Tento výrok byl ověřen jako

Vlády po revolučním listopadu 1989 můžeme rozdělit do dvou skupin. Na vlády za doby federace (1990–1992) a doby samostatné České republiky (1993–dodnes).

České federativní vlády (v rámci Československa) byly dvě. První vláda Petra Pitharta od 29. června 1990 do 2. července 1992. Tato vláda byla velmi rozmanitá (.pdf, str. 13–16), co se týče složení stran. Největší zastoupení mělo OF, které se v roce 1991 rozdělilo na ODS, ODA a OH, mezi další subjekty patřila ČSL a KDS. Pro zjednodušení dále budeme předpokládat, že všechny strany a hnutí byly členy koalice po celé dva roky Pithartovy vlády. Po volbách v roce 1992 nastoupila první vláda Václava Klause. Tato vláda (.pdf, str. 17–22) ODS, KDU-ČSL, KDS a ODA vydržela od 2. července 1992 do 4. července 1996.

Od rozpadu federace Česká republika vystřídala mnoho vlád. Po zmíněné první vládě Václava Klause usedl druhý Klausův kabinet. Vláda fungovala od 4. července 1996 do 2. ledna 1998 (demisi vláda podala 30. listopadu 1997). Jednalo se o vládu ODS, KDU-ČSL a ODA (.pdf, str. 23–27). Následovala úřednická vláda Josefa Tošovského do 17. července 1998. Po předčasných volbách usedla menšinová vláda Miloše Zemana. Toto období také označujeme jako období tzv. opoziční smlouvy. Šlo o jednobarevnou vládu ČSSD podporovanou ODS. Vláda vládla do 12. července 2002.

Po této vládě ČSSD následovaly další tři vlády složené převážně ze sociálních demokratů. Konkrétně od 15. července 2002 do 4. srpna 2004 vláda s KDU-ČSL a US-DEU Vladimíra Špidly (.pdf, str. 37–42). Poté od 4. srpna 2004 do 24. dubna 2005 zasedala vláda (společně opět s US-DEU a KDU-ČSL) Stanislava Grosse (.pdf, str. 43–47) a nakonec od 24. dubna 2005 do 4. září 2006 vláda Jiřího Paroubka (.pdf, str. 48–53) se stejnými koaličními partnery.

ČSSD poté vystřídala na pozici nejsilnější vládní strany ODS, konkrétně vlády Mirka Topolánka. První (.pdf, str. 54–58), jednobarevná, nedostala důvěru. Zasedala od 4. září 2006 do 9. ledna 2007. Druhá (.pdf, str. 59–66) vláda společně s KDU-ČSL a Stranou zelených vládla od 9. ledna 2007 do 8. května 2009. Po vyslovení nedůvěry převzala moc úřednická vláda, konkrétně vláda Jana Fischera (.pdf, str. 67–72) od 8. května 2009 do 13. července 2010. Poslední vláda se členy ODS vládla od 13. července 2010 do 10. července 2013. Šlo o tříbarevnou vládu (.pdf, str. 73–81) ODS, TOP 09 a Věcí veřejných.

Pomyslného kormidla se po pádu Nečasovy vlády chopila v pořadí třetí úřednická vláda. Kabinet Jiřího Rusnoka (.pdf, str. 82–86) vládl od 10. července 2013 do 29. ledna 2014. Následoval kabinet ČSSD, ANO a KDU-ČSL Bohuslava Sobotky, který trval od 29. ledna 2014 do 13. prosince 2017. Poté fungovala krátká jednobarevná vláda Andreje Babiše od 13. prosince 2017 do 27. června 2018, které nebyla vyslovena důvěra. Andrej Babiš sestavil druhou menšinovou vládu společně s ČSSD, která vládne od 27. června 2018 dodnes.

Když si sečteme roky, které konkrétní strany měly své zástupce ve vládě, tak se dopracujeme k následujícím výsledkům: (KDU-)ČSL téměř 18 let, ČSSD 13,5 roku, ODS 13 let, ODA 7,5 roku, KDS 6 let, ANO zatím 6 let, US-DEU 4 roky, TOP 09 a VV 3 roky, Strana Zelených 2,5 roku a OH a OF po dvou letech. Do počítaných období jednotlivých stran nezapočítáváme dobu úřednických vlád, v nichž zasedali někteří členové politických stran, vzhledem ke komplikované genezi těchto vlád. 

Alternativně můžeme počítat dobu, po kterou byl daný subjekt nejsilnějším členem vládní koalice. Tím byla ČSSD 12 let, následuje ODS s 11 lety (nepočítáme vládu Petra Pitharta, kde bylo nejsilnější OF) a dále hnutí ANO a OF shodně se dvěma lety.

Je možné, že poslanec Bartoš směšuje více různých způsobů výpočtu dohromady, jelikož žádná námi myšlená interpretace jeho výroku neodpovídá skutečnosti. Pokud se na věc díváme z pohledu nejsilnější vládní strany s premiérem, neměla by ve výčtu být uvedena KDU-ČSL a TOP 09. A pokud se na situaci podíváme ve smyslu počtu let ve vládě, Bartoš uvádí nepřesné hodnoty.