Pane redaktore, já když se vracím k tomu premiérskému období, tak já jsem byl s Eduardem Janotou v takové ekonomické hrůze a v tak prudkém a nečekaném, prognostickými institucemi nečekaném, propadu (..).
V době, kdy byl Jan Fischer premiérem a Eduard Janota ministrem financí, skutečně došlo k ekonomickému propadu. HDP v prvním pololetí roku 2009 meziročně poklesl o 5 procentních bodů. (.pdf, str. 18). Podle predikce ministerstva financí ČR byl tento pokles opravdu nečekaný. V červenci 2008 byla vydána makroekonomická predikce, podle které byl v letech 2008 až 2011 očekáván průměrný stabilní růst HDP od 4,5 do 5,0 % (.pdf, strana 22).
Já jsem včera byl mimochodem a předvčírem v Litvě na neformálním summitu ministrů financí, i v Evropě se počítá oživení, křehké, velmi křehké s určitými riziky, ale nicméně těch 0,8.
V litevském Vilniusu se skutečně ve dnech 13. a 14. září konalo neformální setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí EU (neformální ECOFIN), kterého se zúčastnil i ministr financí Jan Fischer.
Nepodařilo se nám však dohledat žádné výstupy, které by zmiňovaly předpokládané oživení Eurozóny či Evropy. Ve svém projevu (en) sice hovořil komisař Olli Rehn o tom, že čísla za druhé čtvrtletí, která hlásila v EU27 meziroční nárůst HDP o 0,4 %, byla poněkud nad očekávání, a že se v nadcházejících měsících očekává další růst, konkrétní číslo však nezmínil.
Zatím poslední jarní predikce počítala s růstem o pouhé 0,1 %, upravená podzimní predikce je očekávaná v listopadu.
Na základě dostupných zdrojů tedy nedokážeme posoudit, zda je výrok pravdivý a hodnotíme jej jako neověřitelný.
Zatím odhad, odhad Evropské komise pro tuto zemi je 1,6 (% růstu HDP, pozn.).
Výrok hodnotíme na základě dokumentu (pdf., ang., str.47) Evropské komise European Economic Forecast jako pravdivý. Podle odhadu Evropské komise by HDP České republiky v roce 2014 mělo dosáhnout růstu 1,6 procentního bodu.
(..) byť zatím ta celkový výše a podíl dluhu k HDP je jaksi z hlediska evropského, je snesitelný a rozhodně se vejdeme někam do té prví, první půlky..
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Eurostatu, kde je uvedeno následující: "Dluh vládních institucí je v Maastrichtské smlouvě definován jako celkový konsolidovaný dluh sektoru vládních institucí (v nominální hodnotě ke konci roku). Sektor vládních institucí zahrnuje ústřední vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení." Ve statistice Eurostatu potom můžete vidět hodnoty vládních dluhů jednotlivých zemí EU vyjádřené v % HDP. Pokud bychom měli srovnat údaje za rok 2012, nachází se Česká republika na 8. místě, seřazeno od nejnižší hodnoty (resp. její vládní dluh vyjádřený v % HDP je osmý nejnižší v rámci zemí EU). Konkrétně potom tento dluh za rok 2012 činí 45,3 % HDP. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dokonce vám řeknu jednu věc. Eurostat, Evropský, teda Evropský statistický úřad dělá čas od času propočty, kde sečte dluhy domácností, dluhy korporací, čili privátní dluh, dluh domácností a státní, nebo veřejný dluh. A tam jsme na druhém místě jako nejlepší.
Česká republika měla skutečně v roce 2012 druhý nejmenší součet vládního a soukromého dluhu v EU.
(..) on připomněl to datum, kdy ty fantasmagorické ceny a ta vysoká podpora nezdůvodněná fotovoltaiky. Byla nastavena. Bylo to v roce 2005. Já jsem se stal premiérem v dubnu roku 2009.
Zákon č. 180/2005, o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, který podporoval fotovoltaiku garancí vysokých výkupních cen, byl schválen na jaře roku 2005. Jan Fisher byl jmenován premiérem 9. 4. 2009.
Čili nejsou to desítky miliard, kteří nám někdy téměř jako poplašnou zprávu servíroval pan Šnábl v médiích, nebo někdo jiný. Je to prostě 3,3 miliardy (vyslovené nároky na kompenzace provozovatelů solárních elektráren, pozn.).
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Server Týden.cz přinesl v srpnu 2013 zprávu o tom, že Radek Šnábl: "u solárních sporů odhaduje riziko pro stát mezi 40 a 100 miliardami korun." Obdobnou citaci přinesl také server Aktuálně.cz, podle kterého Šnábl uvedl, že: "...hrozí škody ve výši desítek milard korun...."
My jsme my, moje vláda v listopadu 2009 do Parlamentu, do sněmovny přinesla návrh zákona, který by stavěl ty, když to řeknu rychle ve zkratce, ty ceny (garantované ceny za výkup solární elektřiny, pozn.) z hlavy zase, zase na nohy. Naprosto racionální návrh. A je zajímavé, že tam ten zákon ležel, ležel a ležel. Takže to nešlo schválit na rok 2010, jak by bylo velmi žádoucí. A sněmovna to přijala v březnu následujícího roku, čili v roce 2010.
Vláda Jana Fishera předložila sněmovně návrh novely zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 18. listopadu 2009. Zákon byl schválen sněmovnou 17. března 2010 a postoupen ke schválení v Senátu a podpisu prezidenta. Účinnost nabyl až 20. května 2010, přičemž se podle něho začalo řídit až 1. ledna 2011. Racionalitu nebo efekt zákona nehodnotíme.
Výrok ministra financí v demisi hodnotíme proto jako pravdivý.
Turecko (a jeho případný vstup do EU). Premiér Erdogan teď v Berlíně, je to asi 6 týdnů, 2 měsíce, byl velmi eurostatečný. Dal najevo, že Turecko má zájem.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan při dvoudenní návštěvě Spolkové republiky Německo na konci října 2012 opravdu prohlásil, že Turecko se chce stát plnohodnotným členem Evropské unie. Konstatoval však, že Turecko bude čekat jen do roku 2023, kdy země oslaví 100 let své existence. Po tomto termínu již dle jeho slov nebude mít Turecko o vstup do EU zájem.
Já mám jeden billboard: "Každé slovo platí."
Mezi zprávami a fotografiemi Fischerovy kampaně, mediálními zmínkami o ní, ani jinde se nám nepodařilo nalézt billboard se slovy "Každé slovo platí".
Kandidát má zřejmě na mysli text "Slovo, které platí", který na billboardech (např. zde, foto Mediafax) můžeme vidět.
