Jan Blatný

Jan Blatný

Pravda
Jak udává tabulka Chytré karantény, průměrný počet rizikových kontaktů se skutečně pohybuje okolo hodnoty 2,5. V den rozhovoru 22. listopadu 2020 to bylo přesně 2,34; o tři dny dříve 2,42.

Dle dat Chytré karantény lidé nakažení covidem-19 v České republice skutečně v době konání rozhovoru (22. listopadu) uváděli průměrně okolo 2,5 rizikových kontaktů, přesněji 2,34 (.pdf, str. 1, kolonka „Počet rizikových kontaktů z pozitivních případů“ vpravo dole). 19. listopadu (.pdf, str. 1) například toto číslo odpovídalo hodnotě 2,42.

Pravda
Cena jednoho testu činí 1 756 Kč. Provedení 30 až 50 tisíc testů denně by tedy stát skutečně vyšlo na cca 2 až 3 miliardy, a to i při započítání určitého množství samoplátců.

Denní počet provedených PCR testů na onemocnění covid-19 přesáhl hranici 30 tisíc 13. října (viz graf níže). Prozatím nejvíce testů bylo provedeno 27. října, kdy tento počet činil 47 498 testů. Dne 13. listopadu bylo provedeno 31 222 testů a od té doby jejich počet nepřesáhl 30 tisíc.

V polovině května Ministerstvo zdravotnictví pro samoplátce zavedlo maximální cenu testu PCR na přítomnost onemocnění covidu-19 na 1 756 Kč (.pdf, str. 57). Mluvčí ministerstva Martin Novotný k tomuto tématu uvedl: „Maximální cena testů vychází z toho, kolik dnes běžně platí zdravotní pojišťovny za test na covid-19 indikovaný ze strany KHS nebo lékaře.“

Vycházíme tedy z ceny testu ve výši 1 756 Kč. Pokud by docházelo k provádění 30–50 tis. testů, jak uvádí ministr Blatný, pohybovala by se celková takových cena testů mezi cca 1,58 a 2,63 mld. Kč. Z grafu výše pak vyplývá, že největší počet testů bylo provedeno cca mezi 13. říjnem a 13. listopadem, celkem přibližně 1,1 milionu testů (.csv), zde bychom se tedy dostali na částku cca 1,93 mld. Kč.

Zde je však nutné uvést, že přehled počtu provedených testů Ministerstva zdravotnictví zahrnuje také testy hrazené samoplátci. Tedy lidmi, kteří nemají žádanku od praktického lékaře, nebo hygienické stanice, a test jim tak nehradí zdravotní pojišťovna. Přesný počet samoplátců ve zmiňovaném období se nám však nepodařilo dohledat.

Například na začátku září se mělo jednat přibližně o 13 %. V polovině září ale například Andrej Babiš hovořil o tom, že podíl samoplátců je až 40 %. Takto vysoké číslo bylo způsobeno zejména pomalým trasováním, kdy lidé s rizikovým kontaktem nechtěli čekat na telefon z krajské hygienické stanice. Na začátku října pak ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek uvedl, že počet samoplátců klesá. Uveďme, že v rámci naší 10% tolerance by se tak částka uváděná Janem Blatným pohybovala pouze tehdy, pokud by podíl samoplátců z celkového počtu testů byl 6 % a méně.

Pravda
Mezi zářím a říjnem došlo k nárůstu trasujících osob 2,4× z 1 401 na 3 389. Pro listopad nejsou doposud data o celkovém počtu trasujících známa. Z porovnání dat jednotlivých dní v říjnu a listopadu ale vyplývá, že by počet měl být podobný jako v říjnu.

Dle dostupných dat týkajících se Chytré karantény skutečně došlo k více než dvojnásobnému nárůstu počtu trasujících osob. Konkrétně se jedná o osoby, které se podílejí na trasování covid-19 pozitivních osob a jejich rizikových kontaktů. V září bylo těchto osob 1 401. V říjnu došlo k navýšení počtu trasujících cca 2,4× na 3 389. Jedná se o celkový počet trasujících v daný měsíc, počty v jednotlivé dny jsou logicky menší. Ne každý trasujující se totiž věnuje této činnosti každý den.

Data o celkovém počtu trasujících osob pro listopad nejsou dosud známa, proto jsme k zachycení předpokládaného počtu trasujících použili čísla vývoje trasujících z jednotlivých dní. Jednotlivé měsíce jsme potom porovnali mezi sebou. Graf níže zachycuje vývoj počtu trasujících v jednotlivých dnech od začátku září do 21. listopadu. K 1. a 2. listopadu nejsou dostupná data, proto mají v grafu nulovou hodnotu. Z grafu jasně vyplývá, že od začátku září, kdy trasujících bylo necelých 200, došlo skutečně k zásadnímu nárůstu. Nejvíce trasujících osob v jediný den bylo zaznamenáno 4. listopadu, a to 1 941. Od tohoto bodu začalo docházet k postupnému poklesu. Čísla trasujících jsou ale stále mnohem vyšší než v září a v zásadě zrcadlově kopírují říjnový vývoj. Rapidní dvoudenní poklesy v celém období jsou vždy způsobeny víkendy či svátky.

Zdroje dat tabulky: září, říjen, 3.–7. listopad, 8.–21. listopad

Data o trasování za jednotlivé dny v grafu níže se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Proto jsme se s žádostí o poskytnutí dat obrátili prostřednictvím e-mailu na vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurillu. Z dat, která nám poskytl, tedy v tomto odůvodnění vycházíme.

V tomto grafu je zobrazeno procento nových a rizikových případů, které byly natrasovány do 24 h (k 21. listopadu). Můžeme pozorovat, že průměrně se procento u nových pozitivních případů i rizikových kontaktů za dny 1. až 21. listopadu pohybuje, s určitými výkyvy, nad 80 %.

Za týden, ve kterém výrok Jan Blatný pronesl, se pohybuje kolem 80 %. Oproti prvnímu listopadovému týdnu tedy došlo k mírnému nárůstu úspěšnosti trasování pozitivních případů, a naopak k poklesu v případě trasování rizikových kontaktů.

Dle dostupných dat tedy můžeme říct, že mezi zářím a říjnem skutečně došlo k nárůstu trasujících osob 2,4× z 1 401 na 3 389. Jednalo se tedy o „asi 3 500 osob“, které zmiňuje ministr zdravotnictví Blatný. Pro listopad zatím žádná data o celkovém počtu trasujících osob dostupná nejsou, ale dle počtu v jednotlivých dnech v porovnání s říjnem lze konstatovat, že kapacity budou podobné. V poměru ku úspěšnosti trasování pak můžeme říct, že kapacity jsou dostačující zhruba podobně jako v říjnu a na začátku listopadu, kdy trasujících osob v jeden den bylo nejvíce. 

Zavádějící
Rakousko oznámilo 14. listopadu zavření škol, zákaz volného pohybu a omezení obchodů při 831 nově nakažených na mil. obyvatel. V ČR před vyhlášením uzavření škol 12. října byly tyto přírůstky nižší, zbylá opatření však byla v ČR vyhlášena až 21. října, kdy byly přírůstky vyšší.

Jan Blatný zde hovoří v souvislosti s vyhlášením nových protipandemických opatření v Rakousku, která tamní vláda vyhlásila 14. listopadu a která začala platit 17. listopadu. Jedná se zejména o uzavření škol, zákaz volného pohybu osob a omezení provozu obchodů a služeb. 

V ČR byla obdobná opatření zavedena ve dvou vlnách – 12. října bylo oznámeno uzavření škol (s platností od 14. října) a 21. října byl oznámen zákaz volného pohybu osob a omezení obchodů a služeb (s platností od 22. října). Skutečně se tedy dá říci, že tato opatření už u nás platí téměř měsíc.

Data serveru Our World in Data pak ukazují, že v období před zveřejněním tweetu Jana Blatného v Rakousku počet nově nakažených při přepočtu na milion obyvatel skutečně stoupal, zatímco v ČR klesal (viz graf níže). Uveďme, že tato data lze nalézt také například na webových stránkách Světové zdravotnické organizace (WHO) nebo na serveru Worldometers a pocházejí od Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí, které je pro Česko a Rakousko získává od příslušných ministerstev zodpovědných za zdravotnictví.

Dodejme však, že oficiální data rakouské Agentury pro zdraví a bezpečnost potravin AGES, na něž se odkazuje i rakouské Ministerstvo sociálních věcí a zdraví, jsou od dat v grafu mírně odlišná. Dle AGES tak denní přírůstky v Rakousku začaly mírně klesat již před 14. listopadem.        

Jak lze vyčíst z grafu výše, Rakousko v den vyhlášení zmiňovaných plošných opatření zaznamenalo zhruba 831 nových případů na milion obyvatel. V ČR sice 12. října při vyhlášení uzavření škol bylo toto číslo nižší než v Rakousku (jednalo se konkrétně cca o 462 nově nakažených), v případě vyhlášení omezení volného pohybu osob a omezení provozu obchodů a služeb 21. října se však jednalo již o 856 případů na milion obyvatel. Tedy o číslo vyšší než v Rakousku.

Ministr Blatný tedy ve svém výroku správně srovnává epidemickou situaci v době zavedení opatření v Rakousku se situací v Česku před 12. říjnem. Opomněl však zmínit, že druhá část opatření, která byla v ČR vyhlášena 21. října a která tedy „u nás platí téměř měsíc“, přišla v epidemicky srovnatelné, ne-li horší situaci. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Dodejme, že pro porovnávání používáme 7denní průměry, nikoliv absolutní hodnoty přírůstků za jednotlivé dny, jelikož v rámci týdne obvykle dochází k výkyvům. V různých zemích také mohou týdenní maxima připadat na různé dny v týdnu. (Například v týdnu od 9. do 15. listopadu zaznamenala ČR nejvyšší přírůstek nově nakažených 10. listopadu, v Rakousku maximum připadalo dle dat AGES na 11. listopad, dle Our World in Data na 13. listopad.)