Leo Luzar

K prvnímu výbuchu muničního skladu číslo 16 ve Vrběticích došlo 16. října 2014 v dopoledních hodinách. Ve skladu se v tu dobu nacházelo cca 57 tun (.pdf, str. 2) výbušin. Při výbuchu zahynuli dva pracovníci a v dalších dnech došlo k evakuaci obyvatel okolních obcí.

Ke druhému výbuchu došlo 3. prosince 2014 ve skladu číslo 12, tedy o více než měsíc a půl později. Opět došlo k evakuaci obyvatel okolních obcí. Ve skladu se v době výbuchu nacházelo 13 tun min a granátů.

Policie ČR již od prosince 2014 vyšetřuje případy výbuchů muničních skladů ve Vrběticích jako trestný čin obecného ohrožení. I po pěti letech, tedy v roce 2019, stále probíhal policejní zásah a v prostoru pracovali pyrotechnici, kteří areál od nevybuchlé munice čistili od ledna 2016. Celý policejní zásah v areálu ve Vrběticích oficiálně skončil až 13. října 2020. 

10. července 1985 došlo k bombovému útoku na loď Rainbow Warrior, která patřila ekologickému hnutí Greenpeace. Za tímto útokem stály francouzské tajné služby DGSE. Rainbow Warrior měl podpořit protesty proti francouzským jaderným pokusům na atolu Mururoa ve Francouzské Polynésii.

27. listopadu 2020 zemřel íránský nukleární fyzik Mohsen Fachrízádeh. Podlehl zraněním po atentátu, za kterým měl stát Izrael. 

Odsouzení těchto útoků ze strany poslance Luzara se nám z veřejně dostupných zdrojů (fulltext.psp.cz, osobní web, Facebook, Twitter) nepodařilo dohledat. Na Lea Luzara jsme se proto prostřednictvím e-mailu obrátili s prosbou o upřesnění tohoto výroku. 

Dle jeho slov útok na Rainbow Warrior odsoudil již v roce 1985. V e-mailové odpovědi uvedl: „(…) proto jsem samozřejmě veřejně odsoudil tyto útoky na loď greenpeace v roce 1985 v rámci vystoupení na celozávodní schůzi SSM. (…)“

K odsouzení útoku na Mohsena Fachrízádeha mělo podle odpovědi poslance Luzara dojít v Poslanecké sněmovně. Daný výrok se nám však ve stenozáznamech nepodařilo dohledat.   

Vláda v pondělí 8. února schválila žádost o prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dnů do 16. března. Sněmovna o prodloužení nouzového stavu hlasovala ve čtvrtek 11. února. Šlo již o šesté hlasování o prodloužení nouzového stavu od začátku druhé vlny pandemie covidu-19. Hnutí ANO a ČSSD s jeho schválením do té doby pomáhala KSČM, nicméně pokaždé to spojila s určitými požadavky.

Dne 30. října se KSČM vyjádřila, že podporuje prodloužení nouzového stavu, avšak zároveň požaduje, aby došlo k prodloužení současných programů pro podporu občanů i k přijetí dalších opatření k omezení následků nouzového stavu.

KSČM dokonce dvakrát podala návrh na prodloužení nouzového stavu, který by trval kratší dobu než požadovala vláda. „Asi jsem ho úplně nepotěšil, protože jsem řekl, že klub o konečném stanovisku jedná, že úplně s tím nejsme smířeni,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip po schůzce s premiérem Babišem k návrhu vlády, aby nouzový stav trval až do 20. prosince. Dne 19. listopadu tedy KSČM navrhlo prodloužení o 22 dnů a 21. ledna navrhli prodloužení o dalších 23 dnů. Oba návrhy prošly.

Avšak na začátku února KSČM avizovala, že další žádost už nepodpoří. Filip 3. února uvedl: „Setrval jsem na stanovisku, které bude projednávat výkonný výbor v pátek s tím, že dostatečně dopředu oznamuji předsedovi a místopředsedovi vlády, že ten náš souhlas nemohou v příštím týdnu, pokud se na tom shodne náš výkonný výbor, očekávat.“ 

Na zasedání výkonného výboru KSČM dne 5. února 2021 se širší vedení strany opravdu dohodlo, že nepodporuje další prodloužení nouzového stavu. Jako hlavní důvod bylo uvedeno, že vláda ignorovala oprávněné požadavky, kterými strana podmínila svůj souhlas s posledním prodloužením nouzového stavu. 

„KSČM podmínila souhlas s prodloužením nouzového stavu do 14. 2. 2021 tím, že požadovala návrat žáků 1. stupně do školních lavic od 1. 2. 2021 a od 29. 1. 2021 otevření zimních středisek. Žel, tyto sliby naší podpory nebyly vyslyšeny. (…) Vzhledem k ignorování našich požadavků doporučujeme vládě, aby si podporu hledala u těch politických subjektů, jejichž požadavkům bude ochotna a schopna vyhovět,“ uvedlo ve stanovisku vedení KSČM.

Vláda podle něj může opatření proti koronaviru vyhlásit i bez nouzového stavu, např. zavádět omezení na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Filip očekával, že poslanci se budou stanoviskem vedení řídit. Podpořila ho většina členů, i když připustil: „(…) část okresů se přikláněla k tomu, že bychom měli nouzový stav prodloužit.“ 

Poslanci KSČM nakonec doporučení vedení strany uposlechli a prodloužení nouzového stavu nepodpořili. Vládní strany tak přišly o potřebné hlasy a nouzový stav nebyl prodloužen. Vláda nicméně na žádost hejtmanů nouzový stav obratem znovu vyhlásila, a to na 14 dní.

Poslanec Luzar tento výrok pronesl v rámci debaty o nadcházejícím jednání o prodloužení nouzového stavu spojeném s pandemií covidu-19. Jeho slova o nákupech prováděných Správou státních hmotných rezerv proto interpretujeme tak, že se jedná právě o nákupy související s řešením epidemické situace.

Návrh novely (.pdf) zákona o zadávání veřejných zakázek byl Poslanecké sněmovně Parlamentu předložen 23. června 2020. Návrh představila skupina poslanců, konkrétně se jedná o Zdeňka Ondráčka z KSČM, Jiřího Maška z hnutí ANO, Jana Birkeho z ČSSD. Na návrhu se podílel rovněž Radek Koten z SPD, který však svůj podpis v srpnu 2020 vzal zpět. Prostřednictvím Zdeňka Ondráčka tedy KSČM byla jedním z navrhovatelů novely.

Návrh novely zákona byl v Poslanecké sněmovně projednán v pátek 29. ledna 2021 na 79. schůzi. Návrh byl poslanci přijat ve zrychleném režimu již v prvním čtení. Novelu musí schválit rovněž Senát.

Návrh k zákonu o zadávání veřejných zakázek přidává výjimku, ve které za určitých podmínek „zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení“ (§ 29 odst. 1).

V důvodové zprávě (.pdf, str. 2) návrhu novely stojí, že „předkládaný návrh zavádí výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. Tato výjimka bude využitelná toliko k pořízení státních hmotných rezerv (…) pouze za předpokladu, že to bude nezbytné z důvodu ochrany bezpečnostních zájmů ČR v souvislosti se šířením koronaviru SARS-CoV-2.“

Důvodová zpráva rovněž uvádí, že „účinnost navrhované změny (je) časově omezená, a to na 6 měsíců.“

Účelem návrhu tedy skutečně je, aby zásoby mohly být nakupovány bez výběrového řízení. Týká se to ovšem pouze zásob, které jsou pořízené za účelem zvládání epidemie covidu-19. 

Švédsko během pandemie obecně nechalo základní školy otevřené. Třídy prvního stupně švédských základních škol (.pdf, str. 13) jsou podle listu The Local otevřené ve většině případů, mohou však být uzavřeny například kvůli nedostatku učitelů.

Druhých stupňů základních škol se také plošná omezení nedotkla. Jejich vedení si nicméně s ohledem na vývoj pandemie může samo určit, zda bude výuka probíhat v prezenční nebo distanční podobě, případně jejich kombinaci. Podle průzkumu švédské Národní agentury pro vzdělávání (Skolverket) z 20. ledna 2021 (.pdf, str. 4–5) pak na distanční výuku zcela nebo částečně přešly téměř dvě třetiny druhých stupňů základních škol.

Uveďme, že zákaz veřejných shromáždění v počtu 8 a více osob ve Švédsku se nevztahuje na školy a předškolní zařízení. I přesto švédská Národní agentura pro vzdělávání školám doporučuje zavedení opatření, která mají zabránit tomu, aby se například ve školních jídelnách či v posluchárnách shromažďovalo příliš mnoho lidí.

Doplňme, že střední školy (.pdf, str. 13), které byly ve Švédsku uzavřeny například od března do srpna 2020, jsou ve většině případů uzavřeny i nyní. Od 25. ledna však může zčásti probíhat prezenční výuka. Podobná je situace i v případě univerzit.

Co se týče roušek, švédská vládní zdravotní agentura povinné nošení masek nenařídila s odkazem na nedostatečné důkazy o jejich účinnosti. V prosinci 2020 Švédsko doporučilo nosit roušky aspoň ve veřejné dopravě.

Byť švédské autority prezenční výuku na druhých stupních základních škol nezakázaly, velká část tříd na druhých stupních v prezenčním režimu nefungovala. Výrok poslance Luzara hodnotíme jako zavádějící právě vzhledem k tomu, že naznačuje, že fungování švédských základních škol nebylo v průběhu pandemie nijak omezeno.

Poslanec Luzar svým výrokem poukazuje na data Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí, která podle něj nezachycují vliv uzavření škol na vývoj epidemie ve skupině dětí do 15 let.

Zatímco během jarní vlny pandemie uzavřely či omezily základní školy prakticky všechny evropské země (s výjimkou Švédska a Islandu), během podzimu docházelo k již odlišným přístupům, jak ukazuje (.pdf, str. 51) graf níže. Každá země se následně během podzimu v určitém období rozhodla plně zahájit na základních školách prezenční výuku. Ta však v některých případech trvala pouze do té doby, než byla opět přijata bezpečnostní opatření s cílem zamezit šíření nemoci covid-19.

Co se týče České republiky, ta základní školy opětovně zcela uzavřela (.pdf) 14. října. K postupnému uvolňování následně docházelo od poloviny listopadu: nejprve se od 18. listopadu do škol vrátili žáci 1. a 2. tříd, od 30. listopadu se pak vrátily všechny třídy z prvního stupně i 9. třídy, přičemž zbytek tříd z druhého stupně se v prezenční výuce střídal. Naposledy pak šli žáci do škol 18. prosince, v lednu se vrátili (.pdf, str. 2) již pouze žáci 1. a 2. tříd.

Během podzimu dle dat Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) docházelo (.xlsx) v Česku k rychlejšímu šíření viru ve věkové skupině do 15 let od poloviny září, kdy se nové přírůstky pohybovaly nejprve v rozmezí od 1 500 až 1 800 nakažených týdně. Růst pozitivně testovaných pokračoval i v říjnu, vrcholem pak byla druhá polovina října: ve 43. týdnu bylo v této věkové kategorii zaznamenáno 6 801 nakažených žáků, následující týden 6 774, přičemž od té doby již docházelo k postupnému poklesu (45. týden 5 774 nakažených, 46. týden 3 864 nakažených).

K zastavení poklesu a opětovnému růstu pak začalo docházet na přelomu listopadu a prosince (49. týden), kdy se počet tehdejších 2 872 nakažených postupně zvyšoval, a to až na 7 517 nakažených v prvním týdnu roku 2021. Od té doby až do současnosti dochází k mírnému poklesu pozitivně testovaných, momentálně okolo šesti tisíc nakažených.

Jak je uvedeno výše, podobně jako Česko školy zcela uzavřelo mj. například Slovinsko, Řecko nebo Rumunsko. Slovinsko uzavřelo školy de facto od začátku listopadu, Řecko přesně od poloviny listopadu a Rumunsko od 9. listopadu. Vzájemné porovnání vývoje v jednotlivých zemích pak ukazuje na datech dostupných k 11. únoru 2021 graf níže.

Jak lze vidět, v ostatních zemích, které základní školy uzavřely, nejsou tak výrazné rozdíly v počtu nových pozitivních případů jako v Česku. U České republiky se říjnové uzavření, postupný pokles a následný opětovný nárůst případů po listopadovém znovuotevření projevilo daleko více. Podzimní vrchol představoval přelom října a listopadu v přepočtu s 802 nakaženými dětmi do 15 let na 100 tisíc obyvatel. Po uzavření škol došlo k poklesu až na v přepočtu 326 nakažených na přelomu listopadu a prosince, následně po dalším uvolnění opatření však začaly případy opět růst.

Naopak tempo růstu v Rumunsku a Řecku bylo až na menší navýšení na přelomu října a listopadu stabilní. U obou zemí po listopadovém uzavření škol došlo zase k postupnému mírnému poklesu. Slovinsko zažilo největší nárůst v polovině října s vrcholem 230 nakažených žáků ve 43. týdnu. Následně však již od konce října docházelo k postupnému poklesu, kdy slovinští školáci měli ještě před listopadovým uzavřením škol dvoutýdenní prázdniny. Pro porovnání mělo Česko v době „slovinského vrcholu” v přepočtu až o 420 nakažených žáků více.

Naopak země jako například Maďarsko, Švédsko, Španělsko, Norsko, Itálie nebo Dánsko nechaly základní školy během podzimu otevřené. Porovnání jejich vývoje společně s Českem ukazuje graf níže.

Z grafu je možné pozorovat, že během podzimu zaznamenaly i země s otevřenými základními školami v určitém období nárůst počtu pozitivních případů žáků. Výjimku představuje Norsko, které si dlouhodobě udržuje vesměs stabilní tempo růstu v přepočtu okolo či pod 100 nakaženými. Maďarsko, Švédsko i Dánsko zaznamenaly nejvyšší nárůst nakažených žáků v prosinci: Maďarsko s vrcholem v prvním prosincovém týdnu, Švédsko v polovině prosince a stejně tak i Dánsko.

Španělsko si udržovalo nárůsty nakažených žáků v přepočtu vyšší než 200 nakažených téměř celý podzim, vrcholem pak byl přelom října a listopadu (v přepočtu 484 nakažených). Nejvyšší nárůst pak zaznamenalo po vánočních svátcích v lednu – 3. lednový týden v přepočtu až 818 nakažených žáků. Itálie zažila největší nárůst také na přelomu října a listopadu, kdy druhý listopadový týden vykázala v přepočtu až 470 nakažených žáků. Od té doby však dochází k postupnému poklesu nových případů.

Toto porovnání tedy značí, že Česká republika má oproti státům s uzavřenými i otevřenými základními školami daleko vyšší počty nakažených žáků. Po říjnovém uzavření škol v ČR následoval krátkodobý pokles u počtu nakažených dětí do 15 let. Po uzavření škol došlo k poklesu počtu pozitivních případů i u ostatních zkoumaných států (Řecko, Slovinsko, Maďarsko). V jejich případě však nebyl efekt tak výrazný jako v Česku, neboť jejich počty nakažených dětí do 15 let se v přepočtu se pohybovaly v řádech desítek či nižších stovek.

U států s otevřenými základními školami pak na podzim vždy (kromě Norska) došlo k postupnému vyššímu nárůstu pozitivních případů, přičemž tyto hodnoty několikanásobně převyšovaly počty pozitivních případů u států s uzavřenými školami (vyjma Česka, které představovalo opačný případ).

Pokud tedy ze srovnání vyjmeme Českou republiku jakožto zemi, která školy zavírala s násobně vyššími počty nakažených do 15 let oproti ostatním zemím, můžeme pozorovat, že státy, které školy uzavřely, vykazovaly na konci roku 2020 nižší počty nově nakažených dětí do 15 let. Naopak státy, které ponechaly své školy otevřené, měly počty nakažených dětí obecně vyšší, v některých týdnech dokonce přesahující hodnoty v Česku. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ústřední krizový štáb byl v ČR v průběhu pandemie covidu-19 podruhé aktivován dne 21. září 2020. Možnost mít v něm své zástupce nicméně vicepremiér Hamáček opozičním stranám znovu nabídl až ve druhém prosincovém týdnu. Nabídku využili představitelé SPD, KDU-ČSL, STAN a KSČM, za kterou se členem stal poslanec Zdeněk Ondráček. ODS a TOP 09 své zástupce do štábu nevyslaly.

Připomeňme, že Ústřední krizový štáb byl aktivován také na jaře 2020, přesněji 16. března. Premiér v něm poté již 24. března nabídl opozici tři místa. Nakonec do štábu opoziční strany mohly vyslat zástupců pět, jedním z nich byl i dříve zmíněný Zdeněk Ondráček. K ukončení činnosti štábu pak došlo k 11. červnu 2020.

Podle Statutu Ústředního krizového štábu (.pdf, str. 2) v něm zpravidla zasedají náměstci ministerstev, předseda Správy státních hmotných rezerv, policejní prezident, ředitel hasičů, náčelník Generálního štábu Armády ČR, hlavní hygienička, ředitel Státního zdravotního ústavu, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost, vedoucí Úřadu vlády a zástupce Asociace krajů.