Jiří Rusnok

Zakázku na obměnu vozového parku Útvaru pro ochranu ústavních činitelů měl na starosti Odbor veřejných zakázek Policejního prezídia. Odbor VZ přistoupil ke koupi dvou typů automobilů: šesti kusů Škody Superb v plánované hodnotě 6 000 000 Kč a 18 kusů Audi A8 v hodnotě 41 925 000 Kč.

Dle písemných zpráv zadavatelů dostupných na portálu Softender (.pdf, .doc, dostupné ke stažení zde a zde) byl k podání nabídky v případě koupě obou typů automobilů vyzván pouze jeden uchazeč a to podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, který uvádí, že:

" Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestliže veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem."

Nedalo se však dohledat, zda existuje nějaká rámcová smlouva, podle které Odbor veřejných zakázek policejního prezídia vozdila kupoval. O informace jsme Odbor VZ požádali a v případě odpovědi budou doplněny.

Výrok Jiřího Rusnoka hodnotíme jako pravdivý na základě dohledných informací o jednání vlády ve věci nákupu budovy pro ředitelství úřadu práce.

Vláda ČR se zabývala návrhem tzv. „Nákup administrativního objektu Dobrovského č. p. 25, Praha 7 pro Úřad práce ČR“vícekrát.

Poprvé měla vláda projednávat návrh předložený ministrem práce a sociálních věcí (strana 2, pdf.) 9. října 2013, avšak schůze byla neproběhla, jak je patrné z webu vláda.cz. Web totiž v archivu usnesení popisuje pouze program jednání a nikoli přijatá usnesení, jak je obvyklé.

Poté bylo na dalších schůzích jednání přerušeno (16. října, bod č. 23 a 30. října, bod č. 14).

6. listopadu letošního roku vláda návrh nakonec schválila. Podle závěrečné tiskové zprávy MPSV byly vypracovány čtyři znalecké posudky, které měly určit hodnotu budovy a dle nich je nákup za tuto sumu výhodný.

Nepodařilo se nám dohledat speciální jednání ve smyslu samostatného mimořádného jednání vlády. K tomu nicméně dochází pouze zřídka a je pravděpodobné, že premiér Rusnok mínil to, že se vláda pod jeho vedením k tomuto bodu opakovaně vracela na několika po sobě jdoucích jednáních.

Výrok premiéra Rusnoka hodnotíme na základě dohledaných informací o Generálním ředitelství ÚP jako pravdivý.

Vznik centrálního úřadu práce schválila vláda Petra Nečase v prosinci 2010 a úřad samotný zahájil provoz v březnu roku 2011. Při reorganizaci nahradilo dosavadních 77 úřadů práce 14 krajských poboček se sítí kontaktních míst a jedním centrálním úřadem. Centrum, tj. Generální ředitelství ÚP bylo dosud roztroušeno (str. 1, pdf.) na více místech, na Karlově náměstí, v Kartouzské ulici a Emauzích v Praze, navíc společně s pracovišti pro Prahu-západ, Prahu-východ a callcentrem.

O záměru Prahy 7 odkoupit budovu na Letné za částku 275 milionů korun informovala prostřednictvím serveru Ihned.cz Česká tisková kancelář.

Skutečnost, že zastupitelstvo Prahy 7 zvažovala i nákup budovy formou odkoupení akcií tehdejšího majitele budovy - anonymní akciové společnosti Alkatria - potrvzuje zastupitel Městské části Praha 7 Ondřej Mirovský v rozhovoru (čas 4:31) pro TV Praha 7. K tomuto tématu byla také svolána mimořádná schůze zastupitelstva dne 16. 10. 2013, na jejímž pořadu bylo projednání nabídky (.doc) společnosti Alkatria a.s. .

Z uvedeného tedy vyplývá, že premiér v demisi Rusnok mluvil pravdu.

Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo dohledat žádné tiskové zprávy Českého statistického úřadu ani Ministerstva vnitra České republiky, případně jiné relevantní zdroje potvrzující slova Jiřího Rusnoka, obrátili jsme se na obě výše zmíněné instituce s prosbou o vyjádření.

Z písemného vyjádření ministerstva vnitra, které má Demagog.CZ k dispozici, je zřejmé, že jisté přípravné administrativní práce pro případ konání předčasných voleb skutečně probíhají. Nicméně se zatím jedná spíše o kroky preventivního charakteru.

Podobnou informaci jsme obdrželi též od ČSÚ, podle jehož vyjádření " Obvyklá doba přípravy na celostátní volby pro Český statistický úřad (ČSÚ) je kolem 4 měsíců. Proto jakmile se v předchozích týdnech či měsících objevily úvahy o možnosti rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a vyhlášení předčasných voleb, zahájil ČSÚ některé přípravné práce, které nevyžadují čerpání rozpočtových prostředků. Rozpočet na volby je vždy hrazen ze všeobecné pokladní správy a ministerstvo financí může ČSÚ prostředky přidělit až po vyhlášení voleb prezidentem republiky. "

Na základě těchto vyjádření hodnotíme výrok jako pravdivý.

Rádi bychom touto cestou poděkovali Ministerstvu vnitra České republiky a Českému statistickému úřadu za poskytnuté informace.

V tomto výroku Jiří Rusnok doplňuje své předchozí tvrzení: " Určité přípravné práce kolegové na Ministerstvu vnitra a v Českém statistickém úřadu rozběhli (směrem k možným předčasným volbám - pozn. Demagog.cz), protože samozřejmě jsou zodpovědní a vědí, že se to může s vysokou pravděpodobností brzy stát."

Vzhledem k tomu, že se v dokumentech z jednání vlády, včetně jednání vlády 9. srpna poté, co jí nebyla vyslovena důvěra a programu jednání vlády připravovaného na 14. srpna 2013, žádné podobné usnesení neobjevuje, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Článek 33 Ústavy ČR dává Senátu pravomoc „přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona“. Tato opatření by pak musela být potvrzena novou sněmovnou a navrhovat je může pouze vláda, toto se tedy týká pouze nově předložených vládních návrhů.

Z toho vyplývá, že zákony, které by nyní chtěl Senát vrátit k novému projednání již rozpuštění Poslanecké sněmovně, takzvaně spadnou pod stůl. Viz shrnutí na zpravodajském webu České televize.

Jak shrnuje server ceskenoviny.cz, Česká republika už zažila rozpočtové provizorium dvakrát, jednou si krátkým obdobím rozpočtového provizoria prošla Československá republika.

Poprvé zažila Česká republika rozpočtové provizorium na počátku roku 1999, státní rozpočet byl tehdy schválen 15. ledna 1999. Druhé provizorium nastalo hned v roce 2000 a trvalo tehdy více než dva měsíce (zákon byl schválen 3. března).

Na základě dat (ang.) Eurostatu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Nejnovější dostupná statistická data pro rok 2011 ukazují, že v rámci České republiky je recyklováno 15 % z celkového objemu komunálního odpadu. Pro země EU-27 však tato hodnota dosahuje 25 %. Patnáct členských států EU si pak dle citovaných údajů vedlo lépe než Česká republika, dva státy stejně a pouze devět států hůře. V tomto ohledu se Česká republika tedy řadí do horší poloviny mezi zeměmi EU.

K podobným závěrům dochází i rozsáhlá analýza odpadového hospodaření v Evropě zpracovaná Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) (viz pdf., str. 13, ang.). V části dokumentu věnované jednotlivým státům (pdf., str. 8, ang.) je navíc predikováno, že Česká republika může v budoucnu v oblasti recyklace komunálního odpadu zaostávat za cílem stanoveným evropskými předpisy, tedy 50% míry recyklace komunálního odpadu do roku 2020.

Připravovaná aukce kmitočtů byla skutečně v březnu 2013 zrušena tehdejším předsedou ČTÚ Pavlem Dvořákem, údajně kvůli příliš vysokým cenovým nabídkám zúčastněných operátorů.

Jednání o vyhlášení nového výběrového řízení bylo zařazeno na program jednání vlády 9. srpna 2013 (bod 17), přizván byl i současný předseda ČTÚ Jaromír Novák. Jak říká Jiří Rusnok na tiskové konferenci (video, od 3:20) po pátečním jednání, „tento bod byl přerušen po dlouhé debatě“.