Jasna Flamiková

Podle dat (.pdf, str. 80) z analytické části Strategie bydlení města 2018-2030 byly v letech 2005-2016 provedeny opravy za zhruba 8,646 miliard Kč.

Toto číslo však nerozlišuje výdaje na opravy v rámci jednotlivých let, ani jejich konkrétní formu. Z dostupných údajů tedy není možné určit, zdali docházelo pouze k venkovním opravám budov, nebo zdali se ve stejné míře opravovaly i vnitřní prostory bytového fondu města Brna, respektive zda šlo o povrchové nebo hloubkové opravy.

Pro doplnění také uvádíme, že se v médiích objevily reportáže, které se problému s vybaveností nebo vnitřním stavem některých městských bytů věnovaly.

Nejvyšší správní soud již v roce 2012 zrušil celé Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, což vedlo k tomu, že město nemohlo přijímat změny územního plánu. Každý územní plán musí být totiž v souladu se zásadami územního rozvoje, jakožto vyšší úrovní územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj neměl ZÚR, nemohlo město Brno jakkoliv aktualizovat územní plán. To potvrdil i Krajský soud v Brně, když v roce 2014 zrušil aktualizaci brněnského územního plánu.

Vzhledem k tomu, že Zastupitelstvo Jihomoravského kraje vydalo v roce 2016 nové Zásady územního rozvoje, které vstoupily v účinnost, mohlo Brno začít na novém územním plánu pracovat. Rada města rozhodla (bod č. 13) 7. srpna 2018 na základě návrhu (textová část) o tom, že nový brněnský územní plán vypracuje Kancelář architekta města Brna.

Dle výroční zprávy Dopravního podniku města Brna za rok 2017 (.pdf, stáhnout rok 2017, str. 17-18 dokumentu) poskytuje město dopravnímu podniku kompenzaci za závazek veřejné služby. V roce 2017 činila tato kompenzace 1,7 miliardy korun, v roce 2016 pak 1,5 miliardy korun. Celkově činí kompenzace ze strany města přibližně 60 % příjmů dopravního podniku.

Zastupitelé města Brna podali 4. září 2018 Návrh na zřízení Fondu mobility, jež má začít fungovat od ledna příštího roku (.pdf). Fond by měl sloužit k financování Plánu udržitelné městské mobility města Brna, strategického dokumentu, jež by měl pomáhat zlepšovat život ve městě. Konkrétně se plán zabývá například opatřeními pro pěší a cyklistickou dopravu či zlepšením přístupnosti zastávek MHD (.pdf, str 6, bod 3.4). Jak je uvedeno přímo v avizovaném návrhu, zdroje (.pdf, str.2) Fondu mobility by se měly skládat mimo jiné z poplatků za rezidentní parkování, z pokut za neoprávněný vjezd do historického centra či z pokut za překročení povolené rychlosti v místech s automatickým měřením.

Součástí financování by měl být dle výše zmíněného dokumentu i nevyčerpaný disponibilní zůstatek Fondu mobility z minulých let. Jedná se ovšem o ustanovení alokování budoucích zdrojů. Vzhledem k neexistenci daného fondu není v současné chvíli zůstatek, jež by mohl být použit. Dodejme pouze, že nehodnotíme výpočty Strany zelených ohledně kompenzace Dopravnímu podniku města Brna.

Podle informací mluvčí MČ Brno-střed Ing. Kateřiny Dobešové jsou k dispozici čísla distribuovaných popelnic různého typu a velikosti. Není však možné říci, kolik domácností je jimi ovlivněno.

"U nádob na tříděný odpad je nutno ještě podotknout, že ne všechny domy si braly zároveň obě nádoby a o stejné velikosti. Větší bytové domy o více domácnostech si braly větší kontejnery nebo více menších nádob podle jejich potřeby," napsala Dobešová.

Dle zjištěných informací bylo dosud poskytnuto toto množství nádob:

Doplnění: Flamiková nás po vydání analýzy kontaktovala s informací od SAKO a.s., společnosti svážející odpad. Podle ní sváží papír, plast či bioodpad celkem od 945 domů. To je přibližně o 18 % více než uvádí Flamiková, ta tak číslo podhodnotila. Z hlediska metodologie není možné přizpůsobovat rozhodnutí tomu, zda si politik "přilepšil" či "přihoršil," takové subjektivní hodnocení nemůžeme do analýz vnášet. Výrok je tedy proto nepravdivý.

Tyto hodnoty přesahující imisní limity byly naměřené během brněnské debaty ve čtvrtek 20. září 2018 v měřené oblasti Brno-Úvoz:

PM10 (polétavý prach) - 24 hodinový průměr byl 60.9 µg/m3

NO2 (oxid dusičitý) - maximální hodinový průměr za den byl 101.8 µg/m3

NOx (oxidy dusíku) - hodinový průměr 20.9. v 9:00 den byl 155.3 µg/m3

Nový systém parkování v Brně umožňuje bezplatně parkovat na určených místech i nerezidentům. Jedná se o 30 minut zdarma v I. a II. zóně, dále až o 60 minut v zóně III. V rámci povolení pro rezidenty existuje možnost využít až 100 volných parkovacích hodin pro návštěvy.

Od prvního zavedení zón placeného stání v roce 1996 na Praze 1 se systém rezidentního parkování v průběhu let rozšířil i v dalších 10 městských částech.

Jen v roce 2016 došlo k rozšíření zón placeného stání (ZPS) na území Prahy 5 a 6, Prahy 3 a Prahy 8. Zavádění nových ZPS pokračuje i dnes a modré zóny uvidíme v dalších městských částech i v budoucnu.

Je ovšem nutné zmínit, že parkovací zóny jsou jedním z volebních témat, v různých variacích by pražský systém parkování změnili i favorité na post primátora. Příkladem je ODS, která chce navrhnout celoměstský systém parkovacích zón, kde "všichni Pražané budou moci jednoduše zaparkovat všude mimo historické centrum". Přepracovat systém parkovacích zón si klade za cíl také ANO (.pdf, str. 14-16, 38). Tématem je to i pro společnou kandidátku TOP-STAN (.pdf, str. 5). Dílčí návrhy těchto tří stran se částečně rozchází, byť dikce je ve vztahu k parkovacím zónám vesměs pozitivní.

Magistrát města Brna zadal vypracovat právní posudky o zavedení placeného parkováni v Brně advokátní kanceláři KROUPAHELÁN, která připravila právní posudek o zavedení jediné oblasti placeného parkování a druhý posudek o zavedení tří oblastí placeného parkování. Tyto posudky nám zaslala Jasna Flamiková. 

V prvním posudku o jedné oblasti placeného parkování přišla advokátní kancelář KROUPAHELÁN k celkovému závěru, že tento režim nedoporučuje zavést, protože by hrozil rozpor s právním řádem pro nesoulad s hmotným právem a se zásadou proporcionality kvůli tomu, že je třeba takovou regulaci vždy odůvodnit individuálně ve vztahu ke každé konkrétní lokalitě a kapacitním požadavkům místních obyvatel tak, aby jim bylo umožněno parkovat v relativní blízkosti bydliště (.pdf, str. 2). V druhém posudku konstatuje, že zavedení tří placených parkovacích zón rovněž není v rozporu se zákonem. Zpracovatel posudku závěrem doporučuje nikoli systém jedné či tří zón, ale (nakonec přijatý) systém „květinek.“ V rámci tohoto systému je území rozděleno na menší sub-oblasti, přičemž dlouhodobé parkovací oprávnění platí nejen pro sub-oblast, pro kterou je příslušným držitelem splněna podmínka vydání, ale rovněž pro sub-oblasti okolní.

Ve funkčním období od roku 2014 do roku 2018 se skutečně dvakrát měnila gesce pro oblast dopravy a na necelé 2 roky připadla náměstku Matěji Hollanovi.

Na začátku období (body 6 a 9) spadalo řízení oblasti dopravy pod náměstka Richarda Mrázka (ANO 2011). V červnu roku 2016 se však změnila vládnoucí koalice a na základě nové koaliční smlouvy (.pdf, str. 10) Zastupitelstvo města Brna svěřilo (bod 171/2) oblast dopravy ode dne 21. června 2016 třetímu náměstku Matěji Hollanovi (Žít Brno s podporou Pirátů). Druhá změna nastala na jaře roku 2018, kdy po neshodách v koalici Zastupitelstvo města Brna vrátilo (bod 133) oblast dopravy ode dne 1. dubna 2018 zpátky druhému náměstku Richardu Mrázkovi.

Dne 15. 2. 2017 byla schválena výzva k podávání nabídek na vypracování komunikační strategie (bod 52, „Oblasti placeného stání ve městě Brně – komunikační strategie a realizace navržených aktivit“). Už 4. dubna 2017 však byla zrušena (bod 60 téže názvu), přičemž důvod nelze ze zápisu Rady vyčíst. Krátce na to dne 18. dubna 2017 však byla zrušena stejnojmenná zakázka (bod 69 téže názvu) s odkazem na to, že v zadávacím řízení zůstal jediný účastník.

Po prázdninách byla vypsána další veřejná zakázka, a to dne 19. září 2017 (bod 38, „Rezidentní parkování ve městě Brně – komunikační strategie a realizace navržených aktivit“). Radou města pak bylo dne 10. října 2017 prodloužen termín podávání nabídek do konce října 2017, neboť některý ze zájemců vznesl žádost o vysvětlení zadaných podmínek (bod 80 téže názvu). Rozhodnutím ze dne 19. prosince 2017 pak Rada vyloučila jednoho z účastníků (což je za zákonných podmínek možné) a uložila vedoucímu Odboru dopravy zajistit provedení průzkumu trhu a předložit Radě návrh na výběr dodavatele a návrh smlouvy (bod 115 téže názvu). Lze se domnívat, že tyto kroky byly učiněny v návaznosti na to, že vyřadili jediného zájemce a hodlali zakázku schválit bez zadávacího řízení. Průzkum trhu je totiž předjímán pro účely určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Následně také dne 13. února 2018 prodloužené zadávací řízení Rada zrušila (bod 101 téže názvu), neboť již neměla zájemců, a už 15. května 2018 byla společnost LOCOMOTION vybrána pro zakázku malého rozsahu, pro kterou zákon nevyžaduje zadávací řízení (bod 1 téže názvu).

Ačkoli 2 zadávací řízení byla vedena pod názvem "Oblasti placeného stání" a třetí pod názvem "Rezidentní parkování," je zjevné, že komunikační strategie měla být vypracována k téže věci (byť nemáme k dispozici podkladové materiály). Flamiková pak správně uvádí, že neúspěšně proběhla tři zadávací řízení a teprve napočtvrté byla zjednodušeným postupem vybrána společnost LOCOMOTION.