Jasna Flamiková

Podle dat (.pdf, str. 80) z analytické části Strategie bydlení města 2018-2030 byly v letech 2005-2016 provedeny opravy za zhruba 8,646 miliard Kč.

Toto číslo však nerozlišuje výdaje na opravy v rámci jednotlivých let, ani jejich konkrétní formu. Z dostupných údajů tedy není možné určit, zdali docházelo pouze k venkovním opravám budov, nebo zdali se ve stejné míře opravovaly i vnitřní prostory bytového fondu města Brna, respektive zda šlo o povrchové nebo hloubkové opravy.

Pro doplnění také uvádíme, že se v médiích objevily reportáže, které se problému s vybaveností nebo vnitřním stavem některých městských bytů věnovaly.

Zastupitelé města Brna podali 4. září 2018 Návrh na zřízení Fondu mobility, jež má začít fungovat od ledna příštího roku (.pdf). Fond by měl sloužit k financování Plánu udržitelné městské mobility města Brna, strategického dokumentu, jež by měl pomáhat zlepšovat život ve městě. Konkrétně se plán zabývá například opatřeními pro pěší a cyklistickou dopravu či zlepšením přístupnosti zastávek MHD (.pdf, str 6, bod 3.4). Jak je uvedeno přímo v avizovaném návrhu, zdroje (.pdf, str.2) Fondu mobility by se měly skládat mimo jiné z poplatků za rezidentní parkování, z pokut za neoprávněný vjezd do historického centra či z pokut za překročení povolené rychlosti v místech s automatickým měřením.

Součástí financování by měl být dle výše zmíněného dokumentu i nevyčerpaný disponibilní zůstatek Fondu mobility z minulých let. Jedná se ovšem o ustanovení alokování budoucích zdrojů. Vzhledem k neexistenci daného fondu není v současné chvíli zůstatek, jež by mohl být použit. Dodejme pouze, že nehodnotíme výpočty Strany zelených ohledně kompenzace Dopravnímu podniku města Brna.

Vícezónový rezidentní parkovací systém funguje například v Budapešti, Krakově, Reykjavíku, Záhřebu, Košicích (.pdf), Edinburghu, Barceloně, Berlíně, Mnichově a ve Frankfurtu.

Podle materiálu vyprocavaným Brněnskými komunikacemi a.s., který nám zaslala Jasna Flamiková by jedna z brněnských parkovacích zón měla být v porovnání s několika světovými městy největší (.pdf)

V německých městech Mnichov a Freiburg jsou parkovací zóny skutečně do půl km čtverečního, ale není možné brněnské parkovací zóny porovnat s ostatními německými městy, kde systém parkovacích zón také funguje (.pdf, str. 7-8).

Co se týče regulace parkování obecně, jednu zónu pro centrum města a druhou zónu pro okolí centra, podobně jako navrhovalo Žít Brno, mají také Helsinky (eng). Rezidentní parkování zde zasahuje pouze do těchto dvou zón, obě tvoří tzv. inner city. Nicméně tyto dvě zóny jsou dále rozděleny na další, už čistě rezidentské zóny, kterých je 14. Cena rezidentského oprávnění se v nich liší a pouze v rámci této menší, rezidentské zóny mohou parkovat.

Helsinský model se však od brněnského návrhu značně odlišuje a nepodařilo se nám dohledat žádný obsahově bližší systém, proto výrok zůstává neověřitelný.