Jan Grolich
KDU-ČSL

Jan Grolich

Hejtman Jihomoravského kraje

Jan Grolich

Pasport udělaný je, protože my jsme zmapovali všechny tyto (lokality vhodné pro malé, pozn. Demagog.cz) vodní plochy.
Debata ČT ke krajským volbám, 12. září 2024
Životní prostředí
Krajské volby 2024
Pravda
Jihomoravský kraj si skutečně nechal vytvořit databázi lokalit, kde by mohly být vybudovány nové vodní plochy a ty stávající revitalizovány.

Jan Grolich (KDU-ČSL) mluví o seznamu lokalit nazvaném „Návrh umístění malých vodních ploch v Jihomoravském kraji“, který si objednalo ještě předchozí vedení kraje na konci října 2020 (.pdf, str. 11). Její výslednou podobu ale představil až tým hejtmana Grolicha v dubnu 2021.

Pasportizovaná databáze obsahuje celkem 800 lokalit, kde by bylo možné vybudovat malé vodní plochy nebo stávající plochy revitalizovat. Primárně jde o mokřady, biotopy nebo tůně. Databáze obsahuje i návrhy na rozvětvení koryt nebo obnovu rybníků, ale zohledňuje také geologické a vlastnické podmínky. Všechny tyto vodní stavby by měly kraji pomoci v boji proti hrozbě sucha a nedostatku vody, jelikož zadrží více vody v krajině.

Kraj si tedy nechal už za minulého vedení vypracovat databázi (pasport) lokalit, kde by bylo možné vytvořit nové vodní plochy, revitalizovat mokřady, obnovit tůně, rybníky nebo zaniklá koryta. Vzhledem k tomu, že Jan Grolich svým výrokem nenaznačuje, že by za touto pasportizací měla stát právě jeho koalice, ale mluví obecně za Jihomoravský kraj, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Pravda
V letech 2016–2020, kdy byl hejtmanem Bohumil Šimek za hnutí ANO, vyhlásil Jihomoravský kraj několik dotačních programů s podobným účelem jako program, o kterém Jan Grolich v kontextu výroku mluví. Dotační tituly za minulého vedení měly nicméně výrazně nižší alokované částky.

Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) v kontextu výroku mluví o dotačních programech, kterými Jihomoravský kraj podporuje boj proti suchu a klimatické změně. Současné financování této oblasti srovnává s obdobím mezi lety 2016 a 2020, kdy vedl Jihomoravský kraj Bohumil Šimek za hnutí ANO. Doplňuje, že nynější vedení tuto podporu v roce 2024 navýšilo o 6,5 milionu korun.

Grolich tak zjevně mluví o dotačním programuPodpora adaptačních opatření na změnu klimatu“, který je zaměřený na boj proti následkům dlouhodobého sucha v Jihomoravském kraji a kterému kraj původně vyhradil 20 milionů korun. Kvůli vysokému počtu žádostí v letošním roce nicméně zastupitelstvo kraje 5. září rozhodlo o navýšení částky o dalších zhruba 6,5 milionu korun (.docx, str. 65).

Dotace z tohoto programu jsou určeny na podporu konkrétních projektů, které pomáhají zlepšovat situaci v krajině, například k podpoře zlepšení vodního režimu krajiny, zadržení vody, protierozním opatřením a péči o zeleň (.pdf, str. 4–5). Dotace na tyto projekty kraj poskytoval také v letech 20222023.

Obdobný dotační program během hejtmanství Bohumila Šimka v Jihomoravském kraji v několika letech existoval. Kraj v roce 2018 vyhlásil program „Podpora boje proti suchu a na zadržení vody v krajině na území Jihomoravského kraje“, který měl obdobný cíl jako výše zmíněný program (.pdf, str. 2). Jeho účelem bylo podpořit hospodaření s vodou tak, aby se zlepšil stav rybníků a vodních toků a tím se zlepšilo zadržování vody v krajině. Vedení kraje tehdy na tento program vyčlenilo 6 milionů korun (str. 4). Kraj nakonec rozdělil dotace přibližně ve výši 4 milionů Kč (.xls, .xls).

V letech 2019 a 2020 (.pdf, str. 6–7) pak Jihomoravský kraj vyhlásil dotační program s podobným účelem. Oproti roku 2018 byly ale programy ambicióznější, jejich cílem bylo kromě podpory zadržení vody v krajině také poskytnutí finančních prostředků na péči o zeleň (.pdf, str. 3; .pdf, str. 3–4). Alokovaná částka činila v obou letech 8 mil. Kč (.pdf, str. 5; .pdf, str. 5). Stejný program existoval i v roce 2021, tedy už za nynějšího vedení kraje (.pdf).

Závěr

Dotační titul „Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu“ v letech 2016 až 2020, kdy Jihomoravskému kraji vládlo hnutí ANO, neexistoval. Kraj ale v tehdejším volebním období v několika letech vyhlásil programy, který měly podobný cíl, tj. podpořit projekty, které by napomohly zadržovat vodu v krajině nebo pečovat o zeleň. Alokovaná částka nicméně byla výrazně nižší a tvrzení hejtmana Grolicha, že za předchozího vedení takové dotační tituly „nebyly v takové míře“, proto hodnotíme jako pravdivé.

Jan Grolich

Ti (členové SPD, pozn. Demagog.cz) říkají, že máme bojovat s klimatickou změnu, máme se na ni adaptovat.
Debata ČT ke krajským volbám, 12. září 2024
Životní prostředí
Krajské volby 2024
Pravda
Představitelé SPD se k různým politikám v boji proti změně klimatu obvykle vyjadřují kriticky, sami ale prosazují adaptační opatření jako je zadržování vody v krajině, vysazování zeleně, snižování emisí apod.

Jan Grolich (KDU‑ČSL) svým výrokem poukazuje na to, že jihomoravští zastupitelé na začátku září nehlasovali pro přijetí Klimatického akčního plánu Jihomoravského kraje i přesto, že podle něj sami poukazují na to, že je nutné bojovat s klimatickou změnou a adaptovat se na její projevy.

Představitelé SPD v Jihomoravském kraji i na celostátní úrovni se často staví k různým opatřením pro boj s klimatickou změnou odmítavě. Varují před „zeleným šílenstvím“, odmítají unijní Green Deal a upozorňují na jeho možné negativní dopady. Například jihomoravský zastupitel za SPD Ivan Fencl v minulosti na svůj facebook napsal, že „SPD je proti utopistickému ecogenocidnímu plánu EU, který je znám pod názvem Green Deal. Volební program SPD vystupuje proti nesmyslům EU v energetice a v dopravě.“

Zástupci SPD nicméně kromě kritiky národních a unijních politik mluví i o tom, co by se v oblasti boje proti změně klimatu dělat mělo. Jihomoravský zastupitel Libor Bláha například při schvalování Klimatického akčního plánu mluvil (video, čas 38:16) o tom, že s navrhovanými kroky v oblasti péče o krajinu nemá problém.

Zmínky o potřebě ochrany krajiny, zadržování vody v půdě i vodních nádržích, vysazování zeleně, snižování emisí „uvážlivým uzavíráním elektráren, tepláren a podniků spalujících uhlí“ nebo zalesňování najdeme v celé řadě stanovisek na webu SPD. Poslankyně SPD Karla Maříková v minulosti na svém facebooku mj. detailně popisovala, jak by se mělo postupovat v boji proti globálnímu oteplování a změně klimatu.

Představitelé SPD nejen na jižní Moravě tedy opravdu mluví o tom, že je potřeba bojovat s klimatickou změnou a navrhují konkrétní opatření, kterými je možné se na projevy změny klimatu adaptovat. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Zastupitelstvo kraje schválilo v září tohoto roku navýšení objemu financí v programu Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu, a to o cca 6,5 milionu k původním 20 milionům. Letošní rok je přitom opravdu prvním, kdy byla původní částka v programu přesáhnuta.

Hejtman Jan Grolich zjevně mluví o dotačním programuPodpora adaptačních opatření na změnu klimatu“, který je zaměřený na boj proti následkům dlouhodobého sucha v Jihomoravském kraji. Dotace jsou určeny na podporu konkrétních projektů, které pomáhají zlepšovat situaci v krajině, například k podpoře zlepšení vodního režimu krajiny, zadržení vody, protierozním opatřením a péči o zeleň (.pdf, str. 4–5).

Tento program disponuje stejně jako v předchozích letech (.pdf, str. 7) částkou 20 milionů korun, kterou kraj rozděluje jednotlivým žadatelům. Kvůli vysokému počtu žádostí v letošním roce nicméně zastupitelstvo kraje 5. září rozhodlo o navýšení částky o dalších zhruba 6,5 milionu korun (.docx, str. 65). V prvním kole v dubnu kraj schválil dotace pro 140 žadatelů (.pdf) a ve druhém kole v září pro dalších 37 projektů (.pdf), čímž se podpora schváleným žádostem vyšplhala na necelých 26,5 milionu korun.

V roce 2022 ani 2023 přitom původní částka nebyla překročena a Jihomoravský kraj na podpořené projekty vynaložil méně než 20 milionů korun – v roce 2022 poskytl dotace přibližně ve výši 13,6 mil. Kč (.pdf, .pdf) a v roce 2023 se jednalo o necelých 18 milionů korun (.pdf, .pdf, .pdf, .pdf).

Jan Grolich tedy správně tvrdí, že jihomoravské zastupitelstvo schválilo navýšení alokovaných financí v rámci programu určeného na boj se suchem, a to přibližně o 6,5 milionu korun. Zároveň je letošní rok prvním, kdy se původní částka překročila. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Grolich

Pravda
Jihomoravský kraj podpořil v letech 2021 až 2024 celkem 630 projektů na podporu boje proti dopadům klimatické změny.

V kontextu výroku mluví Jan Grolich o dotačních programech, kterými Jihomoravský kraj podporuje boj proti suchu a klimatické změně. Doplňuje, že v roce 2024 kraj tuto podporu navýšil o 6,5 milionu.

Na dotační program „Podpora boje proti suchu, zadržení vody v krajině a následná péče o zeleň na území Jihomoravského kraje v roce 2021“ bylo podle dotačního katalogu kraje alokováno celkem 20 milionů korun (.pdf, str. 33–35). Cílem programu bylo podpořit hospodaření s povrchovou a podzemní vodou a posílit retenci vody v krajině. V rámci tohoto programu podpořil Jihomoravský kraj v roce 2021 celkem 163 projektů.

V roce 2022 byl tento dotační program zveřejněn pod upraveným názvem „Podpora adaptačních opatření na změnu klimatu“, přičemž podpora byla schválena 125 projektům. V roce 2023 Jihomoravský kraj podpořil 165 projektů a v roce 2024 177 projektů. Finanční podporu z tohoto programu mohou čerpat kromě obcí také školy, církve nebo podnikatelé v zemědělství.

Jihomoravský kraj tedy v rámci dotačních programů, které mají za cíl zmírnit dopady klimatické změny na region jižní Moravy, podpořil celkem 630 projektů. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Grolich

Jsme první kraj, který tento dokument (klimatický akční plán, pozn. Demagog.cz) má.
Debata ČT ke krajským volbám, 12. září 2024
Životní prostředí
Krajské volby 2024
Nepravda
Jihomoravský kraj schválil svůj Klimatický akční plán v září 2024, některé další kraje i hlavní město Praha ale obdobné dokumenty zaměřené na adaptaci regionu na klimatickou změnu vydaly už v předchozích letech.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) mluví o schválení Klimatického akčního plánu (KAP) pro Jihomoravský kraj, který je zaměřený na adaptaci na klimatickou změnu a snížení nebo zmírnění jejích dopadů. Podle důvodové zprávy bylo cílem akčního plánu vytvořit „komplexní rámec pro realizaci opatření umožňující adaptaci, snížení nebo zmírnění dopadů klimatické změny na území kraje do roku 2050 tak, aby mohlo docházet k lepší koordinaci místních aktivit a vzájemnému synergickému propojování tematicky zaměřených intervencí“ (.docx, str. 3). Více než 100stránkový dokument (.pdf) připravila krajská agentura JINAG, výslednou podobu plánu schválilo zastupitelstvo kraje 5. září 2024 (.docx, str. 19).

Situace v dalších krajích

Jihomoravský kraj ale není jediným regionem, který na změnu klimatu reaguje přípravou obdobného plánu. Moravskoslezský kraj vydal svou Adaptační strategii (.pdf) v roce 2020, Olomoucký kraj v roce 2022 (.pdf), Adaptační plán (.pdf) Libereckého kraje pochází ze začátku roku 2021 a Klimatický plán (.pdf) hlavního města Prahy byl zveřejněn v říjnu stejného roku (str. 2). Všechny dokumenty si kladou za cíl připravit region na důsledky klimatických změn a předkládají konkrétní adaptační a mitigační opatření. Výrazně se neliší ani svým rozsahem: KAP má 108 stran, délka klimatických adaptačních strategií ostatních krajů a hlavního města se pohybuje mezi 77 a 284 stranami. KAP je nicméně unikátní tím, že se vztahuje k období do roku 2050, zatímco dokumenty ostatních krajů pracují s rokem 2030. Podle vyjádření spoluautora KAP (.pdf, str. 89) Jana Bárty pro Demagog.cz se KAP od adaptačních strategií jiných krajů liší také tím, že klade větší důraz na mitigační opatření a je v tomto ohledu více vyvážený.

Jihomoravský KAP je tedy pochopitelně specifický a jeho sada adaptačních a mitigačních opatření se částečně odlišuje od opatření v plánech jiných krajů a hl. m. Prahy. Není ale pravdou, že by jihomoravský plán neměl obdobu u jiných krajů. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako nepravdivý.

Jan Grolich

To (klimatický akční plán Jihomoravského kraje, pozn. Demagog.cz) všichni podpořili kromě SPD.
Debata ČT ke krajským volbám, 12. září 2024
Životní prostředí
Krajské volby 2024
Pravda
Pro Klimatický akční plán Jihomoravského kraje hlasovali všichni zastupitelé kromě zástupců za hnutí SPD, kteří se zdrželi hlasování.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) tvrdí, že zastupitelstvo schválilo Klimatický akční plán (KAP), pro který hlasovali zastupitelé napříč politickým spektrem – s výjimkou hnutí SPD.

Klimatický akční plán je plán Jihomoravského kraje na období let 2025 až 2050. Jeho cílem je snížit emise, zvýšit energetickou soběstačnost a posílit schopnost Jihomoravského kraje adaptovat se na změnu klimatu. Financování projektů KAP má zajistit nejen Program LIFE Evropské unie, ale také národní operační programy a Národní plán obnovy (.pdf, str. 6).

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje hlasovalo o KAP 5. září 2024, kdy byl plán schválen většinou hlasů – jeho přijetí podpořilo 55 zastupitelů (.docx, str. 19). Jako jediní pro KAP nehlasovali tři zástupci SPD, kteří se hlasování zdrželi (video, čas 49:53). Podle vyjádření SPD na facebooku zastupitelům vadilo, že „chce kraj mimo jiné tlačit na své občany, aby přestali jezdit svými auty“.

Závěr

Pro schválení KAP hlasovali všichni zastupitelé Jihomoravského kraje kromě zástupců SPD, kteří se zdrželi. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako pravdivý.

Jan Grolich

My jsme na zastupitelstvu a se širokou podporou napříč zastupitelstvem schválili klimatický akční plán.
Debata ČT ke krajským volbám, 12. září 2024
Životní prostředí
Krajské volby 2024
Pravda
Zastupitelstvo Jihomoravského kraje svůj Klimatický akční plán schválilo 5. září 2024 většinou hlasů. Jeho přijetí podpořilo 55 zastupitelů a jen tři se zdrželi.

Klimatický akční plán je plán Jihomoravského kraje na období let 2025 až 2050. Jeho cílem je snížit emise, zvýšit energetickou soběstačnost a posílit schopnost Jihomoravského kraje adaptovat se na změnu klimatu. Financování projektů KAP mají zajistit nejen program LIFE Evropské unie, ale také národní operační programy a Národní plán obnovy (.pdf, str. 6).

Schvalovací proces

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje hlasovalo o KAP 5. září 2024, kdy byl plán schválen většinou hlasů – jeho přijetí podpořilo 55 zastupitelů (.docx, str. 19). Jako jediní pro KAP nehlasovali tři zástupci SPD, kteří se hlasování zdrželi (.pdf, str. 10). Podle vyjádření SPD na facebooku zastupitelům vadilo, že „chce kraj mimo jiné tlačit na své občany, aby přestali jezdit svými auty“.

Pro přípravu KAP vzniklo několik expertních skupin. Jednalo se o pracovní skupiny Energetika, Adaptace – krajina, Adaptace – sídla, Doprava a Implementace. Do jednotlivých skupin byli zapojeni zástupci univerzit, výzkumných institucí, občanských iniciativ a neziskových organizací. Do příprav plánu se zapojili i starostové a velcí zaměstnavatelé.

Závěr

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje svůj Klimatický akční plán skutečně schválilo většinou hlasů, když pro jeho přijetí hlasovalo 55 zastupitelů. Pouze tři zástupci SPD se zdrželi. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Nejčastěji používaná vakcína Comirnaty poskytuje částečnou ochranu po cca 11 dnech od podání 1. dávky a plnou deklarovanou ochranu nejdříve po 28 dnech. Dodejme, že vakcína Janssen však chrání již po dvou týdnech.

Jan Grolich výrokem vysvětluje, proč podle něj v aktuální situaci musí dojít k přijetí restriktivních opatření pro zastavení šíření nemoci covid-19. V této souvislosti upozorňuje na skutečnost, že očkování nabývá účinnosti až po určité době, a není tak samo o sobě dostatečné k rychlému zbrzdění epidemie.

V České republice a v Evropské unii jsou nyní k užívání schváleny 4 očkovací látky proti onemocnění covid-19. Jsou jimi:

  • Vaxzevria (AstraZeneca) – dvoudávková adenovirová vakcína,
  • Janssen (Johnson & Johnson) – jednodávková adenovirová vakcína,
  • Comirnaty (Pfizer/BioNTech) – dvoudávková mRNA vakcína,
  • Spikevax (Moderna) – dvoudávková mRNA vakcína.

Uveďme, že dvoudávkové vakcíny poskytují částečnou ochranu již po dávce první. Očkovací látka Comirnaty například podle studie zveřejněné na začátku listopadu 2021 zajišťuje poměrně silnou ochranu již po 11 dnech od podání první dávky. Některé studie pak hovoří i o 12 dnech.

Vakcína Spikevax je poté podle Světové zdravotnické organizace (WHO) účinná už po 14 dnech od podání první dávky. V případě očkovací látky Vaxzevria (.pdf, str. 11) ochrana podle některých zdrojů začíná po přibližně 22 dnech po první dávce (.pdf, str. 17). Podle britské studie, kterou uveřejnil odborný časopis The Lancet v dubnu 2021, však i tato vakcína významně zmenšuje riziko infekce již 12 dnů po první dávce. 

Pro úplnost dodejme, že různé zdroje uvádějí u účinnosti těchto vakcín po první dávce různé hodnoty. Většinou se nicméně shodují v tom, že podání první dávky sice nezajišťuje tak silnou ochranu jako následné podání dávky druhé, stále však do určité míry dokáže snížit počet nakažených a riziko přenosu.

Co se týče rozestupů mezi jednotlivými dávkami dvoudávkových vakcín, pro vakcínu Comirnaty činí tento minimální rozestup 21 dní, tedy tři týdny. V případě dvoudávkových vakcín společnosti Moderna a společnosti AstraZeneca se jedná o nejméně 28 dnů (.pdf).

Plnou účinnost pak dvoudávkové vakcíny poskytují přibližně po jednom až dvou týdnech od podání druhé dávky. U vakcíny Comirnaty (.pdf, str. 9–10) podle výrobce nastává plná deklarovaná účinnost proti covidu-19 7 dní po druhé dávce. U vakcíny Spikevax (.pdf, str. 8–9) se jedná o plnou účinnost po 14 dnech a u vakcíny Vaxzevria (.pdf, str. 9–10) nastává deklarovaná účinnost po 15 dnech.

Jak lze tedy vidět v tabulce níže, u dvoudávkových vakcín nastává výrobci deklarovaná účinnost v rozmezí 4 až 6 týdnů, tedy v rozmezí jednoho až jednoho a půl měsíce.

Zdroj dat: Ministerstvo zdravotnictví (.pdf), Národní zdravotnický informační portál (NZIP).

Jednodávková vakcína Janssen pak částečně chrání před těžkým až kritickým průběhem covidu-19 již 7 dní po vakcinaci. Plnou deklarovanou účinnost podle výrobce zajišťuje od 14. dne po aplikaci (.pdf, str. 5). Uveďme, že oproti vakcínám Spikevax a Comirnaty nicméně u této očkovací látky rychleji klesá účinnost proti infekci. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) proto například doporučuje posilovací dávku již po 2 měsících. Doplňme, že u lidí do 65 let vakcína Janssen před úmrtím chrání přibližně stejně efektivně jako ostatní typy vakcín. Účinnost proti úmrtí u lidí starších 65 let se však liší výrazněji – Janssen má v tomto ohledu účinnost 52,2 %, Comirnaty 70,1 % a Spikevax 75,5 %.

Uveďme, že nejčastěji podávanou vakcínou v České republice je vakcína Comirnaty. Od začátku října do 22. listopadu připadalo na tuto očkovací látku přibližně 65,6 % všech v té době podaných prvních dávek vakcín proti covidu-19. Vakcína Janssen poté tvořila 29 %, Spikevax 5,4 % a Vaxzevria jen 0,01 % nově aplikovaných prvních dávek.

Na závěr tedy shrňme, že dvoudávkové vakcíny poskytují po první dávce částečnou ochranu již po 11 až 14 dnech. Pokud vezmeme v úvahu, že nejčastěji používanou vakcínou v ČR je vakcína Comirnaty, lze označit tvrzení, že se vakcinace u očkovaných „projeví nejdříve za 10 dnů“ po první dávce, za pravdivé.

Celková doba, za kterou je člověk vakcínou Comirnaty plně chráněný, činí jeden měsíc. Výrok Jana Grolicha nicméně hodnotíme jako pravdivý s výhradou, a to s ohledem na skutečnost, že necelá třetina nově očkovaných osob (v období od začátku října do 22. listopadu) byla očkována vakcínou Janssen, která – ač má menší účinnost – chrání již přibližně 14 dní po aplikaci.

Jan Grolich

Pravda
K 22. listopadu 2021 mělo Slovensko a Rakousko v rámci týdenní incidence na 100 000 obyvatel více případů covidu-19 než Česká republika. Obě sousední země vyhlásily celostátní uzávěru, při které dochází k omezení pohybu lidí.

Slovensko i Rakousko mají v rámci týdenní incidence vyšší nárůst počtu pozitivních případů na 100 000 obyvatel než Česká republika. Při přepočtu sedmidenního klouzavého průměru na milion obyvatel má pak Česko nepatrně vyšší nárůst pozitivních případů než Rakousko.

Slovensko, které je na tom stran nových případů covidu-19 nejhůře ze všech zemí světa, zavedlo celostátní lockdown, který začal platit od půlnoci na čtvrtek 25. listopadu. Zavedení celostátní uzávěry tedy bylo vyhlášeno až den po odvysílání námi ověřované debaty. Dle veřejně dostupných informací se však o zahájení lockdownu uvažovalo již dříve.

Lidé na Slovensku smějí opustit domov kvůli nezbytným činnostem, jakými jsou např. cesta do práce, do školy nebo na nákup. Celostátní uzávěra má prozatím trvat dva týdny, přičemž po 10 dnech má slovenská vláda opatření vyhodnotit.

Také v Rakousku začal platit lockdown, a to nejprve od 15. listopadu pro neočkované občany nebo pro ty, kteří v posledních 180 dnech neprodělali covid-19. Rakouská vláda následně přistoupila ke zpřísnění, kdy s platností od 22. listopadu se uzávěra vztahuje i na očkované. Podle kancléře Alexandera Schallenberga má trvat 10–20 dní. Lidé v Rakousku smějí vycházet jen na nákup nezbytného zboží, do práce a kvůli cvičení.