Tehdy jste, tehdy jste nic takového neřekl. Tehdy jste argumentoval příkladem, když má někdo důchod 11 tisíc korun a bude v nemocnici měsíc, odečte se mu 3 tisíce korun a to ho nezabije, to není problém. Takto jste to řekl. Nemluvil jste o žádných výjimkách, úlevách, o bohatých a chudých. Řekl jste to takto paušálně.
Zeman výrok pronesl při loňské návštěvě Královéhradeckého kraje.
Doslova řekl: ”Stovka denně za hospitalizační poplatek přece nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi." Je pravdou, že nadále nemluvil (1:30 a dále) o žádných výjimkách co se týče vyňatých osob nebo regulace podle výšky důchodu - dodává jen, že poplatek pokrývá stravu, topení a svícení.
Korekci až po vlně nevole přinesl prezidentský mluvčí: “Případný poplatek za pobyt v nemocnici by samozřejmě musel mít jasně stanovené sociální limity, aby nebyli poškozeni občané s nejnižšími příjmy a nebyli v žádném případě existenčně ohroženi." Drahoš má však pravdu, že prezident o tomto nehovořil a mluvil paušálně vycházejíc z průměrné výše důchodu.
Průměrný důchod je už 12 tisíc korun, abych vás opravil.
Podletiskové zprávy České správy sociálního zabezpečení dosahoval starobní důchod v polovině roku 2017 průměrné výše 11 807 Kč. V roce 2016 byl průměrný důchod 11 422 Kč a v roce 2015 dosahoval výše 11 316 Kč. Jiří Drahoš uvedl přesnější výši průměrného starobního důchodu, a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.
Nikdy jsem neřekl, že máme přijímat migranty, zejména ekonomické migranty.
Jiří Drahoš na svých webových stránkách uvádí v souvislosti s ekonomickými migranty následující: ,,Evropa musí dokázat rozlišit lidi opravdu nezbytně potřebující pomoc - utečence od migrantů, kteří chtějí ,,jen” práci nebo přicházejí za vidinou sociálních dávek. Skutečným uprchlíkům by Evropa měla poskytnout dočasnou humanitární pomoc, ale pokud možno za svými vnějšími hranicemi, tedy co nejblíže k jejich domovům. Ekonomičtí migranti by měli být vraceni co nejrychleji zpět, ideálně by neměli být do EU vůbec vpuštěni. Ani v sociálně nejrozvinutějších státech jako je Německo či Švédsko by nemělo být možné žít měsíce nebo roky pouze z dávek sociální pomoci.”
Během kampaně byl Jiří Drahoš mnokrotát na dané téma dotazován.
Např. v lednu v rozhovoru pro deník Právo řekl.
„Vůči migrační krizi se vymezuji jasně už od začátku kampaně. Neříkám nic jiného v těch zásadních věcech než třeba Mirek Topolánek. Nechceme tady každého, je třeba zabránit migraci, je třeba pomoci lidem tam u nich. Nevidím tady žádný rozpor mezi tím, co k migraci říkal Mirek Topolánek a co říkám daleko delší dobu já.“
Na jaře loňského roku v rozhovru pro web Info.cz prohlásil. „My nemůžeme jako Evropa řešit ekonomickou migraci z Afriky nebo z dalších lidnatých zemí. Evropa prostě nemůže být útočištěm těchto lidí. Tyto migranty bych nepřijímal, vracel bych je, obratem.“
Bylo jich tady tehdy nakonec jenom něco kolem tisícovky (kosovských Albánců, pozn. Demagog.cz). Myslím, že řada z nich se vrátila zpátky.
Během konfliktu v Kosovu v roce 1999 přijala vláda ČR dne 21. dubna usnesení č. 378 o poskytování dočasného útočiště na území České republiky do 31. prosince 1999 občanům Svazové republiky Jugoslávie z provincie Kosovo. V rámci tohoto opatření (.pdf, str. 30) bylo poskytnuto útočiště 1034 osobám, ze kterých ke dni 25. ledna 2000 bylo navráceno zpět do Kosova 904 osob. Podobná čísla uvádí i organizace Člověk v tísni.
Vzhledem k tomu, že počet osob odpovídá hodnotám výroku včetně skutečností, že se vrátila zpět do Kosova podstatná část uprchlíků, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Vy jste opakovaně říkal, že pokud nebude mít kancléř bezpečnostní prověrku, okamžitě se s ním rozloučíte.
Miloš Zeman skutečně opakovaně prohlásil, že získání bezpečností prověrky je podmínkou pro setrvání kancléře Mynáře ve funkci. Z těchto ujištění vyberme například to z konce října 2013, kdy v Otázkách Václava Moravce Miloš Zeman prohlásil: „Nastupují dvě možnosti – buď si tu prověrku dodělá, to znamená, že ji dostane, a pak zůstane kancléřem, anebo si ji nedodělá, pak přestane být kancléřem a já si budu shánět kancléře nového.“Tento svůj slib opět zopakoval například v prosinci roku 2013, kdy uvedl: „Samozřejmě pokud nedostane ve stanoveném termínu bezpečnostní prověrku, o kterou si sám řekl dobrovolně, tak není důvod, aby byl dále kancléřem.”Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Jsem člověk, který říká od samého začátku: "Kvóty jsou špatně, je třeba ochránit hranice Evropské unie,".
Podobný výrok již Drahoš pronesl v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018, a ten jsme ověřili jako pravdivý. Drahoš stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle svých vyjádření kvóty nepodporuje, apeluje na důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňuje potřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.
Ruská vojenská doktrína označuje za hlavního nepřítele Severoatlantickou alianci.
V nejaktuálnější Národní bezpečnostní strategii z 31. prosince 2015 a následně i v dokumentu Koncepce zahraniční politiky RF z 30. listopadu 2016 je akcentován problematický vztah RF k NATO, kdy na jedné straně je NATO chápáno jako hrozba, na straně druhé je považováno za jeden z prvků decentralizovaného uspořádání mezinárodních vztahů, kterýžto systém RF upřednostňuje.
V dokumentech je NATO chápáno jako soupeř - především svým rozšiřováním na východ a zvyšováním vojenských kapacit. Podle analýzy (.pdf, str. 9) dokumentů ze strany Evropského parlamentu je NATO vedle USA a ostatních států takzvaného Západu považováno za překážku současných ambicí RF. Symbol Západu jako překážky či protivníka RF je například patrný v bodu 61 zmíněné Koncepce:
„Systemic problems in the Euro-Atlantic region that have accumulated over the last quarter century are manifested in the geopolitical expansion pursued by the North Atlantic Treaty Organization (NATO) and the European Union (EU) along with their refusal to begin implementation of political statements regarding the creation of a common European security and cooperation framework, have resulted in a serious crisis in the relations between Russia and the Western States. The containment policy adopted by the United States and its allies against Russia, and political, economic, information and other pressure Russia is facing from them undermine regional and global stability, are detrimental to the long-term interests of all sides and run counter to the growing need for cooperation and addressing transnational challenges and threats in today’s world.“
I když v dokumentech není přímo označen žádný „hlavní protivník”, z textu vyplývá, že RF bere NATO jako jednoho z hlavních soupeřů, a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý. Ruskými strategickými dokumenty jsme se na Demagog.cz nedávno zabývali zde.
Mě by zajímalo, jestli on bude teď vysvětlovat našim spojencům ve Spojených státech, ve Španělsku, ve Francii a v Německu, že mají zapomenout na to, že by jejich volby byly ovlivňovány jakkoliv Ruskem.
Jiří Drahoš upozorňuje, že všechny zmíněné země se v nedávné době potýkaly s problémem ovlivňování voleb, tyto státy jsou zároveň našimi partneryv Severoatlantické alianci. Nejvýznamněji bylo téma řešeno v případě amerických prezidentských volebna podzim 2016, dodnes probíhá vyšetřování hlavních aktérů kampaně současného prezidenta Donalda Trumpa.
Zásah do předvolebního klání reportovala i Francie, kde se podle zdrojů agentury Reuters hackeři snažili o ukradení emailů a dokumentů. Také Německu se boj s dezinformacemi nevyhnul. Podle odborníků se na sociálních sítích objevili botneti, kteří šířili zprávy ve prospěch krajně pravicové AfD. Naposledy museli ruské propagandě na internetu čelit katalánci, kteří v listopadu hlasovali v referendu o své nezávislosti.
WITOWSKÁ: Pane profesore, je nějaká informace, která se vás osobně dotkla během předvolební kampaně? DRAHOŠ: Například že jsem agent StB.
O Jiřím Drahošovi se opravdu v některých internetových médiích a na sociálních skupinách skutečně psalo v souvislosti s StB. První informace se začaly šířit už v létě minulého roku. Například Jirkak napsal 30. 6. 2017 v diskuzi na serveru Lidovky.cz toto:
Zdroj: https://www.lidovky.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A170628_191348_ln_domov_ELE
Tyto informace se objevovaly i na sociálních sítích. Někteří diskutující zprávu šířili i na facebookový profil Jiřího Drahoše.
Zdroj: https://www.facebook.com/drahosjiri/posts/696789644042068
Jiří Drahoš na své webové stránce zveřejnil lustrační osvědčení, kterým vyvrátil spolupráci s StB.
14. ledna zveřejnil novinář Jaroslav Kmenta na svém facebookovém profilu poznámku s názvem Kompro na Drahoše. V něm popisuje, že podle jeho zdrojů měli podporovatelé Miloše Zemana dokonce mít dezinformační materiály s vysokou hodnotou věrohodnosti.
Já jsem jako předseda Akademie věd s politiky jednal, stýkal jsem se s nimi, bojoval jsem s nimi, premiéři, ministři financí, Senát, šéfové Senátu, parlamentu, já nejsem politický nováček.
Jiří Drahoš za dobu svého působení v Akademii věd ČR od března 2009 do března 2017, kdy se vystřídalo celkem pět vlád, jednal dohromady s pěti premiéry - Mirkem Topolánkem, Janem Fischerem, Petrem Nečasem, Jiřím Rusnokem a Bohuslavem Sobotkou.
Drahošovi se podařilo vyjednat například snížení rozpočtových škrtů za Fischerovy vlády v roce 2009, které byly navrženy během reformy za předchozí Topolánkovy vlády. Za Sobotkovy vládyse podařilo navýšit rozpočet Akademie věd. Podobný výrok, který toto tvrzení dále dokládá a rozvádí, je ověřen zde.
