Jiří Drahoš

Jakub Kleindienst je osobou s kontroverzní minulostí. Konkrétní spolupráce v kauze Rath nebyla prokázána. Kleindienst v danou dobu působil v dozorčí radě společnosti, která v této kauze figurovala. Přímá souvislost však nebyla prokázána a tento výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný. Reportáž o pracovních aktivitách Jakuba Kleindiensta přinesl magazín Reportér; je bývalým starostou Nového Strašecí, poté působil na kraji a podnikal (konkrétně pomáhal obcím s dotacemi).

Na Kleindienstovo působení upozornil Český rozhlas už v dubnu 2017. Jakub Kleindienst byl členem dozorčí rady společnosti ML Compet, která byla zapletena do korupční kauzy spojené s Davidem Rathem. Zodpovědností členů dozorčí rady je kontrola společnosti. Kleindienst ale podle svých slov nedělal v dozorčí radě „vůbec nic“ a jakoukoli zodpovědnost odmítá. Sám Kleindienst pro Rozhlas řekl: „Když jsem skončil na kraji (úředník za exhejtmana Petra Bendla (ODS), pozn. red. Rozhlasu), pomáhal jsem obcím s dotacemi. A protože jsem podnikal, musel jsem koupit takovouhle firmu. Jelikož jsem chtěl vidět dovnitř, dostal jsem se do dozorčí rady, kde jsem byl asi měsíc, déle ne. Pak jsem ji ale nechtěl koupit, už se mi to nehodilo.“

Toto tvrzení Jakuba Kleindiensta je ale nepravdivé, protože v dozorčí radě působil téměř jeden rok.

Do funkce byl zapsán 21. září 2011 a členství bylo ukončeno 4. září 2012. David Rath byl s krabicí od vína zadržen 14. května 2012, tedy v době, kdy Kleindienst v dozorčí radě působil.

Otázka spolupráce však i tak zůstává nezodpovězena, neboť Kleindienst nebyl v souvislosti s touto kauzou stíhán a spolupráce s Rathem se nedá potvrdit. Na druhou stranu je možné, že se s Davidem Rathem v rámci svého působení v dozorčí radě setkal.

Neexistují informace o žádném oficiálním setkání Andreje Babiše s kandidátem na prezidenta Jiřím Drahošem. Podobná událost však mohla proběhnout soukromě bez zmínek v médiích, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Hnutí ANO kandidáta na prezidenta nepostavilo a Andrej Babiš oznámil, že svou podporu kandidáta na Hrad oznámí až 11. ledna, tedy den před volbami.

Jiří Drahoš se s Andrejem Babišem v minulosti opravdu mohl setkat, když ještě na prezidenta nekandidoval, a to pravděpodobně i během více příležitostí v rámci výkonu jejich funkcí. To se stalo například v roce 2015 (.pdf) na návštěvě ministra financí Babiše v laserových centrech, nebo v lednu roku 2017, kdy oba navštívili operu Carmen, kterou Drahoš jako šéf Akademie věd uváděl.

Tomuto výroku jsme se již věnovali v jednom z našich předchozích ověřování. Jiří Drahoš mluví o situaci z roku 2009, kdy Akademii věd (AV ČR) hrozily zásadní rozpočtové škrty. Po řadě protestů, mediálních vyjádření i jednání k nim nedošlo, přičemž Drahoš byl přímým účastníkem těchto jednání.

Oznámení o umenšení škrtů veřejně zaznělo po jeho schůzce s tehdejším předsedou vlády Fischerem. Nehodnotíme však, zda škrty byly snahou o likvidaci Akademie – byly důsledkem ekonomické krize a reformy financování vědy. Vědci o likvidaci mluvili, avšak tuto část nelze posoudit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný, neboť zda měla být Akademie věd zlikvidována, nejsme schopni doložit. Jde spíše o Drahošův subjektivní dojem.

V dané věci šlo o situaci ohledně rozpočtu pro vědu na rok 2010 (s výhledem na 2011 a 2012), za Fischerovy úřednické vlády, konkrétně po usnesení vlády z 29. července 2009. Příprava reformy ale začala již s Topolánkovou vládou: v průběhu ledna 2008 byla schválena východiska reformy a v březnu pak dokument o samotné reformě.

Na to pak navazovala první Metodika hodnocení výsledků výzkumu, která byla v souladu s touto reformou. Vláda Mirka Topolánka padla v březnu 2009 a nahradila ji Fischerova vláda.Tato reforma provádí hodnocení výsledků (například publikací, patentů, článků, softwaru atd.) konkrétní instituce převodem na jednotnou numerickou škálu (jde tedy o kvantifikaci vědeckých výstupů). Reforma též zavedla Technologickou agenturu a část peněz měla být alokována do výzkumu pod ministerstvy, hlavně ministerstva průmyslu. Tuto metodiku považovali vědci za nesprávně postavenou, navíc zvýhodňující aplikovaný výzkum.

Akademie protestovala a tehdejší předseda Drahoš je označoval za likvidační. Proti návrhu rozpočtu se stavěly také další výzkumné organizace, jako Rada veřejných výzkumných institucí aplikovaného výzkumu nebo Učená společnost České republiky. Proti škrtům na vědu také probíhaly demonstrace. Vědci považovali reformu za likvidační pro základní výzkum, hlavně pro Akademii věd. Jiří Drahoš mluvil o krizi ve financování vědy například ve svém projevu na zasedání Akademického sněmu AV v roce 2010, z čehož je patrné, že situace trvala delší dobu a spíše eskalovala.

Původní plán rozpočtu z roku 2009 počítal s 20% poklesem rozpočtu Akademie věd. Zejména ale návrh počítal s dalším, postupným krácením výdajů pro AV ČR. Z výdajů ve výši 5,8 miliardy, které AV ČR měla rozpočtovány pro rok 2009, šlo o snížení až na 2,8 miliardy v roce 2012. To se nakonec nestalo.

Předseda Drahoš vedl jednání s premiérem Fischerem a dosáhl výrazně menšího snížení rozpočtu, než bylo v plánu, a vláda též upustila od návrhu snižovat rozpočet v dalších letech. Toto jednání se uskutečnilo 30. července 2009 a premiér Fischer po něm uvedl, že vláda škrt vůči AV sníží o půl miliardy korun oproti své původní představě.

Jiří Drahoš zde s největší pravděpodobností mluví o situaci z roku 2009, kdy Akademii věd (AV ČR) hrozily zásadní rozpočtové škrty. Jeho poněkud silné tvrzení, že šlo o cílené likvidační tažení proti AV ČR, nelze z veřejných zdrojů nikterak objektivně doložit. Nicméně je pravdou, že zmíněné rozpočtové škrty se v rámci reformy začaly připravovat za Topolánkovy vlády.

Jednalo se o rozpočet pro vědu na rok 2010 (s výhledem na roky 2011 a 2012), za Fisherovy úřednické vlády, konkrétně po usnesení vlády 29. července 2009. S přípravou reformy však začala již Topolánkova vláda. V průběhu ledna 2008 byla schválena východiska reformy a v březnu pak dokument o samotné reformě.

Původní plán rozpočtu z roku 2009 počítal s 20% poklesem rozpočtu Akademie věd. Zejména ale návrh počítal s dalším, postupným krácením výdajů pro AV ČR . Z výdajů ve výši 5,8 miliardy, které AV ČR měla rozpočtovány pro rok 2009, šlo o snížení až na 2,8 miliardy v roce 2012. To se však nakonec nestalo.

Tomuto výroku jsme se již dříve při ověřování věnovali detailněji zde.

Strategie Akademie věd pro 21. stoletíje koncepcí pro budoucí vývoj výzkumu Akademie věd ČR, která byla představena v roce 2014. V rámci této strategie se počítá s rozvojem spolupráce vědy a průmyslu či státní správy tak, aby docházelo k financování výzkumu těmi subjekty, které v konečném důsledky z výzkumu profitují, a zároveň aby byla umožněna snazší mezioborová spolupráce na daných výzkumech. Tato strategie vznikla během předsednického působení Jiřího Drahoše, který dle svých slov za prosazení strategie bojoval.

V textu Ondřeje Kundry je Drahoš z výpovědí politiků vykreslen jako silný a neústupný soupeř, který politickému lobbingu věnoval mnoho úsilí. Text zároveň zmiňuje další strategické kroky jako tiché spojení se zahraničními univerzitami, ve kterých Drahoš přesvědčoval své partnery. Tyto výpovědi se ale váží zejména k období, kdy Rada pro výzkum, vývoj a inovace jednala o výrazném snížení rozpočtu pro AVČR v roce 2009. Rozpočet AVČR byl snížen o více než 0,5 miliardy Kč (.pdf, str. 9), což bylo však méně než bylo původně avizováno. AVČR svou pozici uhájila pravděpodobně i díky Drahošově snaze.

Co se však týče samotného projednávání Strategie AV21, nepodařilo se nám dohledat přímo s jakými akademiky či politiky Jiří Drahoš jednal. Mezi partnery Strategie AV21 patří i politici (mimo jiné i Parlament ČR, Vláda ČR), kteří jsou však partnery jednotlivých výzkumných programů (.pdf, str. 9). Co se týče samotného schválení AV21 v „Návrhu Strategie AV21“ stojí, že „nevyžaduje žádné legislativní změny“, aby financování mohlo probíhat i ve spolupráci s firmami, které mají na výzkumu zájem (.pdf, str. 6). Z těchto informací není jasné, zda a v jaké míře musela pro schválení Strategie jednání s politiky probíhat.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nepodařilo dohledat přesné počty vězňů, kteří byli po amnestiích znovu odsouzeni, a zda se jich tedy vrátila většina. Dodáváme, že velké množství vězňů opravdu skončilo opět ve vězení a počty vězňů se do tří let dostaly na původní úroveň.

Poslední dvě amnestie vězňů byly v ČR vyhlášeny v letech 1998 a 2013. V roce 1998 bylo v důsledku amnestie propuštěno podle dostupných údajů 930 vězňů, v roce 2013 bylo propuštěných 6 471.

Řada vězňů se v průběhu několika let vrátila zpět do vězení. Během dvou let od vyhlášení amnestie z roku 2013 policie znovu obvinila 3 400 amnestovaných, což činí více než polovinu původního počtu. Ovšem dostupné údaje o tom, kolik z těchto obviněných skončilo ve vězení, chybí. Na počátku roku 2015 jich za mřížemi bylo 1 498, tedy necelá čtvrtina původního počtu.

Podobně neexistují dostupná data ani pro amnestii z roku 1998. Pro srovnání lze uvést, že během dvou let po velké amnestii z roku 1990 se zpátky do vězení vrátila zhruba polovina vězňů.

V říjnovém (nejaktuálnějším) průzkumu agentury CVVM (.pdf, str. 5), kterého se zúčastnilo 905 respondentů, uvedlo 27 % dotázaných, že Jiřího Drahoše neznají. Výzkumy dalších agentur nabízejí podobná čísla. Např. v listopadovém výzkumu společností MEDIAN a Kantar TS pro Českou televizi (str. 6) uvedlo 32 % lidí, že Drahoše nezná.

Aktuální data tedy potvrzují, že Drahošova neznámost v české veřejnosti dosahuje necelé třetiny voličů. Pokud se zaměříme na začátek kampaně, tak Jiří Drahoš svou kandidaturu oznámil na konci března 2017.

V prvním průzkumu veřejného mínění po ohlášení kandidatury (v dubnu 2017), uvedlo z 959 respondentů pro agenturu MEDIAN (.pdf, str. 5) 32 % dotázaných, ze Jiřího Drahoše nezná. Více výzkumů z počátku Drahošovy kampaně dostupných není, tudíž pro hodnocení výroku vycházíme z dat MEDIANu.

Z veřejně dostupných výzkumů se tedy zdá, že Drahošovo prohlášení neobstojí. Nicméně v daném případě nelze vyloučit, že měl prezidentský kandidát a jeho tým zpracován vlastní výzkum např. před ohlášením kampaně, který daná čísla potvrzovaly. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Oprava (22. prosince): Výrok je hodnocen jako neověřitelný a to na základě prohlášení samotného Drahoše, který na jaře 2017 uvedl pro Aktuálně.cz, že do kampaně vložil prostředky mimo transparentní účet. Tudíž nelze skutečně vyloučit, že se tomu tak stalo. V dané době mluvil kandidát o 200 tisících z vlastních zdrojů. O konkrétní potvrzení jsme požádali tým Jiřího Drahoše, doposud na naši žádost nereagoval. Níže ponecháváme původní odůvodnění v nezkráceném znění.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť na transparentním účtu, který Drahoš pro potřeby své kampaně musel ze zákona zřídit, není dohledatelné, že by osobně přispěl uvedenou částkou. Prozatímní celkové výdaje skutečnosti odpovídají.

Na transparentním účtu Jiřího Drahoše bylo v poledne 6. prosince 2017 evidováno 1 515 finančních transakcí. Mezi nimi nalezneme však také bankovní poplatky nebo dary ve výši několika haléřů – těmi voliči ve většině případů vyjadřují averzi ke kandidátům, kteří za jejich platbu musí bance zaplatit poplatek, nebo slouží jako reklamy.

Mnohem jednodušší se proto jeví zjištění údajů z webu Hlídač státu. Monitoring transparentních účtů ve zkušebním provozu vyčíslil výdaje na kampaň na zhruba 14,86 milionu Kč, což odhad bývalého předsedy Akademie věd potvrzuje.

Platba ve výši 300 tisíc od samotného Drahoše však i po prohlédnutí všech plateb zůstává nenalezena, z toho důvodu je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Jiří Drahoš mluví o situaci z roku 2009, kdy Akademii věd (AV) hrozily zásadní rozpočtové škrty. Po řadě protestů, mediálních vyjádření i jednání k nim nedošlo, příčemž Drahoš byl přímým účastníkem těchto jednání. Oznámení o umenšení škrtů veřejně zaznělo po jeho schůzce s tehdejším předsedou vlády Fischerem – je tedy pravda, že jeho snaha o zmírnění škrtů byla úspěšná. Nehodnotíme však, zda škrty byly snahou o likvidaci Akademie – byly důsledkem ekonomické krize a reformy financování vědy; vědci o likvidaci mluvili, avšak tuto část nelze posoudit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný, neboť zda měla být Akademie věd zlikvidována, takový úmysl nejsme schopni doložit. Jde spíše o subjektivním dojem Drahoše.

V dané věci šlo o situaci ohledně rozpočtu pro vědu na rok 2010 (s výhledem na 2011 a 2012), za Fischerovy úřednické vlády, konkrétně po usnesení vlády z 29. července 2009. Příprava reformy ale začala již s Topolánkovou vládou: v průběhu ledna 2008 byla schválena východiska reformy a v březnu pak dokument o samotné reformě.

Na to pak navazovala první Metodika hodnocení výsledků výzkumu, která byla v souladu s touto reformou. Vláda Mirka Topolánka padla v březnu 2009 a nahradila ji Fischerova vláda.

Tato reforma provádí hodnocení výsledků (například publikací, patentů, článků, softwaru atd.) konkrétní instituce převodem na jednotnou numerickou škálu (jde tedy o kvantifikaci vědeckých výstupů). Reforma též zavedla Technologickou agenturu a část peněz měla být alokována do výzkumu pod ministerstvy, hlavně ministerstva průmyslu. Tuto metodiku považovali vědci za nesprávně postavenou, navíc zvýhodňující aplikovaný výzkum.

Akademie protestovala a tehdejší předseda Drahoš je označoval za likvidační. Proti návrhu rozpočtu se stavěly také další výzkumné organizace, jako Rada veřejných výzkumných institucí aplikovaného výzkumu nebo Učená společnost České republiky. Proti škrtům na vědu také probíhaly demonstrace. Vědci považovali reformu za likvidační pro základní výzkum, hlavně pro Akademii věd. Jiří Drahoš mluvil o krizi ve financování vědy například ve svém projevu na zasedání Akademického sněmu AV v roce 2010, z čehož je patrné, že situace trvala delší dobu a spíše eskalovala.

Původní plán rozpočtu z roku 2009 počítal s dvacetiprocentním poklesem rozpočtu Akademie věd. Zejména ale návrh počítal s dalším, postupným krácením výdajů pro AV. Z výdajů ve výši 5,8 miliardy, které AV měla rozpočtovány pro rok 2009, šlo o snížení až na 2,8 miliardy v roce 2012. To se nakonec nestalo.

Předseda Drahoš vedl jednání s premiérem Fischerem a dosáhl výrazně menšího snížení rozpočtu, než bylo v plánu, a vláda též upustila od návrhu snižovat rozpočet v dalších letech. Toto jednání se uskutečnilo 30. července 2009 a premiér Fischer po něm uvedl, že vláda škrt vůči AV sníží o půl miliardy korun oproti své původní představě. Pokud budeme sledovat, jak se v daných letech vyvíjel rozpočet AV (viz graf), je zjevné, že se sice snížil právě v daném roce a postupně mírně klesal, nedošlo ovšem k výraznému seškrtání rozpočtu až na polovinu, jak bylo původně zamýšleno.