Jasna Flamiková

Informace je potvrzena v dokumentu Strategie Brno 2050 - základní východiska (.pdf, str. 8 a 12). Strategie byla zpracována jako vize zakládající dlouhodobou strategii města v režii Jaroslava Kacera, náměstka primátora města Brna pro oblast Smart city, strategii města, informatiku a elektronizaci radnice.

Stejnou informaci potvrdila i radnice, byť dramatičnost, se kterou situaci popisují zástupci vládnoucí koalice a „laici“, se značně liší.

Dle Strategie bydlení (.pdf, str. 66) města Brna, zpracované ke dni 24. 1. 2016, je k dispozici pro rozvoj bydlení 440 hektarů zastavitelných ploch, z nich asi 37 % je naplněno výstavbou. Zbývajících 63 % je podle zprávy "nevyužito, jelikož jsou ve většině případů nepřipraveny pro realizaci výstavby. Důvodem nepřipravenosti je např. chybějící dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, nerealizovaná protipovodňová opatření nebo neuspořádané vlastnické vztahy". To tedy koresponduje s tvrzením Flamikové.

Nejvyšší správní soud v roce 2012 zrušil celé Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, což vedlo k tomu, že město nemohlo přijímat změny územního plánu. Jedním z důvodů (pdf, str. 95-96, bod č. 448-449) zrušení ZÚR bylo právě nedodržení požadavků při vypořádání námitek obcí, zástupkyně veřejnosti a dalších fyzických osob. Dále Nejvyšší správní soud konstatoval, že důvodem pro zrušení ZÚR bylo nedostatečné projednání návrhu s veřejností a nedostatečný prostor poskytnutý občanům k vyjádření (pdf, str. 134, bod č. 624 a násl.).

Na počátku roku 2015 zrušil Krajský soud v Brně aktualizaci územního plánu právě z důvodu chybějících zásad územního rozvoje. Každý územní plán totiž musí být v souladu (§ 43, odst.3) se zásadami územního rozvoje, jakožto vyšší úrovní územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj neměl ZÚR, nemohlo město Brno jakkoliv aktualizovat územní plán.

V odůvodnění (pdf, str. 24) tohoto rozsudku Krajský soud v Brně uvedl, že jedním z důvodů zrušení aktualizací územního plánu byly nedostatky ve „zohlednění individuálních podmínek jednotlivých částí území (městských částí, pozn. Demagog.cz).“ Jako problematické se mu zdálo také plošné odůvodnění námitek městem, které vyloučilo „účinné uplatnění individuálních námitek a připomínek proti podstatě jednotlivých změn v území.“

Rekonstrukce Parku pod Plachtami byla dokončena v roce 2015, kořeny stavebního záměru však sahají do roku 2004. Klíčovým prvkem je právě jezero, které zachycuje vodu ze střech okolních domů. Objekt jezírka umožňuje tuto vodu jímanou ze střech panelových domů využít pro přírodní biotop, přispívá tím ke zkvalitnění mikroklimatu místa a napomáhá snižovat jednorázové nápory na kanalizaci. Při stálé provozní hladině činí objem zadržované vody 630 m³, během přívalových srážek může dosáhnout až 890 m³.

​Druhým případem je záchyt vody vzniklý při rekonstrukci Juliánovského náměstí v Židenicích. Rekonstrukci náměstí spojili zastupitelé Městské části Židenice právě se zbudováním záchytu vody. Informovala o tom převážně lokální média, větší pozornosti se záchytu příliš nedostalo. Jde však o součást většího revitalizačního projektu, o kterém na svém Twitteru informoval například místostarosta Petr Kunc. Projekt má být finalizován v březnu 2019.