Jan Bartošek

Předně uveďme, že ve výrocích politiků i v médiích jsou často zaměňovány pojmy „velvyslanectví“ a „ambasáda“. Ruská federace má v Česku Velvyslanectví Ruské federace v České republice, které zahrnuje (.pdf, str. 165–166) ambasádu v Praze a konzuláty v Brně a Karlových Varech. Přesto se objevují nepřesné pojmy jako „velvyslanectví RF v Praze“ či „ambasáda RF v ČR“, které mohou, ale nemusí mít stejný význam.

I vzhledem k těmto nejasnostem je tedy obtížné ověřit pojmově nepřesná vyjádření politiků na základě pojmově, a tedy i významově nejasných zdrojů. Nicméně se o to v následujících odstavcích pokusíme. Slova Jana Bartoška o ruské ambasádě budeme interpretovat volně, tedy že má na mysli Velvyslanectví Ruské federace v ČR zahrnující ambasádu a dva konzuláty.

Dle údajů, které serveru HlídacíPes.org poskytlo v květnu 2020 Ministerstvo zahraničních věcí (MZV), měla ruská ambasáda v Praze 120 zaměstnanců, přičemž diplomatů bylo 43. V pořadu Otázky Václava Moravce 18. dubna 2021 bylo uvedeno (video, čas 14:10), že k 12. červnu 2020 mělo ruské velvyslanectví 135 zaměstnanců.

Podle vyjádření mluvčí MZV Zuzany Štíchové pro Českou tiskovou kancelář (ČTK) z 19. dubna 2021 působilo dosud (tedy do vyhoštění některých pracovníků ruské ambasády, o němž bylo rozhodnuto 17. dubna) na „velvyslanectví Ruské federace v Praze“ kolem 120 zaměstnanců, z toho přes 40 diplomatů. Vyhoštěno bylo formálně 18 pracovníků velvyslanectví, reálně však Česko opustilo 26 osob s ruským diplomatickým pasem.

Dodejme, že dle informací serveru HlídacíPes.org publikovaných 21. dubna, založených na seznamu (.pdf) členů diplomatických misí v České republice a na informacích Ministerstva zahraničí, bylo k 20. dubnu 2021 (tedy již po vyhoštění zaměstnanců ruského velvyslanectví) v Česku 135 pracovníků Velvyslanectví Ruské federace:

• „28 lidí s diplomatickou funkcí na ambasádě v Praze
• v součtu 7 diplomatů na konzulátech v Brně a Karlových Varech
• 67 administrativně-technických pracovníků na ambasádě v Praze
• 10 administrativně-technických pracovníků na konzulátech
• 23 lidí jsou partnerky/partneři diplomatů, taktéž ale držitelé diplomatického pasu obvykle působící na ambasádě v pomocných pozicích (6 na konzulátech a 17 na velvyslanectví)"

Seznam diplomatů (.pdf, str. 166–168) aktualizovaný MZV k 20. dubnu neobsahuje administrativně-technický personál velvyslanectví. Nicméně takřka shodné počty zaměstnanců ruské ambasády v Praze jako server HlídacíPes později uvedlo i Ministerstvo zahraničí. I když se různé zdroje v počtu pracovníků ruského velvyslanectví rozcházejí, je možné, že Jan Bartošek vycházel ze stejných údajů, které uvádí server HlídacíPes. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext dodejme, že Bezpečnostní informační služba (BIS) dlouhodobě upozorňuje na vysoký počet ruských diplomatů v ČR. Například ve výroční zprávě za rok 2018 (.pdf, str. 6) BIS uvádí, že „dlouhodobým bezpečnostním problémem zůstává personální naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR, které pro české občany zvyšuje hrozbu vystavení se kontaktu se zpravodajskou službou cizí moci."

Pro úplnost také doplňme, že ministr zahraničí Jakub Kulhánek po Ruské federaci žádal, aby do 12:00 dne 22. dubna 2021 umožnila návrat všech českých diplomatů, které Rusko vyhostilo v reakci na české kroky 18. dubna. Jelikož ruská strana na požadavek neodpověděla, Ministerstvo zahraničí rozhodlo o vyhoštění dalších pracovníků ruské ambasády. 63 zaměstnanců ruského velvyslanectví tak má opustit území České republiky do konce května.

Sněmovní výbor pro obranu, jehož je Jan Bartošek členem, přijal 20. dubna 2021 usnesení (.pdf, str. 1), v němž „odsuzuje teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby organizované na území České republiky“ ve spojitosti s výbuchem muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení také tento výbor vyjádřil poděkování (.pdf, str. 2) Bezpečnostní informační službě (BIS), Národní centrále proti organizovanému zločinu (NCOZ) i „dalším zpravodajským službám ČR a jejich zahraničním partnerům“, kteří se na odhalování pozadí výbuchů podílely.

Podobné usnesení 19. dubna (.doc) schválil i sněmovní výbor pro bezpečnost, a to mimo jiné také na základě návrhů přednesených právě Janem Bartoškem. V tomto usnesení výbor děkuje kromě Ministerstva vnitra, Ministerstva zahraničních věcí, Policie ČR a BIS také Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) či Vojenskému zpravodajství. Stejné poděkování se poté objevuje i v usnesení Poslanecké sněmovny z 20. dubna.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek, který je také členem sněmovního výboru pro obranu, zde mluví (video, čas 32:20) o přijetí usnesení Poslanecké sněmovny dne 20. dubna, tedy v den rozhovoru. Zmíněné usnesení obsahuje také bod, v němž dolní komora vyzývá vládu, aby požádala státy Severoatlantické aliance „o společné veřejné vyjádření podpory České republice a vyzvala je ke koordinovaným krokům v reakci na odhalení, že za výbuchy ve Vrběticích je odpovědná Ruská federace“. 

Podle usnesení by také měla Česká republika země NATO vyzvat ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů a zpravodajců, podobně jako „v roce 2018 po pokusu o vraždu Sergeje Skripala“.

Uvedený bod usnesení byl přijat hlasy 81 poslanců ANO, ČSSD, ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti návrhu hlasovalo pět poslanců KSČM a dva nezařazení poslanci Lubomír Volný a Marian Bojko. Poslanci hnutí SPD se ve většině zdrželi. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost připomeňme, že v roce 2018 v souvislosti s kauzou otravy ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala Velká Británie vyhostila 23 diplomatů. V tomto postupu se k ní následně přidaly také další země včetně většiny států NATO. Česká republika tehdy vyhostila 3 zaměstnance ruské ambasády.

Doplňme, že Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) aktuálně pátrá v souvislosti s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích po stejné dvojici mužů, která je podezřelá také z otravy agenta Skripala.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL a mimo jiné i člen sněmovního výboru pro obranu Jan Bartošek v pořadu Události, komentáře dne 20. dubna 2021 mluvil (video, čas 32:20) o přijetí usnesení dolní komory z téhož dne.

Poslanecká sněmovna v rámci tohoto usnesení schválila také bod, v němž vyzývá vládu, „aby na jednání Severoatlantické rady bez zbytečného odkladu požádala spojenecké země NATO o společné veřejné vyjádření podpory České republice a vyzvala je ke koordinovaným krokům v reakci na odhalení, že za výbuchy ve Vrběticích je odpovědná Ruská federace. ČR by měla spojence vyzvat zejména ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů a zpravodajců, podobně jako tomu bylo v roce 2018 po pokusu o vraždu Sergeje Skripala“.

V roce 2018 v souvislosti s kauzou otravy bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala Velká Británie vyhostila 23 diplomatů Ruské federace. Následně se k ní přidalo dalších 28 států, včetně většiny členských zemí NATO, a dohromady vyhostily přes stovku ruských diplomatů. Česká republika tehdy vyhostila 3 zaměstnance ruské ambasády.

Připomeňme, že Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) aktuálně pátrá v souvislosti s výbuchem muničního skladu ve Vrběticích po stejné dvojici mužů, která je podezřelá právě z otravy bývalého agenta Skripala.

Armáda ČR v posledních letech provedla hned několik velkých nákupů. V roce 2020 například uzavřela smlouvu na dodávky nových ručních palných zbraní, především útočných pušek BREN (.pdf, str. 2–5), od České zbrojovky v celkové hodnotě 2 853 mil. Kč. V roce 2017 pak také nakoupila dvacet bojových vozidel Pandur od české společnosti Tatra za přibližně dvě miliardy Kč.

Co se týče přímo „odcházení od ruské techniky“, můžeme zmínit například smlouvu na dodání dvanácti nových vrtulníků z USA, kterou ministr obrany Lubomír Metnar podepsal na konci roku 2019. Celková cena této zakázky činí více než 14,5 miliard Kč. Potřebu pořídit nové stroje tehdy Ministerstvo obrany zdůvodňovalo také snížením závislosti na ruské technice. Tyto americké vrtulníky by v roce 2023 měly nahradit právě dosud používané stroje Mi-24/35 ruské výroby.

V prosinci 2019 také Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu s Izraelem o pořízení osmi 3D mobilních radiolokátorů MADR. Také ony by měly být dodány do roku 2023 a nahradit dosluhující techniku ruské, respektive sovětské výroby. „Ukončíme naši závislost na zastaralých ruských strojích a zároveň získáme špičkový a v boji prověřený systém od našeho důležitého strategického partnera,“ uvedl tehdy k nákupu ministr obrany Lubomír Metnar.

Dále můžeme zmínit například pořízení 16 kompletů protiletadlového raketového systému RBS-70NG (nové generace). Smlouvu na jejich nákup Ministerstvo obrany uzavřelo se švédskou společností Saab Dynamics AB na konci roku 2018. První kusy této protiletadlové techniky, která nahrazuje zastaralé ruské systémy S-10M, poté čeští vojáci převzali v říjnu 2020. 

O odklonu od ruské techniky hovoří také strategické dokumenty Ministerstva obrany. Na problém v podobě přetrvávající částečné závislosti „na Ruské federaci v oblasti dodávek náhradních dílů“ upozornila například Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 (.pdf, str. 13), kterou vláda schválila v roce 2019. Dokument dále uvádí (.pdf, str. 15), že v roce 2030 by Armáda ČR měla být „vyzbrojena moderní technikou, s odpovídajícími opravárenskými kapacitami a zásobami“, přičemž touto modernizací má dojít „k vyvázání AČR ze závislosti na technice ruské provenience a z nutnosti zajišťování jejího provozu“.

Podobně se pak Ministerstvo obrany vyjadřuje i v rámci Dlouhodobého výhledu pro obranu 2035 (.pdf). „Bude nezbytné dále posilovat interoperabilitu se spojenci v rámci NATO a EU a v této souvislosti pokračovat v odstraňování závislosti na vojenské technice ruského původu,“ uvádí (str. 15) tento dokument, který rovněž pochází z roku 2019. Doplňme, že o nahrazení techniky ruské provenience hovořila například už i Koncepce výstavby Armády ČR 2025 (.docx, str. 10)

Z těchto strategických dokumentů tedy vyplývá, že jedním z cílů Ministerstva obrany je právě postupný odklon od vojenské techniky ruské výroby. Tento záměr pak potvrzují i jednotlivé výše uvedené příklady, jako je nákup amerických vrtulníků, izraelských radarů či švédských protiletadlových raketových systémů. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jak jsem před časem slíbil, dnes plním. Předkládám pozměňovací návrh k trestnímu zákoníku týkající se šíření propagandistického materiálu a používání symbolů hnutí nacionálního socialismu. @SpravedlnostCZ @velvyslanec_SRN @AmbMeron pic.twitter.com/UUIXkHXxrt

— Jan Bartošek (@honzabartosek) May 27, 2020

Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek předložil 27. května 2020 pozměňovací návrh k novele trestnímu zákoníku (.docx) týkající se šíření propagandistického materiálu a používání symbolů hnutí nacionálního socialismu. Za nově zařazené trestné činy by podle návrhu měly hrozit až tři roky vězení nebo peněžitý trest.

Pozměňovací návrh začal připravovat v souvislosti s kauzou kalendáře s portréty osobností třetí říše. Kalendář s portréty osobností třetí říše vydalo nakladatelství Naše vojsko. 

Jak informoval server Aktuálně.cz, politici chtějí změnit zákon, aby se něco podobného v budoucnu nemohlo beztrestně opakovat. Jan Bartošek serveru řekl, že už delší dobu připravuje pozměňovací návrh a že se nejspíš bude inspirovat německou legislativou. 

Již před časem v diskuzním pořadu Máte slovo 28. února 2020 uvedl místopředseda lidovců Jan Bartošek, že si nechal zpracovat Parlamentním institutem materiál, který se zabývá různými právními úpravami zákazu symbolů s totalitní tématikou. Veřejně také deklaroval: „Jako zákonodárce a poslanec udělám všechno pro to a prosadím do trestního zákoníku, aby takový svinstvo, který vydáváte, bylo trestné, včetně výroby, přechovávání, distribuce, exportu a importu." (čas 21:00) Toto vyjádření mířilo na Pavla Kamase, vydavatele protižidovské knihy Jedovatá houba. 

Po vložení pozměňovacího návrhu do sněmovního systému a uveřejnění ověřovaného tweetu stihl ještě v ten den Jan Bartošek předložit další pozměňující návrh (.docx), ve kterém do původního znění doplnil odstavec navrhovaného § 404b stanovující zvýšenou trestní sazbu v případě zveřejňování takových symbolů tiskem, filmem či rozhlasem.