Jan Čižinský

Čižinský mluví o trestním oznámení, které měl náměstek pražského primátora Adam Scheinherr (Praha Sobě) podat kvůli podezření ze žádosti o úplatek. O tomto trestním oznámení se Adam Scheinherr poprvé veřejně zmínil 15. června 2022, tedy v den, kdy policie zadržela některé aktéry kauzy Dozimetr.

Na konci června 2022 Scheinherr pro týdeník Respekt uvedl, že trestní oznámení podal 27. dubna 2020 poté, co se od developera Serge Borensteina dozvěděl o žádosti o úplatek ze strany aktérů kauzy Dozimetr v souvislosti s revitalizací okolí nádraží Holešovice. Scheinherr podle svých slov (.pdf, str. 22–23, 40) podepsal mlčenlivost Policii ČR, o svém podezření pak až do policejního zátahu v červnu 2022 veřejně nemluvil, aby nezmařil vyšetřování. To, že Adam Scheinherr podal 27. dubna 2020 trestní oznámení, je podle webu Aktuálně.cz uvedeno přímo v policejním spisu k případu. 

Aktuálně.cz na základě policejního spisu popisuje i další kroky vyšetřovatelů: „Týden po trestním oznámení začala NCOZ možný pětimilionový úplatek prověřovat. Za další týden prověřování rozšířila, neboť bylo zjištěno, (…) že se zmíněné osoby měly dopouštět i dalších jednání, ve kterých lze spatřovat podezření z (…) jiných hospodářských (…) trestných činů, stojí v usnesení. Pak nasadila odposlechy a sledování. Podezření na zločineckou skupinu získala policie loni v květnu.“ Policie tedy opravdu v rámci vyšetřování kauzy Dozimetr používala odposlechy, z citace Aktuálně.cz vyplývá, že je měla nasadit v průběhu května 2020.

Trojský most získal stavební povolení 27. listopadu 2006 (.pdf, str. 5) v rámci povolení pro výstavbu tunelového komplexu Blanka, jehož je součástí. Jeho výstavba nicméně začala až v létě roku 2010, tedy po necelých čtyřech letech. Slavnostního otevření se pak Praha dočkala 4. října 2014. Dodejme, že v roce 2017 uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže hl. m. Praze pokutu ve výši 11 milionů korun za rozšíření původní zakázky (a tudíž i zvýšení ceny) bez dalšího zadávacího řízení.

Co se týče Dvoreckého mostu, který by měl spojovat Prahu 4 a 5, ten získal stavební povolení v květnu letošního roku. Již 13. září pak hl. m. Praha oznámilo začátek jeho stavby. V tomto případě se tedy jednalo skutečně o pouhé 4 měsíce. Stavba by měla trvat 810 dní a stát přibližně 1 miliardu korun.

Občanští demokraté vyslali do voleb v Praze na 13. místě Tomáše Kaštovského. Ten v minulém volebním období zastával funkci místostarosty na Praze 7. Čižinský ve svém výroku naráží na to, že podle jeho názoru měly v této době být na Praze 7 různé kauzy spojené s fungováním radnice, např. předražená radnice či různé podezřelé zakázky. Z tohoto pohledu má Čižinský pravdu. Je ovšem třeba podotknout, že byť je např. kauza IT zakázek mediálně popsána, prozatím zde nepadl žádný rozsudek. Tedy jde spíše o politické prohlášení.

Soud již pravomocně odsoudil Radomíra Botka. Ten městské části ukradl majetek v podobě několika mobilních telefonů. Média kauzu poměrně důkladně popsala.

Kromě toho přišly Hospodářské noviny v minulých dnech s informací, že za doby působení Botka měla městská část přihrávat IT zakázky jeho blízkým osobám. V této věci bylo také podáno trestní oznámení a nyní probíhá vyšetřování.

V září 2018 Institut plánování a rozvoje hlavního města informoval (.pdf, str. 2), že podle „jejich výpočtů (založených na údajích společnosti Deloitte) trvá v Praze doba mezi vydáním územního rozhodnutí a stavebního povolení v případě developerské bytové výstavby v průměru 1103 dní, tedy více než 3 roky (mediánová hodnota je  ‚jen' 630 dní).” Nicméně i z této informace vyplývá, že mediánová hodnota je téměř dva roky.

Podle mluvčího IPR Marka Váchy: "Ano, tato informace je pravdiv. Praha 7 dokonce dokázala získat stavební povolení na jeden projekt v rekordním čase za 58 dní. Průměrně to v Praze trvá až 2 roky. Velké developerské projekty čekají i 3 roky." Dodejme, že Praha sobě má na Praze 7 většinu 15 hlasů v zastupitelstvu.

Praha Sobě kandiduje jako sdružení občanských kandidátů, musela proto nasbírat podpisy 7 % obyvatel Prahy, což znamená 90 616 občanů. Kandidáti donesli na úřad archy s celkem 96 286 podpisy. Úřad nakonec uznal platným počet 90 893 podpisů, a tak byla kandidátka schválena.

Stavba linky D metra se protahuje kvůli odkupu pozemků, na kterých má metro stát. Město má dle mediální zprávy k 10. srpnu 2018 smluvně zajištěno 11 pozemků vlastnicky a 6 ve formě spoluvlastnictví. O nákupu 180 dalších jedná. Pro stavbu trasy jich však Praha potřebuje 655. Jednání jsou podle magistrátu komplikovaná a řada majitelů parcel požaduje přemrštěné ceny.

Řešením měl být společný podnik Dopravního podniku hl. m. Praha a Penty. Ten měl mít za cíl výkup pozemků a rozvoj okolí stanic metra linky D. Rada hlavního města Prahy na konci srpna usnesení o založení společnosti zamítla (.pdf, str. 9), když 5 radních hlasovalo pro, 4 proti a 2 se zdrželi. Proti návrhu vystupovali členové Trojkoalice složené z KDU-ČSL, STAN a Zelených, konkrétně poslední dvě jmenované strany. Na zamítnutí usnesení se ale podíleli také někteří radní za ČSSD a ANO, neboť obě uskupení dohromady představují v radě osmičlennou většinu.

Mezi nejhlasitější kritiky patřila Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice), která se k tématu vyjadřovala v několika médiích. Svůj postoj vysvětlovala příliš velkými riziky, příliš velkou investicí z veřejných zdrojů a nedostatkem kontrolních mechanismů.

Místo toho navrhovala možnost zákona pozemky vyvlastnit: „Řešením pro zrychlenou výstavbu metra D je novela zákona o předběžné držbě pozemků. Ta umožňuje stavět, i když nebylo ukončeno vyvlastňovací řízení. Dále má zastupitelstvo možnost vykupovat pozemky za vyšší ceny, než jsou v cenové mapě, pokud tuto cenu zdůvodní.”

Komplikovaná situace byla hlavním argumentem již přijaté a schválené novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, která má zefektivnit proces povolovacího řízení a urychlit proces vyvlastnění pozemků. Pro tento návrh hlasoval také poslanec Čižinský.

Podle studie spádovosti, kterou v roce 2017 zpracovala společnost Česká distribuční a. s., vjíždí do Prahy z obcí Středočeského kraje pravidelně téměř 140 000 aut. „Za posledních 15 let vzrostl počet dojíždějících o 47 procent,“ říká Jan Senohrábek. Oproti roku 2002 vzrostla výrazně orientace spádovosti na Prahu na úkor menších spádových center. Praha zvětšila své zázemí z 374 obcí na 562 obcí.

Podle strategie (.pdf, str. 6) Institutu plánování a rozvoje města Prahy z května 2018, která vychází z aktuální série dat Českého statistického úřadu za rok 2017, dojíždí denně do hlavního města Prahy za prací 164 300 osob.