Jasna Flamiková

Od prvního zavedení zón placeného stání v roce 1996 na Praze 1 se systém rezidentního parkování v průběhu let rozšířil i v dalších 10 městských částech.

Jen v roce 2016 došlo k rozšíření zón placeného stání (ZPS) na území Prahy 5 a 6, Prahy 3 a Prahy 8. Zavádění nových ZPS pokračuje i dnes a modré zóny uvidíme v dalších městských částech i v budoucnu.

Je ovšem nutné zmínit, že parkovací zóny jsou jedním z volebních témat, v různých variacích by pražský systém parkování změnili i favorité na post primátora. Příkladem je ODS, která chce navrhnout celoměstský systém parkovacích zón, kde "všichni Pražané budou moci jednoduše zaparkovat všude mimo historické centrum". Přepracovat systém parkovacích zón si klade za cíl také ANO (.pdf, str. 14-16, 38). Tématem je to i pro společnou kandidátku TOP-STAN (.pdf, str. 5). Dílčí návrhy těchto tří stran se částečně rozchází, byť dikce je ve vztahu k parkovacím zónám vesměs pozitivní.

Magistrát města Brna zadal vypracovat právní posudky o zavedení placeného parkováni v Brně advokátní kanceláři KROUPAHELÁN, která připravila právní posudek o zavedení jediné oblasti placeného parkování a druhý posudek o zavedení tří oblastí placeného parkování. Tyto posudky nám zaslala Jasna Flamiková. 

V prvním posudku o jedné oblasti placeného parkování přišla advokátní kancelář KROUPAHELÁN k celkovému závěru, že tento režim nedoporučuje zavést, protože by hrozil rozpor s právním řádem pro nesoulad s hmotným právem a se zásadou proporcionality kvůli tomu, že je třeba takovou regulaci vždy odůvodnit individuálně ve vztahu ke každé konkrétní lokalitě a kapacitním požadavkům místních obyvatel tak, aby jim bylo umožněno parkovat v relativní blízkosti bydliště (.pdf, str. 2). V druhém posudku konstatuje, že zavedení tří placených parkovacích zón rovněž není v rozporu se zákonem. Zpracovatel posudku závěrem doporučuje nikoli systém jedné či tří zón, ale (nakonec přijatý) systém „květinek.“ V rámci tohoto systému je území rozděleno na menší sub-oblasti, přičemž dlouhodobé parkovací oprávnění platí nejen pro sub-oblast, pro kterou je příslušným držitelem splněna podmínka vydání, ale rovněž pro sub-oblasti okolní.

Ve funkčním období od roku 2014 do roku 2018 se skutečně dvakrát měnila gesce pro oblast dopravy a na necelé 2 roky připadla náměstku Matěji Hollanovi.

Na začátku období (body 6 a 9) spadalo řízení oblasti dopravy pod náměstka Richarda Mrázka (ANO 2011). V červnu roku 2016 se však změnila vládnoucí koalice a na základě nové koaliční smlouvy (.pdf, str. 10) Zastupitelstvo města Brna svěřilo (bod 171/2) oblast dopravy ode dne 21. června 2016 třetímu náměstku Matěji Hollanovi (Žít Brno s podporou Pirátů). Druhá změna nastala na jaře roku 2018, kdy po neshodách v koalici Zastupitelstvo města Brna vrátilo (bod 133) oblast dopravy ode dne 1. dubna 2018 zpátky druhému náměstku Richardu Mrázkovi.

Dne 15. 2. 2017 byla schválena výzva k podávání nabídek na vypracování komunikační strategie (bod 52, „Oblasti placeného stání ve městě Brně – komunikační strategie a realizace navržených aktivit“). Už 4. dubna 2017 však byla zrušena (bod 60 téže názvu), přičemž důvod nelze ze zápisu Rady vyčíst. Krátce na to dne 18. dubna 2017 však byla zrušena stejnojmenná zakázka (bod 69 téže názvu) s odkazem na to, že v zadávacím řízení zůstal jediný účastník.

Po prázdninách byla vypsána další veřejná zakázka, a to dne 19. září 2017 (bod 38, „Rezidentní parkování ve městě Brně – komunikační strategie a realizace navržených aktivit“). Radou města pak bylo dne 10. října 2017 prodloužen termín podávání nabídek do konce října 2017, neboť některý ze zájemců vznesl žádost o vysvětlení zadaných podmínek (bod 80 téže názvu). Rozhodnutím ze dne 19. prosince 2017 pak Rada vyloučila jednoho z účastníků (což je za zákonných podmínek možné) a uložila vedoucímu Odboru dopravy zajistit provedení průzkumu trhu a předložit Radě návrh na výběr dodavatele a návrh smlouvy (bod 115 téže názvu). Lze se domnívat, že tyto kroky byly učiněny v návaznosti na to, že vyřadili jediného zájemce a hodlali zakázku schválit bez zadávacího řízení. Průzkum trhu je totiž předjímán pro účely určení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Následně také dne 13. února 2018 prodloužené zadávací řízení Rada zrušila (bod 101 téže názvu), neboť již neměla zájemců, a už 15. května 2018 byla společnost LOCOMOTION vybrána pro zakázku malého rozsahu, pro kterou zákon nevyžaduje zadávací řízení (bod 1 téže názvu).

Ačkoli 2 zadávací řízení byla vedena pod názvem "Oblasti placeného stání" a třetí pod názvem "Rezidentní parkování," je zjevné, že komunikační strategie měla být vypracována k téže věci (byť nemáme k dispozici podkladové materiály). Flamiková pak správně uvádí, že neúspěšně proběhla tři zadávací řízení a teprve napočtvrté byla zjednodušeným postupem vybrána společnost LOCOMOTION.

Na přelomu let 2016 a 2017 probíhala mezinárodní architektonická soutěž vyhlášená městem Brnem, jejímž předmětem byl krajinářský a urbanistický návrh brněnského nábřeží řeky Svratky. Bylo odevzdáno 21 architektonických návrhů, z nichž porota vybrala návrh architektonického týmu Ivana Rullera. Podle návrhu by mělo dojít ke zvýšení protipovodňové ochrany okolní zástavby, ke zlepšení možností, jak využít řeku Svratku i její poříční zóny k rekreaci a volnočasovým aktivitám obyvatel a nezapomnělo se ani na revitalizaci řeky a její nivy. Návrh dále stanovuje, že v celém úseku podél ulice Poříčí bude mít levý břeh charakter spíše architektonický, pravý břeh bude mít charakter ryze přírodní.

Cílem návrhu je tedy nejen umožnit pěším i handicapovaným spoluobčanům a vozíčkářům pohyb po obou březích, ale také zpřístupnit řeku lidem a dostat je tak co nejblíže k hladině vody. Projekt počítá s důsledným vyloučením bruslařů a cyklistů, pro které návrh vyčleňuje samostatnou stezku.

Koncem roku 2016 proběhl pilotní projekt, který měl zmapovat zájem občanů o třídění odpadu přímo v jejich domě. Leták s informacemi byl distribuován do všech domácností v městské části Brno-střed a velice rychle se setkal s enormním zájmem. Hlavním cílem bylo usnadnit občanům cestu ke třídění, protože kontejnery určené pro tento účel jsou mnohdy vzdáleny od jejich domů a navíc bývají přeplněné. Dále si projekt kladl za cíl motivovat ke třídění i ty z obyvatel města, kteří doposud odpad netřídili.

Od března 2017 tento projekt nabyl reálné podoby a usnadnil tak lidem cestu ke třídění odpadu. Obyvatelé Brna-středu dostali možnost zažádat o přistavení popelnice na papír a plast přímo k domu. V průběhu června 2017 byla tato iniciativa rozšířena i o hnědé popelnice na bioodpad.

Na tomto systému vydělávají finálně i obce. Čím více odpadu je totiž vytříděno, tím méně vzniká komunálního odpadu hromadícího se na skládkách, který musí být následně likvidován. Popelnice jsou naopak často pořizovány z dotací.

Vícezónový rezidentní parkovací systém funguje například v Budapešti, Krakově, Reykjavíku, Záhřebu, Košicích (.pdf), Edinburghu, Barceloně, Berlíně, Mnichově a ve Frankfurtu.

Podle materiálu vyprocavaným Brněnskými komunikacemi a.s., který nám zaslala Jasna Flamiková by jedna z brněnských parkovacích zón měla být v porovnání s několika světovými městy největší (.pdf)

V německých městech Mnichov a Freiburg jsou parkovací zóny skutečně do půl km čtverečního, ale není možné brněnské parkovací zóny porovnat s ostatními německými městy, kde systém parkovacích zón také funguje (.pdf, str. 7-8).

Informace je potvrzena v dokumentu Strategie Brno 2050 - základní východiska (.pdf, str. 8 a 12). Strategie byla zpracována jako vize zakládající dlouhodobou strategii města v režii Jaroslava Kacera, náměstka primátora města Brna pro oblast Smart city, strategii města, informatiku a elektronizaci radnice.

Stejnou informaci potvrdila i radnice, byť dramatičnost, se kterou situaci popisují zástupci vládnoucí koalice a „laici“, se značně liší.

Dle Strategie bydlení (.pdf, str. 66) města Brna, zpracované ke dni 24. 1. 2016, je k dispozici pro rozvoj bydlení 440 hektarů zastavitelných ploch, z nich asi 37 % je naplněno výstavbou. Zbývajících 63 % je podle zprávy "nevyužito, jelikož jsou ve většině případů nepřipraveny pro realizaci výstavby. Důvodem nepřipravenosti je např. chybějící dopravní infrastruktura, technická infrastruktura, nerealizovaná protipovodňová opatření nebo neuspořádané vlastnické vztahy". To tedy koresponduje s tvrzením Flamikové.

Nejvyšší správní soud v roce 2012 zrušil celé Zásady územního rozvoje (ZÚR) Jihomoravského kraje, což vedlo k tomu, že město nemohlo přijímat změny územního plánu. Jedním z důvodů (pdf, str. 95-96, bod č. 448-449) zrušení ZÚR bylo právě nedodržení požadavků při vypořádání námitek obcí, zástupkyně veřejnosti a dalších fyzických osob. Dále Nejvyšší správní soud konstatoval, že důvodem pro zrušení ZÚR bylo nedostatečné projednání návrhu s veřejností a nedostatečný prostor poskytnutý občanům k vyjádření (pdf, str. 134, bod č. 624 a násl.).

Na počátku roku 2015 zrušil Krajský soud v Brně aktualizaci územního plánu právě z důvodu chybějících zásad územního rozvoje. Každý územní plán totiž musí být v souladu (§ 43, odst.3) se zásadami územního rozvoje, jakožto vyšší úrovní územně plánovací dokumentace. Vzhledem k tomu, že Jihomoravský kraj neměl ZÚR, nemohlo město Brno jakkoliv aktualizovat územní plán.

V odůvodnění (pdf, str. 24) tohoto rozsudku Krajský soud v Brně uvedl, že jedním z důvodů zrušení aktualizací územního plánu byly nedostatky ve „zohlednění individuálních podmínek jednotlivých částí území (městských částí, pozn. Demagog.cz).“ Jako problematické se mu zdálo také plošné odůvodnění námitek městem, které vyloučilo „účinné uplatnění individuálních námitek a připomínek proti podstatě jednotlivých změn v území.“

Rekonstrukce Parku pod Plachtami byla dokončena v roce 2015, kořeny stavebního záměru však sahají do roku 2004. Klíčovým prvkem je právě jezero, které zachycuje vodu ze střech okolních domů. Objekt jezírka umožňuje tuto vodu jímanou ze střech panelových domů využít pro přírodní biotop, přispívá tím ke zkvalitnění mikroklimatu místa a napomáhá snižovat jednorázové nápory na kanalizaci. Při stálé provozní hladině činí objem zadržované vody 630 m³, během přívalových srážek může dosáhnout až 890 m³.

​Druhým případem je záchyt vody vzniklý při rekonstrukci Juliánovského náměstí v Židenicích. Rekonstrukci náměstí spojili zastupitelé Městské části Židenice právě se zbudováním záchytu vody. Informovala o tom převážně lokální média, větší pozornosti se záchytu příliš nedostalo. Jde však o součást většího revitalizačního projektu, o kterém na svém Twitteru informoval například místostarosta Petr Kunc. Projekt má být finalizován v březnu 2019.