Česko-ruské vztahy v kontextu Vrbětic

Diplomatická roztržka mezi Českou republikou a Ruskem je v posledních dnech hlavním tématem veřejné diskuze a nejinak tomu bylo v nedělní Partii Terezie Tománkové, jejíž hosty byla předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová a poslanci Luzar (KSČM) a Veselý (ČSSD). Ověřili jsme dohromady 11 výroků o tehdejších dramatických událostech z okolí Vrbětic, ale také nynějším stavu česko-ruských vztahů. Debaty se účastnil také poslanec Bžoch (ANO), žádný faktický výrok si však nepřipsal.

Ověřili jsme

Partie Terezie Tománkové ze dne 18. dubna 2021 (moderátor Terezie Tománková, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Leo Luzar

0
0

Markéta Pekarová Adamová

0
0
0

Ondřej Veselý

0
0

Výroky

Leo Luzar KSČM
Markéta Pekarová Adamová TOP 09
Ondřej Veselý SOCDEM
Obrana, bezpečnost, vnitro 6 výroků
Zahraniční politika 4 výroky
Pravda 9 výroků
Nepravda 1 výrok
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 1 výrok

Ondřej Veselý

Běžně se vyhošťuje jeden dva diplomaté, když už se něco děje.
Zahraniční politika
Pravda
Česká republika vyhostila do letošního dubna maximálně 4 diplomatické pracovníky najednou. Stejně jako v jiných zemích EU se většinou jedná jen o jednotky vyhoštěných diplomatů.

V České republice se v posledních letech počet případů vyhoštění diplomatů zvýšil. Až do vyhoštění 18 ruských diplomatů ze soboty 17. dubna 2021 byl nejvyšší počet vyhoštěných osob 4, a to již v roce 2003, kdy Ministerstvo zahraničí vyhostilo 4 nižší irácké diplomaty za činnost, která „se neslučuje s jejich statusem“. Co se týče pozdějších let, v březnu 2018 byly vyhoštěny 3 osoby, a to v případě celounijního odsunu ruských diplomatů po útoku na Sergeje Skripala a jeho dceru.

V historii samostatné České republiky bylo vyhošťování diplomatů spjato většinou právě s Ruskou federací, jako například v červnu 2020 v rámci tzv. ricinové kauzy. Tehdy byli kvůli hrozbě útoku na tři pražské politiky, primátora Hřiba a starosty Koláře a Novotného, vyhoštěni 2 ruští diplomatičtí pracovníci. Ačkoliv se kauza nakonec ukázala jako smyšlená, Rusko v duchu reciprocity vyhostilo stejný počet, tedy 2 české diplomaty.

V roce 2011 vyhostila Ukrajina 2 české vojenské pracovníky, kteří byli obviněni ze shromažďování tajných informací. České Ministerstvo zahraničí, tehdy pod vedením Karla Schwarzenberga, jako odvetný krok vyhostilo stejný počet ukrajinských diplomatů. Původní čin ukrajinské strany byl však chápán spíše jako odveta za předchozí poskytnutí azylu opozičnímu politikovi Bohdanu Danylyšynovi v České republice.

Kromě dalších vyhoštění dvou ruských diplomatů v roce 2009, u kterých se spekulovalo, že pracují pro tajné služby, byli v průběhu let z českého území vyhoštěni také pracovníci Běloruska (2005), Kuby (2006) nebo Iráku (2001), přičemž se vždy jednalo o jednu osobu.

V zahraničí, pokud se tedy nejedná o USA či Rusko, se většinou počty vyhoštěných diplomatů pohybují na podobné úrovni. Nejlépe to lze znázornit na případě výše zmíněné otravy Sergeje a Julie Skripalových. Země Evropské unie tehdy vyhostily více než 100 ruských diplomatů. V rámci tohoto čísla měla největší podíl Velká Británie s 23. K iniciativě členských států EU se připojila např. Ukrajina, která vyhostila 13 diplomatů. Ostatní země, včetně České republiky, se však pohybovaly v rozmezí 1–4 vyhoštěných. K evropským zemím se v tomto procesu připojily USA s 60, Kanada se 4 a Austrálie se 2 vyhoštěnými.

Dodejme, že v současné době se v Ruské federaci vedle odsunu 20 českých diplomatů řeší také vyhoštění 10 amerických diplomatů. Tento tah je reakcí na podobný krok z americké strany. Je však navíc rozšířen o zákaz vstupu na území Ruské federace pro některé vysoké představitele amerických bezpečnostních složek. Ruská diplomacie také americké straně doporučila stažení velvyslance v Moskvě zpět do Washingtonu na konzultace. Moskva sama takto učinila již v březnu.

Markéta Pekarová Adamová

Tam tehdy vybuchlo 50 tun munice (ve Vrběticích, pozn. Demagog.cz).
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Při prvním výbuchu muničního skladu ve Vrběticích podle Ministerstva vnitra explodovalo cca 57 tun munice.

Markéta Pekarová Adamová v kontextu diskuze hovoří o prvním výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Předsedkyně TOP 09 označila (video, čas 5:38–5:50) explozi za teroristický čin a uvedla, že během ní zemřeli dva lidé. Uvedením množství munice tedy poukazuje na nebezpečnost výbuchu.

První výbuch muničního skladu ve Vrběticích nastal 16. října 2014. Podle informací na webu České televize ve skladu číslo 16 explodovalo přibližně 57 tun munice. Stejné množství uvádí také Ministerstvo vnitra (.pdf, str. 2). Sever Lidovky.cz pak píše o 57,5 tunách trhaviny. Uveďme dále, že v důsledku exploze byli následně pohřešováni dva lidé. Oba muži ve věku 56 a 59 let explozi nepřežili a v listopadu 2014 pyrotechnici našli jejich ostatky.

K druhé explozi ve Vrběticích došlo 3. prosince 2014. V budově, která vybouchla, se nacházelo 12,8 tun výbušnin.

Dodejme, že v sobotu 17. dubna 2021 premiér Babiš oznámil, že do výbuchu muničního areálu byli zapojeni ruští agenti. Česká republika rozhodla o vyhoštění 18 zaměstnanců ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. V odvetném kroku Rusko rozhodlo o tom, že vyhostí 20 pracovníků české ambasády.

Při prvním výbuchu ve Vrběticích tedy explodovalo přibližně 57,5 tun munice, nikoliv 50. Prestože Markéta Pekarová Adamová neuvedla správnou hodnotu, nevyvolává svým výrokem nepravdivý dojem. Munice totiž opravdu vybouchlo velké množství, na což poslankyně poukazuje. Také vzhledem k tomu, že odchylka od 10% tolerančního pásma je minimální, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Markéta Pekarová Adamová

Byly evakuovány celé obce, tisíce lidí a opakovaně evakuovány z celého okolí (muničního skladu ve Vrběticích, pozn. Demagog.cz).
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
V okolí muničních skladů došlo k několika evakuacím, největší z nich se dotkla dvou tisíc obyvatel. Obec Lipová byla mezi říjnem a prosincem 2014 evakuována dohromady třikrát. Z Lipové i z obce Haluzice museli na čas odejít všichni obyvatelé.

K prvnímu výbuchu muničního skladu číslo 16 ve Vrběticích došlo 16. října 2014 v dopoledních hodinách. V tento den nebyli evakuováni obyvatelé okolních obcí, ale pouze pracovníci areálu. Až 23. října 2014 museli být z preventivních důvodů evakuováni lidé z částí obcí Lipová a Vlachovice. Z Lipové muselo odejít asi 150 obyvatel. K evakuacím docházelo opakovaně, a to vždy v různých obcích a jejich částech v okolí muničních skladů. Podle informací serveru iROZHLAS.cz muselo následující den své domovy opustit přes 700 obyvatel Vlachovic-Vrbětic. Evakuace probíhala vždy mezi 7. a 16. hodinou, poté se lidé mohli vrátit domů.

Při druhém výbuchu, který nastal 3. prosince 2014 na jiném místě v areálu, musely být evakuovány celé obce Haluzice a Lipová. ČT uvádí: „Už ráno policie nařídila evakuaci obyvatel sousedních vesnic. Jde o obce Haluzice a Lipová, celkem své domovy bude muset opustit přes 300 lidí, většina z nich stráví noc u příbuzných či známých.

Zdroj: Policie ČR (.pdf)

Kvůli nálezu nebezpečného nevybuchlého granátu na střeše jednoho ze skladů museli být 5. prosince 2014 lidé znovu evakuováni. Podle informací Policie ČR došlo ihned večer k evakuaci obcí Haluzice a Lipová, jejichž obyvatelé už se mohli po předešlé evakuaci vrátit domů, avšak pouze na pár hodin. Druhý den ráno, 6. prosince 2014, byla nařízena evakuace Vlachovic-Vrbětic, průmyslového areálu Vlárských strojíren a železniční stanice Bohuslavice nad Vláří. Evakuace Vlachovic-Vrbětic a vlakové stanice Bohuslavice nad Vláří skončila ještě ten den, tedy 6. prosince 2014 v 17:30. Evakuace ostatních obcí a průmyslového areálu strojíren byla ukončena následující den ve 12:30. Dohromady se celá evakuace přímo dotkla asi 2 000 obyvatel.

Jediným omezením nadále zůstávala uzavřená silnice mezi Haluzicemi a Lipovou, ta byla znovuotevřena až 17. března 2015

Například obec Lipová tedy byla evakuována dohromady třikrát. Došlo k evakuaci jak celých obcí, tak jen jejich částí. Největší z nich se týkala asi dvou tisíc obyvatel. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Leo Luzar

Před sedmi lety ve Vrběticích byly dva výbuchy od sebe rozděleny měsíce.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
V muničním areálu ve Vrběticích opravdu došlo ke dvěma rozdílným výbuchům. První z nich nastal 16. října 2014 ve skladu č. 16. Ke druhému výbuchu došlo 3. prosince 2014 ve skladu číslo 12.

K prvnímu výbuchu muničního skladu číslo 16 ve Vrběticích došlo 16. října 2014 v dopoledních hodinách. Ve skladu se v tu dobu nacházelo cca 57 tun (.pdf, str. 2) výbušin. Při výbuchu zahynuli dva pracovníci a v dalších dnech došlo k evakuaci obyvatel okolních obcí.

Ke druhému výbuchu došlo 3. prosince 2014 ve skladu číslo 12, tedy o více než měsíc a půl později. Opět došlo k evakuaci obyvatel okolních obcí. Ve skladu se v době výbuchu nacházelo 13 tun min a granátů.

Policie ČR již od prosince 2014 vyšetřuje případy výbuchů muničních skladů ve Vrběticích jako trestný čin obecného ohrožení. I po pěti letech, tedy v roce 2019, stále probíhal policejní zásah a v prostoru pracovali pyrotechnici, kteří areál od nevybuchlé munice čistili od ledna 2016. Celý policejní zásah v areálu ve Vrběticích oficiálně skončil až 13. října 2020

Leo Luzar

Stejně jako jsem odsoudil útoky francouzské tajné služby na lodi Warrior, jak jsem odsoudil útoky Izraelců na jaderné vědce v Íránu (…)
Obrana, bezpečnost, vnitro
Neověřitelné
Nepodařilo se nám dohledat žádný veřejný záznam o odsouzení útoků ze strany poslance Luzara. Kontaktovali jsme ho tedy prostřednictvím e-mailu. Dle jeho slov odsoudil útok na loď Rainbow Warrior v roce 1985 v rámci celozávodní schůze SSM a útok na iránské vědce ve Sněmovně.

10. července 1985 došlo k bombovému útoku na loď Rainbow Warrior, která patřila ekologickému hnutí Greenpeace. Za tímto útokem stály francouzské tajné služby DGSE. Rainbow Warrior měl podpořit protesty proti francouzským jaderným pokusům na atolu Mururoa ve Francouzské Polynésii.

27. listopadu 2020 zemřel íránský nukleární fyzik Mohsen Fachrízádeh. Podlehl zraněním po atentátu, za kterým měl stát Izrael. 

Odsouzení těchto útoků ze strany poslance Luzara se nám z veřejně dostupných zdrojů (fulltext.psp.cz, osobní web, Facebook, Twitter) nepodařilo dohledat. Na Lea Luzara jsme se proto prostřednictvím e-mailu obrátili s prosbou o upřesnění tohoto výroku. 

Dle jeho slov útok na Rainbow Warrior odsoudil již v roce 1985. V e-mailové odpovědi uvedl: „(…) proto jsem samozřejmě veřejně odsoudil tyto útoky na loď greenpeace v roce 1985 v rámci vystoupení na celozávodní schůzi SSM. (…)“

K odsouzení útoku na Mohsena Fachrízádeha mělo podle odpovědi poslance Luzara dojít v Poslanecké sněmovně. Daný výrok se nám však ve stenozáznamech nepodařilo dohledat.   

Markéta Pekarová Adamová

My máme v Rusku polovinu počtu personálu diplomatů, co má Rusko v Praze. Tady je kolem 130–140, uvádějí se tato dvě čísla, ruských diplomatů a dalších agentů (...) my máme 60 v Rusku.
Zahraniční politika
Pravda
Na Velvyslanectví Ruské federace v Praze působilo před diplomatickou roztržkou mezi Českem a Ruskem kolem 120 zaměstnanců, z toho 40 diplomatů. Česká republika měla v Rusku poloviční počet, kolem 60 zaměstnanců.

Bezpečnostní informační služba (BIS) dlouhodobě upozorňuje na vysoký počet ruských diplomatů v ČR. Ve své výroční zprávě za rok 2018 (.pdf, str. 6) například uvádí, že „naddimenzování ruské diplomatické mise v ČR“ je dlouhodobý bezpečnostní problém. Již ve zprávě z roku 2015 BIS upozornila (.pdf, str. 8), že ruská diplomatická mise je početně „velmi disproporční vůči ostatním diplomatickým zastoupením“. Toto potvrdila opět ve výroční zprávě z roku 2019 (.pdf, str. 9): „(…) dlouhodobé disproporce ve velikosti diplomatických misí ČR a Ruska.“

Podle údajů ministerstva zahraničí, které si vyžádal server HlídacíPes.org, bylo ke konci dubna 2020 na Velvyslanectví Ruské federace v Praze celkem 120 zaměstnanců, z toho 43 diplomatů včetně velvyslance. Celkový početní stav ruské ambasády (včetně personálu a také konzulátů v Brně a Karlových Varech) byl však 138 lidí. Podle informací Ministerstva zahraničních věcí, na které upozornil pořad Otázky Václava Moravce (video, čas 14:10), disponovala ruská ambasáda k 12. červnu 2020 v České republice 135 pracovníky. 

Podle vyjádření mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Zuzany Štíchové pro ČTK z 19. dubna 2021 působilo dosud (tedy do vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády) na Velvyslanectví Ruské federace v Praze 40 diplomatů, celkově však kolem 120 zaměstnanců. 

Zuzana Štíchová současně uvedla, že české zastoupení v Rusku bylo poloviční, tedy kolem 60 lidí. Doplňme, že Rusko na vyhoštění 18 ruských pracovníků zareagovalo vyhoštěním 20, respektive 27 pracovníků české ambasády v Moskvě.

Výrok hodnotíme jako pravdu s výhradou, neboť na Velvyslanectví Ruské federace v Praze působilo 120 zaměstnanců (nikoliv 130–140) a na české ambasádě v Rusku pak přibližně 60 pracovníků, tedy skutečně polovina.

Markéta Pekarová Adamová

Agent Skripal, který byl dvojitý agent (...)
Pravda
Sergej Skripal je bývalý ruský dvojitý agent. Působil v ruské vojenské rozvědce a pracoval pro britské tajné služby (MI6) během 90. let a začátkem 21. století. V Rusku byl obviněn ze zveřejnění jmen ruských agentů pracujících v Evropě a USA.

Sergej Viktorovič Skripal je bývalý ruský dvojitý agent. Působil v ruské vojenské rozvědce GRU a pracoval pro britské tajné služby (MI6) během 90. let a začátkem 21. století. Později byl v prosinci 2004 zatčenobviněn ze zveřejnění jmen několika desítek ruských agentů pracujících v Evropě a ve Spojených státech. V roce 2006 byl odsouzen k 13 letům a uvězněn za velezradu. V roce 2010 se dostal do Velké Británie díky tehdy uskutečněné výměně agentů mezi Ruskem a USA.

Dne 4. března 2018 byli Sergej Skripal a jeho dcera Julija nalezeni v britském Salisbury otrávení nervovým jedem novičok. O pár dní později tehdejší premiérka Velké Británie Theresa Mayová uvedla, že je „vysoce pravděpodobné“, že odpovědnost za tento útok nese Rusko. Skripal a jeho dcera byli několik týdnů v kritickém stavu, z otravy se však oba zotavili a přibližně po dvou měsících byli propuštěni z nemocnice.

V důsledku této události došlo k vyhoštění 23 diplomatů Ruska z Velké Británie a dalších ruských diplomatů z některých zemí EU a z USA a Kanady. K tomuto kroku se připojila i Česká republika, která vyhostila tři členy ruského diplomatického personálu.

Doplňme, že Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) nyní pátrá po dvou mužích s ruskými pasy, kteří jsou podezřelí z otravy agenta Skripala. Podle všeho se jedná o stejné dva muže, kteří jsou podezřelí z účasti na výbuchu muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Dle dostupných informací by se mělo jednat o členy ruské zpravodajské služby GRU.

Markéta Pekarová Adamová

Theresa May, tehdejší premiérka, tedy svolala Evropskou radu, vyhostili 23 diplomatů a my jako Česká republika, ale celá řada dalších evropských států, jsme se také přidali (v reakci na otravu Sergeje Skripala, pozn. Demagog.cz).
Zahraniční politika
Pravda
Velká Británie v roce 2018 vyhostila v reakci na otravu Sergeje Skripala 23 ruských diplomatů. Evropská rada vyjádřila Velké Británii podporu a více než 20 evropských zemí, včetně České republiky, rovněž přistoupilo k vyhoštění ruských diplomatů.

Dne 4. března 2018 došlo v anglickém městě Salisbury k otrávení bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery nervovým jedem novičok. Tehdejší premiérka Velké Británie Theresa May poté 12. března řekla, že je „vysoce pravděpodobné“, že odpovědnost za tento útok nese Rusko. O dva dny později vyhostila Velká Británie 23 ruských diplomatů, které zároveň označila za tajné agenty. Rusko na to nejprve reagovalo vyhoštěním 23 britských diplomatů, později toto číslo ale ještě navýšilo

Evropská rada, která se skládá z hlav států nebo předsedů vlád členských zemí EU, se poté sešla 22. března 2018 a ve věci otrávení Sergeje Skripala podpořila Velkou Británii. Ve společném prohlášení lídři EU uvedli, že „souhlasí se závěry vlády Spojeného království, podle nichž je za útok s vysokou pravděpodobností odpovědná Ruská federace a žádné jiné věrohodné vysvětlení neexistuje“.

Na konci března 2018 pak Česká republika vyhostila tři zaměstnance ruské ambasády. „Když náš spojenec ve vážné situaci požádá o pomoc, máme mu vyjít vstříc,“ zdůvodnil jejich vyhoštění premiér Andrej Babiš. Rusko, v reakci na tento krok České republiky, označilo za nežádoucí tři české diplomaty, kteří museli Ruskou federaci opustit do 5. dubna 2018.

Z evropských zemí ruské vyslance na podporu Velké Británie vyhostila Francie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko, Belgie, Nizozemsko, Irsko, Litva, Estonsko, Lotyšsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Chorvatsko, Rumunsko, Albánie, Maďarsko, Černá Hora, Moldavsko, Severní MakedonieUkrajina. Mimo evropské země přistoupily k tomuto kroku i Spojené státy, které vyhostily 60 ruských diplomatů, dále pak Gruzie, AustrálieKanada. V důsledku otrávení agenta Skripala vyhostilo sedm ruských diplomatů i NATO.

Budeme-li počítat i Velkou Británii, vyhostilo ruské diplomaty v reakci na otravu Sergeje Skripala dohromady 29 států, z nichž 25 bylo evropských.

Markéta Pekarová Adamová

Ty samé složky, které nás dlouhodobě, mnoho měsíců varují před zapojením těchto zemí, ať už je to Rusko, nebo Čína, do tohoto tendru, tak ty samé teď odhalily právě, co se stalo ve Vrběticích.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Bezpečnostní informační služba, která varovala před možnými riziky v souvislosti se stavbou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany, taktéž informovala o zapojení členů ruské tajné služby do výbuchu ve Vrběticích.

Předseda vlády Andrej Babiš 17. dubna 2021 informoval o zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014. Premiér Babiš také uvedl, že na odhalení této akce se podílela zejména Národní centrála proti organizovanému zločinu. Dle serveru iROZHLAS a týdeníku Respekt se na odhalení podílela také Bezpečnostní informační služba (BIS). Andrej Babiš 18. dubna pro server Lidovky.cz uvedl, že dokument s informacemi o roli ruských agentů ve Vrběticích obdržel právě od BIS.

Co se týče varování před zapojením Ruska a Číny do tendru na stavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany, BIS se ve své výroční zprávě z roku 2019 (.pdf) věnuje mj. tématu ekonomicky významných projektů státu, které souvisejí i se zajištěním energetické bezpečnosti. BIS ve zprávě konkrétně varuje (.pdf, str. 6) před možnou účastí „problematických subjektů majících schopnost i motivaci zneužít svého postavení v projektu k dosažení vlastních partikulárních zájmů nebo uskutečnění cílů třetí strany, např. cizí moci, a to v rozporu se zájmy ČR“.

V souvislosti s těmito riziky BIS ve zprávě upozorňuje na možnou zneužitelnost přístupu k velkému objemu citlivých informací a závislost na dodávkách od rizikového dodavatele a taktéž varuje před možným „následným podmiňováním dokončení projektu ekonomickými, politickými nebo bezpečnostními požadavky“ (.pdf, str. 6).

Z kontextu výroční zprávy poměrně zřetelně vyplývá, že kontrarozvědka naráží právě na Rusko a Čínu. Zejména proto, že hovoří o původu investora „v zemi s autoritářskými rysy“ nebo například o subjektech pocházejících ze „zemí, kde má státní administrativa možnost prosazovat své zahraničně-politické cíle bez ohledu na ekonomické zájmy tamních společností, a to i soukromých“.

Nicméně pro úplnost uveďme, že ve výroční zprávě z roku 2019 BIS výslovně nezmiňuje žádné konkrétní země či firmy, které považuje za rizikové.

Markéta Pekarová Adamová

Jedná se o zakázku na desítky let dopředu, 80 let dopředu (tendr na dostavbu Dukovan, pozn. Demagog.cz).
Pravda
Pracovní skupina při Ministerstvu vnitra ve svém stanovisku potvrzuje, že výběr strategického partnera ovlivní oblast energetické bezpečnosti České republiky na dalších cca 80 let. Také životnost jaderné elektrárny se pohybuje mezi 60 až 80 lety.

Stavba nové jaderné elektrárny Dukovany II je dlouhodobý projekt. Podle harmonogramu Ministerstva průmyslu a obchodu by se nový jaderný zdroj měl začít stavět nejpozději v roce 2029 a v roce 2036 by dle předsedy vlády Babiše mělo dojít k jeho dokončení. Životnost provozu jaderné elektrárny se pohybuje mezi 60 až 80 lety. Tato data potvrzují Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky (.pdf, str. 9) i Zadávací bezpečnostní zpráva pro Nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany (.pdf, str. 24, 47). Jednoznačně se tedy jedná o investiční akci, která má dlouhodobý dopad.

Při Ministerstvu vnitra vznikla pracovní skupina složená ze zástupců tajných služeb, ministerstev zahraničí i vnitra a také Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, která posuzovala bezpečnostní otázky zadávací dokumentace k výstavbě. Tato pracovní skupina přímo ve svém stanovisku (.pdf, str. 1) operuje s předpokladem 80 let: „V první řadě je třeba uvést, že si je pracovní skupina plně vědoma závažnosti výběru dodavatele nového bloku jaderné elektrárny, protože půjde o strategického partnera v oblasti energetické bezpečnosti. U jaderného zdroje je třeba vycházet a pracovní skupina vychází z faktu, že tímto projektem si ČR vybírá partnera na cca 80 let, a proto je třeba být při volbě uchazeče velmi opatrný a zohlednit ji z řady hledisek. Mimo jiné z toho hlediska, na které obchodní společnosti a státu může ČR v následujících desítkách let být závislá v oblasti dodávek elektrické energie a na kom závislá z různých důvodů být nesmí.

Slova pracovní skupiny tedy potvrzují tvrzení, že výběr strategického partnera pro výstavbu jaderné elektrárny je záležitostí, která ovlivní na následující desetiletí oblast energetické bezpečnosti České republiky. 

Pro kontext uvádíme, že s předpokladem 80 let operují i ostatní političtí reprezentanti, například Pirátská strana a hnutí Starostové a nezávislí.

Ondřej Veselý

Komu podléhá přímo GRU a SVR, to znamená rozvědky, (...) přímo prezidentovi Ruské federace.
Obrana, bezpečnost, vnitro
Zahraniční politika
Nepravda
Činnost Služby vnější rozvědky Ruské federace (SVR) řídí ze zákona prezident. GRU, která spadá pod ruské ministerstvo obrany, však prezidentovi podle dostupných informací přímo nepodléhá.

Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Ondřej Veselý (ČSSD) zde ruské zpravodajské služby zmiňuje (video, čas 25:22) ve spojitosti s údajným zapojením GRU do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 a s diskutovaným vyloučením ruského Rosatomu z tendru na dostavbu Dukovan. Poslanec Veselý poukazuje na to, že na rozdíl od informací o aktivitách ruských agentů ve Vrběticích, které jsou tajné, jsou informace o napojení ruských rozvědek na ruského prezidenta veřejně známé.

Služba vnější rozvědky Ruské federace (SVR), nástupkyně sovětské První hlavní správy KGB, je civilní rozvědka zaměřená především na zahraničí. Její činnost řídí podle článku 12 ruského zákona o zahraničních zpravodajských službách prezident Ruské federace (.pdf, str. 3).

GRU, celým názvem Hlavní správa rozvědky generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace, je na rozdíl od ostatních ruských bezpečnostních a zpravodajských agentur (SVR, FSB, FSO) vojenská rozvědka. Dle ČT24informace o svých aktivitách GRU nezveřejňuje, rovněž její struktura, počet členů a financování jsou ruským státním tajemstvím“. Podle zprávy, na kterou se odvolává zpravodajská agentura Reuters, se „jedná o agresivní a dobře financovanou organizaci, která má přímou podporu (ruského prezidenta Vladimira) Putina“.

Podle veřejně dostupných informací GRU řídí náčelník Igor Kosťukov, zástupce náčelníka generálního štábu ruské armády, jež spadá pod ruské ministerstvo obrany (.pdf, str. 2, 7). Prezidentovi tak GRU podle dostupných zdrojů přímo nepodléhá, zejména však informace o potenciálním napojení GRU na prezidenta nejsou veřejně známé. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.