Jiří Rusnok

O záměru Prahy 7 odkoupit budovu na Letné za částku 275 milionů korun informovala prostřednictvím serveru Ihned.cz Česká tisková kancelář.

Skutečnost, že zastupitelstvo Prahy 7 zvažovala i nákup budovy formou odkoupení akcií tehdejšího majitele budovy - anonymní akciové společnosti Alkatria - potrvzuje zastupitel Městské části Praha 7 Ondřej Mirovský v rozhovoru (čas 4:31) pro TV Praha 7. K tomuto tématu byla také svolána mimořádná schůze zastupitelstva dne 16. 10. 2013, na jejímž pořadu bylo projednání nabídky (.doc) společnosti Alkatria a.s. .

Z uvedeného tedy vyplývá, že premiér v demisi Rusnok mluvil pravdu.

Výrok hodnotíme s ohledem na data Českého statistického úřadu a vyjádření České národní banky jako pravdivý.

Od 2.11.2012 jsou úrokové míry ČNB na historickém minimu (xls.) a základní dvoutýdenní repo sazba se snížila na 0,05%. Sama Bankovní rada ČNB označila tuto sazbu jako technickou nulu, což v praxi znamená, že další snižování už není možné.

Odhad ČSÚ o HDP za 3. čtvrtletí 2013 skutečně ukázal recesní sklony ekonomiky, když meziročně klesl o 1,5% a poklesl také vůči minulému čtvrtletí (-0,5%).

To že je česká ekonomika v „jakési chronické recesi“ potvrzují i data z 1. a 2. čtvrtletí 2013, které ukazují meziroční pokles o 2,4%, respektive o 1,3%. Navazují tak na celoroční ekonomický pokles v roce 2012 (-0,9%).

Centrální banka má více způsobů a nástrojů na uvolnění monetárních podmínek. Ty se dělí na přímé a nepřímé. Přímé se používají pouze zřídka při selhání nepřímých nástrojů. K uvolnění (expanzi) monetární politiky nepřímými nástroji dochází snížením úrokových sazeb ČNB, jak se stalo, nebo snížením povinných minimálních rezerv komerčních bank, a kurzovými intervencemi.

Ke snížení minimálních povinných rezerv nedošlo a sama ČNB volbu využití kurzových intervencí komentuje následovně:

„Cílem ČNB přitom v souladu s jejím zákonným mandátem bylo a je udržet cenovou stabilitu, a tím přispívat ke stabilnímu vývoji české ekonomiky. ČNB proto současně již od podzimu roku 2012 komunikovala připravenost použít své další nástroje v případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky. Pro tento účel byl z mnoha dobrých důvodů vybrán měnový kurz.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť použití kurzových opatření skutečně vyvolalo žádoucí impuls směrem k měnovému uvolnění, jak komentuje také ČNB: „Již samotné vyhlášení ČNB, že je připravena kurzu použít, vedlo koncem roku 2012 a začátkem roku 2013 k oslabení kurzu koruny, které umožnilo zbrzdit dezinflační tendence a pomohlo ekonomice se přeci jen trochu nadechnout.“

O schválení zmiňovaných novel vojenské legislativy informovalo Ministerstvo obrany ČR prostřednictvím svých webových stránek.

Jednou ze zmiňovaných novel vojenské legislativy je novela zákona o vojácích z povolání č. 221/1999 Sb. Její projednávání bylo v minulosti přerušeno v prvním čtení rozpadem Poslanecké sněmovny a dnes skutečně znovu prochází vládním projednáváním. Dalším z takových návrhů je novela zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb., která neprošla ani prvním čtením a v téměř nezměněné podobě momentálně čeká na postoupení na Ministerstvu zdravotnictví.

Na základě toho tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť stát bude platit za zmíněnou budovu více, než kolik Jiří Rusnok uvádí.

Podle tiskové zprávy (str. 2, pdf.) MSPV se 79% z výsledné kupní částky zaplatí ze strukturálních fondů Evropské unie a to v rámci tzv. Integrovaného operačního programu v oblastech intervence a sociálních služeb pro roky 2009-2014.

Celková částka transakce je pak 299 milionů korun, tudíž částka, kterou pokryje zmíněný program EU je přibližně 236 milionů. Je to tedy dokonce víc, než kolik premiér Rusnok uvádí. Stát tak uhradí zbývajících cca 63 milionů.

Nicméně podíváme-li se na aktuální daň z převodu nemovitostí (peníze.cz), zjistíme, že za tuto položku stát zaplatí výrazně méně, než kolik říká Jiří Rusnok. Tato daň je ve výši 4 % z ceny nemovitosti, resp. z výše znaleckého posudku této nemovitosti a ohled se bere na vyšší částku.

V případě nemovitosti pro ředitelství úřadu práce jsou dohledatelné posudky např. na serveru Česká pozice je nejvyšším posudkem částka 310 milionů. Z nich by tedy stát platil daň ve výši 12,4 milionu. Tím pádem zbývá cca 50,5 milionu, které stát musí zaplatit - a ne 20 milionů, jak Rusnok uvádí.

Ve výroku se také objevuje údaj 40 milionů, jde však o přeřeknutí, jak dokládá záznam pořadu v čase 13:40 - video.

Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo dohledat žádné tiskové zprávy Českého statistického úřadu ani Ministerstva vnitra České republiky, případně jiné relevantní zdroje potvrzující slova Jiřího Rusnoka, obrátili jsme se na obě výše zmíněné instituce s prosbou o vyjádření.

Z písemného vyjádření ministerstva vnitra, které má Demagog.CZ k dispozici, je zřejmé, že jisté přípravné administrativní práce pro případ konání předčasných voleb skutečně probíhají. Nicméně se zatím jedná spíše o kroky preventivního charakteru.

Podobnou informaci jsme obdrželi též od ČSÚ, podle jehož vyjádření " Obvyklá doba přípravy na celostátní volby pro Český statistický úřad (ČSÚ) je kolem 4 měsíců. Proto jakmile se v předchozích týdnech či měsících objevily úvahy o možnosti rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a vyhlášení předčasných voleb, zahájil ČSÚ některé přípravné práce, které nevyžadují čerpání rozpočtových prostředků. Rozpočet na volby je vždy hrazen ze všeobecné pokladní správy a ministerstvo financí může ČSÚ prostředky přidělit až po vyhlášení voleb prezidentem republiky. "

Na základě těchto vyjádření hodnotíme výrok jako pravdivý.

Rádi bychom touto cestou poděkovali Ministerstvu vnitra České republiky a Českému statistickému úřadu za poskytnuté informace.

V tomto výroku Jiří Rusnok doplňuje své předchozí tvrzení: " Určité přípravné práce kolegové na Ministerstvu vnitra a v Českém statistickém úřadu rozběhli (směrem k možným předčasným volbám - pozn. Demagog.cz), protože samozřejmě jsou zodpovědní a vědí, že se to může s vysokou pravděpodobností brzy stát."

Vzhledem k tomu, že se v dokumentech z jednání vlády, včetně jednání vlády 9. srpna poté, co jí nebyla vyslovena důvěra a programu jednání vlády připravovaného na 14. srpna 2013, žádné podobné usnesení neobjevuje, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Článek 33 Ústavy ČR dává Senátu pravomoc „přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona“. Tato opatření by pak musela být potvrzena novou sněmovnou a navrhovat je může pouze vláda, toto se tedy týká pouze nově předložených vládních návrhů.

Z toho vyplývá, že zákony, které by nyní chtěl Senát vrátit k novému projednání již rozpuštění Poslanecké sněmovně, takzvaně spadnou pod stůl. Viz shrnutí na zpravodajském webu České televize.

Jak shrnuje server ceskenoviny.cz, Česká republika už zažila rozpočtové provizorium dvakrát, jednou si krátkým obdobím rozpočtového provizoria prošla Československá republika.

Poprvé zažila Česká republika rozpočtové provizorium na počátku roku 1999, státní rozpočet byl tehdy schválen 15. ledna 1999. Druhé provizorium nastalo hned v roce 2000 a trvalo tehdy více než dva měsíce (zákon byl schválen 3. března).

Na základě dat (ang.) Eurostatu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Nejnovější dostupná statistická data pro rok 2011 ukazují, že v rámci České republiky je recyklováno 15 % z celkového objemu komunálního odpadu. Pro země EU-27 však tato hodnota dosahuje 25 %. Patnáct členských států EU si pak dle citovaných údajů vedlo lépe než Česká republika, dva státy stejně a pouze devět států hůře. V tomto ohledu se Česká republika tedy řadí do horší poloviny mezi zeměmi EU.

K podobným závěrům dochází i rozsáhlá analýza odpadového hospodaření v Evropě zpracovaná Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) (viz pdf., str. 13, ang.). V části dokumentu věnované jednotlivým státům (pdf., str. 8, ang.) je navíc predikováno, že Česká republika může v budoucnu v oblasti recyklace komunálního odpadu zaostávat za cílem stanoveným evropskými předpisy, tedy 50% míry recyklace komunálního odpadu do roku 2020.

Připravovaná aukce kmitočtů byla skutečně v březnu 2013 zrušena tehdejším předsedou ČTÚ Pavlem Dvořákem, údajně kvůli příliš vysokým cenovým nabídkám zúčastněných operátorů.

Jednání o vyhlášení nového výběrového řízení bylo zařazeno na program jednání vlády 9. srpna 2013 (bod 17), přizván byl i současný předseda ČTÚ Jaromír Novák. Jak říká Jiří Rusnok na tiskové konferenci (video, od 3:20) po pátečním jednání, „tento bod byl přerušen po dlouhé debatě“.