Jasně jsme řekli, že chceme, aby zastoupení ČSSD bylo důstojné. Od začátku jsem říkal, že za to pokládám pět rezortů. (...) Také jsem říkal, že chceme rezorty, kde budeme moci naplňovat náš program. To je hlavně MPSV, je to ale i rezort zemědělství, to je venkov.
Jednání mezi ANO a ČSSD začalo na konci února 2018 po sjezdu ČSSD, na kterém byl zvolen nový předseda Jan Hamáček. Ten byl rovněž pověřen, aby začal jednat s hnutím ANO. Nejdříve ohlásil, že bude prosazovat klíčové programové body sociální demokracie. O rozdělení ministerstev zpočátku nebyla řeč. ČSSD poté požadovala ministerstva klíčová pro svůj program - požadavkem bylo pět rezortů, konkrétní ministerstva však upřesněna nebyla, k tomu došlo až později během jednání.
Po začátku vyjednávání o sestavování vlády mezi ČSSD a ANO v březnu 2018 Jan Hamáček prohlásil, že by považoval za důstojné, aby sociální demokracie získala pět ministerstev. Strana chtěla získat rezorty, v nichž by mohla prosazovat svůj program. Klíčová ministerstva pro sociální demokracii jsou např. MPSV nebo zdravotnictví.
„Sociální demokracie by měla také získat z hlediska vlastního programu zásadní ministerstvo práce a sociálních věcí, dále resort zemědělství, kultury a zahraničí, nebo obrany,“ specifikuje ČSSD.
„Současně jsou to resorty, které souvisí s tím střetem zájmů, který je na straně hnutí ANO. Je to o kombinaci těchto faktorů, konkrétní resorty jsme ale neprobírali,“ dodal podle iRozhlas.cz. V případě, že by neodstoupil a trval na svém setrvání ve vládě, by ČSSD chtěla získat ministerstvo vnitra nebo ministerstvo financí.
My jsme hnutí ANO dali seznam okruhů, jsou tam pojistky proti přehlasování ve Sněmovně, je tam pojistka, aby odsouzený nemohl sedět ve vládě, a tak dále.
Předsednictvo ČSSD rozhodlo v pátek 20. dubna v Lidovém domě v Praze o znovuotevření vyjednávání o vládě po krachu předešlého jednání na začátku dubna.
Součástí případné koaliční smlouvy mezi ČSSD a hnutím ANO mají být pojistky, díky nimž by nedošlo k přehlasování od ANO, SPD a KSČM. Hamáček na tiskové konferenci mj. uvedl:
„Chceme trvat na tom, aby v případné koaliční smlouvě bylo ošetřeno, že pokud bude člen vlády prvoinstančně odsouzen, koaliční smlouva přestává platit.“
Místopředseda ČSSD Roman Onderka k tomu dále uvedl:
„Pokud neodstoupí, platnost koaliční spolupráce skončí.“
Bývalá ministryně školství za ČSSD Kateřina Valachová odpověděla v rozhovoru na otázku týkající se možného výsledku vnitrostranického referenda o účasti ČSSD takto:
„Výsledek je předčasné odhadovat. Na stole musí být hotová koaliční smlouva a programové prohlášení vlády, pojistky nepřehlasování ve vládě a Sněmovně.“
Seznam okruhů a pojistek není veřejně dostupný, výrok je však hodnocen jako pravdivý vzhledem k veřejným prohlášením členů ČSSD ohledně plánovaných pojistek a konkretizací některých zamýšlených kroků.
Pokud má získat důvěru voličů, tak je musí přesvědčit konkrétními kroky. Nemocenská v prvních třech dnech nemoci je konkrétní příklad. Otevřeli jsme téma, které trápí několik miliónů zaměstnanců.
Nemocenská v prvních třech dnech v současnosti není vyplácena, jedná se o tzv. karenční dobu. ČSSD však toto téma spíše znovuotevřela. Již v minulém volebním období podali návrh na zrušení karenční doby poslanci z KSČM. Tento návrh byl ale zamítnut, přestože v minulém volebním období bylo obnovení prvních tří dnů nemocenské zaneseno v programovém prohlášení vlády ANO, ČSSD a lidovců.
V březnu 2018 bylo zrušení karenční doby jedním z požadavků ČSSD pro sestavení vlády s hnutím ANO. ČSSD požadovala proplácení nemocenské již od prvního dne nemoci. ČSSD navrhuje, aby bylo propláceno 60 % platu i v prvních třech dnech.
Pokud se ČSSD podaří tento návrh prosadit, pak se opatření dotkne přibližně čtyř milionů zaměstnanců. Evidenční počet zaměstnanců byl podle ČSÚ za rok 2017 roven 3 997 800.
Na rozdíl od, ano, ano, to máte pravdu, na rozdíl od hejtmanů, když je hejtman poslancem, tak může pobírat oba platy, v případě, že je poslanec či senátor ministrem, tak samozřejmě nepobírá poslanecký plat, ale pouze ministerský. (čas 47:40)
Výrok pochází z relace Hyde Park, odvysíláno 16. 1. 2014 (čas 47:40).
Co se týče poslaneckých a ministerských platů, jejich souběh vylučuje zákon č. 236/1995 Sb. v §34 odstavci druhém, kde stojí, že „přisoučasném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli plat stanovený tímto zákonem, který je vyšší." V souladu s §3a tohoto zákona činí platová základna pro výpočet platů představitelů v letech 2011-2014 51 731,- Kč. Nejvyšší možný plat poslance či senátora (v případě, že zastává funkci předsedy komory) se dle §8 písm. f téhož zákona vypočítává koeficientem 1,82 z platového základu, zatímco řadovému ministru pak podle §11 písm. a koeficientem 2,06. Poslanec-ministr tedy pobírá pouze ministerský plat.
Funkci hejtmana však upravuje Zákon o krajích, který ale rovněž nevylučuje platové ohodnocení hejtmana v případě souběžného výkonu jiné veřejné funkce. Jeho plat upravuje nařízení vlády, které na toto téma také mlčí. Není tedy důvod, aby hejtman nemohl zároveň pobírat další plat.
Proto potvrzujeme výrok Jana Hamáčka jako pravdivý.
