Z některých odborných studií skutečně vyplývá, že děti, zejména ty mladší, jsou až o polovinu méně náchylné k nákaze covidem-19 než dospělí.
Tvrzení, že jsou mladší děti skutečně méně náchylné k nákaze onemocněním covid-19, se objevuje v několika odborných studiích. Zmínit můžeme například studii zveřejněnou 15. ledna 2021 v akademickém časopise Science podle níž jsou „děti ve věku 0–12 let“ k nákaze covidem-19 po setkání s nakaženým člověkem „podstatně méně náchylné než lidé ve věku 26–64 let“. Doplňme, že v rámci této studie naopak nebyl zaznamenán rozdíl mezi věkovými skupinami, co se týče infekčnosti nakažených osob.
Ze studie, která se zaměřila na přenos viru SARS-CoV-2 v ženevských domácnostech, pak vyplývá, že jako skupina nejméně náchylná k nákaze covidem-19 se projevily děti ve věku 5–9 let. S přibývajícím věkem toto riziko rostlo. Zde však musíme uvést, že se v tomto případě jedná o dosud nerecenzovanou studii, která prozatím nebyla publikována v odborném časopise.
Další studie poté naznačují, že zejména u malých dětí je riziko nákazy covidem-19 přibližně o polovinu nižší než u dospělých, a to při stejných podmínkách vystavení jedince viru.
U dětí také zároveň většinou dochází k mírnějšímu průběhu covidu-19 než u dospělých osob. Důležité je dodat, že děti školního věku jsou častěji více asymptomatické než dospělí, a je tedy těžší tyto případy odhalit. Například podle britských vědců nemá přibližně 30 až 40 % nakažených dospělých v den testování žádné příznaky. U dětí je to pak pravděpodobně zhruba 50 až 70 %, přičemž nejméně se příznaky projevují u dětí na prvních stupních základních škol.
