Jan Hamáček

Za Sobotkovy vlády v letech 2014–2017 byl ministrem vnitra Milan Chovanec za ČSSD. Jan Hamáček je momentálně úřadujícím ministrem vnitra, a to od 27. června 2018. Česká republika je od roku 2015 mezi první desítkou států v Globálním indexu míru (Global Peace Index, GPI), který je měřítkem globálního míru. 

Zdroj: 2014 (.pdf, str. 5), 2015 (.pdf, str. 8), 2016 (.pdf, str. 10), 2017 (.pdf, str. 10), 2018, 2019, 2020, 2021 (vše .pdf)

Index hodnotí: úroveň bezpečnosti a zabezpečení, rozsah probíhajících domácích a mezinárodních konfliktů a stupeň militarizace. V roce 2014 se Česko umístilo na 11. místě, následující roky se umisťovalo v první desítce. Protože však analýza za rok 2014 byla vydána v červnu 2014 (.pdf, str. 107), přičemž ČSSD ovládala Ministerstvo vnitra až od konce ledna téhož roku, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Miloš Zeman se k tomu, koho pověří sestavením nové vlády po volbách, vyjádřil například v Partii Terezie Tománkové (video, čas 22:12) na CNN Prima News 27. června 2021: „Moderátorka: Vy jste v lednu v Mladé frontě naznačil, že sestavením vlády pověříte předsedu vítězné strany, nikoliv lídra nějakého uskupení, nějaké koalice. Takto budete postupovat? Miloš Zeman: Ano, přesně tak.“ Další veřejná prohlášení prezidenta republiky k této věci se nepodařilo dohledat.

Podle koaliční smlouvy SPOLU (.pdf, str. 5) i koaliční smlouvy Pirátů a Starostů (.pdf, str. 25) budou mít jednotlivé strany v koalici samostatné poslanecké kluby. Vzhledem k tomu, že za „vítěznou stranu“ nebude Miloš Zeman považovat koalici, ale pouze stranu nebo hnutí, které se voleb účastnilo samostatně, bude rozhodující skutečně síla poslaneckých klubů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro úplnost dodejme, že koalice SPOLU nejprve podle koaliční smlouvy (.pdf, str. 5) plánuje své poslanecké kluby sdružit pod název SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a to pro účely ustavování orgánů Poslanecké sněmovny. V průběhu volebního období však již budou mít všechny strany kluby samostatné.

Cena elektřiny na burze (Power Exchange Central Europe, a.s.) skutečně v průběhu letošního roku vzrostla. Na začátku ledna 2021 byla velkoobchodní cena za 1 MWh 53,17 eur, zatímco 5. října byla cena již 163,83 eur za 1 MWh. Vidíme tedy nárůst o 208,12 %.

Obdobně vzrostla na burze i cena zemního plynu. Na začátku ledna odpovídala velkoobchodní cena zemního plynu za 1 MWh částce 7,2 eur. Oproti tomu nyní 1 MWh zemního plynu na burze stojí 18,6 eur. Velkoobchodní cena tedy vzrostla o 157,4 %.

Velkoobchodní cena elektřiny i zemního plynu se tedy během roku 2021 mnohonásobně zvýšila. Výrok Jana Hamáčka proto hodnotíme jako pravdivý.

Daniel Prokop, sociolog a zakladatel výzkumné společnosti PAQ Research, se o výdajích obsažených v programu (.pdf) koalice SPOLU vyjádřil přibližně v polovině srpna na Twitteru. Zvýšení rozpočtu v určitých oblastech, a tedy plánované výdaje obsažené v programu, spočítal Prokop na 250 miliard korun.

O programu koalice se Daniel Prokop zmínil také v zářijovém rozhovoru pro deník E15. V rozhovoru uvedl: „Když spočítáme návrhy koalice Spolu, vychází deficit okolo 200 až 250 miliard.” O zvýšení výdajů Prokop hovořil (video, čas 13:02–13:30) rovněž v rozhovoru pro Reflex.

Dle dat Českého statistického úřadu si v posledních šesti letech zahraniční vlastníci firem v Česku rozdělili každý rok průměrně 278 mld. Kč ve formě dividend, tedy vyplacených podílů na zisku akciových společností. Mezi lety 2016 až 2019 se dividendový odliv pohyboval okolo tří set miliard, v posledním roce klesl na 217 mld. Kč. Doplňme, že reinvestováno zpět bylo v roce 2020 téměř 176 mld. Kč.

Zdroje dat v grafu: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020.

Vzhledem k tomu, že odchylka reálné částky 278 mld. od Janem Hamáčkem zmiňovaných 300 mld. spadá do námi využívané 10% tolerance, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle Aktuálně.cz se zdanění bohatých v západních zemí Evropy pohybovalo kolem 40 %. Další dostupné zdroje uvádějí, že progresivní daň je zavedena (.pdf, str. 34) ve většině těchto států. Rovná daň je naopak typická pro státy východní Evropy. Nejvyšší zdanění mělo podle údajů z roku 2012 Švédsko. Progresivní daň je však zavedena i ve Francii nebo Německu. I podle dokumentu (.pdf, str. 22) Evropské komise pak má většina států Evropy, včetně států Evropy západní, zavedenou daňovou progresi. Určitá míra progresivního zdanění je přitom dle Komise i v České republice, rozdíl mezi zdaněním bohatých a chudých je však podprůměrný.

Předešleme, že Jan Hamáček zde reaguje na dotaz, jak ČSSD zamýšlí řešit nedostatek bytů. Říká (video, čas 44:15) přitom, že ve výroku zmíněný zákon bude „první věc, kterou budeme tlačit novou Poslaneckou sněmovnou“. Jan Hamáček tedy netvrdí, že by zákon měl být schválen do konce volebního období. Tvrdí pouze, že připravený zákon bude ČSSD prosazovat v novém složení sněmovny.

Skupina poslanců ČSSD 10. července 2020 předložila Poslanecké sněmovně návrh (.pdf) zákona o veřejně prospěšných společnostech bytových a výstavbě dostupného bydlení. Ačkoliv má tento zákon podle ČSSD umožnit obcím, některým korporacím a bytovým družstvům obnovit levnější a pro občany dostupnější výstavbu, někteří ekonomové a developeři tvrdí, že tato novela žádnou zásadní změnu nepřinese.

Na přelomu července a srpna 2020 poté k tomuto návrhu zákona probíhalo připomínkové řízení, v němž své připomínky podalo například Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo financí.

V polovině srpna 2020 poté vláda k této novele zaujala (.pdf, str. 1) nesouhlasné stanovisko a označila návrh za nekoncepční, nekonzistentní a v určitých ohledech i neústavní. Projednávání návrhu bylo zařazeno na pořad 111. schůze Sněmovny, nicméně návrh se do konce volebního období pravděpodobně projednat nestihne.

Zmiňme, že v roce 2021 k tomuto návrhu zákona předložili pozměňovací návrh (.pdf)  poslanci Jan Kubík a Monika Červíčková z ANO. Komplexní pozměňovací návrh (.pdf) pak předložila ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Aktuální data (k 6. říjnu), která vychází z dat Ministerstva zdravotnictví ČR, vykazují v současnosti proočkovanost 55,9 % obyvatel, přesněji 5 981 952 lidí, pokud se zaměříme na ty, jež jsou plně očkováni. Podíváme-li se na obyvatele, kteří mají k uvedenému datu alespoň jednu dávku očkování, pak se jedná skutečně o 57 % obyvatel, konkrétně o 6 094 785 lidí.

Poslanecká sněmovna jednala o prodloužení nouzového stavu mj. v rámci schůze konané 11. února. Jelikož ale vedení Komunistické strany Čech a Moravy svým poslancům 5. února doporučilo pro prodloužení nehlasovat, pro hlasovali pouze poslanci menšinové vládní koalice (viz hl. č. 25 a 26). Nouzový stav prodloužen nebyl, vláda nicméně na žádost hejtmanů vyhlásila nouzový stav nový, platný do konce února.

Ke dni 11. února 2021 bylo dle dat Ministerstva zdravotnictví 76 332 nakažených osob a 6 040 hospitalizovaných s onemocněním covid-19. Uveďme, že přetížené byly zejména nemocnice v Karlovarském či Královehradeckém kraji. I podle vyjádření Ministerstva zdravotnictví byly v únoru 2021 nemocnice na hraně svých kapacit. Dodejme také, že na začátku února 2021 se na převozu pacientů s covidem-19 podílely rovněž vrtulníky.

Výrok Jana Hamáčka tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť opoziční poslanci svými hlasy přispěli ke zrušení nouzového stavu v době, kdy byly plné nemocnice.

V rámci projednávání vládního návrhu na navýšení důchodů v roce 2022 o 300 Kč nad zákonnou valorizaci poslanci předložili vícero pozměňovacích návrhů. Jedním z nich byl také návrh poslanců ČSSD Jana Hamáčka (.pdf), respektive Romana Sklenáka (.pdf, str. 27). Ti navrhovali, aby se důchod od 1. ledna 2023 zvýšil každému, kdo vychoval dítě, přičemž by se důchod zvýšil o 500 Kč za každé vychované dítě. Tento pozměňovací návrh byl Sněmovnou přijat. Poslanecká sněmovna pak návrh novely schválila na konci července a legislativní proces zakončil prezident republiky svým podpisem na konci srpna 2021.

Uveďme, že obdobný pozměňovací návrh (.docx), který požadoval zavedení tzv. výchovného, podala i Pavla Golasowská z opoziční KDU-ČSL. Tento návrh, na rozdíl od návrhu Jana Hamáčka, výslovně uvádí (str. 2–4), že by se zvýšení důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě týkalo pouze žen.

Jan Hamáček ve svém výroku opomíná zmínit, že návrh, který by zvýšil důchody o 500 korun za každé vychované dítě, podali rovněž lidovci. Nicméně ustanovení, které Poslanecká sněmovna v rámci novely schválila, pochází z dílny ČSSD. Vzhledem k tomu, že se součástí novely zákona o důchodovém pojištění stal pozměňovací návrh sociální demokracie, nikoli KDU-ČSL, hodnotíme výrok jako pravdivý.