Jasna Flamiková

Zastupitelstvo města Brna schválilo na konci roku 2015 vznik příspěvkové organizace Kancelář architekta města Brna (KAM). Kancelář vznikla 1. února 2016 jako hlavní koncepční pracoviště Brna v oblasti architektury, urbanismu a tvorby města, které má za cíl zajišťovat tvorbu územních celoměstských analytických a koncepčních dokumentů v oblasti územního plánování a rozvoje, urbanismu, infrastruktury a péče o veřejný prostor. Rada města rozhodla (bod č. 13) 7. srpna 2018 na základě návrhu (textová část) o tom, že nový brněnský územní plán vypracuje právě Kancelář architekta města.

Jasna Flamiková pravděpodobně naráží na společnost Arch.design, která územní plán připravovala od roku 2004. Podle serveru iDNES.cz, spolku NESEHNUTÍ a Deníku měl Arch.design připravit také projekt nákupního a zábavního centra Aupark, který měla vybudovat realitní společnost HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka. Arch.design navíc vypracoval také územní studii (.pdf), na jejímž základě mělo být rozhodnuto o umístění záměru. Kvůli tomuto střetu zájmů byli dva architekti Arch.designu (Radoslav Kobza a Jaroslav Dokoupil) pravomocně odsouzeni Stavovským soudem České komory architektů k tříletému zákazu ucházení se o veřejné zakázky.

Lze tedy tvrdit, že územní plán v minulosti vypracovávala „firma napojená na developery”, a to firma Arch.design, která měla vztah s developerem HB Reavis. Lze však důvodně předpokládat, že v případě Kanceláře architekta města Brna, jakožto příspěvkové organizace města, tomu tak není.

Město Brno zavedlo elektronickou šalinkartu v lednu 2017. Zájemce o elektronickou kartu se musí registrovat, karta se aktivuje po zaplacení. Následně se zájemce musí dostavit na některou z poboček dopravního podniku, kde ověří správnost zadaných údajů. Dotaci od magistrátu je možné získat jen na roční jízdné v zónách 100 a 101. Cena ročního jízdného je 4750 Kč. Výše dotace, kterou poskytne magistrát, je 1425 Kč. Jízdné na jeden den po odečtení dotace vychází na 9,11 Kč. O dotaci může žádat každý, kdo v Brně platí za odpad.

K 22. září 2017 si pořídilo (.pdf) elektronickou šalinkartu téměř 38 200 cestujících, z toho přibližně 30 000 šalinkaret bylo ročních, zbylých přibližně 8 200 bylo jiného tarifu. V lednu 2018 deklaroval Dopravní podnik města Brna více než 39 000 prodaných ročních šalinkaret, podobné číslo potvrdil i v březnu 2018 (březnové číslo, str. 17). To znamená, že celkový počet ročních i dalších šalinkaret již musel překročit 40 000, a to i vezmeme-li v potaz přiznané přesuny mezi kategoriemi.

Pro úplnost jsme zažádali o aktuální čísla Dopravní podnik města Brna, zatím jsme ovšem bez odpovědi. Podle e-shopu však bylo již v září 2017 zaregistrováno 41,5 tisíce zákazníků a počet registrovaných karet měl překročit 43 000. Aktuálně systém Brno iD hlásí po přihlášení „téměř 52 000“ elektronicky řízených šalinkaret.

Asociace AEFP (The European Association for Flowers and Landscape) je mezinárodní neziskovou asociací, která pořádá soutěž Entente Florale Europe neboli Evropská kvetoucí sídla za účelem podpořit zelenější a přívětivější prostředí v evropských městech a vesnicích. Ocenění kromě Brna získala také Kostelní Lhota, avšak v kategorii "vesnice".

Dle Strategie bydlení (.pdf, str. 66) města Brna, zpracované ke dni 24. 1. 2016, je k dispozici pro rozvoj bydlení 440 hektarů zastavitelných ploch, z nich asi 37 % je naplněno výstavbou. Zbývajících 63 % je podle zprávy "nevyužito, jelikož jsou ve většině případů nepřipraveny pro realizaci výstavby. Důvodem nepřipravenosti je např. chybějící dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, nerealizovaná protipovodňová opatření nebo neuspořádané vlastnické vztahy". To tedy koresponduje s tvrzením Flamikové.

Nejvyšší správní soud v roce 2012 zrušil celé Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, což vedlo k tomu, že město nemohlo přijímat změny územního plánu. Jedním z důvodů (pdf, str. 95-96, bod č. 448-449) zrušení ZÚR bylo právě nedodržení požadavků při vypořádání námitek obcí, zástupkyně veřejnosti a dalších fyzických osob. Dále Nejvyšší správní soud konstatoval, že důvodem pro zrušení ZÚR bylo nedostatečné projednání návrhu s veřejností a nedostatečný prostor poskytnutý občanům k vyjádření (pdf, str. 134, bod č. 624 a násl.).

Na počátku roku 2015 zrušil Krajský soud v Brně aktualizaci územního plánu právě z důvodu chybějících zásad územního rozvoje. Každý územní plán totiž musí být v souladu (§ 43, odst.3) se zásadami územního rozvoje, jakožto vyšší úrovní územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj neměl ZÚR, nemohlo město Brno jakkoliv aktualizovat územní plán.

V odůvodnění (pdf, str. 24) tohoto rozsudku Krajský soud v Brně uvedl, že jedním z důvodů zrušení aktualizací územního plánu byly nedostatky ve „zohlednění individuálních podmínek jednotlivých částí území (městských částí, pozn. Demagog.cz).“ Jako problematické se mu zdálo také plošné odůvodnění námitek městem, které vyloučilo „účinné uplatnění individuálních námitek a připomínek proti podstatě jednotlivých změn v území.“

Rekonstrukce Parku pod Plachtami byla dokončena v roce 2015, kořeny stavebního záměru však sahají do roku 2004. Klíčovým prvkem je právě jezero, které zachycuje vodu ze střech okolních domů. Objekt jezírka umožňuje tuto vodu jímanou ze střech panelových domů využít pro přírodní biotop, přispívá tím ke zkvalitnění mikroklimatu místa a napomáhá snižovat jednorázové nápory na kanalizaci. Při stálé provozní hladině činí objem zadržované vody 630 m³, během přívalových srážek může dosáhnout až 890 m³.

​Druhým případem je záchyt vody vzniklý při rekonstrukci Juliánovského náměstí v Židenicích. Rekonstrukci náměstí spojili zastupitelé Městské části Židenice právě se zbudováním záchytu vody. Informovala o tom převážně lokální média, větší pozornosti se záchytu příliš nedostalo. Jde však o součást většího revitalizačního projektu, o kterém na svém Twitteru informoval například místostarosta Petr Kunc. Projekt má být finalizován v březnu 2019.

Co se týče regulace parkování obecně, jednu zónu pro centrum města a druhou zónu pro okolí centra, podobně jako navrhovalo Žít Brno, mají také Helsinky (eng). Rezidentní parkování zde zasahuje pouze do těchto dvou zón, obě tvoří tzv. inner city. Nicméně tyto dvě zóny jsou dále rozděleny na další, už čistě rezidentské zóny, kterých je 14. Cena rezidentského oprávnění se v nich liší a pouze v rámci této menší, rezidentské zóny mohou parkovat.

Helsinský model se však od brněnského návrhu značně odlišuje a nepodařilo se nám dohledat žádný obsahově bližší systém, proto výrok zůstává neověřitelný.

Podle dat (.pdf, str. 80) z analytické části Strategie bydlení města 2018-2030 byly v letech 2005-2016 provedeny opravy za zhruba 8,646 miliard Kč.

Toto číslo však nerozlišuje výdaje na opravy v rámci jednotlivých let, ani jejich konkrétní formu. Z dostupných údajů tedy není možné určit, zdali docházelo pouze k venkovním opravám budov, nebo zdali se ve stejné míře opravovaly i vnitřní prostory bytového fondu města Brna, respektive zda šlo o povrchové nebo hloubkové opravy.

Pro doplnění také uvádíme, že se v médiích objevily reportáže, které se problému s vybaveností nebo vnitřním stavem některých městských bytů věnovaly.

Nejvyšší správní soud již v roce 2012 zrušil celé Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, což vedlo k tomu, že město nemohlo přijímat změny územního plánu. Každý územní plán musí být totiž v souladu se zásadami územního rozvoje, jakožto vyšší úrovní územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj neměl ZÚR, nemohlo město Brno jakkoliv aktualizovat územní plán. To potvrdil i Krajský soud v Brně, když v roce 2014 zrušil aktualizaci brněnského územního plánu.

Vzhledem k tomu, že Zastupitelstvo Jihomoravského kraje vydalo v roce 2016 nové Zásady územního rozvoje, které vstoupily v účinnost, mohlo Brno začít na novém územním plánu pracovat. Rada města rozhodla (bod č. 13) 7. srpna 2018 na základě návrhu (textová část) o tom, že nový brněnský územní plán vypracuje Kancelář architekta města Brna.

Dle výroční zprávy Dopravního podniku města Brna za rok 2017 (.pdf, stáhnout rok 2017, str. 17-18 dokumentu) poskytuje město dopravnímu podniku kompenzaci za závazek veřejné služby. V roce 2017 činila tato kompenzace 1,7 miliardy korun, v roce 2016 pak 1,5 miliardy korun. Celkově činí kompenzace ze strany města přibližně 60 % příjmů dopravního podniku.