Dne 4. března 2018 došlo v anglickém městě Salisbury k otrávení bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery nervovým jedem novičok. Tehdejší premiérka Velké Británie Theresa May poté 12. března řekla, že je „vysoce pravděpodobné“, že odpovědnost za tento útok nese Rusko. O dva dny později vyhostila Velká Británie 23 ruských diplomatů, které zároveň označila za tajné agenty. Rusko na to nejprve reagovalo vyhoštěním 23 britských diplomatů, později toto číslo ale ještě navýšilo. 

Evropská rada, která se skládá z hlav států nebo předsedů vlád členských zemí EU, se poté sešla 22. března 2018 a ve věci otrávení Sergeje Skripala podpořila Velkou Británii. Ve společném prohlášení lídři EU uvedli, že „souhlasí se závěry vlády Spojeného království, podle nichž je za útok s vysokou pravděpodobností odpovědná Ruská federace a žádné jiné věrohodné vysvětlení neexistuje“.

Na konci března 2018 pak Česká republika vyhostila tři zaměstnance ruské ambasády. „Když náš spojenec ve vážné situaci požádá o pomoc, máme mu vyjít vstříc,“ zdůvodnil jejich vyhoštění premiér Andrej Babiš. Rusko, v reakci na tento krok České republiky, označilo za nežádoucí tři české diplomaty, kteří museli Ruskou federaci opustit do 5. dubna 2018.

Z evropských zemí ruské vyslance na podporu Velké Británie vyhostila Francie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko, Belgie, Nizozemsko, Irsko, Litva, Estonsko, Lotyšsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Chorvatsko, Rumunsko, Albánie, Maďarsko, Černá Hora, Moldavsko, Severní Makedonie a Ukrajina. Mimo evropské země přistoupily k tomuto kroku i Spojené státy, které vyhostily 60 ruských diplomatů, dále pak Gruzie, Austrálie a Kanada. V důsledku otrávení agenta Skripala vyhostilo sedm ruských diplomatů i NATO.

Budeme-li počítat i Velkou Británii, vyhostilo ruské diplomaty v reakci na otravu Sergeje Skripala dohromady 29 států, z nichž 25 bylo evropských.