Jan Lipavský

Jan Lipavský

Ministr zahraničních věcí
Bez tématu22 výroků
Invaze na Ukrajinu17 výroků
Zahraniční politika16 výroků
Útok na Izrael5 výroků
Energetika2 výroky
Konflikt Izrael – Hamás2 výroky
Obrana, bezpečnost, vnitro2 výroky
Ekonomika1 výrok
Evropská unie1 výrok
Poslanecká sněmovna1 výrok
Zrušit filtry

Jan Lipavský

V těchto hodinách se ukazuje, že se skutečně (v případu dopadu rakety na nemocnici v Gaze, pozn. Demagog.cz) jednalo o část rakety, která vylétla z Gazy.
Právo, 21. října 2023
Útok na Izrael
Neověřitelné
Z veřejně dostupných zdrojů nelze jednoznačně prokázat, kdo byl viníkem výbuchu nemocnice v Pásmu Gazy. Média ani nezávislé organizace se ke dni námi ověřovaného rozhovoru nepřiklonily k definitivnímu závěru a jednoznačně nepotvrdily, kdo za výbuchem stojí.

Ministr zahraničí Jan Lipavský odkazuje na výbuch v nemocnici al-Ahlí v Pásmu Gazy, který se odehrál v úterý 17. října. Obě hlavní strany konfliktu – palestinské hnutí Hamás a izraelská armáda – se z tohoto činu vzájemně obviňovaly. Mluvčí palestinského ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem uvedl, že kvůli výbuchu údajně zahynulo více než 500 lidí. Zároveň Hamás bezprostředně po útoku před budovou zasažené nemocnice uspořádal tiskovou konferenci, na které náměstek ministerstva zdravotnictví prohlásil, že izraelští zástupci do nemocnice před útokem volali a vyzývali k evakuaci (video, čas 33:47). 

Izraelská armáda ale svou vinu popřela a za viníka označila uskupení Islámský džihád, které působí na území Pásma Gazy (video, čas 34:04). Podle ní měla být nemocnice poškozena v důsledku selhání rakety, kterou vypálili tito palestinští radikálové.

Investigace médií

Vyšetřování příčiny výbuchu ke dni vydání rozhovoru stále probíhalo – souhrnné informace a vlastní analýzy přinášela např. média jako BBC, CNN, Al Jazeera nebo agentura AP. CNN a AP uvedly, že za výbuchem patrně stojí vadná raketa vypálená z Pásma Gazy. Zároveň však upozornily, že bez přesnějších důkazů jejich závěry nejsou definitivní. BBC a Al Jazeera se shodly na tom, že není možné s jistotou potvrdit, jaká strana konfliktu za útokem stojí. 

Vlastní investigace zahájila i nezávislá uskupení. Příkladem je skupina Geoconfirmed, která se zaměřuje na určování zeměpisné polohy míst, v nichž se odehrály různé události související s válečnými konflikty. Tato platforma na sociální síti X (dříve Twitter) zveřejnila předběžnou analýzu, ve které uvádí, že je nepravděpodobné, že by za útokem byla izraelská bomba. Zároveň vyjádřila pochybnosti ohledně uvedeného počtu obětí, ačkoli upozornila, že se v budoucnu mohou objevit nové, detailnější záběry.

Další vyšetřování provedla i skupina Bellingcat, která spojuje nezávislé investigativní výzkumníky, vyšetřovatele a občanské novináře, kteří se věnují zpravodajství z otevřených zdrojů. Ta potvrdila přítomnost kráteru po výbuchu nacházejícího se uprostřed travnaté oblasti u parkoviště před nemocnicí. Dodává, že travnatá plocha nejspíš sloužila jako místo pro přespání, jelikož na ní bylo množství přikrývek a osobních věcí, což mohlo navýšit počet obětí výbuchu.

Analytička skupiny Bellingcat po vydání námi ověřovaného rozhovoru uvedla, že nelze s jistotou říci, zda výbuch způsobilo selhání rakety Islámského džihádu. Prozatím byl dle ní Bellingcat schopen potvrdit pouze to, že došlo k explozi, která vytvořila kráter. Zda šlo o raketu, střelu, nebo něco jiného, nebylo jasné, protože nebyly k dispozici důkazy, které by zřetelně potvrzovaly, o jaký druh munice šlo.

Je důležité zmínit, že po vydání rozhovoru s Janem Lipavským americký deník The New York Times zveřejnil svou analýzu. Z té vyplývá, že jedno z videí, kterým Izrael podporoval tvrzení o své nevině, ve skutečnosti ukazuje raketu vypálenou z Izraele a s výbuchem nemocnice navíc nejspíš nesouvisí.

Závěr

Světová média i nezávislé organizace ke dni vydání rozhovoru s ministrem Lipavským stále polemizovaly o tom, kdo za explozí nemocnice v Pásmu Gazy skutečně stojí. Ačkoli některé analýzy uváděly, že výbuch zapříčinila vadná raketa odpálená z Pásma Gazy, k jasnému a definitivnímu závěru se žádná z nich nepřiklonila.

Skupina Geoconfirmed pouze ve svém vyjádření připustila, že je nepravděpodobné, že by za výbuchem stála izraelská raketa svržená ze vzduchu. Dále však dodala, že tato informace je pouze výsledkem předběžné analýzy a po zveřejnění dalších důkazů se může stát neplatnou. Jelikož tedy z veřejně dostupných zdrojů ke dni vydání námi ověřovaného rozhovoru ani později nešlo jednoznačně prokázat, kdo byl viníkem exploze, hodnotíme výrok Jana Lipavského jako neověřitelný.

Jan Lipavský

Falešná zpráva o tom, že izraelský úder na nemocnici zavinil 500 obětí (…).
Právo, 21. října 2023
Konflikt Izrael – Hamás
Neověřitelné
Z veřejně dostupných zdrojů nelze s jistotou potvrdit, kdo zavinil výbuch nemocnice Al-Ahlí v Pásmu Gazy, ani to, kolik obětí si incident vyžádal.

Ministr zahraničí Jan Lipavský reaguje na otázku redaktorky, jestli se Izrael při svých odvetných vojenských akcích snaží dostatečně ochránit civilní obyvatelstvo v Pásmu Gazy. Lipavský odpovídá, že není povolaný takovou záležitost hodnotit a následně mluví o výbuchu nemocnice Al-Ahlí, který se odehrál 17. října v palestinském městě Gaza. Informaci, že za explozí stála izraelská armáda a že si vyžádala 500 obětí, označuje Lipavský jako falešnou.

Viník výbuchu

Obě hlavní strany konfliktu – palestinské hnutí Hamás a izraelská armáda – se z tohoto činu vzájemně obviňovaly. Hamás bezprostředně po útoku před budovou zasažené nemocnice uspořádal tiskovou konferenci, na které náměstek místního ministerstva zdravotnictví prohlásil, že izraelští zástupci do nemocnice před útokem volali a vyzývali k evakuaci (video, čas 33:47).

Izraelská armáda ale svou vinu popřela a za viníka označila uskupení Islámský džihád, které působí na území Pásma Gazy (video, čas 34:04). Podle ní tak měla být nemocnice poškozena v důsledku selhání vypálené rakety ze strany těchto palestinských radikálů.

Z veřejně dostupných zdrojů ke dni námi ověřovaného rozhovoru ale nešlo jednoznačně prokázat, kdo byl viníkem exploze. Ačkoli některé analýzy uváděly, že výbuch zapříčinila vadná raketa odpálená z Pásma Gazy, k jasnému a definitivnímu závěru se žádná z nich nepřiklonila.

Počet obětí

Mluvčí palestinského ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem uvedl, že kvůli výbuchu údajně zahynulo více než 500 lidí. Nejen touto informací, ale především tím, kdo ze znepřátelených stran za útokem stojí, se zabývala řada světových médií (např. BBC, CNN nebo Al Jazeera) a některé nezávislé organizace jako Geoconfirmed nebo Bellingcat.

Právě skupina Geoconfirmed ve shrnutí předběžné analýzy uvádí, že „tvrzení o více než 500 obětech je také široce vnímáno jako významné přehánění“. Bellingcat dokázal potvrdit pouze informaci o tom, že na místě došlo k explozi. K počtu obětí se tato organizace nevyjádřila. Analytička tohoto uskupení ale pro iRozhlas.cz uvedla, že je dle jejího názoru stále velmi brzy na definitivní potvrzení přesného počtu obětí. V rozhovoru se vyjádřila také k tomu, že se kráter po výbuchu nacházel v travnaté oblasti u parkoviště před nemocnicí. Tato oblast podle ní nejspíš sloužila jako místo pro přespání, jelikož na ní bylo množství přikrývek a osobních věcí, což mohlo navýšit počet obětí tohoto útoku.

Závěr

V současné době nelze z veřejně dostupných zdrojů jednoznačně určit, kdo za říjnovým výbuchem nemocnice v Pásmu Gazy stál, ani počet obětí. Nezávislé organizace třetích stran se k definitivnímu závěru nepřiklonily. Není proto jisté, zda je verze o izraelském útoku s 500 oběťmi falešná, jak tvrdí ministr Lipavský. Jeho výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Jan Lipavský

S prezidentem Milošem Zemanem jsem podepsal 42 výměn velvyslanců. Teď v létě většina z nich proběhla.
Právo, 21. října 2023
Zahraniční politika
Neověřitelné
Zda Jan Lipavský s Milošem Zemanem podepsal výměny 42 velvyslanců, se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo zjistit. Kancelář prezidenta nám na náš dotaz neodpověděla. Letos v červenci došlo pouze k výměně 26 velvyslanců, a to kvůli plánované letní rotaci.

Ministr zahraničí Jan Lipavský v rozhovoru reaguje na konstatování redaktorky, že v letošním roce končí desítky českých velvyslanců. Svojí poznámkou směřovala k otázce, jestli se nejedná o snahu zbavit se diplomatického personálu z éry prezidenta Zemana. To Lipavský odmítl a poukázal na vládní slib ohledně profesionalizace diplomatického sboru (.pdf, str. 26).

Jmenování velvyslanců

Prezident Petr Pavel letos v červenci pověřil vedením českých zastupitelských úřadů v zahraničí 26 diplomatů a diplomatek. Seznam konkrétních jmen zveřejnilo Ministerstvo zahraničí. Mluvčí Černínského paláce Daniel Drake serveru Lidovky.cz později sdělil, že se má do konce roku vystřídat celkem 29 velvyslanců.

Petr Pavel nové velvyslance sice pověřil, neznamená to ale, že jejich jmenování s ministrem Lipavským podepisoval. Velvyslanci jsou totiž z řad profesionálních diplomatů obyčejně vybíráni Ministerstvem zahraničních věcí. Šéf resortu poté navrhne velvyslance vládě, která jej schvaluje. Poté návrh svým podpisem odsouhlasí prezident, který tak s kontrasignací (spolupodpisem) premiéra velvyslance jmenuje.

Teprve poté je životopis schváleného velvyslance zaslán přijímající zemi ke schválení. V případě, že hostitelský stát s návrhem souhlasí, vydá tzv. agrément. Úřad prezidenta ČR vyhotoví po získání tohoto souhlasu pověřovací listiny, se kterými velvyslanec odjíždí do hostitelské země. Až v tomto momentě jsou tedy noví velvyslanci pověřeni vedením diplomatických misí a jejich jméno může být zveřejněno.

Závěr

K výše zmíněné výměně 26 velvyslanců došlo kvůli plánovanému střídání. Zda Jan Lipavský podepsal s Milošem Zemanem 42 výměn velvyslanců, se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo dohledat. Obrátili jsme se proto s dotazem na Ministerstvo zahraničí, které nás odkázalo na Kancelář prezidenta. Ke dni zveřejnění naší analýzy jsme však odpověď neobdrželi. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Jan Lipavský

Není to první pozvánka (na předávání státních vyznamenání, pozn. Demagog.cz), kterou jsem takto z Pražského hradu již neobdržel.
Press klub, 25. října 2022
Neověřitelné
Jan Lipavský neobdržel pozvánku na ceremoniál předávání státních vyznamenání už v roce 2019. Podle svých slov ji nedostal ani letos, hradní kancléř Mynář ale tvrdí, že ho Hrad pozval. Z veřejně dostupných zdrojů nicméně nelze zjistit, jestli byl Lipavský pozván či nikoliv.

Ministr zahraničí Jan Lipavský hovoří o tom, že tento rok, stejně jako již v minulosti, neobdržel pozvánku na předávání státních vyznamenání, které se běžně koná 28. října na Pražském hradě.

K pozvánce na letošní hradní ceremoniál se Jan Lipavský vyjádřil i pro jiná média, například pro web Seznam Zprávy, který s touto informací přišel 24. října. Údajně neobdrženou pozvánku ministr Lipavský zmínil i pro deník Právo, a to v článku, který vyšel 25. října, nebo pro server iDNES.cz, který o dané záležitosti informoval o dva dny později.

Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář nicméně 26. října pro internetovou televizi XTV uvedl, že ministra zahraničí Pražský hrad zval (video). „Takže jestli pan Lipavský neobdržel pozvánku na slavnostní ceremoniál, tak to není naší vinou, ale buď pošty, nebo případně ministerstva,“ řekl (video) kancléř. Obrátili jsme se proto na Ministerstvo zahraničí, zda mohou potvrdit, že pozvánka na Pražský hrad Janu Lipavskému skutečně nedorazila. Odpověď jsme ale doposud neobdrželi.

Pozvání podle svých slov neobdržela ani předsedkyně Poslanecké Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo Miloš Vystrčil (ODS), který v uplynulých senátních volbách obhájil senátorské křeslo. Miloš Vystrčil v současnosti není předseda horní komory, očekává se však, že v této roli bude pokračovat.

Jan Lipavský se stal ministrem zahraničí v loňském prosinci, pozvání mohl ale dostat i jako poslanec, kterým byl od roku 2017. V roce 2019 pozvánku na hradní ceremoniál neobdržel nikdo z pirátských poslanců. Uvedla to tehdy mluvčí Pirátů Karolína Sadílková. Pozvání tedy nedostal ani Jan Lipavský, který ale avizoval, že se zúčastní alespoň následné recepce ve Španělském sále. Kromě poslanců za Piráty nepozval Hrad ani další – tehdy opoziční – zákonodárce. Skutečnost, že tehdy Pražský hrad nepozval některé politiky na ceremoniál 28. října, potvrdil i prezident Zeman, ačkoliv nikoho konkrétně nejmenoval.

Pro úplnost uveďme, že v letech 2020 a 2021 byla předávání státních vyznamenání zrušena. V říjnu 2020 se prezident Miloš Zeman rozhodl slavnostní předávání přesunout o rok kvůli pandemii covidu-19. Hrad tehdy seznam vyznamenaných osob pouze zveřejnil na svých webových stránkách.

O rok později se předávání přesunulo kvůli zdravotnímu stavu prezidenta Zemana. který byl hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Ceremoniál měl poté proběhnout 1. ledna 2022, Miloš Zeman ho ale kvůli nepříznivé epidemiologické situaci opět odložil a nakonec vyznamenání předal 7. března. Šéf diplomacie Lipavský se z události ovšem omluvil.

Na závěr shrňme, že Jan Lipavský podle mluvčí Pirátů neobdržel pozvánku na slavnostní předávání státních vyznamenání v roce 2019. Prezident Miloš Zeman tehdy potvrdil, že některé politiky skutečně nezval. Ministr zahraničí Lipavský podle svých slov pozvání nedostal ani letos, dle tvrzení hradního kancléře Vratislava Mynáře však Jan Lipavský pozván byl. Z veřejně dostupných zdrojů nelze jednoznačně zjistit, jestli byl ministr zahraničí na letošní ceremoniál zván či nikoliv. S upřesňujícím dotazem jsme se proto obrátili na Ministerstvo zahraničních věcí, které nám ovšem doposud neodpovědělo. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Jan Lipavský

Plot, i když to byl jiný plot, tam stál od samého začátku, kdy ta budova (Českého domu v Moskvě, pozn. Demagog.cz) byla postavena.
Press klub, 25. října 2022
Zahraniční politika
Neověřitelné
Český dům byl v Moskvě otevřen v roce 1986. Zda kolem celého areálu plot stál už od začátku jeho provozu, nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit.

Jan Lipavský zde reaguje na otázku týkající se skutečnosti, že Rusko 17. října 2022 odstranilo část plotu, který obklopuje Český dům v Moskvě. Ruské úřady tento krok konkrétně odůvodňovaly tím, že plot na daném místě údajně stojí nelegálně.

Český dům v Moskvě je největším areálem ve vlastnictví České republiky v zahraničí. Postaven byl v roce 1986 a od té doby sloužil pro propagaci obchodu a české kultury v Rusku. V areálu se nachází více než stovka kanceláří a bytů, hotel, konferenční místnosti či restaurace.

Provoz restaurace a hotelu byl přerušen v červnu 2021. Stalo se tak kvůli diplomatické krizi po odhalení zapojení ruských zpravodajských služeb do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014 (.pdf, str. 6). V březnu 2022, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, uvedlo Ministerstvo zahraničí pro Seznam Zprávy, že se rozhodlo uzavřít i zbytek Českého domu.

Správa moskevské městské části, kde se Český dům nachází, v říjnu rozhodla o odstranění devatenácti metrů plotu, který kolem areálu stál. Zda se na jeho místě plot nacházel už v době vzniku areálu, se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo ověřit.

Ministr Jan Lipavský zmiňuje, že jeho kolegové „oprášili technické plány“ z dob výstavby Českého domu, které dokazují, že kolem něj plot stál od samého začátku jeho provozu (audio, 8:39). S dotazem a žádostí o zaslání těchto dokumentů jsme se proto obrátili na Ministerstvo zahraničí, to nám ale dosud neodpovědělo. Z těchto důvodů tak výrok hodnotíme jako neověřitelný.