Tak to, tak určitě Jaromír Soukup toto pro mě nevyjednával (slevu od České pošty, pozn.). To vyjednával přímo můj tým, nijak se v tom neprojevoval, neobjevoval.
Tento výrok se vztahuje ke slevě za pronájem reklamních ploch na pobočkách České pošty. Míru angažovanosti Jaromíra Soukupa ve věci týkající se slevy na reklamní plochy na pobočkách České pošty v podstatě objektivně určit nemůžeme, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. K našemu hodnocení alespoň dodáváme dohledané informace.
Tyto reklamní plochy v současné době provozuje společnost Media Master s.r.o. Na svých stránkách uvádí Jan Fischer ve svém Financování také tabulku s přehledem poskytnutých slev. Zde však není o slevě od výše zmíněné společnosti žádný záznam (což připouští také v tomto pořadu zdůvodněním, že částka nebyla ještě vyfakturována).
Na těchto stránkách se také uvádí, že kancelář Jana Fischera tyto slevy vyjednává s vydavateli přímo a bez agentur, což potvrdila pro média také mluvčí kampaně Jana Fischera Jana Víšková, která uvádí, že mimo Českou poštu poptávali také plochy ČSA, autobusových dopravců a v multikinech. Cena reklamy na pobočkách České pošty do 15. prosince by měla být v celkové výši 3,625 mil. Kč.
Bohužel ten paragraf 37 nepoužívá termín ceníková cena, já se musím držet cen toho termínu cena obvyklá.
Fischer hovoří o limitech výdajů na volební kampaň dle §37 odst. 2 zákona (.pdf) o volbě prezidenta. Pro účely těchto limitů se počítá nikoli cena, kterou kandidát za jednotlivé položky kampaně skutečně zaplatil, nýbrž "cena obvyklá".
Fischer zároveň říká, že cenu obvyklou lze počítat dle nákladů ostatních kandidátů, nepůjde tedy vždy o "ceníkovou" cenu dané služby aj.
Ono moment, jo. My můžeme spěchat jakkoliv, dokonce i Senát, ale u zákonné, zákonné opatření má takové, řekněme pravidla hry, že musí být na první schůzi nově vzniklé sněmovny takzvaně, teď použiju to hrozné slovo, než jsem ho naučil, musí být ratihabováno. To znamená osvojeno tou, osvojeno sněmovnou. Na první schůzi, podotýkám. Jindy už to nejde, jinak prostě padá pod stůl.
Výrok hodnotíme na základě dostupných faktů jako pravdivý.
Zákonná opatření, která může Senát ČR přijímat v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny, musí být skutečně následně schválena, neboli ratihabována, nově ustanovenou Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Pokud se tak nestane, pozbývají tato opatření další platnosti.
Odhad České národní banky je zatím 2,1 (% ekonomického růstu pro ČR, pozn.).
Česká národní banka ve své tiskové zprávě z 9. 8. 2013 uvádí, že: "V roce 2014 pak díky odeznění tlumícího vlivu fiskální konsolidace a oživení zahraniční poptávky ekonomika vzroste přibližně o 2 %."
Ministerstvo financí, vláda a konečně i Poslanecká sněmovna poslala do Horní komory návrh, aby to byl, aby to byl kupující (kdo platí daň z převodu nemovitosti, pozn.).
Jan Fischer hovořil o návrhu změn daňových zákonů, který byl předložen 24.dubna 2013 Poslanecké sněmovně. Tento návrh zahrnoval zákon o dani z nabytí nemovitostí, kterou měl nově platit kupující místo prodávajícího.
8. srpna proběhlo třetí čtení a tento návrh zákona byl v PS schválen (usnesení č. 1741). Zákon byl doručen do Senátu 21.srpna (tedy druhý den po rozpuštění Poslanecké sněmovny). Senát tento návrh 12. září zamítnul a Sněmovna, která byla rozpuštěna nemůže rozhodnutí změnit.
(Pozn.)
Jan Kudrna v souvislosti s rozpuštěním Sněmovny uvádí: „V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny nic nebrání tomu, aby jí schválené zákony schválil také Senát a podepsal prezident republiky. Pokud kterýkoliv z uvedených orgánů vysloví své veto, potom takový návrh zákona skončil. Podle § 121 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny jsou takové návrhy nově zvolenou komorou neprojednatelné. Nicméně v případě nutnosti může vláda v době rozpuštění navrhnout Senátu schválit zákonné opatření“.
Na základě námi nalezených informací hodnotíme výrok Jana Fischera jako pravdivý.
Ministerstvo financí, vláda a konečně i Poslanecká sněmovna poslala do Horní komory návrh, aby to byl, aby to byl kupující (kdo platí daň z převodu nemovitosti, pozn.). Má to svoji logiku, funguje to tak ve většině států, států Evropské unie.
Podle dostupných informací z médií platí kupující daň z převodu nemovitostí v šestnácti zemích Evropské Unie, tedy většině zemí. Výrok ministra financí v demisi Jana Fishera proto hodnotíme jako pravdivý.
Koneckonců i na začátku devadesátých let se ta daňová úprava (daně z převodu nemovistosti, pozn,) koncipovala s vědomím, že je to provizorní, aby to platil, aby to platil prodávající.
Nepodařilo se nám dohledat žádné informace, které by nasvědčovaly úmyslu zákonodárců přijmout pouze provizorní úpravu daně z převodu nemovistosti. Důvodová zpráva zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, o provizornosti zákonné úpravy nehovoří. Doklady pro (či proti) tvrzení Jana Fishera se nám nepodařilo dohledat ani v důvodových zprávách pozměňovacích návrhů či v diplomových pracech. To ovšem nemusí znamenat, že to tak nebylo soudobě prezentováno.
Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
(..) prostě prošlo to (Poslaneckou sněmovnou, pozn.). A sice že korporátní daní jsou fondy, investiční fondy budou daněny sazbou pět procent a dál už nic. Jenom těch pět procent.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě projednávání vládního balíčku změn daňových zákonů.
V současné době jsou investiční fondy zdaněny dvojím způsobem: platí 5% daň ze zisku a podílníkům jsou dividendy zdaňovány 19%. Vláda připravila balíček změn daňových zákonů, který obsahoval – mimo jiné – právě zrušení daně z dividend. Pokud by byl přijat, investiční fondy by byly zdaněny už pouze pětiprocentní sazbou.
Vládní návrh prošel Poslaneckou sněmovnou díky hlasům poslanců bývalé vládní koalice. Senát však návrh 12. září zamítnul, když 50 senátorů hlasovalo pro zamítnutí a pouze 8 proti.
My teď pracujeme zhruba s tempem 1,3 (ekonomického růstu, pozn.), které bylo na, jak, řekl bych, horní hraně toho rozpětí, které i prognózovalo Ministerstvo financí, čili my neztrácíme tvář s tou prognózou.
Na základě dostupných makroekonomických predikcí Ministerstva financí z r. 2013 hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ministerstvo financí (MF) v r. 2013 vydalo zatím celkem 3 makroekonomické predikce. V lednové predikci je odhadován růst HDP v r. 2014 na 1,4 %, v dubnové na 1,2 % a v červencové na 0,8 %. Pakliže vycházíme z odhadů MF z r. 2013, tak se skutečně Janem Fischerem vyslovený údaj 1,3% pohybuje při horní mezi.
Za r. 2012 jsou dostupné celkem 4 makroekonomické predikce MF. V lednu 2012 byl odhadovaný růst HDP na r. 2014 2,7 % (.pdf, s. 37), v dubnu 2,2 % (.pdf, s. 40), v červenci 1,9 % (.pdf, s. 40) a v říjnu také 1,9 % (.pdf, s. 40). Nicméně tyto odhady mají charakter výhledu nikoli již predikce.
Nepatříme k nějakým evropským lídrům, pokud jde o nezaměstnanost. Známe země mnohem dramatičtější nezaměstnaností.
Podle Českého statistického úřadu (pdf., str. 5) byla nezaměstnanost v České republice za druhé čtvrtletí letošního roku na úrovni 6,8 %. V rámci Evropské unie je Česká republika na 22. místě, co se nezaměstnanosti týče. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Země
Nezaměstnanost za 2. čtvrtletí 2012 (v %)
Španělsko
24,8
Řecko
23,8
Lotyšsko
16,4
Portugalsko
15,7
Irsko
15,0
Slovensko
13,7
Litva
13,6
Bulharsko
12,4
Kypr
11,5
Maďarsko
10,9
Itálie
10,6
Estonsko
10,5
Polsko
10,0
Francie
9,4
Finsko
8,8
Švédsko
8,5
Slovinsko
8,3
Spojené království
8,0
Dánsko
7,9
Rumunsko
7,2
Belgie
7,0
Česká republika
6,8
Malta
6,6
Německo
5,5
Nizozemsko
5,1
Rakousko
4,3
Lucembursko
4,0
