebních modelů, se současnými 24,1 procenty mírně kleslo oproti červnu 2017 (24,6 %) i oproti listopadu 2017 (24,5 %).

STEM v závěrečných zjištěních o podpoře Pirátů píše, že podpora Pirátů „je dosti kolísavá a nepříliš silná“.

Stranické preference u CVVM:

Preference říjen 2019:

Zdroj: CVVM (.pdf, str. 4)

Preference před volbami (září 2017):

Zdroj: CVVM (.pdf, str. 3)

Prosinec 2017:

Zdroj: CVVM (.pdf, str. 3)

Podle dat CVVM o stranických preferencích oproti měření před volbami 2017 narostla podpora hnutí ANO (z 16,9 % na 22,5 %), Pirátům (ze 4 % na 11 %), ODS (ze 4,4 % na 9 %) a mírně také TOP 09 (z 2,2 % na 2,5 %).

Při porovnání povolebního měření z prosince 2017 a současných výsledků Piráti stoupli z 9,5 % na 11 % a dále ODS z 8,5 % na 9 %.

Závěrem tedy můžeme říci, že v žádném z provedených porovnání nejsou Piráti jedinou stranou, které by narostly preference. Ve všech volebních modelech posílilo kromě Pirátů také hnutí ANO, kromě modelu STEM je také shoda na posilování ODS. V porovnávání stranických preferencí se také ve všech porovnáních, ve kterých posílili Piráti, ukázal nárůst u ODS.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Penze se zvyšují podle specifického mechanismu, takže Andrej Babiš nepřidal důchodcům 900 korun, ale asi 250, možná méně. !

Penze se k lednu 2020 sice zvyšují v průměru o 900 korun, částka 750 korun ale vychází z povinné valorizace. Z iniciativy vlády Andreje Babiše připadne na důchody navíc ještě 151 korun nad tento rámec.

skrýt celé odůvodnění

Podle zákona se důchody zvedají vždy v lednu o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za dané období. V rámci povinné valorizace za rok 2019 by se měly důchody zvednout přibližně o 750 korun. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové by měly v příštím roce důchody navíc narůst ještě o 151 korun nad povinnou valorizaci. Celkem by se tedy důchody měly zvýšit průměrně o 900 korun. Tyto částky se rozchází s výpočtem agentury ČTK, která uvedla, že by zákonné přidání mělo činit až 764 korun a doplatek jen 136 korun. Stále však platí, že ze státní kasy jde doplatek nižší než 250 korun.

Novela zákona o důchodovém pojištění zvyšující průměrný důchod o 900 korun byla v Poslanecké sněmovně schválena 10. července 2019. Výše důchodu by tak od příštího roku měla vzrůst v průměru na 14 358 korun. 25. srpna 2019 byl návrh projednáván Senátem jako tisk č. 120/0, ten ho zaslal s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny. Projednávání Senátem pozměněného návrhu proběhlo 11. září 2019. Přítomní poslanci jednohlasně odsouhlasili původní znění zákona. Pro se vyjádřilo 176 a proti nebyl nikdo.

Vzhledem k tomu, že Ivan Bartoš ve svém výroku poukázal na to, že zvyšování důchodů probíhá podle určitého mechanismu, lze část tvrzení o tom, že „Andrej Babiš nepřidal důchodcům 900 Kč“, interpretovat tak, že vláda Andreje Babiše svým rozhodnutím nezpůsobila navýšení o celých 900 Kč. Výrok proto, s ohledem na správně uvedenou výši nárůstu důchodů a ne nesprávně uvedené zvýšení z diskrece vlády, hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Vláda začala sněmovnou protlačovat daňový balíček v době, kdy už existoval návrh rozpočtu, který počítá s těmito dodatečnými příjmy.

Ministerstvo financí již v květnu 2019 v rámci přípravy návrhu státního rozpočtu prezentovalo záměr upravit oblast daní týmž způsobem, který byl následně obsahem daňového balíčku, vládou předloženého v červnu 2019.

skrýt celé odůvodnění

Daňový balíček (vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní) je souborem novel daňových zákonů (hlavně zákona o daních z příjmu, zákona o daních z přidané hodnoty a daňového řádu). S návrhem přišlo Ministerstvo financí a poslancům byl rozeslán 13. června 2019.

První čtení návrhu proběhlo 9.10. července 2019 na 33. schůzi. Návrh zákona byl přikázán k projednání výborům. Dne 25. září prošel návrh zákona druhým čtením a tisk spolu s podanými pozměňovacími návrhy znovu projednal Rozpočtový výbor. Třetí čtení bylo zahájeno 18. října 2019 na 35. schůzi a návrh zákona byl schválen (.pdf) Poslaneckou sněmovnou. Zákon byl do Senátu doručen 8. listopadu 2019.

Daňový balíček přináší změny hned v několika oblastech. Mezi ně patří například vyšší zdanění tabákových výrobků, lihu a hazardu. Daňový balíček (.pdf, str. 35 a násl.) v navrhovaném znění dále odhaduje zvýšení daňových příjmů pro rok 2020. U daně z hazardu je to navýšení příjmů o 3,6 miliardy (str. 35), u spotřební daně na lihoviny a tabák pak dohromady 8,6 miliardy (str. 37–38). Změna zdanění technických rezerv pojišťoven pak má mít za následek navýšení příjmů až o 10,5 miliardy (str. 36).

Ministerstvo financí poprvé předložilo vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020 16. září 2019. Své záměry stran rozpočtu pro rok 2020 však prezentovalo již v květnu 2019 tiskovými zprávami, které hovořily o zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu od prvního ledna 2020, o zavedení digitální daně či úpravě pravidel tvorby rezerv pojišťoven.

Výsledný návrh státního rozpočtu počítal s celkovými příjmy ve výši 1 578,1 mld. korun. Dne 30. září 2019 byl návrh zákona předložen Poslanecké sněmovně. Předseda sněmovny rozhodl 1. října 2019 o konání 1. čtení, to se uskutečnilo 23. října 2019. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu byly přikázány k projednání výborům. Projednávání tisku bylo navrženo na pořad 39. schůze, tedy od 26. listopadu.

Na 35. schůzi Poslanecké sněmovny, která se uskutečnila 23. října, hovořila ministryně financí Alena Schillerová o konkrétních parametrech návrhu státního rozpočtu. V souvislosti s příjmy státního rozpočtu uvedla: „Očekáváme, že celkové příjmy meziročně vzrostou o 7,7 %, neboli o bezmála 113 mld. korun, na částku 1 578 mld. korun. (...) Co se týče příjmů (...) navrhuji v objemu téměř 819 mld. korun, tedy o téměř 50 mld. korun vyšší. K tomu více než z poloviny přispěla nová daňová opatření jako zvýšení sazeb daně z hazardu, spotřebních daní z tabáku a lihu, změna právní úpravy pro tvorbu rezerv pojišťovně či zavedení digitální daně.“ Z tohoto sdělení můžeme vyvodit, že Ministerstvo financí počítalo při přípravě návrhu státního rozpočtu s těmito dodatečnými příjmy plynoucími ze změn zákonů v daňovém balíčku.

Lze tedy uzavřít, že Ministerstvo financí již v květnu v rámci přípravy návrhu státního rozpočtu otevřeně hovořilo o změnách v oblasti daní, které měly navýšit příjmy státního rozpočtu v roce 2020. Až v červnu byl následně poslancům rozeslán návrh daňového balíčku a začalo jeho „protlačování“.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

My jsme měli řadu pozměňovacích návrhů (k vládnímu daňovému balíčku, pozn. Demagog.cz), několikrát jsme vystoupili v diskusi.

K vládnímu daňovému balíčku, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou 6. listopadu 2019, předložili pozměňovací návrhy za Piráty poslanci Martínek, Holomčík a Ferjenčík. Během projednávání návrhu zákona v rozpravách vystoupili například poslanci Ferjenčík, Holomčík či Michálek.

skrýt celé odůvodnění

Poslanecká sněmovna ve středu 6. listopadu 2019 schválila vládní daňový balíček (tj. soubor novel některých daňových zákonů). Návrh zákona byl poté 8. listopadu 2019 doručen Senátu k projednání.

K daňovému balíčku byla předložena řada pozměňovacích návrhů (.pdf). Z Pirátských poslanců předložili pozměňovací návrhy poslanci Tomáš Martínek (.pdf, str. 18–20), Radek Holomčík (.pdf, str. 11) a Mikuláš Ferjenčík (.pdf, str. 16–18).

Během prvního čtení návrhu zákona dne 9. července 2019 vystoupili v rozpravě v PS poslanci Ferjenčík a Holomčík. Jednání pokračovalo také 10. července 2019, kdy vystoupili během diskuze poslanci Ferjenčík, Michálek, Pikal a Bartoš.

Druhé čtení proběhlo dne 25. září 2019 a v rozpravě vystoupil z řad Pirátů poslanec Holomčík.

Třetí čtení bylo zahájeno 18. října 2019 a v diskuzi toho dne vystoupil například poslanec Ferjenčík.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

REDAKTORKA: ODS, TOP 09, STAN a lidovci navrhovali zamítnout opatření, která lidi finančně zatíží, ať už to je zdvojnásobení poplatku za zápis v katastru, zdanění rezerv pojišťoven, nebo ponechání čtyřprocentní daně z převodu nemovitostí. Vy jste prosadili lepší podmínky pro domácí vaření piva a hráče pokeru. Není to trochu málo?
BARTOŠ: Jejich návrhy neprošly, naše ano.

Žádný z uvedených návrhů opozičních stran nebyl přijat. Naopak návrh Pirátů zajišťující lepší podmínky pro domácí vaření piva a hráče pokeru prošel.

skrýt celé odůvodnění

V průběhu několika posledních měsíců došlo na půdě Sněmovny ke střetu opozice se zastánci vládního daňového balíčku. Např. Miroslav Kalousek z TOP 09 označil za nejnebezpečnější a nejškodlivější část balíčku nové zdanění rezerv pojišťoven a navrhl tuto změnu zrušit (.doc, str. 2). Miroslav Kalousek dále tvrdí, že zpřísnění podmínek bude motivovat zahraniční vlastníky pojišťoven v ČR k odlivu dividend do zahraničí.

Dalším kritizovaným bodem zákona je navýšení poplatku za vklad nemovitosti do katastru ze stávajících 1000 korun na dvojnásobek. Poslanci Věra Kovářová (STAN), Mikuláš Ferjenčík (Piráti) a Jan Bartošek (KDU-ČSL) předložili společný návrh (.doc), kterým chtějí tuto část z návrhu vypustit.

Posledním z opozičních návrhů uvedených ve výroku je snaha o zrušení daně z nabytí nemovitostí, o což usiluje ODS (.doc). O stejnou změnu se pokoušel Senát, byl však také odmítnut. Žádný z těchto návrhů však nebyl (.doc, str. 4–5, 9) přijat.

Naopak pozměňovací návrhy Pirátů na lepší podmínky pro domácí vaření piva a hráče pokeru byly ve Sněmovně přijaty (.doc, str. 7, 9).

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Ale my jsme přišli s daleko závažnějšími věcmi, totiž se snížením daně při nákupu nemovitosti k vlastnímu bydlení na 0 až 2 procenta, což by znamenalo běžnou úsporu 150 tisíc korun, a to není málo.

Pro jednotlivce je maximální možná úspora plynoucí z Piráty navrženého snížení sazby daně 120 000 Kč. Pouze za splnění specifických podmínek při nabytí nemovitosti může sleva činit 150 000 Kč. Na tuto výši slevy však nedosáhne minimálně 95 % kupujících fyzických osob.

skrýt celé odůvodnění

Odůvodnění tohoto výroku bylo po publikaci z podnětu poslance Tomáše Martínka upraveno a doplněno. Nově byl popsán pozměňovací návrh Tomáše Martínka k pirátskému návrhu zákona, který jsme v původní verzi opomněli uvést. Ke změně hodnocení výroku nedošlo. Výrok hodnotíme stále jako zavádějící z toho důvodu, že Ivanem Bartošem uváděná úspora 150 000 Kč nemůže být považována za běžnou ale spíše výjimečnou. K takovéto úspoře může dojít pouze ve specifickém případě, kdy cena nemovitosti je dostatečně vysoká a kdy tuto nemovitost zakoupí manželé nebo dvojice lidí s vlastnickým podílem obou přesně 50 %. Podle údajů uvedených v odůvodnění pozměňovacího návrhu poslance Martínka nedosáhne na takovouto úsporu minimálně 95 % kupujících fyzických osob (.docx, str. 5)

Nyní přejděme blíže k hodnocení výroku. Předseda Pirátů Ivan Bartoš pravděpodobně mluví o návrhu zákona (.pdf) ze dne 2. října 2018, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákona č. 254/2016 Sb.

Pirátský návrh zákona na změnu daně je v legislativním procesu od 2. října 2018. Vláda k němu vyjádřila nesouhlasné stanovisko (.pdf) a dosud nedošel ani k prvnímu čtení. V březnu roku 2019 k návrhu zákona, podle kterého by měla být zavedena snížená sazba daně z nabytí nemovitosti ve výši 2 %, předložil poslanec Martínek pozměňovací návrh (.docx). Podle něj by měla být zavedena také nulová sazba daně, která se má použít pro část základu daně do 2 000 000 Kč. Pro část základu daně přesahující 2 000 000 Kč do 4 000 000 Kč by se použila snížená 2% sazba a pro zbylou část základní 4% sazba. Pokud by tento pozměňovací návrh (a návrh zákona samotný) byl přijat, maximální možná úspora daně z nabytí nemovité věci by činila 120 000 Kč (4 % z prvních 2 mil. Kč + 2 % z dalších 2 mil. Kč = 120 tis. Kč).

Vzhledem k tomu, že se pirátský návrh zákona zavádějící 2% sníženou sazbu daně dosud nedostal k prvnímu čtení, došlo k projednávání tohoto návrhu, když ho poslanec Tomáš Martínek předložil (ve verzi původního pirátského návrhu, tedy pouze se sníženou 2% sazbou bez sazby nulové) jako pozměňovací návrh (.docx) k jinému tisku, a to při projednávání návrhu zákona předloženého poslancem Karlem Raisem, který byl později vyhlášen jako zákon č. 264/2019 Sb. Pozměňovací návrh pirátského poslance Martínka se však do konečného znění zákona nedostal.

Spolu s poslancem Tomášem Martínkem předložili své pozměňovací návrhy také poslanci ODS Vojtěch Munzar (.docx) (úplně zrušení a další varianty) a Jan Skopeček (.docx) (zrušení, pokud nabyvatel kupuje v životě svoji první nemovitost pro bydlení). V reakci na ně poslanec Martínek uvedl, že pokud by mělo dojít ke zrušení této daně, musela by se najít jiná regulace na trhu, ale jinak proti zrušení daně nic nemá.

O možnosti navržení snížení sazby daně z nabytí nemovité věci diskutoval poslanec Martínek na pirátském fóru již v září 2018. Na dotaz Zdeňka Hřiba ohledně možnosti odpuštění daně uvedl: „To by byl významný zásah do výběru (daní, pozn. Demagog.cz) a bylo by to nekontrolovatelné. Mimo jiné i neprůchozí ve Sněmovně.“ Ovšem ve svém článku na Pirátských listech z března 2019 Tomáš Martínek napsal: „V návrhu jsou s ohledem na snahu získat podporu vládních stran uvedeny 2 % snížené sazby, ovšem budeme podávat pozměňovací návrh, který by zavedl i nulovou sazbu pro hodnotu nemovitosti do 2 mil. Kč.“ Ještě týž měsíc opravdu pozměňovací návrh (k pirátskému návrhu zákona) předložil (viz výše).

Pokud bychom hodnotili pozměňovací návrh (.docx) Tomáše Martínka k pirátskému návrhu zákona, maximální možná úspora by pro jednotlivce byla již zmíněných 120 000 Kč. V určitých případech však může být i vyšší. Například pokud si koupí nemovitost dvojice lidí, z nichž každý vlastní 50 % této nemovitosti, může na uvedenou slevu dosáhnout každý z nich. Celková úspora tak může činit 240 000 Kč (str. 2). Stejné úspory může dosáhnout i manželský pár, který nabývá nemovitost do společného jmění manželů (str. 3). Aby lidé dosáhli na Bartošem uváděnou úsporu 150 000 Kč, musí být cena nemovitosti minimálně 3 750 000 Kč, musí nabýt tuto nemovitost manželský pár nebo dvojice s vlastnickým podílem po 50 % a musí být splněny i další podmínky jako například že kupující nesmí vlastnit nebo spoluvlastnit již jinou nemovitost, která je užívána k bydlení (.pdf, str. 4). Na úsporu 150 000 Kč tak nedosáhne výrazná většina lidí.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Vystupoval jsem i proti zdvojnásobení poplatku při zápisu do katastru, protože dvěma tisíci bude zatížen každý zápis, například při refinancování hypotéky, prodeji kusu zahrady.

Součástí daňového balíčku je mimo jiné také zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí z 1 000 Kč na 2 000 Kč. Poplatek, jehož zvýšení Ivan Bartoš v minulosti kritizoval, se platí v mnoha situacích, například i při refinancování hypotéky.

skrýt celé odůvodnění

Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš se přímo ke zvýšení poplatku vyjádřil například v Otázkách Václava Moravce (video, čas 2:47) ze dne 20. října 2019, kde uvedl: „Souhlasíme s řadou výhrad, které [zaznívají] od odborníků, nejen od politiků. Je to například to jednorázové zdanění těch pojišťoven z peněz, které de facto po pojišťovnách chce, aby měly v záloze, ČNB. Je tam navýšení zápisů do katastru. To není, když kupujete nový byt, ale když třeba převádíte hypotéku a podobně.“

Zmiňované zvýšení poplatku je součástí daňového balíčku (.pdf, str. 52/112), který v současné době čeká na své projednávání Senátem. Poplatek za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí se zvýší z 1 000 Kč na 2 000 Kč. Poplatek se platí v mnoha situacích, jak uvádí Ivan Bartoš, i při refinancování hypotéky, kde je potřeba uhradit poplatek za návrh na výmaz zástavního práva původní banky a návrh na vklad zástavní smlouvy nové banky.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Totéž platí o dani na hrací automaty, která zůstala stejná.

Sazbu daně na hrací automaty, která v současnosti činí 35 %, schválený daňový balíček nemění.

skrýt celé odůvodnění

O podobě daňového balíčku, který schválila Poslanecká sněmovna, informuje ve své zprávě Ministerstvo financí. V důsledku přijatého pozměňovacího návrhu dochází k navýšení sazby pouze u loterií, sazba daně pro ostatní hazardní hry, včetně hracích automatů, zůstane zachována.

Sazbu daně pro hazardní hry upravuje zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her. V současnosti je sazba daně pro technické hry stanovena na 35 %.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Předseda našeho klubu Jakub Michálek přesto připomněl, že soud se v minulosti způsobem hlasování a nátlakem vládní koalice už zabýval, a mělo by se vzít v úvahu, že dodatečně balíček může zrušit, což by znamenalo vracení již vybraných daní.

Jakub Michálek opravdu upozornil na rozpor procesu schvalování daňového balíčku s Jednacím řádem Sněmovny a připomněl, že se v minulosti Ústavní soud obdobným případem zabýval. V roce 2017 ÚS posuzoval průběh legislativního procesu v souvislosti s třetí a čtvrtou vlnou EET.

skrýt celé odůvodnění

Ivan Bartoš zde hovoří o tzv. daňovém balíčku, který má mimo jiné (.pdf) přinést vyšší zdanění lihovin a tabáku. Vládní návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen (.pdf) dne 6. listopadu 2019.

Způsob a průběh schvalování však kritizuje opozice a zvažuje, že se obrátí na Ústavní soud. Kritizován je hlavně způsob ukončení debaty, která byla na návrh předsedajícího Vojtěcha Filipa (KSČM) ukončena, i když do ní bylo přihlášeno ještě 25 poslanců. Podle opozice je tento postup v rozporu s Jednacím řádem Poslanecké sněmovny.

Na rozpor s Jednacím řádem upozornil (čas 26:40) v Otázkách Václava Moravce také předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek: „(...) postup na sílu ukončit rozpravu neodpovídá Jednacímu řádu Poslanecké sněmovny a Ústavní soud tohleto řekl“. Znovu tuto situaci okomentoval pro ČT24, kdy uvedl, že šlo „o bezdůvodný útok na práva opozice“. Zároveň upozornil na fakt, že „koalice nepřistoupila ani na omezení řečnické doby, což je podle jednacího řádu možné“.

Ústavní soud se podobnou situací v minulosti skutečně zabýval, a to v souvislosti s třetí a čtvrtou etapou elektronické evidence tržeb. Skupina 41 poslanců tehdy podala návrh na zrušení celého zákona, nebo alespoň některých částí. V nálezu Pl. ÚS 26/16 (str. 13–18, body 48 až 64) Ústavní soud došel k názoru, že skutečně došlo k procedurálnímu pochybení, které ale nedosáhlo takové intenzity protiústavnosti, aby byl celý zákon zrušen.

Ústavní soud je oprávněn rušit právní předpisy pro rozpor s ústavním pořádkem, jak vyplývá z čl. 83čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy. Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu rozhoduje ÚS o dvou aspektech ústavnosti. Prvním z nich je obsahový soulad předpisu s ústavním pořádkem, kdy má ÚS pravomoc zrušit celý předpis, nebo jeho problematické části. Druhým je potom kontrola dodržení normotvorného procesu a legality způsobu přijetí a vydání předpisu.

Zda by zrušení daňového balíčku Ústavním soudem pro jeho neústavnost vedlo k vracení daní nelze s jistotou určit. Nicméně pokud by zákon byl zrušen v době své účinnosti a z něj vyplývající daně by již daňovými subjekty byly zaplaceny, lze předpokládat, že by tyto subjekty mohly úspěšně postupem podle daňového řádu požádat o vrácení části již zaplacené daně. Obdobně tomu bylo v případě zrušení právní úpravy, která zvyšovala tzv. regulační poplatek za poskytnutou lůžkovou péči z 50 Kč na 100 Kč za den.

Jakub Michálek skutečně několikrát upozornil na rozpor s Jednacím řádem. Ústavní soud disponuje pravomocí zrušit právní předpis z důvodu nedodržení legislativního procesu a obdobnou situací se v minulosti zabýval v souvislosti s třetí a čtvrtou etapou EET. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Piráti ale nebyli ani po volbách součástí tzv. Demokratického bloku.

Pirátská strana nebyla součástí tzv. Demokratického bloku. Ten byl založen 15. listopadu 2017 a je složen ze čtyř parlamentních stran: ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

skrýt celé odůvodnění

Demokratický blok je sdružení čtyř stran (ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09) a jejich klubů pro volby do orgánů sněmovny. Toto sdružení stran bylo založeno na základě vzájemné dohody ze dne 15. listopadu 2017 mezi stranami ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Obsah této dohody uvádíme níže:

Dohoda o sdružení klubů pro účely voleb a ustanovování výborů a komisí pro VIII. volební období

1) Poslanecké kluby ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN a se shodly na společném postupu při ustanovování orgánů PSP ČR na počátku VIII. volebního období.

2) Uvedené kluby se podle článku 7 přílohy č. 2 zákona č. 90/1995o jednacím řádu PSP ČR sdružují pro účely voleb konaných na ustavující a následných schůzích PSP ČR pod názvem Demokratický blok.

3) Kluby se zavazují postupovat jednotně a předložit společné kandidátky pro ustanovení výborů podle zásady poměrného zastoupení a ustanovení komisí většinovým způsobem.

4) Kluby se zavazují hledat shodu i k většinovým volbám a předkládat společné kandidáty.

5) Kluby zastupují celkem 27,61 % voličů, což představuje 1,4 milionů hlasů. Kluby se v rámci demokratické kontroly vlády shodly na těchto pozicích pro zástupce sdruženého klubu:

  • Dvě místa ve vedení Sněmovny
  • Předsednictví těchto výborů: Bezpečnostní, Výbor pro obranu, Mandátový a imunitní výbor, Školský výbor, Ústavně právní výbor, Zahraniční výbor, Hospodářský výbor
  • Předsednictví těchto komisí: Stálá komise pro kontrolu činnosti BIS, Stálá komise pro kontrolu činnosti VZ, Stálá komise pro kontrolu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, Stálá komise pro kontrolu činnosti FAU

6) Kluby se shodly, že nebudou volit do funkce předsedy Poslanecké sněmovny nomináta hnutí ANO. Současně se zavazují ke konzultacím a snaze hledat společné postoje i k personálním nominacím ostatních politických subjektů.

ČSSD a Piráti účast na tomto uskupení odmítli. Neshodli se například na volbě předsedy sněmovny. Předseda Pirátů Ivan Bartoš také označil Demokratický blok za spíše gesto než konstruktivní návrh. V době jeho vzniku napsal Bartoš na svůj Facebook: „Nechceme patřit ani pod taktovku Andreje Babiše a ani pod dnes vzniklý „antiba“ PR projekt tzv. Demokratický blok.

Ani později se Piráti nechtěli těsněji spojit se stranami Demokratického bloku. Místopředseda Pirátů Michálek například k možnosti připojit se k nějakému volebnímu spojenectví se stranami tzv. Demokratického bloku řekl, že „pro nás jako Piráty zatím není silný motivátor k tomu, abychom vstupovali do nějaké koalice. Vždy jsme stranu stavěli odzdola. Nestavíme to tak, že bychom se snažili dělat akvizici nějaké další politické entity.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Po Listopadu tu bylo jedenáct let vlády ODS, osm let ČSSD, kus TOP 09 a lidovců a šest let ANO.

Ať hodnotíme popis „let vlády“ vyjmenovaných stran jako dobu, kdy daná strana byla účastna ve vládě, nebo jako dobu, kdy strana byla nejsilnější vládní stranou, údaj uvedený u ČSSD nesouhlasí.

skrýt celé odůvodnění

Vlády po revolučním listopadu 1989 můžeme rozdělit do dvou skupin. Na vlády za doby federace (1990–1992) a doby samostatné České republiky (1993–dodnes).

Federativní vlády České republiky v rámci federace byly dvě. První vláda Petra Pitharta od 29. června 1990 do 2. července 1992. Tato vláda byla velmi rozmanitá (.pdf, str. 13–16), co se týče složení stran. Největší zastoupení mělo OF, mezi další subjekty patřila ČSL, ODS a KDS. Následovala první vláda Václava Klause. Tato vláda (.pdf, str. 17–22) ODS, KDU-ČSL a ODA vydržela od 2. července 1992 do 4. července 1996.

Od rozpadu federace Česká republika vystřídala mnoho vlád. Po zmíněné první vládě Václava Klause usedl druhý Klausův kabinet. Vláda fungovala od 4. července 1996 do 2. ledna 1998 (demisi vláda podala 30. listopadu 1997). Jednalo se o vládu ODS, KDU-ČSL a ODA (.pdf, str. 23–27). Následovala úřednická vláda Josefa Tošovského do 17. července 1998. Po předčasných volbách usedla menšinová vláda Miloše Zemana. Toto období také označujeme jako období tzv. opoziční smlouvy. Šlo o jednobarevnou vládu ČSSD podporovanou ODS. Vláda vládla do 12. července 2002.

Po této vládě ČSSD následovaly další tři vlády složené převážně ze sociálních demokratů. Konkrétně od 15. července 2002 do 4. srpna 2004 vláda s KDU-ČSL a US-DEU Vladimíra Špidly (.pdf, str. 37–42). Poté od 4. srpna 2004 do 24. dubna 2005 zasedala vláda (společně opět s US-DEU a KDU-ČSL) Stanislava Grosse (.pdf, str. 43–47) a nakonec od 24. dubna 2005 do 4. září 2006 vláda Jiřího Paroubka (.pdf, str. 48–53) se stejnými koaličními partnery.

ČSSD poté vystřídala na pozici nejsilnější vládní strany ODS, konkrétně vlády Mirka Topolánka. První (.pdf, str. 54–58), jednobarevná, nedostala důvěru. Zasedala od 4. září 2006 do 9. ledna 2007. Druhá (.pdf, str. 59–66) vláda společně s KDU-ČSL a Stranou zelených vládla od 9. ledna 2007 do 8. května 2009. Po vyslovení nedůvěry převzala moc úřednická vláda, konkrétně vláda Jana Fischera (.pdf, str. 67–72) od 8. května 2009 do 13. července 2010. Poslední vláda se členy ODS vládla od 13. července 2010 do 10. července 2013. Šlo o tříbarevnou vládu (.pdf, str. 73–81) ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Pomyslného kormidla se po pádu Nečasovy vlády chopila v pořadí třetí úřednická vláda. Kabinet Jiřího Rusnoka (.pdf, str. 82–86) vládl od 10. července 2013 do 29. ledna 2014. Následoval kabinet ČSSD, ANO a KDU-ČSL Bohuslava Sobotky, který trval od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017. Poté fungovala krátká jednobarevná vláda Andreje Babiše od 13. prosince 2017 do 27. června 2018, které nebyla vyslovena důvěra. Andrej Babiš sestavil druhou menšinovou vládu společně s ČSSD, která vládne od 27. června 2018 dodnes.

Když si sečteme roky, které konkrétní strany měly své zástupce ve vládě, tak se dopracujeme k následujícím výsledkům: ČSSD 14 let, KDU-ČSL 13 let, ODS bez mála 12 let, ANO zatím 6 let, ODA 5 let, US-DEU 4 roky, TOP 09 a VV 3 roky. KDS, ČSL, a OF 2 roky. A na konci SZ s rokem a čtyřmi měsíci. Do počítaných období jednotlivých stran nepočítáme stranické účastníky úřednických vlád.

Alternativně můžeme počítat dobu, po kterou byl daný subjekt nejsilnějším členem vládní koalice. Tím byla ČSSD necelých 12 let, následuje ODS s 10 lety (nepočítáme vládu Petra Pitharta, kde bylo nejsilnější OF) a dále hnutí ANO a OF shodně se dvěma lety.

Je možné, že poslanec Bartoš směšuje více různých způsobů výpočtu dohromady, jelikož žádná námi myšlená interpretace jeho výroku neodpovídá realitě. Pokud se na věc díváme z pohledu nejsilnější vládní strany s premiérem, neměla by ve výčtu být uvedena KDU-ČSL a TOP 09. A pokud se na situaci podíváme ve smyslu počtu let ve vládě, Bartoš uvádí nepřesné hodnoty.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

My jsme ji (Českou pirátskou stranu, pozn. Demagog.cz) od začátku naprosto otevřeli, zavedli jsme transparentní registry a účty.

Česká pirátská strana už od svého založení v roce 2009 prosazuje informační otevřenost. Na oficiálních stránkách je možné dohledat rozpočty a veškeré výdaje strany, včetně registru smluv, seznamu bankovních účtů nebo evidence kontaktů a schůzek.

skrýt celé odůvodnění

Na oficiálních stránkách České pirátské strany je možné dohledat rozpočty a účetnictví od vzniku strany v roce 2009 až do současnosti, včetně plánovaného rozpočtu na rok 2020. Najdeme zde i výdaje jednotlivých krajských středisek a centrály strany. Z velké části se jedná o provozní výdaje strany, volební výdaje, výdaje v mediální oblasti a personální výdaje.

Strana zveřejňuje i registr smluv uzavřených se smluvními stranami od roku 2010. Jedná se například o smlouvy o poskytnutí dotace, darovací smlouvy, smlouvy o dílo, dohody o provedení práce a další. Na stránkách se nachází i soupis movitého majetku, financování volebních kampaní nebo seznam všech bankovních účtů - volebních, provozních, mzdových a účtů pro členské a státní příspěvky a dary.

Pirátská strana si zakládá na informační otevřenosti, proto vzniklo i Fórum Pirátské strany, kde probíhá mimo jiné veřejná diskuse k bodům a tématům pirátského programu, vnitrostranická diskuze členů a příznivců, diskuse o aktuálních kauzách a připravovaných předpisech či veřejná poradna. Do 1. listopadu 2018 evidovali Piráti na fóru také všechny lobbistické kontakty a schůzky. Od 2. listopadu 2018 byla spuštěna evidence nová.

Na konci října zde probíhalo i hlasování o odvolání Jakuba Michálka z funkce z důvodu obvinění z bossingu. Poslanec Michálek si funkci udržel, ale mezi Piráty vyvstala otázka, zda by se takto citlivé záležitosti neměly nejprve upřesnit uvnitř strany, a až potom řešit veřejně na fóru.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Byl jsem rád, že jsem například s Olgou Richterovou mohl podpořit další ročník udělení stipendijních cen společnosti Romea pro romské studenty středních a vyšších odborných škol. To je suprový projekt, akorát je tam bohužel dvojnásobný převis žadatelů, kteří by měli stipendium získat. Ono není vysoké, ale těch 14 tisíc je pro jejich rodiny hodně.

Ivan Bartoš a Olga Richterová podpořili stipendijní program pro romské studenty účastí na slavnostním předávání certifikátů tohoto programu. Podle nalezených informací je žadatelů oproti uděleným stipendiím přibližně dvojnásobek, podpora pro žáky SŠ je 14 000 Kč.

skrýt celé odůvodnění

Ivan Bartoš a Olga Richterová se společně účastnili slavnostního předávání certifikátů v rámci Romského stipendijního programu pro romské studenty SŠ a VOŠ, který organizuje Romea. Na akci, která se uskutečnila 11. října v Brožíkově sálu na Staroměstské radnici, pronesli společně krátký projev, kterým projekt podpořili, a hovořili o vizi dostupného vzdělání pro všechny.

Program funguje čtvrtým rokem a letos v něm stipendium získalo 69 uchazečů. Organizace přesná čísla žadatelů o stipendium neuvádí, píše ale, že v loňském roce žádostí bylo zhruba 150, ve stejném článku ovšem manažerka stipendijního programu Jitka Votavová k programu uvádí, že omezené prostředky dovolují stipendium poskytnout jen asi třetině zájemců, což by při počtu 60 loni udělených stipendií znamenalo 180 žádostí.

V titulku na záznamu z ceremonie z letošního ročníku, který zajišťovala internetová televize ROMEA TV, je uvedeno, že stipendisté byli vybráni z „více než 130 uchazečů“ (video, titulek pod videem, který je zobrazen v časech od 6:15 do 6:34). V úvodním slově pak moderátor Lukáš Kotlár řekl, že „zájem o romská stipendia je opravdu velký, ročně o tyto stipendia v rámci programu organizace Romea se hlásí až 150 studentů“ (video, 2:56). Přesný počet je tedy pro letošní ročník zřejmě mezi 130 a 150 uchazeči. To tedy přibližně odpovídá dvojnásobku udělených stipendií.

Výše stipendií pro studenty SŠ činí 14 000 Kč na školní rok, studentům VOŠ pak organizace nabízí vyšší stipendijní grant, a to 21 000 Kč na školní rok.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Výši stipendia jakožto hodnotový soud nehodnotíme, stejně jako nehodnotíme, jaká je jeho relativní výše pro oceněné rodiny.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Podporuji také projekt Vějíř v Kladně, což je příprava dětí na první rok základní školy. Dělali jsme přes Piráty fundraising Knížky na léto, takže těch akcí je hodně.

Piráti podpořili 21. června 2018 spolek Vějíř Kladno částkou 50 tisíc korun, kterou vybrali v rámci týdenní kampaně Knížka na prázdniny. Hlavním účelem kampaně byla podpora nákupu nových knih pro předškoláky.

skrýt celé odůvodnění

Spolek Vějíř Kladno je zaměřen na práci s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí. Soustředí se hlavně na předškoláky, neboť právě oni se často nemohou dostatečně připravit na školní docházku. Piráti podpořili tento spolek, když v Kladně uspořádali fundraisingovou akci pojmenovanou Knížka na prázdniny, na které vybrali (i s příspěvky od pirátských poslanců) 50 tisíc korun. Tyto peníze byly následně předány zakladatelům organizace manželům Čížkovým. Ti nakoupili desítky knih pro předškoláky. Následně se někteří členové Pirátské strany účastnili také konání Rodinného festivalu hudby a tance. Dar je možné doložit pomocí transakce z transparentního účtu Pirátské strany, kdy Piráti opravdu přispěli 21. června 2018 50 tisíc korun. Na své webové stránce prohlásili, že s Vějířem Kladno plánují do budoucna další projekty.

Pirátská strana pořádá opravdu mnoho akcí. V jejich kalendáři je možné vidět, že každý den se v rámci Pirátské strany koná hned několik různých akcí po celé České republice.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Firmě JCDecaux, pro niž pan Tenzer pracuje, Praha vypověděla nevýhodné smlouvy.

Pražský magistrát v roce 2018 odmítl prodloužit firmě JCDecaux smlouvu na provoz přístřešků MHD. Rovněž Dopravní podnik města Prahy už roku 2016 vypověděl firmě Rencar Praha a. s., vlastněné rovněž firmou JCDecaux, smlouvu na udržování reklamních ploch.

skrýt celé odůvodnění

Firma JCDecaux o sobě uvádí, že je největší světovou společností v oblasti městské reklamy. Česká televize o firmě uvádí: „Praha má se společností JCDecaux uzavřenou smlouvu na provoz přístřešků MHD. Firmě skončí smlouva v roce 2021, minulé vedení města ji označilo za nevýhodnou a rozhodlo o jejím neprodloužení. Nyní se připravuje nový tendr na provozovatele přístřešků." V minulé radě (období 2014–2018) byla primátorkou Adriana Krnáčová, jejíž hnutí ANO tvořilo koalici s ČSSD a Trojkoalicí.

Server Mediaguru, zabývající se děním kolem firmy JCDecaux, k neprodloužení smlouvy v roce 2018 uvádí: „JCDecaux nyní v Praze vlastní a provozuje zhruba 900 přístřešků na zastávkách MHD, z toho 300 z nich je bez reklamní plochy. Další má dopravní podnik. Nová firma by je měla od roku 2021 vlastnit všechny s tím, že 585 reklamních ploch by bylo vyhrazeno pro potřeby magistrátu. Příjmy z reklamy ze zbytku by šly soukromníkovi. Na oplátku by Praze podle návrhu platil 30 milionů korun ročně, což by znamenalo za 20 let příjem do městské pokladny ve výši 726 milionů korun.“ Současně podle stejného zdroje firma platí Praze 10 milionů ročně za zhruba polovinu přístřešků z počtu, se kterým je počítáno v nové smlouvě.

JCDecaux rovněž vlastní firmu Rencar Praha a. s. založenou Dopravním podnikem Praha a od roku 2001 ve vlastnictví firmy Europlakat patřící do mezinárodní skupiny JDCecaux. Firma Rencar měla od roku 1997 s Dopravním podnikem uzavřenou smlouvu ohledně udržování reklamních ploch. V roce 2016 ji Dopravní podnik vypověděl a spor šel k soudu, který v září 2019 nepravomocně rozhodl o její neplatnosti hlavně z důvodu nejasnosti vymezení předmětu smlouvy.

Tomáš Tenzer zmiňovaný ve výroku je technickým ředitelem firmy JCDecaux obviněným z korupce zastupitele Prahy 1 (ODS) Michala Valenty. ČT uvádí: „Podle státního zástupce Valenta na základě svých kontaktů na radnici firmu zvýhodnil a inkasoval za to 200 tisíc korun, zamaskovaných jako odměnu za konzultační činnosti. Valenta byl v době, kdy se měl případ stát, členem majetkové komise městské části, v minulosti působil jako její místostarosta."

Pro kontext lze uvést, že pražská zastupitelka za Pirátskou stranu Michaela Krausová kvůli schůzkám s Tomášem Tenzerem rezignovala na post předsedkyně klubu Pirátů na pražském magistrátu. Rovněž se uvádí, že jedním ze sponzorů Pirátů v předvolební kampani pro komunální volby 2018 byla právě JDCecaux.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Věci kolem pražského mobiliáře, které řešil Viktor Mahrik, v našem registru jsou.

Viktor Mahrik a Zděnek Hřib se sešli se zástupci firmy JCDecaux, aby vyřešili budoucnost pražského mobiliáře vlastněného zmíněnou firmou. Schůzka byla zapsána do registru evidence kontaktů a schůzek Pirátské strany.

skrýt celé odůvodnění

Přestože novela zákona o lobbingu stanovující povinnost zveřejňovaní lobbistických kontaktů je ještě v projednávání, Piráti mají zřízený svůj registr schůzek a kontaktů.

9. září 2019 se sešli předseda zastupitelského klubu pražských Pirátů Viktor Mahrik a primátor Zděnek Hřib se zástupci firmy JCDecaux (JCD). Předmětem schůzky byl konec smlouvy JCD s magistrátem. Podle smlouvy (.pdf) by měla firma mobiliář demontovat a vrátit plochy v původním stavu. O dodatku ke smlouvě se bude ještě diskutovat, aby prodleva mezi odstraněním starého a dosazením nového mobiliáře byla co nejkratší.

Schůzek k pražskému mobiliáři proběhlo více. 23. července 2018 se Viktor Mahrik sešel s manažerem firmy Tomášem Tenzerem. Viktor Mahrik se dále společně s radním Chabrem 4. března 2019 sešel s ředitelem JCD, Pavlem Slabým. 10. října se Viktor Mahrik potkal na zahájení Signal Festu s obžalovaným Tomášem Tenzerem. Konzultovali ukončení smlouvy mezi JCD a HMP.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Vždyť také paní Krausová odstoupila z vedení klubu našich pražských zastupitelů.

Předsedkyně pražských zastupitelů za Pirátskou stranu Michaela Krausová rezignovala na svou funkci 17. října 2019. Rezignace byla důsledkem schůzek s manažerem reklamní firmy JCDecaux Tomášem Tenzerem.

skrýt celé odůvodnění

Členka Pirátské strany Michaela Krausová odstoupila z pozice předsedkyně pražských zastupitelů dne 17. října 2019, tuto skutečnost oznámila na jednání pražských zastupitelů.

K rezignaci se uchýlila po kontroverzi, kterou vyvolala její veřejnosti neohlášená schůzka s manažerem reklamní firmy JCDecaux Tomášem Tenzerem, jenž je souzen za korupční jednání a manipulace s veřejnými zakázkami. Bývalá předsedkyně Krausová v prohlášení odmítla, že by schůzky měly firmě JCDecaux přinést jakékoliv výhody.

Na její funkci nastoupil Viktor Mahrik z Pirátské strany, který s podnikatelem Tomášem Tenzerem také v minulosti jednal.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Na Praze 10 se pořádaly nějaké sportovní akce, naše radní Jana Komrsková sice ušetřila oproti minulosti na nákladech, leč její poradkyně Lenka Dvořáková dílčí zakázku v hodnotě 80 tisíc zadala firmě svého manžela. Když se to paní Komrsková dověděla, spolupráci s ní ukončila.

Rozpočet Prahy 10 na kulturní a sportovní akce v roce 2019 je zhruba 20 milionů korun, což je násobně menší částka než v minulých letech. Spolupráce s poradkyní Lenkou Dvořákovou byla zrušena 23. září 2019 po tom, co doporučila k objednání služeb firmu svého manžela.

skrýt celé odůvodnění

Po neúspěšné kandidatuře za Piráty do zastupitelstva Prahy 10 byla Lenka Dvořáková zaměstnána tamní pirátskou místostarostkou Janou Komrskovou jako její externí poradkyně. Koordinovat měla především sportovní akce. Jedna z akcí, na kterých se Lenka Dvořáková podílela, byl srpnový běh Desítka na desítce. Na doporučení poradkyně Dvořákové zakázku získala firma jejího manžela, DOVA spol. s r.o.

Místostarostka Komrsková tvrdí, že o střetu zájmu nevěděla. Oznámení o ukončení spolupráce s Lenkou Dvořákovou oznámili Piráti na svém webu 10. října 2019. Praha 10 pak za pořádání zmíněné akce zaplatila 80 400 Kč bez DPH.

Schválený rozpočet Prahy 10 počítá s menším nárůstem výdajů než v předchozích letech. Jedna z oblastí, na které Piráti šetří, jsou výdaje na kulturní a sportovní akce, na což jde zhruba 20 milionů korun, částka násobně menší než v minulých letech. Z této částky by mělo na sport jít 1,6 milionu Kč.

Zdroj: www.praha10.cz

Následující schéma zobrazuje strukturu běžných výdajů schváleného rozpočtu Prahy 10 na rok 2019.

Zdroj: www.praha10.cz

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Věci veřejné vybíraly svoje poslance v castingu.

Existují dohady o tom, zda Věci veřejné (VV) vybíraly svoje poslance prostřednictvím castingu. S jistotou však nelze toto sdělení ověřit.

skrýt celé odůvodnění

Věci veřejné jsou politická strana, která byla zaregistrována v červenci 2002 a vymazána z Rejstříku stran a hnutí v listopadu 2015 z důvodu přeměny na spolek Věci veřejné. Největším volebním úspěchem strany byly volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010, kde Věci veřejné získaly 10,9 % hlasů a bylo tak za ně zvoleno 24 poslanců.

Již v kampani předcházející volbám se však objevily zmínky o tom, že kandidáti na poslance byli vybíráni formou castingu. Pavel Drobil, tehdejší volební lídr v Moravskoslezském kraji za ODS, například v předvolební debatě uvedl, že způsob vybírání poslanců Věcí veřejných mu „připomíná casting, nikoliv primární volby uvnitř strany“ (čas 25:07).

S Drobilovým tvrzením nesouhlasila Kristýna Kočí, tehdejší jednička kandidátky Věcí veřejných v Moravskoslezském kraji, která reagovala slovy: „Určitě nebyl to žádný casting na výběr těch jednotlivých kandidátů, o postu jednotlivých lídrů nebo o našich kandidátech rozhodovali nejenom naši členové, tak jako třeba ve velkých stranách, třeba v ODS, ale i naši příznivci, jenom pro představu, je to 18 tisíc lidí, věřím tomu, že 18 tisíc lidí nejsou žádné loutky a že nevybírají žádné castingové modelky“ (čas 25:40).

Po svém odchodu ze strany ale bývalá poslankyně za VV Kristýna Kočí nejprve popsala (čas 48:07) průběh výběrového řízení do Věcí veřejných jako casting. Na přímý dotaz moderátora, zda se opravdu jednalo o casting, však následně uvedla (čas 48:26), že se jednalo o klasické výběrové řízení.

Podle serveru Týden.cz se sama Kristýna Kočí dostala do politiky přes „casting někdejšího guru“ Věcí veřejných Víta Bárty. Politolog Josef Mlejnek uvedl pro Radio Prague International, že zástupci strany Věci veřejné byli najati téměř jako v castingu.

Vzhledem k nejasným a protichůdným zmínkám o způsobu výběru kandidátů do voleb za Věci veřejné nelze s jistotou určit, jestli opravdu strana vybírala „poslance v castingu“, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

V jednu chvíli měla (ČSSD, pozn. Demagog.cz) dvanáct hejtmanů.

ČSSD měla skutečně v několika obdobích 12 hejtmanů, nicméně strana úspěšně dosáhla i na všech 13 krajských hejtmanství, a to po krajských volbách v roce 2008.

skrýt celé odůvodnění

Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) měla nejpočetnější zastoupení v řadách hejtmanů v období mezi lety 2008 a 2012. Ve volbách do zastupitelstev krajů konaných v roce 2008 získala 35,85 % hlasů a volební výsledek dokázala proměnit v zisk všech 13 krajských hejtmanství.

Uvedené období je zahájené nástupem hejtmana Libereckého kraje Stanislava Eichlera do úřadu dne 28. listopadu 2008 a završené řádným ukončením mandátu hejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové dne 20. listopadu 2012.

Zároveň v tomto období došlo ve dvou krajích k událostem, v jejichž důsledku sice došlo k rezignaci politiků na post hejtmana, nicméně byli nahrazeni politiky ze stejné strany. Šlo o odstoupení hejtmanky Plzeňského kraje Milady Emmerové dne 9. září 2010 z důvodu získání poslaneckého mandátu ve volbách v roce 2010 a odstoupení Davida Ratha z pozice středočeského hejtmana dne 16. května 2012 z důvodu vyšetřování Rathovy aféry a vzetí do vazby. Oba hejtmani byli nahrazeni svými kolegy z ČSSD – Milanem Chovancem, který týž den získal post plzeňského hejtmana, respektive Zuzanou Moravčíkovou, která po odchodu Davida Ratha kraj nejdříve reprezentovala, aby pak byla zvolena jeho právoplatnou hejtmankou dne 4. června 2012.

Pokud bychom vzali výrok Ivana Bartoše, kde hovoří o dvanácti hejtmanstvích v jedné chvíli, doslova, tak tento počet měla ČSSD de facto pouze v období 24.–28. listopadu 2008, kdy bylo do té doby vybráno 12 hejtmanů v ČSSD a čekalo se na poslední kraj, následně v období 16. května 2012 až 4. června 2012, kdy Středočeský kraj reprezentovala náměstkyně Zuzana Moravčíková, než byla zvolena oficiální hejtmankou kraje, a v období 20.–27. listopadu 2012, kdy bylo nejdříve ukončeno již zmiňované hejtmanství Jany Vaňhové v Ústeckém kraji a o týden později bylo ukončené hejtmanství Stanislava Eichlera v Libereckém kraji, kterého vystřídal Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). V těchto třech obdobích tak prakticky působilo 12 hejtmanů ČSSD.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Mluvil jsem o potřebě najmout dedikovaného člověka, který nastaví komunikační procesy a bude schopen identifikovat vyhoření u některých politiků. Navrhl jsem rozpočtovou změnu, abychom takového odborníka mohli zaplatit. Slíbil jsem na našem internetovém fóru, že do Vánoc přijdu s nějakým konkrétním návrhem.

Uvnitř Pirátské strany opravdu dochází k diskuzi ohledně najmutí si stranického ombudsmana, případně mediačního týmu, který by pomohl členům Pirátské strany řešit vnitrostranické konflikty. Ivan Bartoš uvedl, že by chtěl, aby to měli Piráti vyřešené do Vánoc.

skrýt celé odůvodnění

3. listopadu bylo Mikulášem Ferjenčíkem na Pirátském fóru založeno nové diskuzní vlákno nazvané Zřízení stranického ombudsmana / mediačního týmu". Účelem tohoto vlákna má být zjištění, zda zřídit v rámci Pirátské strany instituci, která by měla za cíl řešit vnitrostranické konflikty a vytvářet smír a konsenzus. Zároveň by se mělo jednat o poradní instituci, kam by členové mohli chodit, pokud by měli pocit, že se k nim někdo jiný ve straně chová neadekvátně. V tomto vlákně je dále diskutována otázka, jak tuto funkci obsadit a zda by se mělo jednat o vnitrostranickou či externí instituci. Dále se v tomto vlákně probírala otázka, zda se musí jednat o odborníky, nebo postačí naslouchání empatických členů strany.

Ivan Bartoš svůj příspěvek na fóru rozdělil do tří částí. První část se týká toho, co mohou Piráti vyřešit sami, ve druhé části se zaměřil na vlastní procesy a jejich dodržování a ve třetí části se pak zabýval mediačním týmem, ombudsmanem. Ve třetí části svého příspěvku se vyjádřil tak, že by si představoval externí instituci a mělo by se jednat o odborníky. Dále prohlásil: „Za sebe bych chtěl, abychom to, co půjde, včetně třeba výběru partnera pro řešení těchto otázek, měli Piráti pořešený do Vánoc tohoto roku." 

K tomuto vláknu byl připojen anketní dotaz „Považujete zřízení ombudsmana, či mediačního týmu za dobrý nápad?" Možné odpovědi na tuto anketu jsou Ano, Ne a Nevím. Pro zřízení této instituce se v hlasování vyslovilo 85 hlasujících ze 100, proti je 6 hlasujících a možnost Nevím zvolilo 9 hlasujících.

Pro vytvoření instituce ombudsmana, mediačního týmu nebo najmutí supervizora by mělo být dle návrhu rozpočtu Pirátské strany pro rok 2020 vyhrazeno 300 tisíc korun.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Asi bych si tedy nevybral pana Bátoru z hnutí D.O.S.T., což je klerokonzervativec, který byl kdysi poradcem exministra školství Dobeše.

Ladislav Bátora byl v jeden čas poradcem ministra školství Dobeše a předsedou spolku Akce D.O.S.T., který dlouhodobě inklinuje ke konzervativismu s důrazem na náboženství.

skrýt celé odůvodnění

Předseda Bartoš zde mluví v kontextu výběru spolupracovníků, konkrétně mluví o kompetencích poradců pro vzdělávání. V hodnoceném výroku tvrdí, že by uvítal člověka prosazujícího prostupný a flexibilní školský systém s možností svobodné volby. A ne zmiňovaného pana Bátoru.

Jméno Ladislava Bátory rezonovalo v českých médiích v druhé polovině roku 2011. Tou dobou se staly velmi kontroverzními jeho výroky na adresu tehdejšího lídra TOP 09 a vicepremiéra Karla Schwarzenberga nebo na adresu tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska. Tou dobou byl Ladislav Bátora poradcem tehdejšího ministra školství Josefa Dobeše za Věci Veřejné. Po výrocích na adresu tehdejšího ministra Kalouska začala diskuse o možném ukončení jeho působení jako poradce ministra Dobeše. Kromě Josefa Dobeše výroky Ladislava Bátory kritizoval i tehdejší premiér Petr Nečas nebo Miloš Zeman. Ladislav Bátora nakonec rezignoval sám 8. prosince 2011.

Samotné sdružení Akce D.O.S.T. je spolek, který vznikl 1. února 2010. Nicméně do podvědomí se iniciativa dostala už v roce 2007 dvoustránkovým manifestem napsaným Petrem Bahníkem a Michalem Semínem, kteří jsou dnes předsedou a místopředsedou spolku. Od oficiálního vzniku spolku byl jeho předsedou právě Ladislav Bátora. A byl jím i v době jeho rezignace na post poradce ministra školství. V ten den skončil i jako předseda Akce D.O.S.T.

Je pravda, že v jistém slova smyslu Akce D.O.S.T. vystupuje velmi konzervativně. Například vystupovali proti pochodu sexuálních menšin Prague Pride. Proti němu se ohradil i v roce 2011 samotný Bátora. Co se týče duchovna zdůrazněného předponou „klero-“, i na to dává zmiňovaný spolek důraz ve svém manifestu. V hlavním textu se obrací také na duchovní osobnosti se slovy:

„aby se tváří v tvář hrozbě nové ideologie mnohem výrazněji než dosud zasadily za rehabilitaci tradičních mravních hodnot“

V jednom ze čtyř dodatků manifestu nazvaném „Nábožensví a společnost“ odmítají „řízené“ odstranění náboženství z veřejného života, zároveň podporují tezi o „anticko-křesťanských kořenech naší kultury“ a odmítají multikulturalismus.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Pokud je 900 tisíc lidí v exekucích (...)

Celkový počet lidí v exekuci ke dni 8. dubna 2019 činí 819 012.

skrýt celé odůvodnění

Exekutorská komora zveřejnila údaj o celkovém počtu lidí v exekuci k 1. únoru 2019. Tehdy byl celkový počet povinných (účastníků exekučního řízení, proti kterým je vedeno) 821 337 (.pdf, str. 1).

Zdroj: Aktuálně.cz

K 1. květnu 2019 je podle zveřejnených údajů z celkového počtu povinných 3 476 nezletilých (.pdf, str. 1) a 72 905 osob nad 65 let. Dle údajů o jednotlivých krajích zveřejněných 8. dubna 2019 pak činil celkový počet povinných 819 012 osob. Nejvíce povinných, 121 592, se nacházelo v Ústeckém kraji. V loňském roce (.pdf, str. 1) činil celkový počet povinných 822 000 a 863 000 osob v roce 2017. V roce 2016 to bylo 834 000 osob. Počet lidí v exekuci uvedený Ivanem Bartošem se vejde jak v únoru, tak v dubnu do naší 10% toleranční hranice, a proto mu dáváme za pravdu.

Zdroj: Aktuálně.cz

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Odmítáme zavedení cut-off score při přijímacích zkouškách na střední školy.

Proti snaze o zavedení nepodkročitelné hranice bodů při přijímacích zkouškách na střední školu (tzv. cut-off) se vyjádřili mnozí politici Pirátů, mezi nimi i resortní tým pro školství, který se touto problematikou v Pirátské straně zabývá.

skrýt celé odůvodnění

S návrhem zavést minimální bodovou hranici pro přijetí na SŠ, kterou musí uchazeč o studium splnit (tzv. cut-off score), přišla v loňském roku Asociace krajů ČR. Při jednotných přijímacích zkouškách z češtiny a matematiky by na maturitní obory podle tohoto návrhu nebyli přijati studenti, kteří nedosáhnou alespoň 30 bodů.

Jednou z propagátorek tohoto opatření je bývalá hejtmantka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. Zastupitelstvo Karlovarského kraje například podpořilo zákonodárnou iniciativu na zavedení tzv. cut-off score a pověřuje hejtmanku k jednání s ministrem školství v této věci (str. 54). Místní Pirátská organizace se postavila proti nepodkročitelné hranici bodů při přijímacích zkouškách na SŠ.

V programových dokumentech Pirátů nenajdeme zmínky o jejich podpoře nebo nepodpoře cut-off score. K návrhu se ale vyjádřil resortní tým pro školství Pirátů. Ze zápisů na pirátském fóru je zřejmé, že se tento odborný tým postavil proti zavedení cut-off score (zápis ze schůze z 21. ledna 2019 a 4. března 2019).

Proti zavedení cut-off score se vyjádřili také další zástupci Pirátů, například primátor Prahy Zdeněk Hřib na svém facebookovém profilu a pražští Piráti na svém twitterovém účtu.

Návrh na zavedení cut-off skóre pro přijímací zkoušky sklidil kritiku nejen od Pirátů. Plán byl nakonec odmítnut i premiérem Babišem a ministrem školství Plagou.