Jana Černochová

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mluví o pořízení amerických stíhacích letounů F-35. V kontextu výroku reaguje na slova Petra Pavla, který na počátku ledna letošního roku uvedl, že by takový nákup měl být podepřen komplexní analýzou. Ministryně podotýká, že Pavel se takto vyjádřil, aniž by měl k dispozici potřebné informace, které již nyní jako prezident má. Dále Jana Černochová uvádí, že jednání o nákupu F-35 stále probíhají a potrvají ještě několik příštích měsíců.

Vláda v červenci 2022 Janu Černochovou pověřila, aby sestavila tým, který měl jednat s americkými zástupci o nákupu 24 víceúčelových nadzvukových letounů F-35. Z usnesení kabinetu Petra Fialy pak vyplývá, že ministryně obrany má povinnost vládě předložit informace o výsledcích jednání do 1. října 2023 (.pdf). Dodejme, že americké stíhačky mají nahradit švédské gripeny, na jejichž využívání má Česko smlouvu do roku 2027.

Vrchní ředitelka ekonomické sekce Ministerstva obrany Blanka Cupáková, která vyjednávací tým vede, v lednu letošního roku řekla, že jsou jednání „v plném proudu“. Přiblížila, že český a americký tým spolu jednají prostřednictvím videokonferencí, na kterých se řešily především finanční a technické detaily, jako např. otázky výcviku, servisu, oprav a údržby.

Na začátku února 2023 se pak zástupci české a americké vlády sešli ve Washingtonu, přičemž cílem jednání bylo získat detailní informace ohledně způsobu financování projektu s ohledem na rozpočet České republiky. Vyjednávací tým se také sešel se zástupci společnosti Lockheed Martin, která letouny F-35 vyrábí.

3. až 6. dubna se pak v USA konalo další kolo vyjednávání (.docx), jehož výsledky Ministerstvo obrany zveřejnilo až po námi ověřované debatě. Jednání se dle resortu „týkala všech aspektů potenciální akvizice“ a český tým opět jednal jak s představiteli americké vlády, tak z firmy Lockheed Martin.

Vláda Petra Fialy tedy v červenci 2022 pověřila ministryni obrany Janu Černochovou sestavením týmu, který se zástupci americké vlády jedná o potenciálním nákupu stíhaček F-35. Zároveň jí uložila povinnost, aby nejpozději do 1. října 2023 kabinet informovala o výsledcích vyjednávání. Až na základě toho se vláda rozhodne, zda letouny pořídí. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mluví o pořízení amerických stíhacích letounů F-35. V kontextu výroku reaguje na slova Petra Pavla, podle kterého by takový nákup měl být podepřen komplexní analýzou. Ministryně podotýká, že se Pavel takto vyjádřil, aniž by znal potřebné informace, které již nyní jako prezident má. Dále uvádí, že se smlouvy na nákup F-35 uzavírají v posledních dvou letech, kdy již Pavel nebyl předsedou vojenského výboru NATO, a proto dle ní „nemohl mít vhled do hloubky“.

Rozpočtový výbor německého Spolkového sněmu schválil nákup stíhaček F-35 v prosinci 2022. Díky tomuto schválení tak definitivnímu podpisu smlouvy na pořízení F-35 nic nebrání. Dodejme, že Německo za 35 letounů zaplatí přes 10 miliard eur.

Finská vláda pak nákup letounů F-35 schválila v prosinci 2021, v tomto případě objednávka obsahuje 64 stíhaček F-35. První smlouvy pak finská strana se společností Lockheed Martin, která letouny F-35 vyrábí, uzavřela v únoru 2022. Smlouvu na nákup 36 stíhaček F-35 v posledních dvou letech uzavřelo také Švýcarsko, a to konkrétně v září 2022. O nákup stíhaček F-35 v posledních dvou letech projevilo zájem např. také Řecko, které však kontrakt prozatím nepodepsalo.

Dodejme, že v současné době o nákupu stíhaček F-35 vyjednává také česká vláda. „Vláda ČR tím reagovala na zhoršující se bezpečnostní prostředí způsobené invazí Ruské federace na Ukrajinu, která vypukla téměř před rokem,“ stojí v tiskové zprávě Ministerstva obrany. Šéfka rezortu Jana Černochová má nejpozději do 1. října 2023 kabinet informovat o výsledcích vyjednávání (.pdf). Až na základě toho se vláda rozhodne, zda letouny nakonec pořídí.

Některé smlouvy na nákup stíhacích letounů F-35 se tedy uzavírají v posledních dvou letech. Německo uzavření smlouvy schválilo v prosinci 2022. Finská vláda pořízení F-35 schválila již ke konci roku 2021 a první smlouvu podepsala v únoru 2022. V září 2022 pak kontrakt uzavřelo i Švýcarsko. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová tímto výrokem odpovídá na to, jak se staví k současné napjaté situaci na rusko-ukrajinské hranici. Podívejme se tedy, jaké má Ukrajina v současnosti platné dohody se Severoatlantickou aliancí (NATO), s Českou republikou a případně s Evropskou unií (EU).

Ukrajina již v minulosti dala najevo svůj zájem vstoupit do NATO a EU, zatím se ale členem ani jednoho společenství nestala.

Dne 12. června 2020 Ukrajina získala status aliančního partnera dodatečných příležitostí, nejvyšší partnerský status NATO. „Udělením statusu Ukrajina získá nové příležitosti spolupráce s Aliancí. Jedná se například o účast na cvičeních NATO, posílené sdílení informací či intenzivnější politický dialog,“ stojí ve zprávě Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Česká republika má s Ukrajinou uzavřeno mnoho mezinárodních smluv v různých oblastech – týká se to kultury, ekonomiky a průmyslu, až po spolupráce jednotlivých ministerstev a další různé partnerské dohody. Mezi ně patří např. Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ukrajinou, Dohoda o ekonomické, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci nebo také Dohoda o spolupráci v oblasti obranného průmyslu. Dodejme, že česká diplomacie dlouhodobě podporuje ukrajinskou nezávislost, suverenitu a teritoriální integritu (.doc, str. 82).

Dne 11. července 2017 také Ukrajina uzavřela tzv. Dohodu o přidružení s Evropskou unií. Tuto dohodu mají s EU kromě Ukrajiny také Moldavská republika a Gruzie a její součástí je také Dohoda o volném obchodu.

Z výše uvedených informací vyplývá, že i přes to, že Ukrajina není členem NATO ani EU, tak je jejich partnerem, stejně jako je partnerem České republiky. Proto výrok Jany Černochové hodnotíme jako pravdivý.

Současná ministryně obrany Jana Černochová byla předsedkyní sněmovního výboru pro obranu od podzimu 2017 do října 2021, tedy v minulém volebním období. Zástupci tohoto výboru podnikli služební cestu na Ukrajinu v termínu 5. až 8. března 2020. Delegaci tehdy skutečně vedla Jana Černochová jako předsedkyně výboru. Cesty se také zúčastnil tehdejší místopředseda výboru a stávající ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) a poslanec Pavel Žáček (ODS). 

Program této zahraniční cesty se skládal z několika pracovních setkání se zástupci ukrajinského parlamentu a exekutivy. „Dále zahrnoval jednání s představiteli významných ukrajinských paměťových institucí, Institutu paměti národa a Archivu bezpečnostních služeb, a v neposlední řadě návštěvu obce Sokolovo, kde se delegace zúčastnila pietního aktu k uctění památky československých vojáků, kteří se zde prvně zapojili do bojů na východní frontě 2. světové války," uvádí k průběhu této cesty web Poslanecké sněmovny.

Při společném telefonátu, který se uskutečnil 4. ledna 2022, se český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský a jeho ukrajinský protějšek Dmytro Kuleba domluvili na návštěvě českého ministra na Ukrajině. Cesty se podle plánu mají zúčastnit také ministři zahraničí Rakouska a Slovenska. Společná cesta by se měla konat 7. a 8. února, jak před několika dny potvrdil Lipavský.

Dodejme, že podle ukrajinské strany během společného telefonátu jednali ministři především o podpoře Ukrajiny ze strany České republiky, dále také o českém předsednictví v Radě EU, evropské integraci Ukrajiny nebo situaci ve střední Evropě. 

Svůj záměr navštívit Ukrajinu tedy Jan Lipavský skutečně avizoval dříve, než proběhl rozhovor s Janou Černochovou, její výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. 

ČTK dne 10. ledna 2022 ve své zprávě uvedla, že proti covidu-19 je očkovaných 90 % vojáků. Web Aktuálně.cz dříve informoval, že ještě v prvním lednovém týdnu to podle vyjádření tiskové mluvčí Generálního štábu AČR, Vlastimily Cyprisové, bylo 89 % vojáků. Toto číslo poté zmiňoval i článek serveru Seznam Zprávy z 10. ledna. I v případě, že by v den rozhovoru bylo dohromady naočkováno 89 % vojáků, by nicméně hodnota uváděná ve výroku stále spadala do rozmezí námi používané 10% tolerance.

Doplňme, že pro přesnější informace jsme se obrátili i přímo na Ministerstvo obrany. Petr Sýkora z tiskového oddělení dne 26. ledna 2022 pro Demagog.cz uvedl, že proočkovanost vojáků a dalších zaměstnanců resortu obrany dohromady „přesahuje 91 % a očkování pokračuje“.

Informace o tom, z jakého důvodu se přibližně 10 % vojáků Armády ČR nenechalo dosud naočkovat proti covidu-19, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat. Obrátili jsme se proto s dotazem na Ministerstvo obrany a Generální štáb Armády ČR.

Z oddělení komunikace s veřejností Generálního štábu Armády ČR nám odpověděla jeho vedoucí Magdalena Dvořáková. „Část vojáků či civilních zaměstnanců nevyužila očkování z důvodu prodělání nemoci covid-19, či ze zdravotních důvodů, kdy jim lékař očkování nedoporučil,“ uvedla. Dále dodala, že „zdravotničtí pracovníci i vojáci, kteří byli a jsou nasazováni do zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče jsou očkovaní proti nemoci covid-19“.

Stejné důvody, proč nejsou někteří vojáci naočkováni, popsal také Petr Sýkora z tiskového oddělení Ministerstva obrany. „Každému nasazení vojáků vždy předchází lékařská prohlídka, včetně kontroly a případného doplnění všech nezbytných očkování. Jinými slovy, bez platné lékařské prohlídky (a tím i očkování) nemůže být a není voják k nasazení vysílán,“ doplnil Sýkora s tím, že proočkovanost vojáků a dalších zaměstnanců resortu obrany dohromady „přesahuje 91 % a očkování pokračuje“. 

Armádní tendr na nákup 210 bojových vozidel pěchoty v ceně více než 50 miliard korun započal v roce 2019. Ministerstvo obrany tehdy oslovilo čtyři společnosti: mezinárodní firmu BAE Systems, nadnárodní koncern GDELS, německou firmu Rheinmetall Landsysteme a německé konsorcium PSM. 

Ministerstvo obrany podle původního plánu chtělo smlouvu s vítězem tendru podepsat ještě v roce 2019, termín ukončení výběrového řízení ale několikrát odložilo. Firma PSM, o níž se hovořilo jako o jednom z favoritů tendru, z něj mezitím odstoupila. V červnu 2021 poté resort obrany rozhodl, že společnosti budou moci předkládat nabídky až do 1. září místo původně plánovaného 1. července 2021.

Na začátku září minulého roku pak úřad převzal nabídky od zbývajících tří potenciálních dodavatelů. Ani tehdy se však tendr nepodařilo dokončit, protože expertní komise, složená ze zástupců Ministerstva obrany a Armády ČR, konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky. Resort obrany k tomu v listopadu 2021 uvedl, že komise „nebude dále posuzovat a zejména hodnotit stávající nabídky dodavatelů“. Podle ministerstva to ovšem neznamená, že by byly společnosti vyloučeny z výběrového řízení, to tedy stále trvá.

Jana Černochová byla uvedena do funkce ministryně obrany 18. prosince 2021. Vzhledem k tomu, že výše zmiňované společnosti vyloučeny z výběrového řízení nebyly a byly jim jen zamítnuty nabídky, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro doplnění ještě uveďme, že podle vyjádření Jany Černochové z 21. ledna nebude tendr dokončen ani letos a jeho osud je tak nejistý.

Předně uveďme, že zmínky o nutnosti modernizovat bojová vozidla pěchoty (BVP) se začaly objevovat už například v roce 1997 (.pdf, str. 6). Ministerstvo obrany (MO) později v roce 2011 v tzv. Bílé knize (.pdf, str. 16) mluvilo o plánu provozovat vozidla typu BVP-2 do konce jejich životnosti, tedy do let 2018–2020, a pak je „nahradit buď modernizovanými BVP-1, nebo jinou technikou“. O případné modernizaci vozidel BVP-1 se přitom mělo rozhodnout nejpozději do konce roku 2013.

O řešení náhrady obojživelných obrněných pásových vozidel BVP-2, která se vyráběla v Československu na základě licence podle sovětského transportéru BMP-2, se poté v roce 2013 vedly odborné diskuse. Rozhodnutí, zda dojde k modernizaci stávajících vozidel BVP-1, nebo k nákupu nových transportérů mělo být známo na podzim 2013. K tomu nicméně nedošlo a o obou možnostech se hovořilo ještě v květnu 2015.

Až následně v prosinci 2015 byla vládou Bohuslava Sobotky schválena Koncepce výstavby Armády České republiky 2025, která zmiňovala (.pdf, str. 19), že do roku 2020 by mělo začít nahrazování starých BVP-2 nově pořízenými pásovými bojovými vozidly pěchoty.

První informace o ceně veřejné zakázky na nákup nových pásových BVP se v médiích začaly objevovat až v roce 2016. Pro přesnější informace jsme se obrátili na tiskové oddělení Ministerstva obrany. To pro Demagog.cz potvrdilo, že proces zjištění ceny BVP probíhal již dříve. Dle sdělení tiskového oddělení „v roce 2015 realizoval resort MO podrobný průzkum trhu a tzv. studii proveditelnosti. Na jejich základě pak byla vydefinována předpokládaná hodnota projektu ve výši cca 52 miliard Kč“.

27. března 2019 Ministerstvo obrany uspořádalo tiskovou konferenci, na které oznámilo reálné zahájení celého výběrového řízení. Tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) tehdy oficiálně zveřejnil základní technické požadavky na poptávaná vozidla. Překvapivě nezazněl požadavek osadit nová BVP bezosádkovou věží navzdory tomu, že samo ministerstvo původně oslovilo převážně výrobce typů BVP s věží bezosádkovou. Tento krok přitom de facto vyřadil 2 nejvýkonnější typy testovaných vozidel – jednu z verzí vozidla typu CV90CZr mezinárodní firmy BAE Systems a bojové vozidlo Puma německého výrobce PSM, který později v říjnu 2019 z tendru odstoupil. Tento typ bojové věže obsahovala i původní dokumentace.

O možné změně některých požadavků informoval v červenci 2020 server SecurityMagazin.cz. Některé požadavky na BVP ve výběrovém řízení jsou nicméně z bezpečnostních důvodů neveřejné, Ministerstvo obrany tak tehdy změny nepotvrdilo ani nevyvrátilo.

V dubnu až červnu 2021 poté na území České republiky probíhaly testy vozidel od tří výrobců, kteří v tendru zůstali. Jednalo se konkrétně o vozidla CV90 od společnosti BAE Systems, Lynx od německé firmy Rheinmetall Landsysteme a ASCOD od španělské společnosti GDELS.

Doplňme, že Ministerstvo obrany termín ukončení výběrového řízení několikrát odložilo. V červnu 2021 například rozhodlo, že společnosti budou moci předkládat nabídky až do 1. září místo původně plánovaného 1. července 2021. Na začátku září následně úřad převzal nabídky od zmíněných tří dodavatelů, ani poté se však tendr nepodařilo dokončit, protože armádní expertní komise konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky.

Co se týče počtu modifikací pásových BVP, podařilo se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat jen zmínky o celkem sedmi verzích. Požadavek, aby byla BVP dodána kromě bojové varianty také ve velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a dělostřelecké modifikaci, lze dohledat např. v letech 2018 i https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/nove-pasove-obrnence-pro-armadu-plavat-umet-nemuseji.A170823_145208_pozice-tema_lube">2017. Je nicméně možné, že se o jednotlivých verzích neveřejně diskutovalo dříve.

Na závěr tedy shrňme, že diskuze o nákupu nových bojových vozidel pěchoty probíhaly v roce 2013, jak uvádí Jana Černochová, a v roce 2015 podle Ministerstva obrany probíhalo stanovení ceny zakázky. Skutečně také došlo ke změnám požadavků, které by BVP měla splňovat, včetně specifikace věží vozidel. Z těchto důvodů výrok celkově hodnotíme jako pravdivý. Dodejme však, že změny počtu modifikací se nám nepodařilo potvrdit ani vyvrátit.

Na začátek upřesněme, že pojem konjunktura označuje stav hospodářského cyklu, kdy ekonomika funguje dobře, rozvíjí se a roste hrubý domácí produkt (HDP). Martin Stropnický (ANO), o němž ve výroku Jana Černochová mluví, byl ministrem obrany ve vládě Bohuslava Sobotky v letech 2014 až 2017. Na základě dat (.xlsx) Českého statistického úřadu je z následujícího grafu vidět, že v dobách působení Stropnického na rezortu obrany HDP skutečně rostlo v průměru více než v předchozích letech.

Druhá část výroku se zaměřuje na významné armádní zakázky. Ministerstvo obrany každý rok publikuje závěrečný účet svého rozpočtu, který obsahuje například i kapitolu s názvem „Výdaje vyplývající z veřejných zakázek o předpokládané hodnotě nejméně 300 mil. Kč, se smluvním plněním přesahujícím jeden kalendářní rok“. Právě odtud můžeme získat přehled o významných veřejných zakázkách mezi lety 2014 a 2017, kdy byl Martin Stropnický ministrem obrany. Vzhledem k tomu, že veřejných zakázek je mnoho, uvedeme pouze ty, které přesahují hodnotu jedné miliardy korun. Jejich souhrn nám ukazuje následující tabulka.

Je zřejmé, že v éře Martina Stropnického docházelo k nákupům pro armádu. Nepočítáme-li nákup licencí softwaru, lze za nejvýznamnější označit pořízení (.pdf, str. 324) 20 obrněných vozidel Pandur a servis (.pdf, str. 338) vrtulníků řady „Mi“. Pro úplnost dodejme, že u některých zakázek docházelo podle dalších závěrečných účtů Ministerstva obrany ke změně ceny. V našem výčtu jsme však vždy uvedli cenu u nejstarší závěrečné zprávy, do které ministerstvo zakázku zařadilo. K nejvýznamnější změně došlo u nákupu munice 2017/II z roku 2016, kdy podle závěrečného účtu z let 2019 (.pdf, str. 334) a 2020 (.pdf, str. 249) činí částka 3 miliardy korun.

Pojďme se nyní zaměřit na významné zakázky v období Karly Šlechtové (prosinec 2017 – červen 2018) a Lubomíra Metnara (červen 2018 – prosinec 2021) – tedy nástupců Martina Stropnického v čele rezortu.

Jak můžeme vidět v tabulce výše, v roce 2018 došlo (.pdf, str. 337) k podpisu smlouvy na nákup nových protiletadlových raketometů RBS-70NG za více než miliardu korun, přičemž je třeba zmínit, že se tento nákup aktivně plánoval již za dob ministra Stropnického. Téhož roku také ministerstvo podepsalo (.pdf, str. 337) smlouvu na pořízení 80 lehkých obrněných vozidel (vláda byla o této zakázce informována již v červenci roku 2017) ve výši přesahující 5 miliard korun. V roce 2018 došlo i k podepsání (.pdf, str. 255) smlouvy na nákup radiostanic v ceně miliardy a půl. Pro úplnost dodejme, že byla vypsána (.pdf. str. 337) i zakázka na pořízení softwaru Microsoft za 2 miliardy korun.

Roku 2019 vyhlásilo ministerstvo (.pdf, str. 337) veřejnou zakázku na opravu letounů L-159 za bezmála 1,6 miliardy korun nebo na pořízení (.pdf, str. 342) 62 kolových obrněných vozidel ve výši 6 miliard korun. Došlo i na zakázku taktického rušiče (.pdf, str. 348) a pasivního sledovacího systému (.pdf, str. 260), u obou těchto nákupů se cena vyšplhala na zhruba 1,5 miliardy korun. Ve stejném roce ministerstvo podepsalo (.pdf, str. 346) nákup dvou letounů CASA za 2,3 miliardy korun, 12 vrtulníků (.pdf, str. 346) za 17,5 miliardy korun a radiolokátorů za 3,5 miliardy korun (.pdf, str. 347).

Roku 2020 se uzavřela (.pdf, str. 260) s Českou zbrojovkou rámcová smlouva o nákupu nových ručních palných zbraní ve výši 2,9 miliardy korun. Ministerstvo podepsalo i smlouvu na modernizaci 33 tanků (.pdf, str. 261) a 15 vrtulníků (.pdf, str. 262). V obou případech překročila částka jednu miliardu korun. Ještě před sněmovními volbami v roce 2021 stihl tehdejší ministr Lubomír Metnar podepsat i objednání 52 samohybných děl za 8 a půl miliardy.

Když tedy srovnáme období Martina Stropnického na Ministerstvu obrany s dobou po jeho odchodu, je zjevné, že za Karly Šlechtové a především za Lubomíra Metnara (který byl ve funkci podstatně déle než Šlechtová) došlo ke spuštění většího počtu „velkých“ akvizičních projektů. Z výše uvedeného přehledu také můžeme vidět, že za Martina Stropnického provádělo Ministerstvo obrany především servis a opravy stávající výzbroje, výjimku tvoří jen nákup pandurů. Od roku 2018 pak Ministerstvo obrany spustilo proces nákupů lehkých obrněných vozidel, kolových obrněných vozidel, letounů CASA, vrtulníků, radiolokátorů či samohybných děl. Ve všech případech se jednalo o zakázky s cenou přesahující zakázku na pandury.

Jelikož ministryně Černochová ve svém výroku zjevně používá nadsázku, když říká, že ministr Stropnický „nic nepodepsal“, je pro hodnocení klíčové, zda Ministerstvo obrany za Stropnického spustilo výrazně méně projektů než po jeho odchodu. Vzhledem k výše uvedeným informacím tak můžeme hodnotit výrok Jany Černochové jako pravdivý.