Jiří Rusnok

Na základě dat publikovaných ministerstvem financí hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministerstvo financí v květnu 2013 zveřejnilo Fiskální výhled České republiky, v němž je predikován nárůst deficitu státního rozpočtu na 104,1 mld. Kč oproti původně předpokládaným 100,6 mld. Kč (.pdf, str. 17).

Pro hodnocení výroku o hospodářském výkonu ČR používáme údaje o růstu HDP vybraných evropských zemí ze stránek Eurostatu, kde jsou kromě zemí Evropské unie zapojeny i některé kandidátské země (Turecko, Makedonie, Černá hora, Island) a z evropských zemí i Norsko a Švýcarsko. Chorvatsko se členským státem EU stane zítřejším dnem (1. července 2013).

Je otázkou, co Jiří Rusnok rozumí pod označením "jeden z nejhorších výkonů" a “normální ekonomika v Evropě”.

Z tohoto výčtu 33 zemí patří České republice v její ekonomické výkonnosti (růst HDP byl -1,3 %) za rok 2012 25. příčka. Státy s horším hospodářským výkonem jsou Španělsko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Kypr, Itálie, Portugalsko a Řecko.

V předpovědi pro rok 2013 se pořadí České republiky v tomto výčtu nemění (růst HDP předpovídán na -0,4 %; seznam zemí s horším růstem HDP doplňuje Nizozemsko, naopak Maďarsko se v předpovědi dostává před Českou republiku). Hodnocení dle dostupné statistiky označujeme nicméně jako pravdivé.

Pravidelnou každoroční valorizaci plateb za tzv. státní pojištěnce zastavil zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, který vstoupil v účinnost 1. ledna 2008.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který byl naposled novelizován v roce 2009, určuje vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem ve výši 5 355 Kč na kalendářní měsíc. Výše pojistného činní 13,5 %, tzn. 723 Kč. V poslední době k valorizaci nedošlo.

Pojistné za státní pojištěnce naposledy stouplo k 1. lednu 2010, tzn. ještě před parlamentními volbami 2010. Pokud tedy považujeme tři roky za mnoho (což pro rozpočet resortu může být), může být výrok hodnocen jako pravdivý.

DPH se za poslední roky postupně zvyšuje, a to v obou sazbách. Přehled jednotlivých změn naleznete v článku serveru Podnikatel.cz. Že má zvyšování DPH negativní dopad na rozpočet zdravotnictví, uvedl i ministr v demisi Leoš Heger. Nepodařilo se nám však najít konkrétní částku, kterou tato zvyšování zdravotnictví stojí. Podle dokumentu zpracovaném v roce 2012 Ministerstvem zdravotnictví se ale odhadované náklady spojené se zvyšování daní pohybují okolo 3,5 mld. Kč za rok 2012. Nedokážeme ale určit, jak vysoká by částka byla celkově za několik “posledních let”.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný s ohledem nemožnost zjistit plat v soukromém zaměstnání zmíněné Marie Benešové a Martina Peciny.

Marie Benešová pracuje od roku 2005 v oblasti advokacie, bývalý poslanec Martin Pecina pak od roku 2011 působí jako místopředseda představenstva a generální ředitel VÍTKOVICE NP a.s. a VÍTKOVICE POWER ENGENEERING a.s. V případě státní sféry se ovšem plat ministra vypočítává podle zákona č. 236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Ministrovi (či ministryni) náleží plat, náhrady výdajů, naturální plnění a odchodné.

V případě ministerského platu je podle zmíněného zákona pod § 3a určena jako platová základna od 1. ledna 2011 do 31. prosince roku 2014 suma 51 731,- Kč násobena koeficientem 2,06. Se zaokrouhlením na stokoruny jde o plat ve výši 106 600,- Kč. V případě náhrad stanovených v § 5 jde u ministra o 30 % platové základny, tedy 15 519,- Kč.

Naturální plnění podle § 6 (a §13 v případě členů vlády) potom zahrnuje body:

“a) užívání služebního vozidla s řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,

e) ubytování v místě sídla orgánu, pokud v tomto místě nemá trvalý pobyt,

i) zřízení a užívání jedné účastnické telefonní stanice.”

Poslední položkou je odchodné (§ 7). Na odchodné má nárok každý člen vlády, který zároveň nezastává jinou pozici představitele státu po dobu tří měsíců. Výše tohoto odchodného se odvíjí podle délky působení ve funkci. Čerstvý příklad můžeme nalézt v bývalé vládě Petra Nečase, jejíž bývalí ministři Jan Kubice, Pavel Dobeš, Kamil Jankovský nebo Martin Kuba mají na toto odchodné nárok. Jedná se o jeden měsíční plat doplněný až o maximálně čtyři další platy podle počtu let v ústavní funkci.

Protože ani odborná veřejnost nemá jasno v tom, jestli prezident Zeman neporušil jmenováním Jiřího Rusnoka ústavní zvyklost, zda jmenování premiéra ústavní zvyklosti podléhá a jakou má tato právní váhu, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Článek 68 Ústavy ČR hovoří o pravomocech prezidenta takto: „(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.". Dále však nespecifikuje kritéria jaká má premiér splňovat. Protože Ústava ČR je stručným, rámcovým dokumentem, existují ještě nepsané tzv. ústavní zvyklosti, které Ústavu doplňují.

V současnosti existuje více pohledů na to, zda Miloš Zeman ústavní zvyklosti porušil a zda jsou tyto zvyklosti závazné. Například ústavní právník Jan Wintr z Karlovy Univerzity v pořadu Hyde Park hovořil takto: „Myslím, že na jmenování premiérů nikdy ústavní zvyklost jasná nebyla. Kromě ústavních zvyklostí ale vznikají ještě úzy, způsoby, jak bylo jednáno. Jedná-li se jiným způsobem, což je i případ jmenování premiéra, není to protiústavní, ale může to být předmětem kritiky.
Dosud byl premiérem jmenován ten, kdo v daném okamžiku měl největší šanci sestavit většinovou vládu. Ať už vítěz voleb, nebo v roce 2010 předseda druhé nejsilnější strany, který měl předjednanou většinovou koalici. Nebo úřednický premiér, u kterého bylo jasné, že za ním stojí podpora poslanecké většiny." Právník a politolog Marek Antoš pak zase tvrdí: „Prezident postupoval proti ústavním zvyklostem. O tom, jestli jsou ústavní zvyklosti závazné, se mohou vést spory,".

Co se týče druhé části výroku tak prezident skutečně dle článku 68 Ústavy ČR nejprve jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh teprve další členy a pověřuje je řízením jednotlivých ministerstev a úřadů. Vláda poté musí do třiceti dnů od jmenování požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.

V září 2009 byla přijata novela Ústavy, která umožňuje rozpustit sněmovnu pomocí usnesení, na kterém se shodnou tři pětiny poslanců.

Příslušná přijatá pasáž Ústavy ČR vypadá následovně: "(2) Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců."

Z kontextu výroku je zřejmé, že Jiří Rusnok hovoří o poslancích za stranu LIDEM. Ze 17 nezařazených v Poslanecké sněmovně je členy strany LIDEM celkem 6 poslanců a poslankyň. Na základě postojů vicepremiérky v demisi je výrok hodnocen jako pravdivý.

Karolína Peake v současné situaci vyjadřovala ne zcela jednotně stanoviska svá a strany LIDEM.

25. června uvedla (Novinky.cz): "„Podporujeme případnou premiérku Miroslavu Němcovou a sestavení vlády ve formátu ODS, TOP 09 a LIDEM, ale pro nás to neznamená bianco šek pro hlasování o důvěře takové vládě."

Ovšem ve stejný den také na tiskové konferenci ODS, TOP 09 a LIDEM bylo prezentováno 101 hlasů pro případnou podporu Miroslavy Němcové.

Ve stejný den také uvedla: " Nemohu vyloučit v tuto chvíli za náš poslanecký klub podporu odbornické vládě Jiřího Rusnoka vzhledem k tomu, že jsme o tom zatím na poslaneckém klubu (dodáváme, že strana LIDEM žádný svůj poslanecký klub nemá, nemá totiž dostatek poslanců k jeho vytvoření) nejednali."

Její následné vyjádření, které zachytilo Právo, je pak již odlišné: " Naší hlavní prioritou je udržet politickou vládu v současném složení, která má jasnou podporu ve Sněmovně." A dodala ještě: " Podporujeme Miroslavu Němcovou a tím jasně říkáme, že nebudeme podporovat vládu prezidentskou ani nějakou jinou."

Neveřejnou diskuzi mezi prezidentem a novým premiérem nejsme samozřejmě schopni dohledat o ověřit, nicméně Miloš Zeman jasně veřejně deklaroval během jmenování nového předsedy vlády, že mu do sestavování vlády zasahovat nebude. Výrok tedy na základě tohoto vyjádření prezidenta hodnotíme jako pravdivý.

Miloš Zeman a Jiří Rusnok deklarovali, že personální obsazení kabinetu bude čistě na novém premiérovi. Dokládá to například online reportáž serveru iHNed z jmenování Jiřího Rusnoka předsedou vlády na Hradě 25.června. (konkrétně čas 15:18)

Server uvádí: " Rusnok: "Maximálně do 14 dnů bude vláda sestavena a jmenována." Miloš Zeman pak dodal, že Rusnokovi nebude zasahovat do personálních záležitostí a výběr ministrů nechá čistě na něm."

Nemůžeme samozřejmě ověřit, jestli Jiří Rusnok plánuje stát se členem SPOZ v budoucnu, podle dostupných informací jím však není v tuto chvíli. Uvádí to například současný předseda SPOZ Zdeněk Šteng. Je však zřejmé, že v minulých letech měl k této straně blízko.

Se stranou spolupracuje minimálně od roku 2010, kdy vystoupil z ČSSD a stal se „ekonomický expert strany“, objevil se jako zástupce SPOZ například v televizním pořadu Politické spektrum. Ve volbách v roce 2010 také vedl kandidátku SPOZ v Praze-Vinoři jako nestraník.

Kvůli výše uvedeným vazbám na stranu hodnotíme výrok jako zavádějící, přestože formálně skutečně členem strany není.