Jan Grolich
KDU-ČSL

Jan Grolich

Hejtman Jihomoravského kraje

Jan Grolich

Léky na to (covid-19, pozn. Demagog.cz) aktuálně žádné nejsou, kromě podávání protilátek.
Události, komentáře, 23. listopadu 2021
Koronavirus
Pravda
K léčbě covidu-19 se používá několik léčivých přípravků, především monoklonální protilátky zabraňující těžkému průběhu nemoci. Dále se používají i některá antivirotika či dexamethason, o jejich účinnosti se ale vedou spory.

Přestože výzkum a vývoj léků na onemocnění covid-19 způsobené RNA virem SARS-CoV-2 (.pdf, str. 3) od začátku pandemie značně pokročil, v současné době neexistuje žádný schválený lék, který by poskytoval univerzální ochranu všem pacientům ve všech fázích nemoci. K léčbě se nicméně využívá hned několik léčivých přípravků, převážně právě monoklonální protilátky, které se podávají v raných fázích onemocnění a mají zabránit především závažnému průběhu nemoci. Dále jsou při léčbě využívána antivirotika či léčivé přípravky s obsahem dexamethasonu.

Monoklonální protilátky

Monoklonální protilátky jsou obecně určeny pouze pro osoby s mírným až středně závažným onemocněním, u nichž se navíc objevují některé rizikové faktory (.pdf, str. 3), jako je např. obezita, cukrovka, onemocnění jater, ledvin nebo plic, pacienti starší 65 let atd. (str. 4–5). Fungují na principu navázání se na spike protein viru SARS-CoV-2, čímž zabraňují vstupu viru do lidských buněk.

Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) byly pro použití v zemích EU k 12. listopadu 2021 registrovány dva léky na principu monoklonálních protilátek k léčbě covidu-19, a to RegkironaRonapreve. Pro úplnost uveďme, že poslední zmíněný lék vyvinutý společnostmi Regeneron a Roche je známý také pod názvem REGN-Cov2.

Dříve EMA také doporučila používání dalších monoklonálních protilátek, které ještě nebyly registrovány. Jedná se o sotrovimab (lék Xevudy) a kombinaci protilátek bamlanivimab a etesevimab. Na základě těchto doporučení mohou členské státy EU samy rozhodnout o nasazení léků pro nouzové použití ještě před jejich registrací. V České republice tak bylo Ministerstvem zdravotnictví schváleno používání bamlanivimabu a etesevimabu (.pdf. str. 1). Co se týká léku Xevudy, EMA obdržela 18. listopadu žádost o jeho registraci.

Z těchto léčivých přípravků se poté v České republice v současnosti při léčbě covidu-19 používají jen monoklonální protilátky REGN-Cov2 a bamlanivimab od společnosti Eli Lilly, který je podáván také v kombinaci s etesevimabem. Právě tato kombinace má podle výsledků třetí fáze klinického hodnocení velmi dobré výsledky, především co se týče míry ochrany před úmrtím. Dle odborníků by se lidé nicméně neměli spoléhat pouze na podání protilátek a upřednostnit vakcíny proti onemocnění covid-19, které poskytují dlouhodobější ochranu. Dodejme ještě, že monoklonální protilátky se podávají v nemocnicích formou infuzí a podle Ministerstva zdravotnictví je nutné je podat do 10 dnů od nástupu příznaků onemocnění (.pdf, str. 3).

Antivirotika

Jiný typ léku pak představují antivirotika. Jediným takovým přípravkem, který je nyní registrován v EU, je antivirotikum s názvem Veklury, které obsahuje léčivou látku remdesivir. Ta narušuje produkci virové RNA a brání množení viru SARS-CoV-2 uvnitř buněk (.pdf, str. 1). Použití (.pdf, str. 1) léku je doporučené pro pacienty se zápalem plic, kteří vyžadují doplňkovou léčbu kyslíkem. Přípravek byl v EU podmíněně registrován již v červenci 2020, nicméně v ČR bylo dočasně povoleno jeho použití již v březnu 2020 (.pdf, str. 1).

Uveďme, že podle společnosti Gilead, která přípravek Veklury vyvinula, snižuje toto antivirotikum riziko hospitalizaceúmrtí. Pozitivní vliv na výši rizika úmrtí nicméně nebyl u Veklury prokázán (.pdf, str. 1–2) například u pacientů s těžkým průběhem covidu-19, kteří toto antivirotikum dostali, když už byli napojeni na umělou plicní ventilaci. O účinnosti tohoto léku se také vedou spory, na neprůkaznost přínosu tohoto antivirotika, co se týče snížení rizika úmrtí, upozorňovala i Světová zdravotnické organizace (WHO).

Doplňme, že aktuálně EMA posuzuje také žádost o registraci dalšího antivirotika zvaného Lagevrio, které obsahuje léčivou látkou molnupiravir. Lék ve formě tabletek je primárně určen pro dospělé lidi s možnými komplikacemi, které mohou vést k hospitalizaci, a v začátcích onemocnění. Přezkumu pak EMA v současnosti podrobuje například obdobné antivirotikum Paxlovid od společnosti Pfizer. Je nicméně potřeba dodat, že ani „tyto léky nemohou nahradit význam očkování“, jak zdůrazňuje lékařka a specialistka na klinickou péči při WHO Janet Diazová.

Z antivirotik se nyní v České republice používá kromě zmíněného přípravku Veklury také experimentální lék favipiravir, který státu darovalo Japonsko v květnu 2020. Bohužel i v tomto případě, podobně jako u Veklury, však některé zdroje upozorňují na to, že u favipiraviru nebyl prokázán pozitivní vliv na snížení úmrtnosti pacientů s covidem-19.

Další léčivé přípravky

Ještě zmiňme léčivou látku dexamethason, kterou EMA schválila k léčbě závažných případů covidu-19, kdy hospitalizovaní pacienti potřebují kyslíkovou léčbu. Jedná se o kortikosteroid, jenž se využívá primárně k léčbě zánětů. Dexamethason se může podávat jak ústy, tak injekčně a snižuje zánětlivou imunitní reakci, která je spojená s těžkým průběhem nemoci. 

Podle některých studií použití přípravků s obsahem dexamethasonu snižují riziko úmrtí u pacientů, kteří jsou napojeni na umělou plicní ventilaci či vyžadují podpůrnou kyslíkovou terapii. U pacientů, kteří v době podání dexamethasonu nepotřebovali podporu dýchání, však nebyl pozitivní vliv na snížení úmrtnosti prokázán.

K léčbě covidu-19, respektive zmírnění průběhu nemoci, se tedy používají různé léčivé přípravky. U antivirotik i dexamethasonu ale panují jisté pochybnosti o účinnosti léčiv proti covidu-19. Naopak monoklonální protilátky jsou všeobecně přijímány jako účinný nástroj k zabránění těžkého průběhu nemoci. S jistou mírou zjednodušení se tak opravdu dá říct, že monoklonální protilátky jsou v současnosti jediným efektivním lékem. Ani ty však, podobně jako antivirotika a dexamethason, nedokáží pomoci všem pacientům. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Jan Grolich

My už jsme předali několik připomínek (k pandemickému zákonu, pozn. Demagog.cz), co je tam potřeba zapracovat.
Události, komentáře, 23. listopadu 2021
Koronavirus
Pravda
Hejtmani několikrát prezentovali své výhrady ke znění pandemického zákona. Ať už formou pozměňovacího návrhu při jeho schvalování, nebo dodatečnými připomínkami a výzvami k jeho novelizaci.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich hovoří o připomínkách hejtmanů k zákonu č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19. Připomeňme, že tento tzv. pandemický zákon byl schválen již v únoru 2021.

Ještě před jeho konečným schválením podal ke znění tohoto zákona pozměňovací návrh například poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Spolu s hejtmany v rámci uvedeného návrhu (.pdf, str. 2) upozorňoval, že vládou předložená verze pandemického zákona „zcela pomíjí nezastupitelnou roli krajů při zvládání epidemie“ onemocnění covid-19. Navrhoval proto „v rámci pozměňovacího návrhu doplnit zákonné ustanovení upravující roli hejtmanů jako orgánů krizového řízení v území“. Uveďme, že tento pozměňovací návrh Sněmovna schválila a následně se stal součástí konečného znění pandemického zákona v podobě § 8.

Předseda Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba poté 23. listopadu 2021 po jednání se zástupci vlády uvedl, že hejtmani by spíše než pro tehdy diskutované vyhlášení nouzového stavu byli pro změnu pandemického zákona. „Bylo by vhodné ho upravit tak, aby případně umožňoval na území postižených krajů aktivovat určité procesy nutné pro řízení aktuální situace,“ řekl podle ČTK Kuba.

K novelizaci pandemického zákona pak hejtmani vyzvali i v tiskové zprávě Asociace krajů, která uvádí, že „nedostatek personálu v nemocnicích nebo organizaci jiných opatření ke zvládnutí epidemie podle nich nelze řešit vždy nouzovým stavem“. Podle tiskového vyjádření hejtmana Kuby by stačilo tento problém vyřešit právě úpravou v rámci pandemického zákona. „Ta by například při zhoršení situace umožnila hejtmanovi po schválení vládou ukládat pracovní povinnost hrazenou státem nebo zřizovat krizové školky a školy pro děti zdravotníků, protože kraje na tohle nemají ve svých rozpočtech potřebné finance,“ nastínil možné změny Kuba.

Jan Grolich

Itálie například zavedla povinné očkování úplně pro všechny.
Události, komentáře, 23. listopadu 2021
Koronavirus
Nepravda
V Itálii v době pořadu nebyla zavedena plošná povinnost očkování proti covidu-19. Ta platila zatím jen pro zdravotníky a pracovníky v sociálních službách.

V kontextu povinného očkování musíme věnovat pozornost tomu, zdali je povinné opravdu plošně nebo jen pro některé skupiny obyvatel, například pro zdravotníky či policisty. Jan Grolich hovoří (video, čas 19:46) o tom, že v Itálii je očkování proti covidu-19 skutečně plošně povinné. Sám pak uvádí, že by byl pro povinné očkování těch skupin obyvatel, které se dostávají do kontaktu s nejohroženějšími, například právě zdravotníků a sociálních pracovníků. Dále se pak také vyslovil pro povinné očkování pro osoby starší 60 let.

Itálie byla první evropskou zemí, která zavedla povinné očkování pro zdravotnický personál. Nařízení o povinné vakcinaci zdravotníků vycházelo z dekretu, který italská vláda představila na konci března 2021. V květnu pak italský parlament přijal zákon o povinném očkování pro zdravotníky. Vakcínu musí mít rovněž zaměstnanci v domovech pro seniory.

V září italská vláda oznámila opatření, která začala platit od poloviny října. Jednalo se o povinnost, která všem pracujícím udávala nutnost vlastnit tzv. green pass, tedy potvrzení o dokončeném očkování, prodělání nemoci nebo negativním testu. Italská vláda předpokládala, že opatření napomůže zvýšit proočkovanost v zemi.

V listopadu se o zavedení povinného očkování pro některou ze skupin veřejnosti začalo znovu hovořit. Itálie se momentálně snaží dosáhnout nového cíle – 90% proočkovanosti celé populace. Již počátkem září premiér Mario Draghi řekl, že by byl pro povinnou vakcinaci, ovšem až ve chvíli, kdy Evropská léková agentura definitivně schválí vakcíny proti onemocnění covid-19. Ty zatím mají jen podmíněnou registraci. Dosud tedy Itálie plošnou povinnost očkování proti covid-19 nezavedla.

Povinné očkování se zatím ve většině zemí, které ho zavedly, týká pouze určité skupiny osob, podobně jako v Itálii. Například ve Francii se od 15. září musí očkováním prokazovat všichni pracovníci nemocnic, hospiců a ústavů nebo hasiči a policisté. Od 1. dubna 2022 je povinné očkování zdravotníků plánováno také v Anglii. Pro zajímavost můžeme uvést, že ve Vatikánu je povinně očkovanou skupinou obyvatelstva armáda, přesněji tzv. Švýcarská garda, která slouží přímo papeži a často se pohybuje v jeho těsné blízkosti.

Nejblíže z evropských zemí má k zavedení plošného povinného očkování veškeré populace Rakousko. To povinnou vakcinaci nařídilo od 1. února 2022. Neočkovaným bude v té době hrozit pokuta. 

Jan Grolich

To (hospitalizace s covidem-19 na JIP, pozn. Demagog.cz) je v uvozovkách výsada opravdu jenom neočkovaných, anebo lidí nad většinou až 75 let.
Události, komentáře, 23. listopadu 2021
Zdravotnictví
Koronavirus
Pravda
Podíl hospitalizací neočkovaných na jednotkách intenzivní péče se pohybuje kolem 70 %. K 23. listopadu tvořili 65 % nových pacientů. Průměrný věk hospitalizovaných očkovaných je 72 let. Při přepočtu podle míry proočkovanosti leží na JIP především neočkovaní a starší lidé.

Data (.xlsx) Ministerstva zdravotnictví ukazují, že neočkovaní tvoří zhruba 70 % všech pacientů na jednotkách intenzivní péče (JIP), kteří byli hospitalizováni s onemocněním covid-19. Průměrné hodnoty za celý rok 2021 sice dosahují 90,5 %, ale musíme brát v potaz, že v prvních měsících roku byla naočkována jen velmi malá část populace. 

K 23. listopadu 2021 například tvořili (.pdf, str. 5) neočkovaní 65 % všech v té době hospitalizovaných pacientů na jednotkách intenzivní péče, další 3 % z pacientů na JIP poté byli lidé s nedokončeným očkováním či lidé těsně po něm. Plně očkovaní pak představovali 31,9 %.

Absolutně je tedy na JIP hospitalizováno více neočkovaných než očkovaných lidí, tato statistika je nicméně ovlivněna procentem proočkovanosti populace, respektive jednotlivých věkových skupin. Při přepočtu na stejně velké skupiny očkovaných a neočkovaných je pak efekt vakcíny ještě výraznější. Jak je vidět z grafu, především u mladších lidí je pravděpodobnost, že bude očkovaný člověk hospitalizován na JIP, až 25× nižší. U nejstarší věkové skupiny je pak efekt 4,5násobný.

Zdroj: OpenDataLab, data za týden 22.–28. listopadu 2021

 

Průměrný věk očkovaných, kteří museli být na JIP hospitalizováni s onemocněním covid-19, dosahuje dle dat (.xlsx) Ministerstva zdravotnictví 72 let. Toto číslo může být zkreslené začátkem tohoto roku, kdy byli naočkováni skutečně hlavně ti nejstarší. Nicméně i průměry za poslední měsíce hodnotu 70 let přesahují.

Uveďme, že z celkového počtu (.xlsx) 1 627 pacientů, kteří byli mezi 1. a 22. listopadem nově přijati na lůžka JIP, bylo starších 75 let 463 lidí, tedy 28,46 %. Tato věková skupina je také jedinou, z níž jsou na JIP častěji hospitalizováni očkovaní než neočkovaní. V listopadu z celé této věkové skupiny tvořili mezi pacienty na JIP nenaočkovaní lidé jen přibližně 43 % případů (.xlsx). Vysvětlit to můžeme také právě tím, že v této skupině je větší procento naočkovaných (ve skupině 75–79 87,9 %, ve skupině 80+ poté 82 %). Celkový počet naočkovaných lidí nad 75 let je tedy výrazně větší než počet lidí, kteří očkování nemají.

Biochemik Jan Konvalinka také uvedl, že většina z očkovaných pacientů oddělení JIP jsou „lidé s těžkými komorbiditami a drtivá většina z nich nemá třetí dávku. Totéž uvádí na svém webu také ČT24 nebo Novinky.cz. Ty také zmiňují, že jedním z faktorů, který starší očkované pacienty na oddělení intenzivní péče přivádí, je fakt, že byli očkováni mezi prvními. Účinky vakcíny tedy klesají a posilující třetí dávku dostala zatím jen malá část starších lidí.

S covidem-19 bývají na jednotce intenzivní péče hospitalizovaní skutečně ve většině případů neočkovaní lidé, případně lidé očkovaní, kteří ale jsou vysokého věku (a mají tak častěji i další nemoci). To dokládá také výše uvedený graf srovnávající stejně velké skupiny. Absolutní velikosti modrých sloupců (neočkovaní) a oranžových sloupců (naočkovaní) u nejstarších věkových skupin jsou nesrovnatelně větší než hodnoty zbývajících sloupců.

Jan Grolich

70 % lidí, co jsou na jipkách, tak jsou to prostě neočkovaní lidé. Jsou to už i mladí lidé, a pokud jsou tam očkovaní lidé, tak jsou to staří lidé, kteří k tomu mají ještě řadu jiných nemocí.
Události, komentáře, 23. listopadu 2021
Koronavirus
Pravda
Podle dat Ministerstva zdravotnictví bylo k 23. listopadu na JIP hospitalizováno 65 % neočkovaných. Průměrný věk očkovaných pacientů je o 6 let vyšší a často mají tito pacienti další nemoci. V méně zastoupených mladších věkových kategoriích tvořili neočkovaní více než 90 %.

Ministerstvo zdravotnictví ve své zprávě (.pdf, str. 5) uvedlo, že k 23. listopadu činil podíl neočkovaných pacientů na jednotkách intenzivní péče 65 %, přesněji 493 osob z celkových 758. Pro úplnost uveďme, že k tomuto datu bylo pacientů s nedokončeným očkováním na JIP 23 (3 %) a plně očkovaných 242 (31,9 %). 

Z těchto dat (.xlsx) také vychází, že k 23. listopadu byl průměrný věk neočkovaných na jednotkách intenzivní péče 61 let, zatímco u očkovaných to bylo 67. Podle otevřených dat Ministerstva zdravotnictví, která zpracovává Fakulta informačních technologií ČVUT, bylo k minulému týdnu, tedy ke konci listopadu, 68,48 % pacientů na jednotkách intenzivní péče neočkovaných. Tomu odpovídají také čísla obsažená ve zprávě (.pdf, str. 5) Ministerstva zdravotnictví z konce listopadu. Neočkovaní na konci měsíce tvořili 68,7 % pacientů na jednotkách JIP.

iROZHLAS na základě dat Ministerstva zdravotnictví na grafech ukazuje, že mezi pacienty na jednotkách intenzivní péče k minulému týdnu bylo jen minimum mladších lidí. Z věkových kategorii 18–29 a 30–39 jsou z celkem 57 hospitalizovaných plně naočkovaní pouze 3 lidé.

iROZHLAS uvádí ještě větší rozdíl mezi průměrným věkem hospitalizovaných očkovaných a neočkovaných. U neočkovaných server uvádí 63 let, zatímco u očkovaných činí průměrný věk 78 let. Biochemik Jan Konvalinka také řekl, že většina z očkovaných pacientů na oddělení JIP „jsou (…) lidé s těžkými komorbiditami a drtivá většina z nich nemá třetí dávku". Totéž uvádí na svém webu také ČT24 nebo Novinky.cz. Ty ještě zmiňují, že jedním z faktorů, který starší očkované pacienty na oddělení intenzivní péče přivádí, je fakt, že byli očkováni mezi prvními. Účinky vakcíny tedy klesají, přičemž posilující třetí dávku dostala zatím jen malá část této věkové skupiny.

Jan Grolich

Na Slovensku, v Rakousku se zavádí tvrdé lockdowny, mají tam horší čísla.
Události, komentáře, 23. listopadu 2021
Koronavirus
Pravda
K 22. listopadu 2021 mělo Slovensko a Rakousko v rámci týdenní incidence na 100 000 obyvatel více případů covidu-19 než Česká republika. Obě sousední země vyhlásily celostátní uzávěru, při které dochází k omezení pohybu lidí.

Slovensko i Rakousko mají v rámci týdenní incidence vyšší nárůst počtu pozitivních případů na 100 000 obyvatel než Česká republika. Při přepočtu sedmidenního klouzavého průměru na milion obyvatel má pak Česko nepatrně vyšší nárůst pozitivních případů než Rakousko.

Slovensko, které je na tom stran nových případů covidu-19 nejhůře ze všech zemí světa, zavedlo celostátní lockdown, který začal platit od půlnoci na čtvrtek 25. listopadu. Zavedení celostátní uzávěry tedy bylo vyhlášeno až den po odvysílání námi ověřované debaty. Dle veřejně dostupných informací se však o zahájení lockdownu uvažovalo již dříve.

Lidé na Slovensku smějí opustit domov kvůli nezbytným činnostem, jakými jsou např. cesta do práce, do školy nebo na nákup. Celostátní uzávěra má prozatím trvat dva týdny, přičemž po 10 dnech má slovenská vláda opatření vyhodnotit.

Také v Rakousku začal platit lockdown, a to nejprve od 15. listopadu pro neočkované občany nebo pro ty, kteří v posledních 180 dnech neprodělali covid-19. Rakouská vláda následně přistoupila ke zpřísnění, kdy s platností od 22. listopadu se uzávěra vztahuje i na očkované. Podle kancléře Alexandera Schallenberga má trvat 10–20 dní. Lidé v Rakousku smějí vycházet jen na nákup nezbytného zboží, do práce a kvůli cvičení.

Jan Grolich

Ti, co se naočkují teď, tak se to u nich projeví za 10 dnů nejdříve, musí ještě na druhou dávku. Takže se bavme: tři týdny plus dalších 10–12 dnů.
Události, komentáře, 23. listopadu 2021
Koronavirus
Pravda
Nejčastěji používaná vakcína Comirnaty poskytuje částečnou ochranu po cca 11 dnech od podání 1. dávky a plnou deklarovanou ochranu nejdříve po 28 dnech. Dodejme, že vakcína Janssen však chrání již po dvou týdnech.

Jan Grolich výrokem vysvětluje, proč podle něj v aktuální situaci musí dojít k přijetí restriktivních opatření pro zastavení šíření nemoci covid-19. V této souvislosti upozorňuje na skutečnost, že očkování nabývá účinnosti až po určité době, a není tak samo o sobě dostatečné k rychlému zbrzdění epidemie.

V České republice a v Evropské unii jsou nyní k užívání schváleny 4 očkovací látky proti onemocnění covid-19. Jsou jimi:

  • Vaxzevria (AstraZeneca) – dvoudávková adenovirová vakcína,
  • Janssen (Johnson & Johnson) – jednodávková adenovirová vakcína,
  • Comirnaty (Pfizer/BioNTech) – dvoudávková mRNA vakcína,
  • Spikevax (Moderna) – dvoudávková mRNA vakcína.

Uveďme, že dvoudávkové vakcíny poskytují částečnou ochranu již po dávce první. Očkovací látka Comirnaty například podle studie zveřejněné na začátku listopadu 2021 zajišťuje poměrně silnou ochranu již po 11 dnech od podání první dávky. Některé studie pak hovoří i o 12 dnech.

Vakcína Spikevax je poté podle Světové zdravotnické organizace (WHO) účinná už po 14 dnech od podání první dávky. V případě očkovací látky Vaxzevria (.pdf, str. 11) ochrana podle některých zdrojů začíná po přibližně 22 dnech po první dávce (.pdf, str. 17). Podle britské studie, kterou uveřejnil odborný časopis The Lancet v dubnu 2021, však i tato vakcína významně zmenšuje riziko infekce již 12 dnů po první dávce. 

Pro úplnost dodejme, že různé zdroje uvádějí u účinnosti těchto vakcín po první dávce různé hodnoty. Většinou se nicméně shodují v tom, že podání první dávky sice nezajišťuje tak silnou ochranu jako následné podání dávky druhé, stále však do určité míry dokáže snížit počet nakažených a riziko přenosu.

Co se týče rozestupů mezi jednotlivými dávkami dvoudávkových vakcín, pro vakcínu Comirnaty činí tento minimální rozestup 21 dní, tedy tři týdny. V případě dvoudávkových vakcín společnosti Moderna a společnosti AstraZeneca se jedná o nejméně 28 dnů (.pdf).

Plnou účinnost pak dvoudávkové vakcíny poskytují přibližně po jednom až dvou týdnech od podání druhé dávky. U vakcíny Comirnaty (.pdf, str. 9–10) podle výrobce nastává plná deklarovaná účinnost proti covidu-19 7 dní po druhé dávce. U vakcíny Spikevax (.pdf, str. 8–9) se jedná o plnou účinnost po 14 dnech a u vakcíny Vaxzevria (.pdf, str. 9–10) nastává deklarovaná účinnost po 15 dnech.

Jak lze tedy vidět v tabulce níže, u dvoudávkových vakcín nastává výrobci deklarovaná účinnost v rozmezí 4 až 6 týdnů, tedy v rozmezí jednoho až jednoho a půl měsíce.

Zdroj dat: Ministerstvo zdravotnictví (.pdf), Národní zdravotnický informační portál (NZIP).

Jednodávková vakcína Janssen pak částečně chrání před těžkým až kritickým průběhem covidu-19 již 7 dní po vakcinaci. Plnou deklarovanou účinnost podle výrobce zajišťuje od 14. dne po aplikaci (.pdf, str. 5). Uveďme, že oproti vakcínám Spikevax a Comirnaty nicméně u této očkovací látky rychleji klesá účinnost proti infekci. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) proto například doporučuje posilovací dávku již po 2 měsících. Doplňme, že u lidí do 65 let vakcína Janssen před úmrtím chrání přibližně stejně efektivně jako ostatní typy vakcín. Účinnost proti úmrtí u lidí starších 65 let se však liší výrazněji – Janssen má v tomto ohledu účinnost 52,2 %, Comirnaty 70,1 % a Spikevax 75,5 %.

Uveďme, že nejčastěji podávanou vakcínou v České republice je vakcína Comirnaty. Od začátku října do 22. listopadu připadalo na tuto očkovací látku přibližně 65,6 % všech v té době podaných prvních dávek vakcín proti covidu-19. Vakcína Janssen poté tvořila 29 %, Spikevax 5,4 % a Vaxzevria jen 0,01 % nově aplikovaných prvních dávek.

Na závěr tedy shrňme, že dvoudávkové vakcíny poskytují po první dávce částečnou ochranu již po 11 až 14 dnech. Pokud vezmeme v úvahu, že nejčastěji používanou vakcínou v ČR je vakcína Comirnaty, lze označit tvrzení, že se vakcinace u očkovaných „projeví nejdříve za 10 dnů“ po první dávce, za pravdivé.

Celková doba, za kterou je člověk vakcínou Comirnaty plně chráněný, činí jeden měsíc. Výrok Jana Grolicha nicméně hodnotíme jako pravdivý s výhradou, a to s ohledem na skutečnost, že necelá třetina nově očkovaných osob (v období od začátku října do 22. listopadu) byla očkována vakcínou Janssen, která – ač má menší účinnost – chrání již přibližně 14 dní po aplikaci.