Tento výrok byl ověřen jako

Přestože výzkum a vývoj léků na onemocnění covid-19 způsobené RNA virem SARS-CoV-2 (.pdf, str. 3) od začátku pandemie značně pokročil, v současné době neexistuje žádný schválený lék, který by poskytoval univerzální ochranu všem pacientům ve všech fázích nemoci. K léčbě se nicméně využívá hned několik léčivých přípravků, převážně právě monoklonální protilátky, které se podávají v raných fázích onemocnění a mají zabránit především závažnému průběhu nemoci. Dále jsou při léčbě využívána antivirotika či léčivé přípravky s obsahem dexamethasonu.

Monoklonální protilátky

Monoklonální protilátky jsou obecně určeny pouze pro osoby s mírným až středně závažným onemocněním, u nichž se navíc objevují některé rizikové faktory (.pdf, str. 3), jako je např. obezita, cukrovka, onemocnění jater, ledvin nebo plic, pacienti starší 65 let atd. (str. 4–5). Fungují na principu navázání se na spike protein viru SARS-CoV-2, čímž zabraňují vstupu viru do lidských buněk.

Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) byly pro použití v zemích EU k 12. listopadu 2021 registrovány dva léky na principu monoklonálních protilátek k léčbě covidu-19, a to Regkirona a Ronapreve. Pro úplnost uveďme, že poslední zmíněný lék vyvinutý společnostmi Regeneron a Roche je známý také pod názvem REGN-Cov2.

Dříve EMA také doporučila používání dalších monoklonálních protilátek, které ještě nebyly registrovány. Jedná se o sotrovimab (lék Xevudy) a kombinaci protilátek bamlanivimab a etesevimab. Na základě těchto doporučení mohou členské státy EU samy rozhodnout o nasazení léků pro nouzové použití ještě před jejich registrací. V České republice tak bylo Ministerstvem zdravotnictví schváleno používání bamlanivimabu a etesevimabu (.pdf. str. 1). Co se týká léku Xevudy, EMA obdržela 18. listopadu žádost o jeho registraci.

Z těchto léčivých přípravků se poté v České republice v současnosti při léčbě covidu-19 používají jen monoklonální protilátky REGN-Cov2 a bamlanivimab od společnosti Eli Lilly, který je podáván také v kombinaci s etesevimabem. Právě tato kombinace má podle výsledků třetí fáze klinického hodnocení velmi dobré výsledky, především co se týče míry ochrany před úmrtím. Dle odborníků by se lidé nicméně neměli spoléhat pouze na podání protilátek a upřednostnit vakcíny proti onemocnění covid-19, které poskytují dlouhodobější ochranu. Dodejme ještě, že monoklonální protilátky se podávají v nemocnicích formou infuzí a podle Ministerstva zdravotnictví je nutné je podat do 10 dnů od nástupu příznaků onemocnění (.pdf, str. 3).

Antivirotika

Jiný typ léku pak představují antivirotika. Jediným takovým přípravkem, který je nyní registrován v EU, je antivirotikum s názvem Veklury, které obsahuje léčivou látku remdesivir. Ta narušuje produkci virové RNA a brání množení viru SARS-CoV-2 uvnitř buněk (.pdf, str. 1). Použití (.pdf, str. 1) léku je doporučené pro pacienty se zápalem plic, kteří vyžadují doplňkovou léčbu kyslíkem. Přípravek byl v EU podmíněně registrován již v červenci 2020, nicméně v ČR bylo dočasně povoleno jeho použití již v březnu 2020 (.pdf, str. 1).

Uveďme, že podle společnosti Gilead, která přípravek Veklury vyvinula, snižuje toto antivirotikum riziko hospitalizace i úmrtí. Pozitivní vliv na výši rizika úmrtí nicméně nebyl u Veklury prokázán (.pdf, str. 1–2) například u pacientů s těžkým průběhem covidu-19, kteří toto antivirotikum dostali, když už byli napojeni na umělou plicní ventilaci. O účinnosti tohoto léku se také vedou spory, na neprůkaznost přínosu tohoto antivirotika, co se týče snížení rizika úmrtí, upozorňovala i Světová zdravotnické organizace (WHO).

Doplňme, že aktuálně EMA posuzuje také žádost o registraci dalšího antivirotika zvaného Lagevrio, které obsahuje léčivou látkou molnupiravir. Lék ve formě tabletek je primárně určen pro dospělé lidi s možnými komplikacemi, které mohou vést k hospitalizaci, a v začátcích onemocnění. Přezkumu pak EMA v současnosti podrobuje například obdobné antivirotikum Paxlovid od společnosti Pfizer. Je nicméně potřeba dodat, že ani „tyto léky nemohou nahradit význam očkování“, jak zdůrazňuje lékařka a specialistka na klinickou péči při WHO Janet Diazová.

Z antivirotik se nyní v České republice používá kromě zmíněného přípravku Veklury také experimentální lék favipiravir, který státu darovalo Japonsko v květnu 2020. Bohužel i v tomto případě, podobně jako u Veklury, však některé zdroje upozorňují na to, že u favipiraviru nebyl prokázán pozitivní vliv na snížení úmrtnosti pacientů s covidem-19.

Další léčivé přípravky

Ještě zmiňme léčivou látku dexamethason, kterou EMA schválila k léčbě závažných případů covidu-19, kdy hospitalizovaní pacienti potřebují kyslíkovou léčbu. Jedná se o kortikosteroid, jenž se využívá primárně k léčbě zánětů. Dexamethason se může podávat jak ústy, tak injekčně a snižuje zánětlivou imunitní reakci, která je spojená s těžkým průběhem nemoci. 

Podle některých studií použití přípravků s obsahem dexamethasonu snižují riziko úmrtí u pacientů, kteří jsou napojeni na umělou plicní ventilaci či vyžadují podpůrnou kyslíkovou terapii. U pacientů, kteří v době podání dexamethasonu nepotřebovali podporu dýchání, však nebyl pozitivní vliv na snížení úmrtnosti prokázán.

K léčbě covidu-19, respektive zmírnění průběhu nemoci, se tedy používají různé léčivé přípravky. U antivirotik i dexamethasonu ale panují jisté pochybnosti o účinnosti léčiv proti covidu-19. Naopak monoklonální protilátky jsou všeobecně přijímány jako účinný nástroj k zabránění těžkého průběhu nemoci. S jistou mírou zjednodušení se tak opravdu dá říct, že monoklonální protilátky jsou v současnosti jediným efektivním lékem. Ani ty však, podobně jako antivirotika a dexamethason, nedokáží pomoci všem pacientům. Výrok Jana Grolicha proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.