Jan Hamáček

Skupina poslanců z ČSSD 10. července 2020 předložila Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) zákona o veřejně prospěšných společnostech bytových a výstavbě dostupného bydlení. Ačkoliv má zákon navrhovaný ČSSD umožnit obcím, některým korporacím a bytovým družstvům obnovit levnější a pro občany dostupnější výstavbu, ekonomové a developeři tvrdí, že tato novela žádnou zásadní změnu nepřinese. 

Vláda k této novele zaujala (.pdf, str. 1) nesouhlasné stanovisko a označila návrh za nekoncepční, nekonzistentní a v určitých ohledech i neústavní. Projednávání návrhu bylo zařazeno na pořad 111. schůze Sněmovny, nicméně návrh se do konce volebního období pravděpodobně projednat nestihne. Zmiňme, že pozměňovací návrh (.pdf) k této novele předložili také poslanci Jan Kubík a Monika Červíčková z ANO.

Komplexní pozměňovací návrh (.pdf) podala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, a to spolu s poslanci ČSSD. Návrh mění kompletně celý původně předložený text. Dodejme, že pokud by Sněmovna s komplexním pozměňovacím návrhem ve druhém čtení souhlasila, stal by se tento návrh základním textem pro další projednávání.

Ministryně Dostálová přitom na tomto zákoně (resp. pozměňovacím návrhu) pracovala již v první polovině roku 2020. Následně, místo aby byl její text předložen jako samostatný návrh zákona, byl předložen pouze jako již zmíněný pozměňovací návrh.

Jelikož je Klára Dostálová ministryní i poslankyní za hnutí ANO, není pravdou, že by ČSSD byla jedinou stranou, která by předložila zákon o dostupném bydlení. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Rada Evropské unie je jedním z orgánů EU, který vykonává legislativní funkci a koordinuje politiky členských států. Skládá se z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni (ministr nebo jeho náměstek), a to podle agendy, které se právě týká.

Jan Hamáček je aktuálně úřadujícím ministrem vnitra od 27. června 2018. Krátce byl také ministrem zahraničních věcí. Jakožto ministr zahraničních věci se Hamáček účastnil (.pdf, str. 4) neformálního zasedání ministrů ve dnech 30.–31. srpna 2018. 

Od 27. června 2018 do 6. října 2021 se konalo 31 zasedání v Radě EU týkajících se agendy spravedlnosti nebo vnitřních věcí. Šlo o neformální jednání či jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Pokud se zaměříme na formální setkání ministrů vnitra, kterých proběhlo celkem 15 (včetně videokonferencí během loňska), byl ministr vnitra Hamáček na 6 z nich (11.–12. října 2018, 7. března 2019, 8. října 2019, 4. března 2020, 5. června 2020, 31. srpna 2021 [vše .pdf, str. 1]). Sporným zůstává jednání ze dne 13. března 2020, kterého se za většinu států účastnili stálí zástupci při EU, některé státy, nikoliv Česko, však přesto byly zastoupeny ministrem vnitra.

Poslední jednání značené jako mimořádné (.pdf, str. 1) konané 31. srpna v Bruselu se týkalo situace v Afghánistánu a možných dopadů na bezpečnost a migraci.

Na závěr jen dodejme, že Jan Hamáček byl také ministrem zahraničních věcí, a to 12.–21. dubna 2021. Během tohoto období se konalo jedno neformální zasedání, kterého se Hamáček účastnil (.pdf, str. 1). Výrok však hodnotíme jako nepravdivý, neboť Jan Hamáček se nezúčastnil ani poloviny jednání Rady EU, v období od 6. června 2020 do 30. srpna 2021 pak vynechal dokonce 4 jednání v řadě. Nedá se tedy hovořit o pravidelné účasti.

Rodičovská a přídavky na děti

Rodičovský příspěvek se na základě novely (.pdf) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, zvýšil o 80 tisíc korun. Nově příspěvek činí 300 tisíc korun. Novela zákona byla navržena vládou, ale předkladatelem bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Pro její přijetí hlasovali všichni přihlášení poslanci za ČSSD, dva z celkového počtu jejich poslanců přihlášení nebyli. Z klubu KDU-ČSL hlasovalo pro přijetí šest poslanců a čtyři byli z hlasování omluveni. Z ODS hlasovali pro přijetí všichni přítomní poslanci a jeden byl omluven. Není tedy pravda, že by se ODS vyslovila proti návrhu ČSSD.

Přídavky se zvýšily další novelou zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, kterou předložila (.pdf, str. 1) ministryně práce a sociálních věcí Maláčová. Novelu Sněmovna ve třetím čtení schválila v dubnu 2021. ČSSD a KDU-ČSL hlasovaly pro přijetí novely, poslanecký klub ODS se zdržel. Protože je ale pro schválení zákona nutný určitý počet hlasů, má zdržení se hlasování stejný efekt jako hlasovat proti.

Senát však tuto novelu dolní komoře vrátil k projednání. Poslanecká sněmovna následně v červenci 2021 (.pdf) zákon přijala. Kromě nezařazeného Václava Klause hlasovali všichni poslanci (tedy včetně poslanců ODS) pro přijetí této novely, kterou se přídavky na děti zvýšily o 26 %.

Důchody

U zvyšování důchodů je nutné zmínit, že se zvedají dlouhodobě díky zákonné valorizaci, která kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. Kromě toho může vláda zvyšovat důchody i nad rámec zákonné valorizace, v letech 2019 a 2020 šlo o 300, respektive 151 Kč navíc. Na podzim minulého roku byl také přidán jednorázový příspěvek 5 000 Kč označovaný jako rouškovné.

V roce 2018 byla schválena novela zákona o důchodovém pojištění, kterou též připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Novelou se pevná část důchodů od 1. ledna 2019 zvýšila o jeden procentní bod na 10 % průměrné mzdy. Pro občany starší 85 let se důchod navíc zvyšuje o 1 000 Kč, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč.

Z ČSSD hlasovalo pro tento návrh pět poslanců, zbytek byl nepřihlášen či omluven. Z KDU-ČSL přijetí podpořilo všech pět přítomných poslanců a z ODS se pro přijetí vyslovilo 15 poslanců. Žádný člen uvedených stran nehlasoval proti přijetí této novely.

Návrh novely zákona o důchodovém pojištění byl vládou předložen také v květnu 2021. Poslanecká sněmovna tuto novelu schválila 30. července 2021, a to díky hlasům poslanců vládního hnutí ANO a ČSSD, KSČM, SPD a rovněž díky šesti hlasům KDU-ČSL. Poslanci ODS hlasovali proti přijetí a jeden byl omluven. V důsledku přijetí této novely dojde v roce 2022 ke zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace o 300 Kč (.pdf, str. 3).

Závěr

V posledním hlasování o zvýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace poslanci ODS hlasovali proti. V hlasování v roce 2018 se však poslanecký klub ODS vyslovil pro přijetí novely zákona o důchodovém pojištění. Poslanci ODS rovněž hlasovali pro zvýšení rodičovského příspěvku a poté, co novelu zákona o státní sociální podpoře vrátil Senát, podpořili také zvýšení přídavku na děti. Výrok Jana Hamáčka tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Neobydlené byty jsou všechny byty, ve kterých není žádná osoba přihlášena k trvalému pobytu. Počítají se do toho byty využívané k rekreaci, nezpůsobilé k bydlení, právě rekonstruované, nezkolaudované, ve formě právního řízení nebo také přechodně obydlené. Podle webu Českého statistického úřadu bylo v Praze v roce 2001 celkem 565 592 bytů, z toho 61 519 neobydlených. To představovalo 10,9 % pražských bytů.

Na základě sčítání z roku 2011 už je pak v Praze jen cca 45 600 neobydlených bytů (.pdf). Obydlených bytů je 542 000. Novější data bohužel nejsou dostupná, neboť výsledky sčítání 2021 budou zveřejněny až ke konci roku. I podle expertů oslovených serverem iRozhlas je však údaj o 70 000 prázdných bytech nadsazený. Experti mluví o cca 40 000 prázdných bytech. S tím, že počet neobydlených bytů se od posledního sčítání příliš nezměnil, pak souhlasil i mluvčí pražského Institutu plánování a rozvoje.

Jan Hamáček ve svém výroku mluví o postoji Pirátů v době, kdy se vláda snažila „protlačit valorizaci důchodů“. Valorizace představuje princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd. Valorizace každoročně způsobuje nárůst důchodů, výše přidaných peněz se může pohybovat od desítek korun až po doposud nejvyšší valorizace v hodnotách i přes 800 Kč. 

K valorizaci důchodů dochází každoročně na základě zákona o důchodovém pojištění. Není k tomu potřeba schválení vládou nebo Parlamentem. Vláda se tedy valorizaci nesnaží nikam protlačit. Jan Hamáček pak má nejspíše na mysli snahu vlády o navýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace, které má podobný efekt jako valorizace – tedy navýšení důchodů po celý rok. K tomu v posledních letech došlo vícekrát, například v letech 2018 a 2019, kdy vláda Parlamentem „protlačila“ návrh na zvýšení důchodů v letech 2019, respektive 2020, nad hodnotu danou zákonnou valorizací. Naposledy se o navýšení důchodů jednalo v létě letošního roku. V následujících odstavcích se proto podíváme na postoj Pirátů k tomuto navyšování důchodů v posledních letech.

Důchody se nad rámec zákonné valorizace zvyšovaly v letech 2018 a 2019 (na roky 2019, respektive 2020) a následně v roce 2021 na rok 2022. Při jednáních o zvýšení důchodů na rok 2019 však v rámci prvního, druhého ani třetího čtení návrhu zákona nepadly v souvislosti se zvýšením důchodů zmínky o „dárečcích“ či „úplatcích“. Pirátská strana navíc, stejně jako ostatní strany ve Sněmovně, hlasovala pro navýšení důchodů na rok 2019. O rok později opět došlo na návrh vlády ke zvýšení starobních důchodů, nikdo v rozpravě zvýšení důchodů za „dárečky“ neoznačil (1., 2. a 3. čtení) a všichni přítomní poslanci včetně Pirátů hlasovali pro návrh.

V průběhu schvalování navýšení důchodů nad zákonnou valorizaci v létě 2021 byla Pirátská strana více kritická. Poslanec Martínek například uvedl, že spíše než schvalovat příspěvky nad zákonnou hodnotu, by upřednostnil úpravu valorizačního mechanismu. Jako důvod uvedl například fakt, že by toto téma nemohlo být zneužíváno politiky v průběhu kampaní.

Poslanci některých opozičních stran o navýšení důchodů nad zákonnou valorizaci skutečně mluvili jako o dárcích či úplatcích voličům. V rámci prvního čtení návrhu novely v červnu 2021 se v tom smyslu vyjádřila například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ve třetím čtení, které se uskutečnilo ke konci července 2021, se poté podobně vyslovil poslanec ODS Jan Bauer. Piráti však při projednávání nic takového neříkali. Sněmovna nakonec zvýšení důchodů na rok 2022 nad zákonnou valorizační hranici o 300 Kč schválila. Pirátská strana návrh tentokrát nepodpořila.

Piráti nicméně psali a mluvili o „předvolebních dárečcích“ jinde, zejména na sociálních sítích. Jejich návrh na příspěvek důchodcům z peněz určených na dotace firmám členů vlády byl doprovázen slovy „Ať si pan Babiš platí předvolební dárečky ze svého.“ O předvolebních dárečcích mluvil opakovaně také předseda Pirátů Ivan Bartoš a objevily se (.pdf, str. 1) i v předvolebních novinách Pirátů a Starostů. Znovu však nešlo o zmínky, které by se přímo vztahovaly k projednávanému navyšování důchodů nad zákonnou valorizaci. Zároveň jsme nenašli žádné vyjádření Pirátů toho smyslu, že by důchodci neměli dostat přidáno, například kvůli tomu, že si to nezaslouží.

Slovní spojení hovořící o dárečcích či úplatcích, ať už předvolebních či volebních, pak bylo ve spojení s důchody používáno zejména v roce 2020. Důležité je však zmínit, že se nejednalo o problematiku valorizace ani standardního navýšení důchodů, nýbrž v poslední době primárně o jednorázový příspěvek 5 000 Kč z listopadu a prosince 2020. K tzv. rouškovnému se tímto způsobem nevyjadřovali pouze pirátští poslanci. Podle dotazníku, který provedl server iROZHLAS, můžeme vidět, že jako předvolební úplatek označili tento příspěvek také někteří poslanci z klubu SPD, TOP 09, STAN nebo ODS. Další poslanci také hodnotili načasování příspěvku jako diskutabilní, neboť blízce předcházelo krajským volbám.

Výrok Jana Hamáčka tedy hodnotíme jako nepravdivý, jelikož pirátští poslanci v rámci projednávání navýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace, které proběhlo v roce 2021, netvrdili, že jde o „předvolební dárečky“, které by si navíc důchodci nezasloužili. Dřívější návrhy na navyšování důchodů pak Piráti podpořili.

Nejprve zasaďme tento výrok do kontextu předchozích slov Jana Hamáčka. Ministr vnitra mluví o silné pozici Evropské unie, která si díky společnému postupu dokázala vyjednat dodávky dostatečného množství vakcín proti covidu-19: „Evropská unie spojila síly a vyjednala si velmi solidní kontrakty se všemi těmi dodavateli, samozřejmě hodně to závisí na tom, že v době, kdy se to vyjednávalo, tak ještě nebylo jasné, jak bude rychle která vakcína certifikována, ale v globále těch vakcín je objednáno dost, takže společně máme zajištěno hodně vakcíny.“

Brazílie má v současné době připraveno k distribuci v příštích několika dnech jen 6 milionů dávek vakcíny CoronaVac od společnosti Sinovac a očekává příchod 2 milionů dávek vakcíny vyrobené společností AstraZeneca a partnerskou Oxfordskou univerzitou.

„To je dobrá zpráva pro Brazílii, ale 6 milionů dávek je stále velmi málo. Nebude stačit na to, aby celá ohrožená skupina byla plně imunizována, ani není jasné, jak rychle země získá více vakcín,“ uvedla epidemioložka Ethel Maciel z Federální univerzity v Espiritu Santo.

Podle brazilského ministra zdravotnictví Eduarda Pazuella Brazílie nasmlouvala již 354 milionů dávek vakcíny proti covidu-19. Pazuello uvedl, že země bude mít 254 milionů vakcíny AstraZeneca a Oxfordské univerzity a 100 milionů dávek vakcíny CoronaVac. Podle některých expertů však je i toto množství nedostatečné, vzhledem k více než dvousetmilionové brazilské populaci a potřebě dvou dávek pro každého člověka.

K porovnání, EU s cca dvojnásobnou populací oproti Brazílii nasmouvala téměř 2,3 miliardy dávek. Byly uzavřeny smlouvy s AstraZeneca (400 milionů dávek), Sanofi-GSK (300 milionů dávek), Johnson and Johnson (400 milionů dávek), BioNTech-Pfizer 600 milionů dávek, CureVac (405 miliónů dávek) a Moderna (160 milionů dávek).

Jan Hamáček mluví o tzv. sociálních hospitalizacích. To jsou takové, kdy na lůžkách leží pacienti, kteří již nepotřebují akutní lékařskou péči. Jedná se hlavně o ty, kteří nemají příbuzné, kteří by si je mohli převzít do domácí péče. Nebo o ty, kteří rodinu mají, ale příbuzní si je odmítají převzít ze strachu z covidu-19. 

Týká se to také starších pacientů, zejména klientů domovů důchodců či pečovatelských domů, u kterých je potřebná už jen ošetřovatelská a sociální péče. Jenže vracet tyto stále ještě pozitivní klienty zpět do zařízení není možné, aby nenakazili ostatní klienty.

Ještě v říjnu se ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík v rozhovoru pro Novinky.cz vyjádřil, že přibližně 40 % pacientů hospitalizovaných kvůli covidu-19 je bezpříznakových a nemocniční péči nepotřebují.

Obdobně se v říjnu vyjádřil i bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Při interpelacích v Poslanecké sněmovně prohlásil, že 42 % hospitalizovaných lidí nemá příznaky covidu-19 a v nemocnicích se nachází jen kvůli nedostatku lůžek následné péče. V rádiu Impuls řekl, že v nemocnicích jsou hospitalizováni lidé, „kteří nepotřebují péči a vlastně jen čekají na umístění do sociálních zařízení“.

S řešením, jak pacientům, kteří už nepotřebují akutní lékařskou péči, zajistit lůžka následné péče, přišla vláda až na podzim.

Dle usnesení vlády ČR č. 1117 ze dne 30. října 2020 vláda ukládá:

„1. hejtmanům krajů a primátorovi hlavního města Prahy 

a) vyčlenit nebo zřídit s účinností ode dne 9. listopadu 2020 s odpovídajícím personálním zabezpečením na území každého kraje a hlavního města Prahy prostory s lůžkovou kapacitou pro izolaci osob, u kterých se prokázala nákaza koronavirem označovaného jako SARS CoV-2 a jejich zdravotní stav nevyžaduje poskytování zdravotní péče, alespoň v rozsahu 80 lůžek na 550 000 obyvatel kraje nebo hlavního města Prahy a nad 550 000 obyvatel dalších 80 lůžek.“

Ode dne 2. listopadu se zavedl také Národní dispečink lůžkové péče, který pomáhá nemocnicím s hledáním míst pro pacienty. Dispečink eviduje kapacity lůžek a může nařídit přijetí pacienta na volné lůžko. Z rozhovoru ČTK s národním koordinátorem intenzivní péče Vladimírem Černým vyplývá, že dispečink může v zařízeních následné péče, rehabilitačních ústavech, hotelech nebo v lázních umístit lidi s covidem-19 i bez něj. Například ty, kdo potřebují izolaci jako nakažení nebo karanténu po setkání s nakaženým.

Od března funguje podobné řízení kapacit, tzv. Dispečink intenzivní péče. Sleduje se v něm obsazenost lůžek na ARO a JIP nejen na centrální úrovni, ale i po krajích. Je však třeba zdůraznit, že Dispečink řeší výhradně kapacity intenzivní péče, nikoliv tzv. sociální hospitalizace.

Abychom to shrnuli, jelikož si ještě v říjnu 2020 ředitel FN Motol Ludvík i bývalý ministr zdravotnictví Prymula stěžovali na hospitalizaci lidí, kteří již nepotřebují akutní lékařskou péči, a vláda uložila hejtmanům zajistit kapacitu pro sociální hospitalizace až 30. října, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Do celkového počtu provedených testů na covid-19 se počítají všechny PCR testy, včetně opakovaných testů u jedné osoby. Rychlotesty se do statistik nezapočítávají.

Počet těchto testů dle oficiálních dat Ministerstva zdravotnictví České republiky opravdu roste, byť jsou dny, kdy se testuje více, a dny, kdy méně. Tento fakt je zřejmý při porovnání dat z 1. října (23 906 provedených testů) a ze dne, který zmiňuje Jan Hamáček, tedy 17. října (29 273 provedených testů). 

Uvedení špatného data s počtem testů je pravděpodobně zapříčiněno faktem, že data o počtu provedených testů v daný den jsou zveřejňována až den následující, a to v 18.00. Partie Terezy Tománkové se natáčela 18. října v 11:00, proto když Jan Hamáček uváděl za „včerejšek“ více než 36 tisíc provedených testů, hovořil nejspíše neúmyslně o dni předchozím, 16. říjnu. Data ze 17. října v dobu natáčení ještě nebyla k dispozici. 16. října, který měl tedy zřejmě ministr vnitra Hamáček na mysli, byl skutečně zaznamenán nejvyšší počet provedených testů. Tehdy se jejich počet blížil 40 000 (konkrétně se jednalo o 38 685 testů).

Pokud pak porovnáme poslední dva měsíce, přesněji období od 1. září do 17. října (tedy dne, který zmiňuje ministr Hamáček), lze říci, že během této doby začalo docházet ke stabilnímu nárůstu počtu testů. Konkrétně bylo 1. září provedeno 11 125 testů, 17. října pak celkem 29 273.

V grafu níže jsou zobrazeny všechny provedené PCR testy na covid-19 k 20. říjnu 2020.

Testů v sobotu 17. října tedy nebylo provedeno, jak uvádí ministr Hamáček, přes 36 tisíc, nýbrž pouze o něco více než 29 tisíc. Zmiňovaný počet 36 tisíc testů přibližně odpovídá pátku 16. října, kdy bylo provedeno 38 685 testů. Jan Hamáček však číslo výslovně vztahuje k sobotě (17. října), navíc to může vyvolat dojem, že ve všedních dnech se bude testovat ještě více. Právě proto, že Jan Hamáček zmiňuje sobotu, navíc jako den, kdy obvykle bývá provedeno spíše méně testů, nezbývá nám než i přes pochopitelný omyl výrok hodnotit jako nepravdivý.

Na začátku března vypracoval první teoretický matematický model ředitel pojišťovny Direct Pavel Řehák. Stalo se tak konkrétně 7. března, následně o dva později jej představil mj. ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi. Ten tehdy přiznal, že se jednalo o první model možného vývoje pandemie, jejž „dostal na stůl”. Ve stejný den (9. března) Řehák model představil také na Ministerstvu zdravotnictví.

V době na přelomu února a března se jednalo o počátek tzv. první vlny nákazy nemocí covid-19 v Evropě, v níž mezi nejzasaženější státy patřila Itálie (zvláště sever země), která 9. března vyhlásila celostátní karanténu. Postupně se zhoršující situace pak donutila „uzavřít” i Španělsko, konkrétně 15. března. Pro všechny evropské země se tak jednalo o výjimečnou situaci, s níž se musely nově vypořádat.

V době před 9. březnem, kdy Pavel Řehák představil svůj matematický model na Ministerstvu vnitra, proběhla první vlna onemocnění covid-19 v Číně a právě probíhala také v Itálii a Španělsku. Tyto země však nebyly jediné, které zaznamenávaly v té době poměrně vysoké počty denních přírůstků pozitivně testovaných na covid-19.

Zmiňovaného 9. března například pomalu odeznívala první vlna koronavirové nákazy v Jižní Koreji, kde na přelomu února a března přibývalo i více než 800 případů denně. Rostoucí a vysoké denní přírůstky zaznamenával v té době také Írán. Dodejme, že v Íránu bylo 9. března potvrzeno 595 případů nemoci covid-19, v Itálii to tehdy bylo 1 799 případů, ve Španělsku 3 423.

Právě Jižní Korea, která v době nástupu první vlny zavedla razantní opatření (například uzavření škol již v únoru) a kladla důraz na testování, byla již na začátku března dávána za vzor, jak epidemii covidu-19 zvládat. Výrok Jana Hamáčka, že v době, kdy Pavel Řehák představil svůj matematický model, „s epidemií neměl nikdo zkušenosti“, proto hodnotíme jako nepravdivý. Z podobného důvodu lze také označit jako nepravdivé tvrzení, že „jediná data byla z Číny a částečně z Itálie a Španělska“.

23. července vyzval Jan Hamáček občany, aby nečekali na vládní nařízení a nosili v uzavřených prostorách roušky, protože tím mohou zmírnit šíření epidemie. Počty nakažených označil za alarmující, ačkoliv ministr zdravotnictví se snažil veřejnost spíše uklidňovat.

Z dat zveřejňovaných Ministerstvem zdravotnictví pak lze vyčíst, že denní přírůstky počtu nakažených byly v době kolem 23. července již kolem dvou set. Počty nakažených však překročily stovku již koncem června, kdy denní přírůsty dosáhly náhle až 300 nakažených, na následující dva až tři týdny se pak situace zlepšila a počty nakažených se pohybovaly nad stovkou. Protože se tedy počty nakažených začaly nad stovkou pohybovat mnohem dříve, než ministr Hamáček tvrdí, hodnotíme výrok jako nepravdivý.