Bývalá úprava té dolní hranice byla 25 let, nyní je 30. (na jmenování soudcem - pozn. Demagog.cz)
Výrok Jana Fischera je na základě legislativní úpravy současné i minulé ve věci nutného minimálního věku soudců hodnocen jako pravdivý.
Bývalá právní úprava věku soudců byla opravdu 25 let. Konkrétní ustanovení vyplývá ze zákona o soudech a soudcích z roku 1991, konkrétně § 34 (1): "Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven každý občan České republiky, který je způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude soudcovskou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku 25 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu."
Současná právní úprava (účinnost od 1. dubna 2002) pak vyplývá taktéž ze zákona o soudech a soudcích (.pdf) Hlava II, § 60 (1) doslova uvádí: "Soudcem nebo přísedícím může být ustanoven státní občan České republiky (dále jen "občan"), který je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný, jestliže jeho zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku, že bude svou funkci řádně zastávat, v den ustanovení dosáhl věku nejméně 30 let a souhlasí se svým ustanovením za soudce nebo přísedícího a s přidělením k určitému soudu."
Koneckonců kus statistiky zabezpečuje ČNB.
Tuto spolupráci zaručuje Generální dohoda o vzájemné spolupráci mezi Českým statistickým úřadem a Českou národní bankou, podepsaná 21. května 2007 někdejším guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou a bývalým předsedou ČSÚ, Janem Fischerem. Předmětem dohody je sdílení statistických dat Evropského systému centrálních bank, která ČNB (jakožto člen tohoto systému) pomáhá vytvářet.
Má také naslouchat (myšlen prezident), když ten byznys přijde a řekne: "Pane prezidente, my máme támhle nějaký zájem, pojďte nám tam otevřít dveře." Tohle dělají švédští podnikatelé vůči švédskému králi a on se nijak ve svém majestátu neurazí a vedení té delegace se ujme na základě požadavků byznysu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám i přes intenzivní snahu a zapojení švédských kolegů, nepodařilo nalézt relevantní zdroj, který by popisoval vztah mezi švédským králem a tamějším podnikatelským sektorem.
Otázka: Vidíte i vy jako chybu, že za Vás došlo ke zvyšování daní, např. spotřební daně? Jan Fischer: Na rok a pak se to těm dalším tak zalíbilo, že to nestornovali.
O pokračování ročníhozvýšení DPH, které svém svém balíčku prosadil Eduard Janota, se následně zasazovala ještě vláda pod vedením Jana Fischera.
V dokumentu (str. 29) schváleném vládou Jana Fischera (.pdf) 8.2. 2010 se uvádí: "Z důvodu posílení příjmů státního rozpočtu budou prodloužena daňová opatření z úsporného balíčku ze zimy 2009 (pro rok 2010) v daňové oblasti natrvalo."
Moje vláda působila v období ekonomického propadu více než 4% HDP.
Úřednická vláda Jana Fischera byla do úřadu jmenována 8. května 2009 a úřad opustila 13. července 2010. Během jeho vlády zaznamenal vývoj HDP meziroční pokles 4,1 %, a to ve třetím čtvrtletí roku 2009. (Český statistický úřad) Za celý rok 2009 pak vývoj HDP byl -4,5 %. (Eurostat)
Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Když jsem přebíral vládu v době nutnosti dokončit evropské předsednictví, tak jsem velmi stál o to, aby platil ten princip - na summity jezdí premiér.
Výrok hodnotíme na základě dohledaných vyjádření Jana Fischera z června 2009 jako pravdivý,
Vláda Jana Fischera skutečně vznikla během českého předsednictví Evropské unii během 1. pololetí roku 2009, když v tomto čase byla vyslovena nedůvěra vládě Mirka Topolánka.
Důvěra byla vládě Jana Fischera vyslovena 7. června 2009. Co se týče summitů, Jan Fischer v Poslanecké sněmovně již při hlasování o důvěře uvedl: " Za jednu z hlavních priorit si vláda vytkla důstojné a profesionální dokončení českého předsednictví Radě Evropské unie. Blížící se vrcholný summit Evropské unie dne 18. a 19. června tohoto roku předznamenává závěr našeho půlročního předsednictví a já vás ujišťuji, že vláda i já sám osobně učiníme prostřednictvím řady jednání na vrcholné úrovni před samotným summitem vše, co je v našich silách, abychom zajistili úspěšné zakončení jedné z nejvýznamnějších misí našeho porevolučního vývoje. "
Zastoupení na tomto summitu se řešilo na politické scéně následně, prezident Klaus vyjádřil názor, že by měl ČR reprezentovat právě premiér Fischer. Ten to prostřednictvím svého mluvčího komentoval následovně: "Postoj prezidenta republiky k otázce řízení červnové rady vítám. Je konzistentní s mým otevřeně deklarovaným přístupem." Z tohoto vyjádření vyplývá, že Fischer se svou účastí na tomto summitu víceméně počítal.
Na samotném summitu ČR reprezentoval skutečně premiér Jan Fischer.
Jsou tam ale (v případě Turecka) uzavřeny snad jen 2 kapitoly. (otázka je o případném vstupu Turecka do EU)
Turecko má ve skutečnosti uzavřenu pouze 1 kapitolu (.pdf) ve svých přístupových jednáních - konkrétně věda a výzkum. Jan Fischer ovšem svůj výrok koncipoval tak, že Turecko je ve svých přístupových jednáních stále na začátku, což není v protikladu s realitou.
Paní ministryně s tím občas přišla a já jsem byl zásadně proti. (myšlena je ministryně Daniela Kovářová ve vládě Jana Fischera a to s tím, že by měla vláda prezidenta žádat o amnestii kvůli přeplněným věznicím - pozn. Demagog.cz)
Podle serveru iHNed.cz a Lidovky.cz ex-ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová navrhovala hromadnou amnestii jako řešení přeplněnosti českých věznic, nicméně se setkala s odporem prezidenta Klause.
Stanovisko Jana Fischera na požadavek ex-ministryně Kovářové se ale nepodařilo dohledat, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
O: Když zmiňujete tuto banku (ECBR), vy jste si nejprve vzal neplacené volno, a pak jste měl rezignovat na post viceprezidenta, to jste už udělal? JF: To už se stalo, čili to co jsem slíbil.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zpráv a informací ze stránek Evropské banky pro obnovu a rozvoj. O odchodu na neplacené volno informuje i sama ECBR. O definitivní rezignaci Jana Fischera informoval například server Mediafax. Fischerovo odstoupení z funkce potvrzuje i absence jeho jména na přehledu nejvyšších postů na stránkách ECBR.
No tak tehdy na tom začátku to nebyly jen ODS a ČSSD, byli tam ještě lidovci a zelení ( pozn. demagog - na začátku vlády J. Fischera - při sestavování).
Na počátku sestavování úřednické vlády Jana Fischera stály všechny tehdejší parlamentní strany kromě KSČM. Své účasti na jednání se později vzdali zástupci KDU-ČSL - pouze Miroslav Kalousek chtěl ještě jako člen lidovců obhájit post ministra financí a jednání se účastnil. V hlasování o důvěře nakonec úřednickou vládu podpořili poslanci ODS, ČSSD, SZ, pět poslanců KDU-ČSL a několik nazařazených poslanců.
